Vrabec polní (Passer montanus) je o něco menší příbuzný vrabce
domácího (Passer domesticus). Zato je vrabec polní pěkněji zbarvený. Temeno a záhlaví
má měděně hnědé, na bílých tvářích má černou skvrnu. Vespod je bělavý, přes hnědá křídla
se táhnou dva bělavé pruhy.
V atlasech bývá vrabec polní často uváděn jako škůdce. To však z větší části neprávem.
V letních měsících sice tento vrabčák sezobe něco zrn kulturních rostlin, v mnohem větší
míře se však věnuje semenům různých plevelů a trav a v době krmení mláďat sběru hmyzu.
A protože má v našich končinách dvě až tři snůšky, stihne toho hmyzu sesbírat opravdu
velké množství! Označit tedy vrabce polního za škůdce chce buď velkou dávku neznalosti
a nebo lidské arogance.
Vrabec polní je hojný v okolí vesnic. Přednost dává otevřenější krajině se skupinami
stromů, remízky a stromořadími. Vystupuje i poměrně vysoko do hor, kde je jeho hranice
rozšíření ve výškách mezi 800 až 900 metry nad mořem. Zalétá i do vesnic. To však jen
v době zimní nouze.
Hnízda ze stébel trav, kořínků, listů či mechů si vrabec polní staví v dutinách
stromů. Nejčastěji na lípě, dubu nebo vrbě. Dosti často v celých koloniích. Zahnízdit
může ale i v ptačích budkách a nebo dokonce v podsadě hnízd čápů nebo velkých dravců.
Snad tady hledá ochranu před drobnými dravci, kteří mají vrabce a další drobné opeřence
na svém jídelníčku…
Vrabec polní hnízdí již od března či počátku dubna. V první snůšce mívá šest až sedm
vajíček, ve druhé pak vajíček o něco méně. V letech s příhodnými podmínkami se může
nezřídka objevit i třetí snůška. Inkubační doba činí 12 - 14 dnů. O vrabčí dorost se
starají oba rodiče.
Typické štilikání "tett tett buik lip lip" tohoto vrabčáka "úpolníka", který dosahuje
délky až 14 cm a hmotnosti 20 - 30 g, se u nás ozývá celoročně. Je částečně tažný. Areál
jeho výskytu zahrnuje téměř celou Eurasii. V posledních desetiletích však četnost jeho
populace klesá. Vrabec polní se objevuje i v USA a Austrálii, kde byl však vysazen uměle.
Tyger.sk