Objekt Messirova katalogu M78 (Messier 78) patří k hojně zkoumaným zástupcům kategorie reflexních mlhovin. Nachází se asi 1 600 světelných let od nás a na obloze jej najdeme v souhvězdí Orion (vlevo nahoře od trojice hvězd tvořících Orionův pás, který je nápadným uskupením na zimní obloze). Na tomto snímku je M 78 zachycena jako namodralý difúzně zářící útvar uprostřed záběru (další reflexní mlhovina v pravé části snímku nese označení NGC 2071).
Za objevitele mlhoviny M78 je považován francouzský astronom Pierre Méchain, který objekt jako první popsal v roce 1780. Dnes užívané označení M78 však pochází z katalogu jiného francouzského astronoma, Charlese Messiera, který v témže roce zanesl tuto mlhovinu do svého seznamu nehvězdných objektů pod číslem 78.
Čtěte také: ALMA sleduje hvězdný kokon s podivným chemickým složením, první…
Při použití přístrojů citlivých pouze na viditelné světlo, jako je například kamera WFI (ESO's Wide Field Imager) pracující na observatoři ESO/La Silla (La Silla Observatory), vypadá mlhovina jako zářící oblak obklopený temnými pásy (viz eso1105). Částice kosmického prachu odrážejí a rozptylují světlo mladých modrobílých hvězd ukrytých v srdci M78 a výsledkem je objekt známý jako reflexní mlhovina.
Temné pásy jsou mohutnými oblaky prachu, které úplně zabraňují průchodu viditelného světla. Jedná se o oblasti husté a chladné hmoty - rezervoáry materiálu pro tvorbu další generace hvězd. Pokud stejnou oblast okolí mlhoviny M78 pozorujeme na submillimetrových vlnových délkách elektromagnetického záření (mezi rádiovým a infračerveným zářením), například pomocí radioteleskopu APEX (Atacama Pathfinder Experiment), odhalíme slabou záři prachových zrn nacházejících se v kapsách jen o málo teplejších než jejich extrémně chladné okolí (viz eso1219). V těchto zhuštěninách se nakonec vlivem gravitačního kolapsu a zahřívání mohou vytvořit nové hvězdy.
Mezi viditelným světlem a submilimetrovým zářením se nachází oblast záření infračerveného a právě v tomto oboru pracuje dalekohled VISTA (Visible and Infrared Survey Telescope for Astronomy), který tak astronomům poskytuje velmi důležité informace. Mezi reflexními mlhovinami a přes řidší okraje prachových závojů jsou na záběrech mlhoviny M78 pořízených pomocí VISTA patrné zářící bodové hvězdné zdroje. Uprostřed snímku se nacházejí jasné modrobílé veleobří hvězdy označené HD 38563A a HD 38563B. V pravé části snímku je vidět ještě další taková hvězda, HD 290861, která ozařuje mlhovinu NGC 2071.
Mimo velké, horké, modrobílé hvězdy je však VISTA schopná zobrazit mnoho dalších stálic, které se právě rodí zahaleny v kosmickém prachu této oblasti. Jejich načervenalé a nažloutlé odstíny jsou na snímku dobře patrné. Nacházíme je například v pásech kolem mlhoviny NGC 2071 a také podél prachového mostu táhnoucího se směrem k levé části snímku. Některé z těchto stálic jsou hvězdy typu T Tauri. Ačkoliv poměrně jasné, nejsou dosud dostatečně horké na to, aby se v jejich nitru mohla zažehnout termojaderná reakce. Za několik desítek milionů let dosáhnou hvězdné dospělosti, zaujmou místo po boku svých starších sourozenců a společně budou ozařovat zbytky mlhovin v celé oblasti.
Další informace
ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy - VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope), který se stane "největším okem hledícím do vesmíru".
Odkazy
Kontakty
Viktor Votruba
národní kontakt
Astronomický ústav AV , Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika
Email: votruba@physics.muni.cz
Jiří Srba
překlad
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika
Mobil: jsrba@astrovm.cz
Richard Hook
ESO Public Information Officer
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6655
Mobil: +49 151 1537 3591
Email: rhook@eso.org
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.