Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Archiv | Kalendář akcí | Napsat článek
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 8.1.2014 , svátek má
Bude vás zajímat
Bude vás zajímat
Reklama
Treking > Cykloturistika > Slavkovský les na kolech

Slavkovský les na kolech

Cyklotúra nejen za hornickými památkami Slavkovského lesa

15.1.2007 | Petr Pauliš

Věřím, že pro většinu vyznavačů cykloturistických toulek je vedle zdravého pohybu přínosem i poznání jak přírodních, tak i historických a technických památek, které se v daném místě vyskytují. Musím se přiznat, že já s oblibou vyhledávám právě ty technické, na kterých mne fascinuje a obdiv vzbuzuje odpradávna trvající neúnavnost lidského snažení. Těm, kteří jsou obdobného založení, je věnován i tento tip na výlet.

Slavkovský les

Ideálním výchozím bodem je malebné městečko Bečov nad Teplou, kterému dominuje zpřístupněný hrad. Jeho nejcennějším exponátem je unikátní zlatý románský relikviář Sv. Maura ze 13. století, který byl v roce 1985 nalezen v hradní kapli. Po náročné restauraci byla tato památka, považovaná za nejcennější svého druhu u nás, vystavena v expozici. Pro naše konání je však důležitější zdejší kemp (objevíme ho při plzeňské silnici), který nám může sloužit za základnu při vícedenním pobytu ve Slavkovském lese.

Z Bečova bude naše cesta směřovat do bývalého centra těžby cínu Krásna. Z údolí Teplé nás vyvede táhlé stoupání úzké asfaltky plné zákrutů a děr. Provoz je však naštěstí malý, takže se vedle otírání zpoceného čela můžeme věnovat přírodní scenérii. Nad Krásnem bychom měli po neznačené cestě odbočit vlevo a na Krásenském vrchu (777 m) navštívit 25 metrů vysokou kamennou rozhlednu. Má zajímavě řešené vnější spirálové schodiště. Z jejího vrcholu lze přehlédnou značnou část zdejšího rudního revíru, který patřil od středověku k nejbohatším ložiskům cínu v Evropě. Dovolte mi proto krátké historické odbočení.

V oblasti Slavkovského lesa byla cínová ruda (kasiterit) rýžována snad již v polovině 2. tisíciletí před Kristem, s nejintenzivnějším intervalem v 9. - 10. století. Hornická osada Tři lípy vznikla patrně na počátku 12. století. V roce 1192 byla povýšena na město a přejmenována na Schönfeld, po r. 1945 na Krásno. Druhým centrem byl nedaleký Horní Slavkov (Schlaggenwald, Schlackenwald), který byl založen jako hornická osada na přelomu 12. a 13. stol.; na horní město byl povýšen v roce 1356. Dolování v oblasti Císařského (Slavkovského) lesa mělo od 12. století vzestupnou tendenci s vrcholem v polovině 16. století, kdy zdejší cín ovládl na několik desetiletí celý evropský trh.

V té době vznikla též hlavní historická důlní díla. V letech 1518-1519 byl zřízen vodní kanál Dlouhá stoka dlouhý 23,4 km z Kladské. Využíval se k plavení dřeva a k pohonu důlních a úpravárenských strojů. K odvodnění důlních děl byla vyražena 7,5 km dlouhá dědičná štola Kašpara Pluha. Práce na ní byly zahájeny v roce 1539 v Zechtalu, nyní Srázné. V roce 1587 spojilo toto náročné důlní dílo všechny zdejší doly.

V r. 1546, když cínové doly připadly české koruně, zde bylo kolem 25 dolůs s více než čtyřmi kilometry chodeb. Ročně se v nich vytěžilo kolem 2200 t cínu. Od poloviny 16. století se těžební poměry postupně zhoršovaly. V r. 1568 došlo na nejdůležitějším ložisku Huberově pni a následně i na sousedním Schnödově pni k ničivým závalům s katastrofálním vlivem na těžbu. Úpadek završila třicetiletá válka. V r. 1771 začíná podnikat stát kroky k oživeni těžby. Začíná se s ražbou nové dědičné štoly vedené 80 m pod úrovni štoly Kašpara Pluha, která byla jako Colorádská zahloubena v r. 1802. Pro nedostatek financí byly však tyto práce brzy přerušeny.

Nová aktivita byla na ložisku zaznamenána až po r. 1880. Činnost je však ještě před 1. světovou válkou ukončena. Během války se začínají krátce těžit i wolframové rudy. K obnovení těžby došlo v Krásně opět v letech 1937-1947. V poválečném období se nejprve krátce pracuje na dole Julius Ďuriš, později se těžba cíno-wolframových rud přesouvá na Huberův peň, kde se pracuje až do ukončení veškerých prací v revíru v r. 1991.

Při vyhledávání cínu byly v okolí Horního Slavkova nalezeny i bohaté rudy stříbra a v menší míře i olova, niklu a kobaltu. Stříbrné zrudnění, vyskytující se na žílách obdobného typu jako v Jáchymově, bylo doprovázeno uranovými rudami, na které byla zaměřena pozornost v poválečném období. Po těžbě uranových rud, která byla ukončena v roce 1960, zůstaly rozsáhlé haldy rozkládající se po obou stranách silnice z Horního Slavkova do Lokte a na dalších místech v okolí.

Rudné doly

Vraťme se však zpět na vrchol Krásenského vrchu, který byl svědkem staleté slavné i méně slavné minulosti tohoto koutu naši země. Od rozhledny můžeme sjet do Krásna po žlutě značené cestě (2 km). Seznámíme se přitom poprvé s částí již zmiňované Dlouhé stoky. Bývalé horní královské město Krásno je dnes, jak se můžeme sami přesvědčit, již jen poklidným, polozapomenutým místem.

Bývaly však doby, kdy zvláště ve výplatní dny, městečko a zvláště jeho několik hospod ožívalo. Zvlášť hornická čtyřka U viaduktu zvaná též U prsaté Hanky. To se však ještě otáčela těžní kola zdejšího dolu a většina místních fárala. Dnes zde dobu hornické slávy připomíná pouze hornické muzeum, které se usídlilo v areálu bývalého dolu Krásno (dříve Vilém či nověji Ďuriš). Vedle zdejších minerálů, hornin a drobnějších hornických památek můžeme jako hlavní exponát obdivovat parní těžní stroj z roku 1897, který byl do Krásna přemístěný z uhelného dolu Marie v Královském Poříčí.

Naproti muzeu je zachovaná důlní budova s těžní věží. Od muzea pojedeme ve směru na Horní Slavkov po staré silnici, abychom po její pravé straně mohli nahlédnout do mohutného kráteru Huberova pně, který tu zbyl po staletí trvající těžbě cínových rud. Nad ním se rozkládá objekt bývalého dolu Stannum, ve kterém se v letech 1966 - 1991 vytěžilo přes 8 tisíc tun cínu a 1,4 tisíce tun wolframu.

Od Hubru pokračuje mírný sjezd do Horního Slavkova, jehož historická architektura je dnes v žalostném stavu a většina památek již vzala za své (požár, komunisti). Kdo se vydá z Horního Slavkova po toku Slavkovského potoka, dorazí po osmi kilometrech do Lokte. Asi 1,5 km pod Slavkovem se objeví vlevo od silnice upravený portál slavné odvodňovací štoly Kašpara Pluha, která sloužila svému účelu ještě do nedávné doby. Bude též míjet první českou porcelánku, která jako drobná manufaktura vznikla již v roce 1792. Milovníkům podzemí však doporučuji návrat do Krásna, tentokráte po nové, hlavní silnici.

V teplých letních dnech si můžeme zpestřit šlapání do pedálů návštěvou přírodního koupaliště, ke kterému nás dovede panelová cesta odbočující na okraji Krásna vpravo. Z panelky však musíme včas odbočit ještě jednou vpravo, jinak bychom dorazili do lomu, v kterém se těží živce pro keramické účely. Kdo se nebojí bloudění, nebo je vyzbrojen dobrou mapou, může od rybníka pokračovat po neznačené lesní cestě ve směru na okraj Puškařovské doliny a odtud vlevo k Novému a Komářímu rybníku (též možné koupání).

Oba lesní rybníky byly založené již v roce 1514 a sloužily k posílení vodnatosti nedaleké Puškařovské stoky, která jak jinak byla opět využívána při hornických aktivitách. Nad Komářím rybníkem narazíme na zelenou značku, která nás dovede do míst, kde v minulosti stávalo město Litrbachy (Lauterbach Stadt čili Čistá). I v jeho okolí se v minulosti těžil cín a později po poslední válce i uran. Obec, která se v roce 1551 stala královským horním městem, postihl krutý osud. Po poválečném odsunu německých obyvatel byla v roce 1949 zahrnuta do vojenského pásma a totálně zlikvidována. V podstatě byla vygumována z map, její existenci připomíná jen nevelký památník u křižovatky silnic a větší koncentrace synantropního rostlinstva.

Zvláště nápadný, a pro oblast Slavkovského lesa typicky, je bolševníkový porost, který nás opouští jen na málo místech. Vedle faktu, že se nacházíme v místech jakýchsi "rudých" Lidic, stojí za naší pozornost unikátní komplex starého dolu Jeroným, jehož ústí objevíme vpravo pod silnicí vedoucí do Sokolova (cca 1 km od křižovatky s památníkem). Prostor dolu, který je v sezoně přístupný (spadá pod Okresní muzeum v Sokolově) má rozsah kolem 500 m a hloubku až 50 m. Některé komory po vytěžené cínové rudě dosahují značných rozměrů, v půdorysu jsou až 30 m dlouhé, 7 m široké a 8 m vysoké. Spojovací chodby ražené jen želízkem a mlátkem mají naopak úsporné profily.

Po prohlídce se můžeme vydat na další cestu. Možností je několik. Doporučuji šlápnout do pedálů a vyrazit do Kladské. Značná část cesty vede lesním nenáročným terénem (postupně se střídá zelená, modrá a žlutá značka). V okolních lesích se rozkládají tři rozsáhlá vrchovištní rašeliniště (NPR Kladské rašeliny) Lysina, Tajga a Paterák, která sytí svými vodami mariánskolázeňské prameny. Toto území porůstá souvislý porost borovice blatky. Na Kladské se můžeme posilnit a v restauraci u loveckého zámečku zahnat žízeň.

Zdejší zajímavé, i když trochu nepatřičné, roubené stavby alpského stylu si do těchto míst nechal po roce 1875 přenést z výstavy ve Vídni kníže O. Schönburg. K bližšímu seznámení s přírodními poměry Slavkovského lesa můžeme též využít 1,5 km dlouhé naučné stezky vedoucí kolem Kladského rybníka. V tomto případě je lepší nechat kolo odpočívat, a projít si trasu pěšky. Připomeňme si, že zde začíná naše dobře známá vodní cesta Dlouhá stoka, bez níž by patrně doly v Krásně, Horním Slavkově a Čisté nemohly vůbec existovat. Stoka byla napájena cestou i řadou dalších rybníků a při své délce kolem 24 km nemá v Čechách obdobu.

Na zpáteční cestě do Bečova zvolíme silnici vedoucí přes poloopuštěné Prameny, kde vyvěrá několik minerálních pramenů, a kde se dříve též dolovalo. Z Pramenů nás zelená značka dovede k hadcové skalce Křížky se vzácnou květenou, kterou obtéká Dlouhá stoka. Zde si můžeme vybrat mezi náročnější, po zeleně značené cestě vedoucí "terénem" většinou po neudržovaných lesních stezkách, a méně zajímavé, ale rychlejší a pohodlnější asfaltce přes Novou Ves. Obě "varianty" se sejdou asi jeden kilometr před Bečovem, kde naše putování pro tentokrát skončí.

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Další související články:

+ Slavkovský les, obecné informace
+ Poodří na kolech
Nejčtenější
Reklama
Témata našich článků…
Soumrak Radhošť Chata Barborka Soos Koberštejn Charbulák Paprsek Trosky Kaon Kaltenštejn Tesařík obecný Dachstein Házmburk Coulomb Velikonoce Higgsův boson Bouzov Aktuální počasí Ježek Elektron Nesmeky Keprník
Reklama
Reklama
Populární treky
1. Rumunské hory Vilcan, hory polonin a krásných výhledů
2. Ukrajinské Karpaty Přes Ploskou poloninu a údolím Černé Tisy do Jasině - dva dny sám v horách Zakarpatí
3. Karpattreky Beskydský Karpattrek (5), hřebenovka Kysuckých Beskyd
4. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Západních Tater - Roháčů, nejnáročnější hřebenovka Slovenska
5. České hory Dvoudenní přechod hřebene Krkonoš, hřebenovka nejvyšších českých hor
Reklama
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist