Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 15.1.2019 , svátek má
Reklama
Treking > Treky, turistika > První zimní přechod pohoří Rila

První zimní přechod pohoří Rila

Tenkrát na Balkáně (1)

14.1.2019 | Dorek Čermák
Fotogenický západ ze sedla, před prožitou těžkou nocí

Je druhý Vánoční svátek 26.12.1974 já s krosnou na zádech, která má 32 kg před nádražím v Brně a prší. Mám se připojit ke skupině dalších deseti lidí a dnes se přemístit do Prahy. To jsou veškeré mé informace. Krásná doba, kdy o mobilním telefonu snil snad jenom Jules Verne. Náhodou potkám na "Roli", jak Brňáci říkají nádraží, Pavla, který je jedním z těch deseti a protože je Brňák, tak má ty nejčerstvější zprávy.

Odjezd odpoledním rychlíkem do Prahy. Scházíme se v hale, kde každý dostane jízdenku a letenky do Sofie a zpět. A ofocenou dělostřeleckou mapu, která sloužila za první války. Zmenšená do trochu větší pohlednice, spíše jako památka na tuto výpravu.

Autor článku a fotek

Rychlík do Prahy odjíždí přeplněný. V kupé s námi sedí menší chlapík a já si i po tolika letech vybavuji jeho povídání. To se ještě chodilo na dva roky na vojnu a kdo z vojáků "zlobil" tak dostal zaražené vycházky, nebo "basu po službě". Ještě horší trest "basu natvrdo na několik dnů", kterou si musel odsloužit, když už ostatní šli do civilu. A nejtvrdší trest byl Sabinov. Byl to kamenolom na východním Slovensku a tam se chodilo na několik let.

Vyprávěl příhody, kterým se snad nedalo věřit. Až do doby, než nám ukázal svoje dlaně. Každá z rukou, byl jeden obrovský mozol. To jen taková malá připomínka pro dnešní mládí, v jaké žijí parádní době.

Než dojedeme do "Stověžaté matičky", tak vás obeznámím s naším projektem. Deset mužů a jedna žena se chce pokusit o první zimní přechod pohoří Rila v Bulharsku. Jsou to horolezci vybraní z oddílů v Jihomoravském kraji. A bude-li se dařit, tak pokračovat do hor Pirinu.

Po tvrdém sněhu se to dobře šlape. Petr, Tom a Sylva

Akce je naplánovaná na šestnáct dnů. To znamená na celou dobu veškerý proviant s sebou, včetně paliva do vařičů (benzinových) a jeden plynový "Bluet". Já mám dva litry benzinu. To ještě nikdo na letištích nekontroloval. Dnes ani zapalovač, či nějakou plynovou nádobu. Z pohledu bezpečnosti je to naprosto v pořádku.

V Praze spíme na hotelu Kriváň, kde jinde by horolezci mohli spát?

27.12.1974

Nevlídno, mokro. Sedíme v autobuse, který nás veze na letiště. Odlet 8.20. I ten odlet se ještě o hodinu protáhl. Všechno je jednou poprvé. Můj první let v životě a letadlo máme skoro celé pro sebe. Neplánovaně přistáváme v Bukurešti. Sofia nepřijímá. Odklízí sníh. To dvouhodinové zpoždění ohrožuje odjezd do hor.

Severní část Rylského hřebenu - Kalin 2664 m

Z letiště se do železniční stanice, která je překvapivě malá, dostáváme už za šera. Vlak před chvilkou odejel. Čekáme na večerní rychlík, kterým po devatenácté hodině odjíždíme do stanice Stanke Dimitrov, kam přijíždíme v devět večer. A co s načatým večerem někde na Balkáně? Čekárna je i v tuto dobu plná lidí a když se tam objeví jedenáct velkých batohů, jsme středem pozornosti.

Několik kluků vyráží na průzkum do města. Za půl hodiny už všichni šlapeme ulicí k autobusu, který naši kamarádi domluvili, že za úplatu nás (v jeho čekací době) odveze do vesnice Bistrice, která je už v podhůří Rily. Už v nočních hodinách procházíme vesnicí až na její okraj. Měsíc nám svítí na cestu i na stavbu tří stanů u říčky na malém "plácku" už na sněhu. Nad námi se rýsují zalesněné hřebeny hor a o půlnoci se soukáme do spacáků. Na noc ještě otevíráme těžkou konzervu Pražské šunky. Vždyť "hladovému se špatně usíná".

