Průvodce |
Karpattreky |
Kalendář |
Napsat článek |
Reklama |
Více… |
|
| Poslední aktualizace: 7.11.2017 |
S podzimem přichází 5. číslo Naší přírodyZ obsahu nového čísla časopisu6.10.2016 | Vendula Pávková
Zpestřete si sychravé podzimní dny příjemným a poučným čtením dalšího čísla
Naší přírody. Opět se v něm věnujeme vodě v krajině - tentokráte lužním lesům, dále
Obsah čísla 5/2016
Čtěte také: Naše příroda už po padesáté Pod lupouJistě se vám při vycházkách do přírody již také stalo, že jste narazili na živočicha
Jistě je vám známé rčení "vzít si někoho (popřípadě něco) pod lupu". To je ovšem míněno obrazně a neznamená to, že si dotyční pánové či dámy člověka, o kterého mají zájem, chytí a budou ho kousek po kousku prohlížet pod lupou. Spíše si důkladně "posvítí" na jeho praktiky - většinou nekalé - a vyvodí z toho patřičné závěry. 
My ovšem budeme postupovat doslovně a zkoumanou přírodninu si opravdu pod lupu dáme a případně si na ni i posvítíme, neboť mnohé lupy mají vestavěné osvětlení, které značně usnadňuje pozorování. Je ovšem dobré vědět, jak si přírodninu pod lupu vložit, jinak bývá pozorovatel často výsledky zklamán. Pavoučí poklady našich stepíDíky umístění České republiky téměř v srdci Evropy u nás našli domov živočichové
a rostliny z nejrůznějších koutů Evropy. V Krkonošských karech přežívají druhy z posledních
dob ledových, jejichž domovina je dnes na
dálném severu. V Českém Švýcarsku dosud přežívají druhy pocházející z atlantského regionu.
Kamenné hříčky na "žulové osmě"Slovní spojení "žulová osma" v titulku tohoto příspěvku zní možná poněkud karbanicky, ovšem s kulovou osmou či jinými karetními listy nemá nic společného. V geologickém slangu se tak říká poměrně rozsáhlému žulovému území - krkonošsko-jizerskému masívu, který má tvar ležící číslice osmičky. Její "bachratější" západní část vyplňují Jizerské hory, východní polovina pak náleží Krkonoším a jejich polskému podhůří. Více na www.nasepriroda.cz. Líbil se vám tento článek? 
Další související články:+ Jaro je tady a s ním i Naše příroda 2/16+ Z deníků vlčích hlídek (3) - nečekaný nález ve tmě a malé novoroční shrnutí + Z deníků vlčích hlídek (2) - Rysí stopovačka na prvním sněhu, aneb jak se stopuje rys + Z deníků vlčích hlídek (1) - Čekání na sníh, aneb kdo vlastně jsme + S medvědy v zádech II, jak se chovat při setkání s medvědem + S medvědy v zádech, anebo pořádný prásk v Tatrách + Můj život s karpatskými medvědy + Jak být v bezpečí na územích obývaných medvědy + Koločavský medvěd opět řádil, Češi přečkali noc na stromě |
|
||||
zjistíte, že díky i obyčejné lupě se nám otevírají nádherné pohledy do přírody, dozvíte
se, které pavouky lze potkat v naších stepích, představíme vám, jak fungují vlčí hlídky,
nebo si nechejte poradit, jak si jednoduše vytvořit kalendář, který Vám bude připomínat
krásné zážitky z výletů do přírody. A nezapomeňte, že se kvapem blíží uzávěrka letošní
fotosoutěže, tak ji nepropásněte…
tak drobného, kvítek tak malý či krystal nerostu tak nepatrný, že jste si je prostým okem
nemohli pořádně prohlédnout, ať jste se snažili sebevíc. Pomoc je přitom jednoduchá
a dokonce poměrně levná. Opatřete si lupu! Ne ovšem takovou, jakou používají starší
lidé na čtení, ale lupu poněkud výkonnější.
Nejvýraznější migrace však probíhala z jihu a východu - z oblasti mediteránní a panonské.
Tak se u nás vyskytli pavouci, kteří na první pohled vypadají velmi exoticky.
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
