Střevlík fialový (Carabus violaceus) je velice variabilní druh
brouka s proměnlivým zabarvením a skulpturou krovek. Střevlíci fialoví patří k našim nejdravějším
střevlíkům. Obdobně jako u podobného střevlíka hladkého)
přišli entomologové i v případě střevlíka fialového s výstižným druhovým jménem, neboť černé
a černomodré krovky brouka mají po obvodu zářivý lem zbarvený obvykle do modrofialového tónu.
Lem ale může být purpurový, modrozelený.
Střevlík fialový dorůstá délky 22 až 35 mm. V našich geografických šířkách se sním
můžeme setkat zpravidla na otevřených stanovištích od nížin až do horských oblastí.
Střevlíka fialového (Carabus violaceus) jsem v Západních
Tatrách fotografoval ve výšce okolo 1 900 metrů nad mořem.
Areál jeho rozšíření pokrývá velkou část Evropy, na severu zasahuje až k polárnímu
kruhu. Střevlík fialový tak patří k poměrně otužilým druhům brouků. Setkat se sním můžeme
nejen v horách a v lesích, ale také na polích a v zahradách zpravidla od června do října.
Přezimují jak dospělci, tak larvy.
Potravou střevlíka fialového jsou drobní živočichové. Především červi a žížaly, slimáci,
podle Jiřího Zahradníka, autora publikace Brouci (Aventinum, 2008), si také rádi smlsnou
na houbách. Dokáže ale usmrtit i podobně velké střevlíky rodu Carabus. Střevlík
fialový tak patří k nejobávanějším broučím predátorům v našich končinách. Na lov vychází
obvykle za soumraku a v noci, přes den se skrývá pod kameny či listím.