28.12.1974

"Hej Hola" se ozývá z vedlejšího stanu. Sylva nás takto bude vítat každé ráno, abychom se vyhrabali ze spacáků. Je pět hodin ráno a Měsíc ještě svítí přes stanové plátno. Vařím před stanem. Moji spolubydlící Tom s Ivanem odmítají hned po probuzení do sebe dostat "Malkao".

Sedlo mezi Guly Poličem 2615 m. a Kalinem. Tady bal náš první tábor a z tohoto sedla nás vichřice sfouknula

Probudili se i psi ve vesnici a jeden vesničan se přišel podívat co se v okolí děje. Vysvětluji co jsme zač a kam máme namířeno. Když zjistí, že jsme Češi, tak mi třepe do nekonečna rukou. Jeho "Na věčnuju družbu" se zdá upřímné. Má u nás bratra, který tu zůstal po válce, ale neví kde. Přichází i další obyvatelé a posílají nás na opačnou stranu, než kam bychom měli jít my. Raději věříme té dělostřelecké mapě a v mírném traverzu vystupujeme do svahu nad vsí.

Je ještě tma a hledání správného směru i cesty, která by nás měla dovést na hřeben se protahuje na hodinové bloudění. I my se protahujeme nekonečným křovím. Až ranní svítání nás přivádí na tu správnou cestu. Přibývá sněhu i výšky a Bistrica a celá dolina leží pod námi přiklopená inverzí. Na SV začíná v dáli vyrůstat obrys mohutného pohoří (pravděpodobně Vitoša). Všechnu tu podívanou osvětluje ranní slunko a na celé dopoledne se máme na co dívat.

Hluboko pod hřebenem v lese opravujeme stany

Šlapeme nahoru svahem, který je celý porostlý lískovými keři. Přibývá dalšího sněhu a za jedenácti lidmi zůstává hluboká brázda. Po deváté hodině jdou batohy do sněhu. Odpočíváme u studánky, která teče i když je pod nulou. Napájíme sebe i lahve, které jdou do už těžkých batohů. Tím se váha mé krosny zvedla na třicet čtyři kilo. Fuj.

Cesta se stáčí doprava do zasněženého lesa, kterým několik set výškových metrů, který po další hodině řídne a před sebou, spíše nad námi je hřeben i s prvním vrcholem Bogdaja (1 954 m). Kvalita sněhu se stále mění. Jsou úseky, kdy je sněhu po kolena a po pár metrech jdeme po tvrdém firnu, ale toho je poskrovnu.

Prosluněný NovýRok pod Vazovým Vrchem 2689 m

První vrchol, který je nad dva tisíce metrů se jmenuje Malý Polič (2 342 m). Pofukuje, oblékám silonovou větrovku. Po krátkém odpočinku znovu nahoru na další kopec, který je o třista metrů výš. Goly Polič (2 615 m). Následuje krátký sestup do sedla pod Kalinem (2 664 m). A to už jsou ručičky na půl čtvrté. Většina toho má "plné zuby".

Sylva nás chtěl ještě potáhnout do dalšího sedla, ale nakonec dává povel "batohy dolu". S radostí vybaluji stan. Sedlo, na kterém stavíme stany, je spíše rovina s mírnou prohlubní. Sníh je tvrdý jako kámen. Ivan s Tomem staví stan, já rozpouštím sníh. Zubaté slunko se kloní k západu a pěkně mrzne. Horolezecká euforie. Jsme v horách! Barevný západ vše ještě umocnil.

Šlapeme na Vrlí Vrch

Do stanů se soukáme s přicházející tmou. Stany jsou látkové, jednoplášťové, áčkového typu a rukávovým vchodem. Máme tři stany stejného typu. Ve dvou stanech jsou namačkáni lidi po čtyřech, včetně batohů, kde se i vaří. Můj stan (nový, což se ukázalo jako výhoda) obýváme ve třech. Z toho jsem já i Tom dlouháni přes sto osmdesát, tak všichni tři sice namačkáni ležíme po délce stanu. Ten čtvrtý, můj kamarád před odjezdem onemocněl a tím pádem je ve stanu volněji.

Karimatka? Ta byla tou dobou jako nápad v hlavě některého vynálezce. Používáme molitan zabalený do igelitu. Spacák? Vatová náplň. Objemný a těžký. Přes plátno stanu svítí Měsíc, tak jako minulou noc.

29.12.1974

Kolem půl noci nás probouzí vítr, který rozhýbal náš stan, ale není nijak prudký, tak znovu usínám. S přicházejícím ránem vítr sílí. Stan už se ve větru "zmítá" a plátno tak rachotí, že o nějakém klidném spaní se nedá mluvit. Vstávám v pět a pracně rozpouštím ze sněhu litr vody. Problém bylo zapálit sirku, dobře k tomu posloužila bota ve které bylo trochu závětří.

Slunko už dělá dlouhé stíny, když jdeme k Eleninému Vrchu Pod Eleniném Vrchu. Plato, kde bude další tábor

Vařím litr "šumáku", kterým zapíjíme špek a čokoládu. V tom horském stravování se mnohdy objevují zvláštní kombinace. Ivana jako nejmladšího posíláme do nečasu utáhnout lanka na stanu. Jak otevřel rukáv vchodu, tak se do stanu nafoukal prachový sníh a stejně musím vylézt i já abych mu pomohl. Mrzne mocně. Za chvilku mám ruce ztuhlé. Je pořádná kosa.

Kouknu po ostatních stanech, ale nevidím žádnou aktivní činnost, tak šup do relativního tepla, ponožky na ruce a třu, abych je zahřál. Zalézáme do spacáků, jít v tomto nečase by nebylo nejlepší řešení a od "velitelského stanu" nepřichází žádný povel k balení. Situace se rapidně zhoršuje. Není slyšet vlastního slova a stan musíme zevnitř držet. Začínají se ohýbat pod náporem větru duralové tyčky.

Cesta pod nástup na Orlovec

Někdo otevírá stan a kluci oznamují, že jsou sbalení. Jim vichřice oba stany roztrhala a měli štěstí, že už byli sbalení. To co zůstalo před naším stanem je nevratně odfouknuté někam do prostoru. Mám tam mačky a pikl. Ty tam vydržely. Bortí se další tyče. Jdu ven a společně s Mauglím a Pavlem držíme stan. Moji parťáci balí uvnitř. Všechno co je ve stanu se háže do spacáku. Jinak to nejde.

Motáme stan i s tím co uvnitř zůstalo a všechen ten objemný balík přivazuji ke krosně. Ještě vytloukám pár skob, které sloužily k připevnění lanek od stanu. Vypadla malá plochá konzerva a sotva se dotkla země, tak odstartovala s větrem taky do prostoru. Rozhodnutí je jednoduché. Pryč odsud.

První lezecké metry na Orlovci Lezení na Orlovci

Rveme se s větrem i po čtyřech. Sestupujeme západním směrem, odkud ten vichr fouká. Když se postavím, tak stojím v úhlu čtyřicet pět. Vítr mě podrží. Sešli jsme do prohlubně, kde študujeme mapu. Sestupujeme až na úroveň lesa, kam jsme se prodřeli až kolem jedenácté hodiny. Jsme o šest set metrů níž od sedla, kde nás to "sfouknulo". Tady také fučí, ale "přijatelně".

Mezi stromy natahujeme lana a pomocí "Žďáráků" si děláme zástěny proti větru. Vaříme a šijeme stany (můj nový stan vydržel, krom tyček) a počítáme ztráty. Přišel jsem o jeden návlek na nohy. Do večera jsou stany opravené a stojí na plošině, kolem které stavíme sněhové bariéry. Na hřebenech se "žení čerti" je slyšet hukot. Večer se mírně oteplilo a i vítr se utišuje.

30.12.1974

Vstáváme za tmy. Idylka, kdy Měsíc znovu svítí přes stanové plátno. Ráno mrzne a sníh je tvrdý a když vyrážíme po žebru na hřeben na protější svahy doliny dopadají první sluneční paprsky. A slunko nás zahřívá i přehřívá.

Nekonečný výstup na hřebenové partie. Dnes nese stan Tom, tak se ulívám a je to znát na té váze na zádech. V 9.30 jsme na úrovni sedla, odkud jsme včera ráno utekli. Cesta je po skále i hlubokém sněhu, brodíme se hustou kosodřevinou a až v jedenáct hodin se dotýkáme nohama vlastního hřebenu.

Hřebenem ke Zlému zubu Zasněžený hřeben ke Zlému Zubu

Počasí začíná zlobit. Jsme v mlze, nebo v mracích? Těžká orientace v nepřehledném terénu. Čekáme až se mlha zvedne a čas využijeme na vaření. Situace se nemění. Rozhodnutí je takové, že tu postavíme stany. Odhazujeme hodně sněhu, abychom měli trochu rovné místo. Z tvrdého sněhu řežeme krychle a stavíme kolem prostoru, kde bude stan bariéry. Jsme vyučeni z té první noci. Při budování ten čas rychle utíká a je tu další noc před námi. Vichr lomcoval stanem celou noc a o nějakém klidném spaní se nedá mluvit, přesto stan i sněhová stěna přežily.

31.12.1974

Před námi je poslední den tohoto roku. Na spacáku mám nafoukanou vrstvu drobného sněhu, který vítr protlačil přes stanové plátno. Venku je rušno, kamarádi pobíhají kolem stanu, který za noc utržil devatenáct nových děr.

Další treky v bulharských horách, může vás zajímat

Uhlířský vrch Úplňky Chata Vyškovec Strečno Beskydy, ubytování Soumrak Rýchorská bouda Velká Fatra, ubytování Choustník Helfenburk Venušiny misky Hukvaldy Elbrus, Kavkaz Apogeum Zverovka Chalupská slať Šumava, ubytování Spacáky Mont Blanc Pluto Vosecká bouda Vysoký vodopád Cvilín Karlštejn Chata Šerlich Bouda Jelenka Pluto Jarní prázdniny Hmyz Matterhorn Hrad Lichnice Sirotčí hrádek Higgsův boson Spací pytle Nimbostratus Pohorky
Reklama

Z posledních článků vybíráme

20.12.2018 / Otakar Brandos
Trek · Bílé Karpaty, přechod v babím létě: Trek přes Velkou Javořinu a Velký Lopeník na Vršatská bradla (2) / Fotogalerie k článku

Východ Slunce je parádní. Obloha se pozvolna rozhořívá a pak se náhle nad obzor vyhoupne jasný sluneční disk. I ranní mlhy dole v údolích dávají tušit, že nás čeká další hezký a teplý den. Poslední pohledy na okouzlující panorama …

19.12.2018 / Otakar Brandos
Test · Nabíjecí čelovka Fenix HM51R Ruby, opravdu skvělý kousek pro dálkoplazy

Každý dálkoplaz se jistě snaží ušetřit na výstroji. Přesněji na hmotnosti výstroje. Ono každé deka navíc se na treku dlouhém stovky kilometrů hezky pronese. A právě takovýmto "polykačům" kilometrů může přijít vhod …

19.12.2018 / Tomáš Fries
Trek · Na Stolicu a divočinou Volovských vrchů, turistika ve Slovenském rudohoří (1)

Stejný srpnový termín a stejná parta, jen zase o rok starší. A stejná byla i destinace - Slovensko - a tentokrát moje nejoblíbenější kopečky - Slovenské rudohorie. Tento vandr jsem si tak trochu vytrucoval, už jsme tam přece …

17.12.2018 / MK
Trek · Šar Planina - 5 dní svobody: Nádherná hřebenovka v horách Makedonie (1)

Naším cílem cesty do Makedonie je přechod hřebene Šar Planiny od Ljubotenu přes Titov vrv (druhá nejvyšší hora Makedonie) do Popovy Šapky. Předpokládáme zhruba 70-75 km rozložených do 5 dní (4 noci v horách) …

13.12.2018 / Miroslav Hřeben
Turistika · Vračanská planina: Místo posledního boje Christo Boteva. Turistika v severozápadním Bulharsku

V sousedství města Vraca v severozápadním Bulharsku nalezneme pohoří, jež se svojí krásou a rozmanitostí vyrovnává bulharským klasikám jako je Rila, Pirin či Rodopy. Skalní stěny dosahující výšky přes 400 m, více než …

4.12.2018 / Otakar Brandos
Turistika · Janková - Dutá skala - Vrícko, túra napříč hřebenem Lúčanské Malé Fatry / Fotogalerie k článku

Je nádherný podzimní den. Prosluněná horská úbočí Lúčanské Malé Fatry, oděná do pestrobarevného podzimního šatu, neodolatelně lákají k návštěvě. K návštěvě zvou i blízké a stejně malebné hřebeny …

3.12.2018 / Ondřej Havelka
Cestování · Starý zákon pohledem cestovatele, nejstarší cestopis odhalující smysl Cesty (4): Vyvolený poutník Abram

Bůh poutníkovi žehná a stále jej in-spiruje: Mnohé texty Pentateuchu preferují poutnický, s pastýřstvím spjatý život, zatímco usedlý život spjatý se zemědělstvím nehodnotí stejně kladně (např. Gn 4). Také výstavba měst a …

30.11.2018 / Otakar Brandos
Trek · Bílé Karpaty, přechod v babím létě: Trek přes Velkou Javořinu a Velký Lopeník na Vršatská bradla (1) / Fotogalerie k článku

Bílé Karpaty jsou nádherným pohořím plných přírodních krás a zajímavých cílů. Proto kolegům Dejvovi s Aljošou nedalo moc práce, aby mě překecali na výlet právě sem. Místo treku v oblasti Králove hole v Nízkých …

28.11.2018 / Martin Pánek
Turistika · Přes Jánošíkove diery a Velký Rozsutec na chatu pod Chlebom, dvoudenní túra na Malé Fatře

V poledne vystupuji z autobusu u hotelu Diery, který je nejoblíbenějším výchozím místem do Jánošíkovych dier. Ty jsou snad nejnavštěvovanějším místem celé Malé Fatry. Zatímco přes léto je tu doslova narváno …

26.11.2018 / Otakar Brandos
Památky · Památky UNESCO v České republice: 12 atraktivních, avšak výletníky obležených turistických cílů

Památky UNESCO jsou velkým turistickým lákadlem. To, bohužel, ke škodě jak památek, tak …

26.11.2018 / Hynek Skořepa
Naše vrcholy · Tisá skála - opomíjená krasavice. Tip na výlet v Hornosázavské pahorkatině

V komplexu lesů mezi Čáslaví a Golčovým Jeníkovem se nachází Tisá skála. Se svými 392 metry nad …

Reklama, turistické trasy a výlety podle pohoří
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar

Otevírám stan a hodnotím situaci. V celém prostoru víří sníh, fučí a kosa. Do stanu se okamžitě tlačí vítr se sněhem. Zalézám do tepla spacího pytle. Sylva nám jenom oznamuje, že Mauglí a jeho tři společníci odchází dolu do meteorologické stanice, která je pod námi o několik set metrů níž opravovat stan. Zůstávají nahoře dva stany.

Osvícený Rilský hřeben

V tomto čase, nečase se nedá šlapat po hřebenu. Občas vylezu ven, dotáhnout lanka na stanu a poopravit sněhovou zábranu. Zbytek času lenoším ve spacáku. Podřimujeme, ujídáme z proviantu a povídáme si o kopcích na kterých jsme stáli i o těch o kterých jenom sníme. Před rokem jsem trávil podobného, hodně mrazivého Silvestra ve Vysokých Tatrách v severní stěně Galerie Ganku.

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor
15.01.2019, 17:58 Vítězslav Dominik | Klobouk dolů!
14.01.2019, 23:35 Pavel | Rila
14.01.2019, 19:15 Martin Šindel | Rila
14.01.2019, 13:26 Petr | Paráda


Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie E-shop Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist