| Kontakty Cookies Ceník inzerce RSS | ||
 |
|
|
| Poslední aktualizace: 7.11.2017 | , svátek má |
Naše příroda vstupuje do svého 10. ročníkuPředstavení čísla 1/20173.2.2017 | Vendula Pávková
Se začátkem února již tradičně přichází i první číslo Naší přírody, která
letos slaví 10. narozeniny. A co nového přináší? Manželé Motyčkovi nám vysvětlí, že
Obsah čísla 1/17
Víte, co je diaspora?Jako diaspora bývá nejčastěji označována etnická či náboženská skupina rozptýlená na cizím území mezi domácím obyvatelstvem jiného původu či vyznání. Nejznámější je v tomto ohledu diaspora židovská. Označení pochází ze starořeckého výrazu označujícího setí semene. V novořečtině pak znamená vyhnání, rozptýlení. 
Prapůvodní význam tohoto slova, tedy setí semene, pak úzce souvisí s méně známým významem botanickým, kde se pojmem diaspory označují rostlinná semena, plody, výtrusy, ale také cibule, hlízy, oddenky či jiné části rostlin, které jsou schopné zakořenit a dát vznik novému rostlinnému jedinci. A právě na tyto diaspory bychom chtěli upozornit v našem článku. Bude to však jen letmý dotek tohoto tématu, protože rozmanitost diaspor a jejich šíření v přírodě je tak obrovská, že by podrobnější popis vydal na několik tlustých knih. Ze života našich užovekVětšina z nás má k přírodě nepochybně kladný vztah. Buď k přírodě jako celku, nebo
k určité její části či jednotlivému druhu. Někdo má rád kytky, jiný psy, kočky, ptáky
Dnes je poměrně jen malá možnost setkat se v naší přírodě s hadem, a přesto k nim lidé často pociťují vrozený odpor. Pohlížejí na ně jako na tvory zákeřné, slizké, odporné a stále ochotné zaútočit a kousnout. Svědčí o tom i nadávky "ty hade" nebo "ty zmije!" A to přesto, že to jsou tvorové svým způsobem krásní, svérázní, hodni obdivu a také většinou velmi užiteční. Člověku se vždy raději vyhnou, alespoň ti, co žijí u nás. Divočina krocená řekou, 3. díl - obyvatelstvo pralesaLužní les se živými tvory doslova hemží. Každý z nich má v zelené džungli své nezastupitelné místo a většinu z nich nikde jinde nepotkáte. Aby se sem tolik živáčků najednou vešlo, využívají každičké míst(ečk)o, skýtající potravu a bezpečí. Šmejdí v korunách a kmenech stromů, v mlází i bylinné džungli, v půdě a hrabance, nechybí ani v lesních bažinách a tůních, ba dokonce ani ve ztrouchnivělém dřevě ne. Jsou velmi dobře maskováni a tak je lze často zahlédnout sotva na druhý pohled. 
Diskuse k tomuto článkupřidat názorDalší související články:+ S podzimem přichází 5. číslo Naší přírody, z obsahu nového čísla časopisu+ Jaro je tady a s ním i Naše příroda 2/16 + Z deníků vlčích hlídek (3) - nečekaný nález ve tmě a malé novoroční shrnutí + Z deníků vlčích hlídek (2) - Rysí stopovačka na prvním sněhu, aneb jak se stopuje rys + Z deníků vlčích hlídek (1) - Čekání na sníh, aneb kdo vlastně jsme + S medvědy v zádech II, jak se chovat při setkání s medvědem + S medvědy v zádech, anebo pořádný prásk v Tatrách + Můj život s karpatskými medvědy + Jak být v bezpečí na územích obývaných medvědy + Koločavský medvěd opět řádil, Češi přečkali noc na stromě + Motýli v České republice: Největší, nejvzácnější a nejkrásnější denní a noční motýli + Horští okáči na Slovensku, běžné i ohrožené horské druhy motýlů + Batolec duhový, hbitý letec připomínající klenoty tropů + Okáč bojínkový: Obyvatel pasek, křovinatých strání a luk + Okáč pýrový (Pararge aegeria): Motýl, který si oblíbil lesní biotopy + Bělásek zelný, jeden z největších denních motýlů u nás + Babočka admirál (Vanessa atalanta) + Babočka bodláková (Vanessa cardui) + Babočka jilmová, poměrně hojný motýl zahrad i lesních mýtin + Babočka kopřivová (Aglais urticae) + Babočka paví oko (Inachos io L.) + Babočka síťkovaná, jeden z našich nejpodivuhodnějších denních motýlů + Otakárek fenyklový (Papilio machaon) + Přástevník střemchový, největší středoevropský druh přástevníkovitých + Kočka divoká (Felis silvestris) |
|
slovo diaspora má svůj význam i v botanice, v dalším článku se dozvíme, s jakými užovkami
se u nás můžeme potkat, mokřadní seriál představí své lesní obyvatele. Nezapomněli jsme
ani na výletníky a zveme vás tentokráte do Jestřebích hor či do Mojetínského krasu.
Své si najdou i děti, které rády soutěží, z dávné minulosti nakoukneme k mosasaurům
a nechybí ani zpráva z 2. konference Naší přírody.
nebo akvarijní rybky. Nerad bych se mýlil, ale vzhledem k těm již zmíněným je podle
mne jen hodně malé procento těch, kteří si oblíbili hady. Ať již naše nebo ty cizokrajné.