Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 12.11.2019 , svátek má
Reklama
Treking > Treky, turistika > Chlieviská, trek přes nejvyšší horu pohoří Žiar

Chlieviská, trek přes nejvyšší horu pohoří Žiar

Z Kláštora pod Znievom přes hrad Zniev a bez turistických značek na Závozy a Fačkovské sedlo

27.12.2018 | Otakar Brandos
Dutá skala od vrchu Sokol

Po sestupu z Duté skaly do Vrícka a dokoupení zásob jsem měl v plánu návrat na hřeben Malé Fatry. Jenže vše bylo nakonec jinak. Když již přijel autobus, sjíždím dolů do Kláštora pod Znievom (495 m). Dokupuji pečivo, sýry a nějaké ovoce v potravinách Koruna. A pochopitelně pivo… Omrknu zdejší unikátní požární zbrojnici, hezký pomník z roku 1728, srknu jedno startovní a po zelené turistické značce zamířím k hradu Zniev.

Za obcí se zastavuji u kostela sv. Kříže z poloviny 17. století a pak, po "krpelózním" chodníku stoupám vzhůru nádherným podzimním lesem. Ty barvy podzimního bukového lesa Podzimní barvy jsou opravdu úchvatné. Snad proto mám tak rád Karpaty. Pro tu pestrost, barevnost, tajemnost. Boží muka, Kláštorská vyhlídka (860 m). Kochám se výhledy do kraje. Jako na dlani mám celou Turčanskou kotlinu, Velkou Fatru i Malou Fatru.

Při každém poryvu větru začne ze stromů "pršet" listí. Hotový slejvák… Tento týden je posledním, kdy se člověk i ve středních horských polohách může kochat tou podzimní pestrobarevnou nádherou. Za týden již budou stromy holé a na příští festival barev, babí léto, si budeme muset počkat opět téměř rok.

Hrad Zniev

Cesta je čím dál prudší. Konečně se ale objevuje malá jeskyňka pod hradem a kousek nad ní i samotný hrad Zniev (985 m). Jedná se o druhý nejvýše položený hrad na Slovensku. Ještě o fous výše stojí Liptovský hrad v Chočských vrších a naopak o fous níže hrad Muráň na Muránske planině.

Požární zbrojnice, Kláštor pod Znievom

Původně gotický hrad Zniev je prvně písemně připomínán již v roce 1243 jako královský hrad Castrum Turuch. I přes svou polohu nebyl Zniev uchráněn válečných událostí. Ať již během soupeření o uherskou korunu a nebo během stavovských povstání, kdy byl hrad těžce poškozen v letech 1681 a 1705. Po roce 1713 je hrad Zniev uváděn jako pustý. Dnes z něj zbylo jen torzo. Přesto je lákavým turistickým cílem.

Chlieviská, nejvyšší hora pohoří Žiar

Přesouvám se kus za hrad, na západní výběžek strmého skalního bradla s fantastickými výhledy na Malou Fatru a Žiar. Je odsud krásně vidět i další a vlastně i hlavní cíl této dvoudenní asi 22kilometrové (1 300 m stoupání) túrky - hora Chlieviská (1 024 m), která je nejvyšší horou pohoří Žiar. Toto pohoří věru nepatří k příliš častým cílům turistů. Snad i proto značený turistický chodník končí na Znievu a dále je potřeba pokračovat mimo turistických značek - po rozumu…

Tipy Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Když se dosyta nabažím úžasných výhledů, zamířím právě k výše uvedenému vrcholu. Scházím přímo po ostrém hřbítku ke krásně pokrouceným borovicím. Překonat skalní práh člověku tady pomůže dřevěný žebřík. Dnes již trochu "vachrlatý". Na skalách roste velké množství hezky tvarovaných borovic. Hotová zahrádka bonsají. A že tu nevede turistická značka? No a? Vždyť značka není dogma, i naší dávní předci se přírodou pohybovali bez značek. Jsme snad hloupější než naši předci?…

Držím se sotva viditelného chodníku, který záhy mizí. Pokračuji proto po hraně hřebínku, po kterém se dostávám do mělkého sedla. Z něj pokračuji zarostlou lesní cestou k protilehlému hřebeni, po kterém se dostávám na kótu 947 m a dále na severovýchodní předvrchol hory Chlieviská. Chodník tudy sice nevede, ale bez problémů se dá držet zeleného pásu, který je tu a tam na stromech a tu a tam se, pro mě trochu záhadně, střídá s pásem červeným.

Cesta podzimním lesem

Hřeben je malebný, byť s minimem výhledů. Ale je zcela bez lidí, naštěstí se sem nedostali, v Žiaru téměř všudypřítomní, motorkáři. Mohutné buky, zdravý smíšený les. Tady by se dalo natrefit i na medvěda. Pobytové stopy jsou ale nezaznamenal a medvěda, bohužel, nepotkal. Jen pár jelenů a laní, nějakou tu veverku, strakapouda a další opeřence.

Zacházím na předvrchol hory Chlieviská, kde je nivelační tyč. Nemohu si jej nechat ujít. Pak sestupuji nazpět do hlubokého sedla a zdolávám poslední výškové metry na samotný vrch Chlieviská (1 024 m). Výše to v pohoří Žiar již nejde. Je zde malý palouk, opět nivelační tyč. Výhledy jsou však skryty za hradbami stromů. Na ty si musím počkat až na sousední vrch Sokol. Nikde nikdo, přesto tady mám společnost. Kolem batohu dovádivě poletuje babočka admirál (Vanessa atalanta).

Hory Sokol a Závozy

Další cesta vede, jak jinak, po hřebeni. V sedle pod Závozy narážím na parádní mysliveckou kazatelnu. Tady by se dalo hezky bivakovat. Sice tu není voda, ale jistě bude níže při lesní cestě, která sem vede. Následuje stoupání na vrch Sokol (1 013 m), během kterého potkávám dalšího jelena. Od vrchu Sokol se otevírají výhledy severozápadním směrem. Přímo naproti mám vrch Dutá skala, kde jsem byl dopoledne.

Chvílí posedím na vrchu a kochám se výhledy. Na dlouhé lelkování to však není, protože dny jsou již krátké. A na Závozy je to ještě pořádné stoupáníčko. Za vrchem Sokol se dostávám na lesní cestu, která se klikatí po jižním úbočí kóty 995 m. Pokračuji po této lesní cestě a konečně nacházím první medvědí "kákošku". Je již sice staršího data, ale je to signál, že medvědi stále šmejdí po horských hřebenech.

Posed, uzamčená bouda s parádními válendami, závora, chata. U chaty není další cesta úplně zřejmá, ale vydávám se doprava po jedné z lesních cest. A jak se brzy ukazuje, "A" bylo skutečně správně. Přicházím totiž na krásné louky lemované nádhernými bukovo-borovými lesy. V podvečerním světle je zdejší krajina dvojnásob malebná.

Výhled od vrchu Sokol

Na rozcestí Brieštie - Repeš (744 m) stojí uzamčená chata. Podle tvaru to tipuji na nějaké staré maštale. Buď jak buď, bivakovat by se tady dalo ve velkém otevřeném přístřešku s upraveným ohništěm. Navíc tady z otevřeného kohoutku teče voda… Mám však v plánu nocleh na posedu těsně pod vrchem Závozy a západ Slunce z něj.

Pokračuji tudíž nahoru přes louku, kochám se výhledy k Velké Fatře. Jako na dlani je opravdu fotogenická hora Tlstá, vápencový vrch v bradlové části pohoří. Míjím senem napěchovaný seník a opravdu strmým a nekonečným výšvihem se dostávám pod vrch Závozy. Avšak tam ouha, posed doznal změn nejen co do polohy, ale i co do rozměrů. Z pohodlného bivaku se stal takový pidimidi, takže k bivaku se použít nedá. Zvažuji vrátit se k seníku, ale když si představím opětovné stoupání na Závozy hnedka po ránu… Zůstávám nakonec na Závozech (912 m), snad mě v noci nebude otravovat žádná divá zvěř…

Vrícke sedlo a Fačkovské sedlo

Fotím skrze smrky západ Slunce. Obloha se krásně barví a začíná to pořádně foukat. Nu což, alespoň nebude rosa. Ráno vychází sluníčko na téměř jasnou oblohu. Balím fidlátka a hustými porosty lísek ještě jednou vystupuji zbývajících pár metrů na vrchol Závozy. Následuje táhlý sestup do Vríckeho sedla (670 m), kterým prochází úzká silnička z Predvrícka do Kľačna. Jsem na hranicích Žilinského a Trenčianského kraje a okresů Martin a Prievidza.

Po sestupu zpravidla následuje stoupání. Nejinak je tomu i v případě Vríckeho sedla. A stoupání je to docela výživné. Ale konečně je tady hřeben pod kótami 982 m a 1 007 m, který již patří do geomorfologického celku Malá Fatra. Jsem opět na hřebeni a na krásných loukách, po kterých procházkovým tempem mířím pod Vraní skálu (1 003 m). Po levici se v oparu objevuje krásný vrch Vyšehrad, který je známý svým rozsáhlým výšinným sídlištěm.

Konečně jsem u oblíbeného posedu pod Vraní skálou. Jenže ouha, vedle roste nový. A ten původní, s postelí a kamny, se nějak povážlivě naklání. Hm, asi to má již sečteno a dálkoplazi preferující bivakování, přijdou brzy o další "střechu nad hlavou". Škoda, přeškoda, bylo to takové skvělé místo na zimní akce…

Další cesta se vine po loukách i lesy. Nacházím další medvědí "kákošku". Je čerstvější než včerejší. Ještě se z ní kouří… Mišan, parně drobnějšího vzrůstu, je ale již fuč. Škoda, potřeboval bych pořídit nějaké nové obrázky těchto huňáčů. Při bloumání s báglem po kraji je ale pravděpodobnost fotografického úspěchu mnohem menší, než při čekané v místech, kde se medvědi pohybují.

Turistika v pohoří Žiar, může vás zajímat

Uhlířský vrch Úplňky Chata Vyškovec Strečno Beskydy, ubytování Soumrak Rýchorská bouda Velká Fatra, ubytování Choustník Helfenburk Venušiny misky Hukvaldy Elbrus, Kavkaz Apogeum Zverovka Chalupská slať Šumava, ubytování Spacáky Mont Blanc Pluto Vosecká bouda Vysoký vodopád Cvilín Karlštejn Chata Šerlich Bouda Jelenka Pluto Jarní prázdniny Hmyz Matterhorn Hrad Lichnice Sirotčí hrádek Higgsův boson Spací pytle Nimbostratus Pohorky
Reklama

Z posledních článků vybíráme

20.12.2018 / Otakar Brandos
Trek · Bílé Karpaty, přechod v babím létě: Trek přes Velkou Javořinu a Velký Lopeník na Vršatská bradla (2) / Fotogalerie k článku

Východ Slunce je parádní. Obloha se pozvolna rozhořívá a pak se náhle nad obzor vyhoupne jasný sluneční disk. I ranní mlhy dole v údolích dávají tušit, že nás čeká další hezký a teplý den. Poslední pohledy na okouzlující panorama …

19.12.2018 / Otakar Brandos
Test · Nabíjecí čelovka Fenix HM51R Ruby, opravdu skvělý kousek pro dálkoplazy

Každý dálkoplaz se jistě snaží ušetřit na výstroji. Přesněji na hmotnosti výstroje. Ono každé deka navíc se na treku dlouhém stovky kilometrů hezky pronese. A právě takovýmto "polykačům" kilometrů může přijít vhod …

19.12.2018 / Tomáš Fries
Trek · Na Stolicu a divočinou Volovských vrchů, turistika ve Slovenském rudohoří (1)

Stejný srpnový termín a stejná parta, jen zase o rok starší. A stejná byla i destinace - Slovensko - a tentokrát moje nejoblíbenější kopečky - Slovenské rudohorie. Tento vandr jsem si tak trochu vytrucoval, už jsme tam přece …

17.12.2018 / MK
Trek · Šar Planina - 5 dní svobody: Nádherná hřebenovka v horách Makedonie (1)

Naším cílem cesty do Makedonie je přechod hřebene Šar Planiny od Ljubotenu přes Titov vrv (druhá nejvyšší hora Makedonie) do Popovy Šapky. Předpokládáme zhruba 70-75 km rozložených do 5 dní (4 noci v horách) …

13.12.2018 / Miroslav Hřeben
Turistika · Vračanská planina: Místo posledního boje Christo Boteva. Turistika v severozápadním Bulharsku

V sousedství města Vraca v severozápadním Bulharsku nalezneme pohoří, jež se svojí krásou a rozmanitostí vyrovnává bulharským klasikám jako je Rila, Pirin či Rodopy. Skalní stěny dosahující výšky přes 400 m, více než …

4.12.2018 / Otakar Brandos
Turistika · Janková - Dutá skala - Vrícko, túra napříč hřebenem Lúčanské Malé Fatry / Fotogalerie k článku

Je nádherný podzimní den. Prosluněná horská úbočí Lúčanské Malé Fatry, oděná do pestrobarevného podzimního šatu, neodolatelně lákají k návštěvě. K návštěvě zvou i blízké a stejně malebné hřebeny …

3.12.2018 / Ondřej Havelka
Cestování · Starý zákon pohledem cestovatele, nejstarší cestopis odhalující smysl Cesty (4): Vyvolený poutník Abram

Bůh poutníkovi žehná a stále jej in-spiruje: Mnohé texty Pentateuchu preferují poutnický, s pastýřstvím spjatý život, zatímco usedlý život spjatý se zemědělstvím nehodnotí stejně kladně (např. Gn 4). Také výstavba měst a …

30.11.2018 / Otakar Brandos
Trek · Bílé Karpaty, přechod v babím létě: Trek přes Velkou Javořinu a Velký Lopeník na Vršatská bradla (1) / Fotogalerie k článku

Bílé Karpaty jsou nádherným pohořím plných přírodních krás a zajímavých cílů. Proto kolegům Dejvovi s Aljošou nedalo moc práce, aby mě překecali na výlet právě sem. Místo treku v oblasti Králove hole v Nízkých …

28.11.2018 / Martin Pánek
Turistika · Přes Jánošíkove diery a Velký Rozsutec na chatu pod Chlebom, dvoudenní túra na Malé Fatře

V poledne vystupuji z autobusu u hotelu Diery, který je nejoblíbenějším výchozím místem do Jánošíkovych dier. Ty jsou snad nejnavštěvovanějším místem celé Malé Fatry. Zatímco přes léto je tu doslova narváno …

26.11.2018 / Otakar Brandos
Památky · Památky UNESCO v České republice: 12 atraktivních, avšak výletníky obležených turistických cílů

Památky UNESCO jsou velkým turistickým lákadlem. To, bohužel, ke škodě jak památek, tak …

26.11.2018 / Hynek Skořepa
Naše vrcholy · Tisá skála - opomíjená krasavice. Tip na výlet v Hornosázavské pahorkatině

V komplexu lesů mezi Čáslaví a Golčovým Jeníkovem se nachází Tisá skála. Se svými 392 metry nad …

Reklama, turistické trasy a výlety podle pohoří
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Podzimní barvy před Fačkovským sedlem

Přes rozcestí Pod Vraniou skalou (903 m) a kolem vydatného pramene na úbočí vrchu Bukovec (1 147 m) se dostávám na šotolinovou lesní cestu a do blízkosti soukromých rekreačních chat. Fačkovské sedlo je již na dosah. Užívám si posledních úžasných výhledů, dělám pár závěrečných fotek té podzimní nádhery a scházím přes rozcestí Staré cesty (835 m) do Fačkovského sedla (802 m), kde se chci "odměnit" v místní kolibě nějakým tím pivkem a polévkou. To by však nesměl akorát přijíždět autobus, které jede rovnou do Žiliny…

Fačkovské sedlo je již jen kousek

Fotogalerie, prohlédněte si fotografie

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor
30.12.2018, 12:56 Rado | Tento trek


Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie E-shop Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist