Krásenská rozhledna stojí v Slavkovském lese

Krásenská krasavice oslavila sedmdesátku

Druhým nejvyšším pohořím Karlovarského kraje je Slavkovský les. Rozlehlá vrchovina dosahující v nejvyšších partiích (Lesný 983 m a Lysina 982 m) téměř tisícovky metrů tvoří přirozené přírodní zázemí největších západočeských lázeňských měst, Karlových Varů a Mariánských Lázní.

Návštěvníkům nabízí množství přírodních zajímavostí, především pozůstatků třetihorní vulkanické činnosti v podobě minerálních pramenů, bahenních sopek a bizarních skalních útvarů, i řadu stavebně historických památek, odkazujících na dávnou slávu středověkého rudného hornictví.

K nejvděčnějším turistickým cílům patří i tady rozhledny, kterých byla v minulosti na 640 kilometrech čtverečných Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les postavena celá řada. Do dnešních dnů se jich zachovalo sedm, šest z nich v bezprostřední blízkosti lázeňských měst. Návštěvníkům Mariánských Lázní slouží Hamelika a na záchranu čeká rozhledna u vybydlené kavárny Kamzík, v Karlových Varech najdeme hned čtyři, všechny postavené ve "zlatém věku rozhleden" na přelomu 19. a 20. století.

Veřejnosti přístupné jsou vyhlídky Karlova a Goethova a patrně nejznámější rozhledna Diana, čtvrtou dosud stojící vyhlídkovou věž na Abergu využívá současný ruský majitel k bydlení. V centrální části Slavkovského lesa se zachovala jen jediná rozhledna, na Krásenském vrchu v nadmořské výšce 770 metrů. Letos v červnu oslaví už sedmdesáté narozeniny.

Za svůj vznik vděčí Krásenská rozhledna obrovské hospodářské krizi ve 30. letech 20. století. Ve středověku kvetoucí horní město Krásno ležící v srdci tehdy ještě Císařského lesa se krize v letech 1930 až 1936 dotkla přímo katastrofálně. Bez práce se tehdy octla více než čtvrtina obyvatel. K řešení této situace, a zároveň proto, aby přilákali do města turisty, rozhodli krásenští radní postavit na vrchu nad městem rozhlednu.

Její podobu navrhl místní sochař Willy Russ, technické plány nakreslil rovněž místní architekt Fritz Hoffmann, peníze se sbíraly, kde se dalo, a na realizaci se podílely desítky krásenských nezaměstnaných. Jejich denní mzda dělala 10 až 15 korun, mzda to byla skutečně "hladová", uvážíme-li, že kilo chleba tehdy stálo asi dvě koruny.

Se stavbou rozhledny na Krásenském vrchu se začalo v srpnu 1933. Aby se ušetřilo, stavělo se bez použití strojní techniky. Dělníci měli k dispozici jen nejprimitivnější pomůcky a jako stavební materiál bylo použito kamení svážené z okolních svahů na lidmi tažených skluzech.

I přes tak úsporný režim ale došlo už v říjnu k vyčerpání finančních prostředků a práce se zastavila. Další peněžní sbírky, aby se mohlo pokračovat, pokračovaly až do června příštího roku, až nakonec byla stavba věže 2. října 1934 přece jen dokončena.

Slavnostní otevření rozhledny 23. července 1935 bylo obrovským svátkem a manifestací jednoty místního společenství. Krásenská věž se stala dominantou zdejšího kraje a díky přilehlé výletní restauraci i vyhledávaným cílem turistů. Tyhle "zlaté časy" ovšem netrvaly ani desetiletí.

Po druhé světové válce a odsunu krásenských Němců přišli do Slavkovského lesa noví obyvatelé, kteří měli na dlouhý čas daleko jiné starosti, než běhat po rozhlednách. Té krásenské navíc u Čechů na popularitě nepřidalo, že byla v květnu 1939 z podnětu místních nacistů přejmenována na "Adolf Hitler Warte".

Restaurace na Krásenském vrchu byla v 50. letech zbořena a neudržovaná věž rychle chátrala. Na začátku 90. let minulého století už to s rozhlednou vypadalo skutečně bledě a bylo jasné, že bez generální opravy nemusí příchodu nového tisíciletí dožít.

Podobně jako na její stavbu, i na generálku Krásenské rozhledny bylo nejprve nutné sehnat peníze. Základní prostředky ve výši zhruba milionu korun se skládaly z příspěvků státní památkové péče, občanských iniciativ a spolků vysídlených německých obyvatel Krásna a bývalého královského města Litrbachy. Rekonstrukce byla zahájena v květnu 1996 a za rok, 5. července 1997, byla vyhlídková věž znovu slavnostně otevřena. Náklady na její opravu dělaly 1 296 512 korun, což je při přepočtu na cenu chleba téměř čtyřikrát víc, než stála původní stavba.

Krásenská rozhledna je po všech stránkách mimořádné dílo. Pětadvacet metrů vysoká, směrem vzhůru se zužující válcovitá věž s dvaapůlkrát kolem dokola ovinutým vnějším schodištěm připomíná babylonské zikkuraty. Až v její bezprostřední blízkosti si uvědomíme, o jak mohutnou stavbu se jedná. Průměr základny je 11 metrů, výška 25 metrů, síla zdiva u paty věže 2,5 metru, celkový objem zdiva 850 kubíků a váha spotřebovaného materiálu téměř 19 tisíc tun.

Rozhledna na Krásenském vrchu leží téměř přesně uprostřed přímky, která na mapě spojuje obě největší česká lázeňská města, Mariánské Lázně a Karlovy Vary. Pro cestu z Mariánských Lázní na jižním okraji Slavkovského lesa do Karlových Varů na severním úpatí pohoří si můžeme vybrat ze dvou variant.

Vyznavači asfaltu zvolí nepříliš frekventovanou silnici kolem mariánskolázeňské přehrady do obce Prameny, kde se dají doleva směrem na Sokolov a pojedou až na rozcestí na místě bývalého královského horního města Litrbachy, po druhé světové válce zbořeného tak důsledně, že nezůstal jediný dům.

Zde se dají doprava směrem na Horní Slavkov a po nějakých třech kilometrech mají po pravé ruce Krásenskou rozhlednu jak na dlani (žlutě značená turistická cesta odbočuje ze silnice hned na jižním okraji obce). Až sem je to asi 25 kilometrů, a kdo nemá rád stoupání, může si oddechnout, protože odtud je to na všechny strany s kopce. Do Karlových Varů se dá jet buď přes Bečov, nebo přes Loket, obě městečka zdobí dobře zachovalé gotické hrady se zajímavými expozicemi.

Skutečně "lahůdková", i když o chloupek náročnější, je trasa, kterou jezdíme na horských kolech. Z Mariánských Lázní vystoupáme po červeně značené cestě pod chátrající kavárnou Kamzík ke golfovému hřišti a po většinou dobře udržovaných lesních cestách pokračujeme kolem lesní kavárny Nimrod k přírodní rezervaci Smraďoch (rašeliniště, naučná stezka), o kus dál se napijeme minerálního pramene Farská kyselka, překřížíme silnici na Prameny a pokračujeme přes Popravčí louku až narazíme na silnici, po které červená odbočuje doprava na Prameny.

Tady opustíme červenou značku a pokračujeme po žluté na Mýtský rybník, dál po modré na rozcestí V Požárech a konečně po zelené na silnici, po které dojedeme na rozcestí Litrbachy a dále do Krásna. Po návštěvě rozhledny pokračujeme z Krásna po silnici do Horního Slavkova a odtud po zeleně značené lesní silničce přes Kozí hřbety až k hájovně Bor, kde sjedeme do údolí Ohře ke Svatošským skalám a podle řeky do Karlových Varů.

Zdatnější cyklisté si mohou navíc zajet na Kladskou (asi 5 km po silnici z Pramenů, největší přírodní rezervace Slavkovského lesa, vyhlášená už v roce 1933, naučná stezka) nebo ke Komářím rybníkům (asi 3 km zeleně značená lesní cesta z rozcestí Litrbachy, vodní nádrže vybudované v 16. století).

Popsané trasy jsou na mapě Západočeské lázně, 1:75 000, Shocart

Krásenská rozhledna, turistická mapa