Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Kalendář akcí | Napsat článek | Seznamka | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 22.1.2019 , svátek má
Reklama
Treking > Treky, turistika > Krušné hory

Krušné hory

Turistika v okolí Perninku

V naší republice nalezneme bezpočet pohoří. Některá má člověk prochozená podrobně a jiná téměř nezná. Krušné hory se v mém případě řadí do druhé kategorie. Zavítal jsem do nich jen jednou. I proto jsem s potěšením přivítal, že v této oblasti uskutečníme "výjezdové setkání". Naší základnou se stala obec Pernink, již v roce 1532 dočasně povýšili na město, a ve které se nachází druhá nejvýš položená železniční stanice v naší republice (902 m n. m.).

Vlčí jámy

První večer, kdy jsme se sjeli a sešli, rozebírat nebudu a rovnou se přesunu do nového dne. Po snídani vyrážíme na výšlap po blízkém okolí. Opouštíme obec a přes louky a lesy přecházíme do městečka Horní Blatná, jež ve středověku spadalo kvůli blízkým hranicím každou chvíli pod jiný stát. České království ho získalo do své správy nadobro v roce 1547. Odjakživa se zde těžil cín, kutání ukončili v 19. století.

Na náměstí míjíme kostel svatého Vavřince - v několika lidech zavítáme i dovnitř - a pár památkově chráněných domů. Naší pozornosti neuniká muzeum, to je bohužel Schneppova pinka zavřené. O to víc si všímáme obří lavičky, jež je tak veliká, že má jeden problém vylézt nahoru. Jen o pár metrů dál vyvěsili cedulku upozorňující na první nudistickou pláž v Krušných horách. Ačkoli zní nabídka ke koupání celkem lákavě, naturisty se nestaneme. Na rozdíl od předchozích slunečných podzimních dnů se výrazně zakabonilo a čas vodním radovánkám nepřeje, radši zůstaneme teple oblečeni a pokračujeme ve výšlapu.

Pohlcuje nás les, po naučné stezce přicházíme k Vlčím jamám. Původně se v těchto místech nacházel důl Wolfgang, jenž dosahoval hloubky osmdesáti pěti metrů a těžili v něm rudy, současná průrva vznikla propadem stropu tohoto naleziště. I proto se před námi otevírá skalnatý kaňon dlouhý téměř sto dvacet metrů, jenž je místy široký až čtrnáct metrů, hloubka činí až dvacet pět metrů. Sevřené stěny působí úchvatně a vyšlapaná stezka jasně svědčí o tom, že lidé navzdory zákazu vstupují do propadliny, ve které jde odhalit zbytky starých zřícených chodeb. Pozornosti neunikne klenutý oblouk s průrvou.

Horní Blatná

Stejně zajímavě působí i Ledová (Sněžná) jáma, k níž přicházíme o pár minut později. Po dlouhé roky se na dně propasti i v nejparnějším létě nacházel sníh (teplý vzduch se drží ve vyšších partiích), bohužel to už dneska neplatí. Zásoby se nadobro vyčerpaly, přičemž ztrátě asi nejvíc pomohla Bitva národů u Lipska v říjnu 1813, kdy odtud vytahali a odvezli šest fůr ledu pro ošetření zraněných vojáků. I v této lokalitě platí zákaz sestupu na dno propasti, neb hrozí padání kamenů; při spatření neudržovaného schodiště se vkrádá na mysl i otázka, zdali tak neučinili i kvůli chátrající přístupové cestě.

Od chráněné lokality (vyhlášena 1975) stoupáme na Blatenský vrch (1 043 m), kde stojí od roku 1913 kamenná rozhledna vysoká dvacet jeden metr. Protože nás pohltila mlha, jež brání rozhledům, nevylézáme na ochoz a místo toho si v otevřeném stánku kupujeme pivo. Nebudeme přece pokračovat nalačno.

Blatenský vrch

Po posilnění se ubíráme lesem a travnatými planinami, další zastávku představuje Červená jáma. I tady těžili do konce 18. století cín, průrva vznikla stejně jako v případě Vlčí jámy propadem stropu. Přestože je kaňon výrazně větší (délka dvě stě třicet metrů , šířka až třicet metrů a hloubka cca dvacet metrů), působí na první dojem méně výrazně, svahy zarostly náletovými dřevinami.

Jen pár kroků od Červené jámy stojí v místě bývalého Schneppova hostince občerstvovací podnik, přitáhne nás k sobě magnetickou silou K. Pokud někdo na tomto místě dumá nad tím, o jakou značku piva se jednalo, má smůlu. Velkým písmenem "K" upozorňuji na klobásu, již jsme si poručili, čímž se samozřejmě nevylučuje objednání chmelového moku.

Zbytky bývalého stavení

I naše další putování souvisí s důlní činností. Po naučné stezce Hřebečná se dostáváme k nové jámě, tentokrát se jedná o tzv. Schneppovu pinku. Od ní máme pouze pár pomyslných metrů k Bílé holubici, což není nostalgická vzpomínka na indiánku z knih Karla Maye, ale štola, již znovu objevili v květnu roku 2012.

Posléze míjíme důl Mauritius a procházíme obcí Hřebečná (dřív Hengstererben), v níž se nachází malé hornické minimuzeum. Za vznikem osady (dnes se jedná o součást Abertam) stojí těžba cínu. K nálezu rudy došlo dle pověsti tak, že v oblasti jednoho dne zabloudil schwarzenberský rytíř a marně hledal cestu z hustého lesa. Aby se zorientoval, vylezl na vysoký strom a rozhlížel se po okolí, na rozdíl od Jeníčka a Mařenky objevil místo perníkové chaloupky východisko z nesnází. Potěšilo ho to a nadšeně seskočil na zem, radostného překvapení se dočkal vzápětí. Zatímco se drápal do koruny, vyhrabal jeho kůň kopytem vzácnou rudu.

Rozhledna na Klínovci

Podstatně delší dobu strávíme v obci Abertamy. Navštěvujeme prodejnu s domácími produkty a poté zaskakujeme ve větším počtu na pivo, před setměním se vracíme do Perninku.

Druhý den nasedáme do dvou aut a vyjíždíme do terénu. Za Horní Blatnou zahýbáme do údolí Blatenského příkopu. Jedná se o chráněnou technickou památku, již představuje uměle vytvořený vodní kanál. Zbudovali ho v letech 1540-54 a vedl k důlním strojům v Horní Blatné; měřil dvanáct kilometrů a byl široký až dva metry.

Za pozornost stojí i krajina. Projíždíme náhorní plošinou a kopce se nad okolí nijak výrazně nevyvyšují. Upoutávají nás rozsáhlá travnatá prostranství. S těmi, jak se dozvídám, lze se prý setkat v televizním seriálu Rapl, jenž se tady točil; jestli je tomu opravdu tak, neposoudím, nikdy jsem pořad neviděl.

Pohled z rozhledny na Klínovci

Vyjíždíme na nejvyšší bod, na který se můžeme v Krušných horách dostat, jedná se o horu Klínovec (1 244 m). Vedle značně zchátralé chaty stojí rozhledna, jež při mojí předchozí návštěvě byla uzavřena, už to neplatí.

Vystupujeme nahoru. Za jasného počasí by se nabízel z ochozu kruhový rozhled, bohužel tomu tak není. Po hřebenech se válí mračna a v údolí se kupí mlhy, o moc lepší situace nepanuje ani na německé straně. Za radiotelekomunikační věží, jež představuje hlavní dominantu Klínovce, skrývá se v šedi hora Fichtelberg (1 214 m), jež za dob železné opony představovala nejvyšší kótu Německé demokratické republiky.

Dominantu Krušných hor jsme zvládli, sjíždíme do Božího Daru. Středisko založili na počátku 16. století páni z Tetova, o současné jméno se nechtěně zasloužil saský kurfiřt Johann Friedrich. Při své návštěvě obce v roce 1533 obdržel od horníků číši z čistého stříbra, a jelikož ho pohár potěšil, prohlásil, že ušlechtilý kov představuje boží dar. Na základě jeho slov vznikl nový název.

V roce 1546 se vesnice stala městem a o rok později přešla pod českou správu. Největší rozvoj těžby stříbra a cínu probíhal na začátku 17. století. Výrazný úpadek přinesla třicetiletá válka, a přestože se kutalo až do 19. století, výtěžek byl už minimální.

Po hlavní ulicí jdeme k náměstí a cestou zastavujeme v muzeu, od nějž, jak jsme se dohodli minulý večer, vypravíme se po Ježíškově cestě. Ta má dva rozličně dlouhé okruhy a je věnována hlavně dětem, které v domečcích plní úkoly. Neznamená to však, že po trase nemůžou chodit dospělí. Podobně jako caparti zastavujeme u jednotlivých stanovišť a řešíme otázky, absolvujeme delší úsek (třináct kilometrů). Cestou zastavíme v bufetu, a jelikož se vyčasilo, hledíme z luk na Klínovec i Fichtelberg, též se dostáváme pod Božídarský Špičák a míjíme pozůstatky bývalých stavení.

Božídarské rašeliniště

V závěru přicházíme k Božídarskému rašeliništi, z nějž až do druhé světové války těžili rašelinu. Dnes to neplatí, jedná se o největší chráněnou rezervaci v Krušných horách - rozloha 1 000 ha. Vyskytují se zde smrčiny, borovice blatky a kleče, neschází vřesoviště. Po suchém létě jsou končiny bohužel značně vyschlé, v lokalitě lze absolvovat cca tříkilometrový okruh o dvanácti zastaveních.

Výšlap jsme zvládli a znovu nás zdraví Boží Dar, jenž představuje nejvýše položené město v naší republice i v celé střední Evropě - 1 028 m. Zaskakujeme znovu do muzea, kde si zájemci kupují přání pro Ježíška, v několika lidech zastavíme v restauraci. Poté se vracíme do Perninku, v jehož těsné blízkosti stojí za pozornost jistě i další dvě rozhledny (Tisovský vrch, Plešivec) či nedaleký Nejdek. Do těchto míst už ale nezavítáme a se setměním stejně jako minulý den zaskakujeme do místní stylové hospůdky, čímž nadobro uzavíráme krátkou návštěvu Krušných hor.

Fichtelberg a Klínovec
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor
22.01.2019, 11:22 Borek | Najvyššie polioženeé mesto


Další túry v Krušných horách, může vás zajímat

Malý Roudný Úplňky Chata Arnika Strečno Jeseníky, ubytování Soumrak Rýchorská bouda Malá Fatra, ubytování Choustník Helfenburk Venušiny misky Hukvaldy Ararat Afélium Zverovka Chalupská slať Krkonoše, ubytování Spacáky Mont Blanc Pluto Vosecká bouda Vysoký vodopád Cvilín Karlštejn Chata Šerlich Bouda Jelenka Pluto Jarní prázdniny Liška Matterhorn Hrad Lichnice Sirotčí hrádek Higgsův boson Opruzeniny Nimbostratus Pohorky
Reklama

Z posledních článků vybíráme

14.1.2019 / Dorek Čermák
Trek · První zimní přechod pohoří Rila: Tenkrát na Balkáně (1)

Je druhý Vánoční svátek 26.12.1974 já s krosnou na zádech, která má 32 kg před nádražím v Brně a prší. Mám se připojit ke skupině dalších deseti lidí a dnes se přemístit do Prahy. To jsou veškeré mé informace …

13.1.2019 / Mirka Beňovská
Trek · Trek v Himálaji - Sagarmatha NP (1), itinerář dvoutýdenního treku

Nejdelší a nejdůležitější částí naší podzimní cesty po Nepálu byl dvoutýdenní trek v Himálaji. Vydali jsme se nejen na frekventovanou cestu do Everest Base Camp, ale také do východního údolí až k hoře Island …

9.1.2019 / Otakar Brandos
Turistika · Kremnické vrchy na podzim, přechod přes Kremnický štít a Zlatou studni do Brestové / Fotogalerie k článku

Kremnické vrchy jsou rájem turistů, cyklistů i lyžařů. Na hřebeni v okolí Skalky ve střední části pohoří je rušno celoročně. Přesto jsou zde místa, kde o turistu téměř nezavadíte. Především v okolí nejvyššího vrchu Flochová …

2.1.2019 / Otakar Brandos
Tipy na výlet · Lovecké chaty v Jeseníkách; tipy na výlet po zastrčených koutech Hrubého Jeseníku

Po Hrubém Jeseníku jsou rozesety desítky loveckých chat. Některé internetové zdroje dokonce hovoří o nižších stovkách loveckých chat. Většina loveckých chat v Jeseníkách stojí mimo turistických cest. Některé se choulí v …

27.12.2018 / Otakar Brandos
Trek · Trek přes Chlieviská, nejvyšší horu Žiaru: Z Kláštora pod Znievom přes hrad Zniev a bez turistických značek na Závozy a Fačkovské sedlo / Fotogalerie k článku

Po sestupu z Duté skaly do Vrícka a dokoupení zásob jsem měl v plánu návrat na hřeben Malé Fatry. Jenže vše bylo nakonec jinak. Když již přijel autobus, sjíždím dolů do Kláštora pod Znievom (495 m). Dokupuji pečivo, sýry a …

20.12.2018 / Otakar Brandos
Trek · Bílé Karpaty, přechod v babím létě: Trek přes Velkou Javořinu a Velký Lopeník na Vršatská bradla (2) / Fotogalerie k článku

Východ Slunce je parádní. Obloha se pozvolna rozhořívá a pak se náhle nad obzor vyhoupne jasný sluneční disk. I ranní mlhy dole v údolích dávají tušit, že nás čeká další hezký a teplý den. Poslední pohledy na okouzlující panorama …

19.12.2018 / Otakar Brandos
Test · Nabíjecí čelovka Fenix HM51R Ruby, opravdu skvělý kousek pro dálkoplazy

Každý dálkoplaz se jistě snaží ušetřit na výstroji. Přesněji na hmotnosti výstroje. Ono každé deka navíc se na treku dlouhém stovky kilometrů hezky pronese. A právě takovýmto "polykačům" kilometrů může přijít vhod …

19.12.2018 / Tomáš Fries
Trek · Na Stolicu a divočinou Volovských vrchů, turistika ve Slovenském rudohoří (1)

Stejný srpnový termín a stejná parta, jen zase o rok starší. A stejná byla i destinace - Slovensko - a tentokrát moje nejoblíbenější kopečky - Slovenské rudohorie. Tento vandr jsem si tak trochu vytrucoval, už jsme tam přece …

17.12.2018 / MK
Trek · Šar Planina - 5 dní svobody: Nádherná hřebenovka v horách Makedonie (1)

Naším cílem cesty do Makedonie je přechod hřebene Šar Planiny od Ljubotenu přes Titov vrv (druhá nejvyšší hora Makedonie) do Popovy Šapky. Předpokládáme zhruba 70-75 km rozložených do 5 dní (4 noci v horách) …

13.12.2018 / Miroslav Hřeben
Turistika · Vračanská planina: Místo posledního boje Christo Boteva. Turistika v severozápadním Bulharsku

V sousedství města Vraca v severozápadním Bulharsku nalezneme pohoří, jež se svojí krásou a rozmanitostí vyrovnává bulharským klasikám jako je Rila, Pirin či Rodopy. Skalní stěny dosahující výšky přes 400 m, více než …

4.12.2018 / Otakar Brandos
Turistika · Janková - Dutá skala - Vrícko, túra napříč hřebenem Lúčanské Malé Fatry / Fotogalerie k článku

Je nádherný podzimní den. Prosluněná horská úbočí Lúčanské Malé Fatry, oděná do pestrobarevného podzimního šatu, neodolatelně lákají k návštěvě. K návštěvě zvou i blízké a stejně malebné hřebeny …

Reklama, turistické trasy a výlety podle pohoří
Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist