S podzimem přichází 5. číslo Naší přírody

Z obsahu nového čísla časopisu

Zpestřete si sychravé podzimní dny příjemným a poučným čtením dalšího čísla Naší přírody. Opět se v něm věnujeme vodě v krajině - tentokráte lužním lesům, dále zjistíte, že díky i obyčejné lupě se nám otevírají nádherné pohledy do přírody, dozvíte se, které pavouky lze potkat v naších stepích, představíme vám, jak fungují vlčí hlídky, nebo si nechejte poradit, jak si jednoduše vytvořit kalendář, který Vám bude připomínat krásné zážitky z výletů do přírody. A nezapomeňte, že se kvapem blíží uzávěrka letošní fotosoutěže, tak ji nepropásněte…

Obsah čísla 5/2016

• Pod lupou / Hana a Vladimír Motyčkovi
• Pavoučí poklady našich stepí / Jan Korba
• Divočina krocená řekou 1. díl - zelená džungle / Alena Říhová
• Krasec - Sphenoptera antiqua / Mladen Kaděra
• Kamenné hříčky na "žulové osmě" / Jan Vítek
• Živáčkové pod našima nohama / Monika Tošenovská, Romana Pálková
• Pěnivým Dunajcem napříč Pieninami / Martin Janoška
• Vytvořte si kalendář plný zážitků z vašich výletů do přírody / Fokapo
• Sudslavický okruh / Jan Moravec
• Soutěžte s Malou energetickou akademií / Jan Planička
• Vlčí hlídky pomáhají a učí žít s velkými šelmami / Tomáš Krajča
• Záhadní pliosauři křídových moří / Daniel Madzia
• Poznáváme naše hřibovité houby: hřib siný / Michal Mikšík

Čtěte také: Naše příroda už po padesáté

Pod lupou

Jistě se vám při vycházkách do přírody již také stalo, že jste narazili na živočicha tak drobného, kvítek tak malý či krystal nerostu tak nepatrný, že jste si je prostým okem nemohli pořádně prohlédnout, ať jste se snažili sebevíc. Pomoc je přitom jednoduchá a dokonce poměrně levná. Opatřete si lupu! Ne ovšem takovou, jakou používají starší lidé na čtení, ale lupu poněkud výkonnější.

Jistě je vám známé rčení "vzít si někoho (popřípadě něco) pod lupu". To je ovšem míněno obrazně a neznamená to, že si dotyční pánové či dámy člověka, o kterého mají zájem, chytí a budou ho kousek po kousku prohlížet pod lupou. Spíše si důkladně "posvítí" na jeho praktiky - většinou nekalé - a vyvodí z toho patřičné závěry.

My ovšem budeme postupovat doslovně a zkoumanou přírodninu si opravdu pod lupu dáme a případně si na ni i posvítíme, neboť mnohé lupy mají vestavěné osvětlení, které značně usnadňuje pozorování. Je ovšem dobré vědět, jak si přírodninu pod lupu vložit, jinak bývá pozorovatel často výsledky zklamán.

Pavoučí poklady našich stepí

Díky umístění České republiky téměř v srdci Evropy u nás našli domov živočichové a rostliny z nejrůznějších koutů Evropy. V Krkonošských karech přežívají druhy z posledních dob ledových, jejichž domovina je dnes na dálném severu. V Českém Švýcarsku dosud přežívají druhy pocházející z atlantského regionu. Nejvýraznější migrace však probíhala z jihu a východu - z oblasti mediteránní a panonské. Tak se u nás vyskytli pavouci, kteří na první pohled vypadají velmi exoticky.

Kamenné hříčky na "žulové osmě"

Slovní spojení "žulová osma" v titulku tohoto příspěvku zní možná poněkud karbanicky, ovšem s kulovou osmou či jinými karetními listy nemá nic společného. V geologickém slangu se tak říká poměrně rozsáhlému žulovému území - krkonošsko-jizerskému masívu, který má tvar ležící číslice osmičky. Její "bachratější" západní část vyplňují Jizerské hory, východní polovina pak náleží Krkonoším a jejich polskému podhůří.

Více na www.nasepriroda.cz.