Ptákem roku 2016 se stala roztomilá červenka obecná (Erithacus rubecula)Ptáka roku vyhlašuje Česká společnost ornitologická29.2.2016 | TZ
Česká společnost ornitologická vyhlásila ptákem roku 2016 červenku obecnou. Upozorňuje tak na skutečnost, že i běžným a široce rozšířeným druhům může hrozit nebezpečí - například prosklené zastávky hromadné dopravy. Foto Jiří Sedláček, www.jsnaturfoto.cz. "Ptákem roku se nemusí stát jen vzácný a ohrožený druh. I červenka, která patří mezi 15 nejběžnějších ptáků Česka, nám poskytne dostatek prostoru pro poznávání přírodních tajemství i pro zamyšlení, co všechno bychom mohli ve svém okolí změnit k lepšímu," říká Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO. Červenky jsou docela nenápadní ptáčci velikosti vrabce. Všímavý pozorovatel je ale nalezne takřka všude. Melancholický zpěv červenky můžeme slyšet ze stinných lesů, zarostlých břehů řek i z městských parků nebo z udržovaných zahrad. Podmínkou pro zdárný život tohoto sympatického ptáčka je jen trocha hustšího porostu a křoví v okolí. Čtěte také: Brhlík lesní: Obyvatel lesů, starých parků a zahrad Na pohled vypadají červenky něžně, ale jsou to velcí rváči. Dokonce každá desátá dospělá červenka končí svůj život na následky soubojů. A boje nejsou jen výsadou samečků. Kromě doby hnízdění má každá červenka, bez ohledu na pohlaví, své vlastní teritorium, které urputně brání před všemi příslušníky svého druhu a často i před ostatními ptáky. Jako signál k útoku přitom slouží právě červená náprsenka protivníka. "Zajímavostí, která bude zřejmě v ptačí říši rozšířenější, než si myslíme, jsou zpívající samičky. Je to ovšem pochopitelné, když víme, že i samičky si potřebují vyznačovat a hájit teritorium, k čemuž slouží právě zpěv," vysvětluje Zdeněk Vermouzek. Usnadnit život červenkám v našem okolí není složité. Hlavně majitelé zahrad se mohou zamyslet, zda nejsou červenka a kos lepší, než chemicky ošetřený trávník. A zda by hromada větví ze zimní prořezávky nemohla zůstat na zahradě až do podzimu. Nejhorší je potom kácení křovin nebo pálení hromad klestí v hnízdní době, protože tím můžeme snadno zničit nejen dobře ukryté hnízdo červenky, ale i životní prostředí nejrůznějších druhů brouků, motýlů a dalších drobných živočichů, kteří slouží ptákům jako potrava.
Rašeliniště Orlických hor, tajemná příroda českých hor
Rašeliniště jsou velice atraktivními místy naší přírody. Zajímavá jsou pro přírodovědce, kteří zde nalézají vzácné…
Velká Fatra v mlze a dešti aneb jak kolegu překabátilo Pendolino
Před svatým Václavem obvykle vyrážíme na hory. Nejinak tomu bylo minulého roku, kdy volba padla na Velkou Fatru a útulnu…
Javorníky, trek ve stopách dávných dráteníků a portášů
Javorníky jsou pohoří, jehož větší část se nachází na Slovensku, menší na Moravě. Nejvyšší hora tohoto…
Dutá skala, utajený vápencový vrchol a jeskyně Malé Fatry
Dutá skala (1 054 m) je nádherný skalnatý vápencový vrchol, který leží mimo hlavní hřeben Lúčanské Malé Fatry vysoko… Diskuse k tomuto článkupřidat názorDalší související články:+ Monitoring medvědů na Malé Fatře ve dnech 15. až 17.6.2012+ Medvěd hnědý, největší volně žijící šelma v Karpatech - počty medvědů na Slovensku, v Rumunsku + S medvědy v zádech, anebo pořádný prásk v Tatrách + Můj život s karpatskými medvědy + Jak být v bezpečí na územích obývaných medvědy + Koločavský medvěd opět řádil, Češi přečkali noc na stromě + Je setkání s vlkem nebo rysem nebezpečné? + Vlk, rys i medvěd se vracejí do českých hor… ale nemají to jednoduché + Z deníků vlčích hlídek (3) - nečekaný nález ve tmě a malé novoroční shrnutí + Z deníků vlčích hlídek (2) - Rysí stopovačka na prvním sněhu, aneb jak se stopuje rys + Z deníků vlčích hlídek (1) - Čekání na sníh, aneb kdo vlastně jsme + Kočka divoká (Felis silvestris) |
|