Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Kalendář akcí | Napsat článek | Seznamka | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 9.11.2018 , svátek má
Reklama
Treking > Vesmír > Mapování pomalé smrti vesmíru

Mapování pomalé smrti vesmíru

První výsledky přehlídky GAMA zveřejněny na kongresu IAU

11.8.2015 | ESO 1533, foto ICRAR/GAMA a ESO

Mezinárodnímu týmu astronomů zkoumajícímu více než 200 000 galaxií se podařilo dosud nejpřesněji změřit množství energie vytvořené v rozsáhlé oblasti vesmíru. Práce tak poskytuje nejúplnější odhad produkce energie v nedalekém vesmíru. Vědci potvrdili, že množství energie uvolňované v dané oblasti vesmíru je dnes poloviční než před dvěma miliardami let, a objevili, že tento pokles nastává na vlnových délkách od ultrafialového až po daleké infračervené záření. Náš vesmír tedy pomalu umírá.

Snímky galaxií z přehlídky GAMA

Obrázek zachycuje ukázku dat z přehlídky GAMA - vzhled typické galaxie v různých vlnových délkách. Mezinárodnímu týmu astronomů zkoumajícímu více než 200 000 galaxií se podařilo dosud nejpřesněji změřit množství energie vytvořené v rozsáhlé oblasti vesmíru. Práce tak poskytuje nejúplnější odhad produkce energie v nedalekém vesmíru. Vědci potvrdili, že množství energie uvolňované v dané oblasti vesmíru je dnes poloviční než před dvěma miliardami let, a objevili, že tento pokles nastává na vlnových délkách od ultrafialového až po daleké infračervené záření.

K výzkumu byla využita řada výkonných dalekohledů včetně ESO/VISTA a ESO/VST, které pracují na observatoři Paranal v Chile. Podpůrná pozorování byla provedena rovněž pomocí trojice kosmických teleskopů GALEX, WISE (oba NASA) aHerschel (ESA) [1].

Čtěte také: Spirální galaxie, hvězdné ostrovy s bouřlivým vývojem hvězd

Studie byla provedena v rámci projektu GAMA (Galaxy And Mass Assembly), což je dosud nejrozsáhlejší přehlídka oblohy provedená paralelně na mnoha vlnových délkách.

"K měření produkce energie celkem asi 200 tisíc galaxií v co nejširším pásmu vlnových délek jsme použili tolik kosmických i pozemních přístrojů, kolik jsme jen mohli mít k dispozici," říká Simon Driver (ICRAR, The University of Western Australia) vedoucí rozsáhlého týmu projektu GAMA.

Data z této přehlídky, která byla poskytnuta astronomům z celého světa, obsahují měření produkce energie pro každou ze sledovaných galaxií na 21 různých vlnových délkách od ultrafialové až po infračervenou oblast spektra. Informace pomohu vědcům lépe pochopit jakým způsobem různé typy galaxií vznikají a vyvíjejí se.

Veškerá energie ve vesmíru vznikla při velkém třesku a část z ní se nachází ve formě hmoty. Hvězdy svítí díky transformaci hmoty zpět na energii, způsobem, který popisuje slavná formule Alberta Einsteina E=m.c2 [2]. Cílem výzkumu v rámci projektu GAMA bylo zmapování a modelování veškeré energie, která se uvolňuje v rozsáhlém objemu kosmického prostoru dnes a také v různých obdobích v minulosti.

"Zatímco většina energie obsažené ve vesmíru vznikla jako následek velkého třesku, určité množství energie neustále vzniká ve hvězdách fúzí lehkých chemických prvků vodíku a hélia," říká Simon Driver. "Tato nově uvolněná energie je na své pouti mateřskou galaxií buď absorbována prachem, nebo uniká volně do mezigalaktického prostoru, kterým putuje, dokud se nesetká s nějakým objektem - hvězdou, planetou nebo velmi vzácně zrcadlem dalekohledu."

Fakt, že vesmír samotný pomalu slábne, je znám od konce 90. let 20. století. Tato práce však ukazuje, že se tak děje na všech vlnových délkách od ultrafialového až po infračervené záření. Představuje tak dosud nejúplnější odhad produkce energie v nedalekém vesmíru.

"Aktivita bude v tomto ohledu nadále již jen klesat a vesmír pomalu zestárne. Vesmír si obrazně lehl na pohovku, přikryl se a pomalu upadá do věčného spánku," dodává Simon Driver.

Členové týmu doufají, že se jim s pomocí nových přístrojů, včetně největšího radioteleskopu světa SKA (Square Kilometre Array), který by měl být postaven v Austrálii a Jižní Africe během příštího desetiletí, podaří dále rozšířit svou práci a zmapovat produkci energie v celé historii vesmíru.

Práce byla prezentována 10. srpna 2015 na kongresu Mezinárodní astronomické unie (International Astronomical Union XXIX General Assembly) v Honolulu na Havaji.

Poznámky

[1] Použité dalekohledy a přehlídková data v pořadí vzrůstající vlnové délky: GALEX, SDSS, VST (KiDS survey), AAT,VISTA (VIKING survey)/UKIRT, WISE, Herschel (PACS/SPIRE).

[2] Většina energie uvolňované ve vesmíru je produktem termojaderných reakcí ve hvězdách, kde se hmota pomalu přeměňuje na energii. Dalším významným zdrojem jsou velmi horké akreční disky kolem černých děr v centrech galaxií, kde se v kvasarech a aktivních galaktických jádrech přeměňuje gravitační energie na elektromagnetické záření. Mnohem delší vlnové délky pocházejí z mohutných oblaků plynu, které tímto způsobem opětovně vyzařují energii získanou pohlcováním záření hvězd.

Další informace

Výzkum byl dále prezentován v článku "Galaxy And Mass Assembly (GAMA): Panchromatic Data Release (far-UV-far-IR) and the low-z energy budget" autorů S. Driver a kol., který byl publikován v odborném časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Složení týmu: Simon P. Driver (ICRAR, The University of Western Australia, Crawley, Western Australia, Australia [ICRAR]; University of St Andrews, United Kingdom), Angus H. Wright (ICRAR), Stephen K. Andrews (ICRAR), Luke J. Davies (ICRAR) , Prajwal R. Kafle (ICRAR), Rebecca Lange (ICRAR), Amanda J. Moffett (ICRAR) , Elizabeth Mannering (ICRAR), Aaron S. G. Robotham (ICRAR), Kevin Vinsen (ICRAR), Mehmet Alpaslan (NASA Ames Research Centre, Mountain View, California, United States), Ellen Andrae (Max Planck Institute for Nuclear Physics, Heidelberg, Germany [MPIK]), Ivan K. Baldry (Liverpool John Moores University, Liverpool, United Kingdom), Amanda E. Bauer (Australian Astronomical Observatory, North Ryde, NSW, Australia [AAO]), Steve Bamford (University of Nottingham, United Kingdom), Joss Bland-Hawthorn (University of Sydney, NSW, Australia), Nathan Bourne (Institute for Astronomy, University of Edinburgh, Royal Observatory, Edinburgh, United Kingdom), Sarah Brough (AAO), Michael J. I. Brown (Monash University, Clayton, Victoria, Australia), Michelle E. Cluver (The University of Western Cape, Bellville, South Africa), Scott Croom (University of Sydney, NSW, Australia), Matthew Colless (Australian National University, Canberra, ACT, Australia), Christopher J. Conselice (University of Nottingham, United Kingdom), Elisabete da Cunha (Macquarie University, Sydney NSW, Australia), Roberto De Propris (University of Turku, Piikkiö, Finland), Michael Drinkwater (Queensland University of Technology, Brisbane, Queensland, Australia), Loretta Dunne (Institute for Astronomy, University of Edinburgh, Royal Observatory, Edinburgh, United Kingdom; Cardiff University, Cardiff, United Kingdom), Steve Eales (Cardiff University, Cardiff, United Kingdom), Alastair Edge (Durham University, Durham, United Kingdom), Carlos Frenk (Durham University, Durham, United Kingdom), Alister W. Graham (Macquarie University, Sydney NSW, Australia), Meiert Grootes (MPIK), Benne W. Holwerda (Leiden Observatory, University of Liden, Leiden, The Netherlands), Andrew M. Hopkins (AAO) , Edo Ibar (Universidad de Valparaso, Valparaiso, Chile), Eelco van Kampen (ESO, Garching, Germany), Lee S. Kelvin (Liverpool John Moores University, Liverpool, United Kingdom), Tom Jarrett (University of Cape Town, Rondebosch, South Africa), D. Heath Jones (Macquarie University, Sydney, NSW, Australia), Maritza A. Lara-Lopez (Universidad Nacional Automana de México, México), Angel R. Lopez-Sanchez (AAO), Joe Liske (Hamburger Sternwarte, Universität Hamburg, Hamburg, Germany), Jon Loveday (University of Sussex, Falmer, Brighton, United Kingdom), Steve J. Maddox (Institute for Astronomy, University of Edinburgh, Royal Observatory, Edinburgh, United Kingdom; Cardiff University, Cardiff, United Kingdom), Barry Madore (Observatories of the Carnegie Institution of Washington, Pasadena, California, United States [OCIW]), Martin Meyer (ICRAR) , Peder Norberg (Durham University, Durham, United Kingdom), Samantha J. Penny (University of Portsmouth, Portsmouth, United Kingdom), Stephen Phillipps (University of Bristol, Bristol, United Kingdom), Cristina Popescu (University of Central Lancashire, Preston, Lancashire), Richard J. Tuffs (MPIK), John A. Peacock (Institute for Astronomy, University of Edinburgh, Royal Observatory, Edinburgh, United Kingdom), Kevin A.Pimbblet (Monash University, Clayton, Victoria, Australia; University of Hull, Hull, United Kingdom), Kate Rowlands (University of St Andrews, United Kingdom), Anne E. Sansom (University of Central Lancashire, Preston, Lancashire), Mark Seibert (OCIW), Matthew W.L. Smith (Queensland University of Technology, Brisbane, Queensland, Australia), Will J. Sutherland (Queen Mary University London, London, United Kingdom), Edward N. Taylor (The University of Melbourne, Parkville, Victoria, Australia), Elisabetta Valiante (Cardiff University, Cardiff, United Kingdom), Lingyu Wang (Durham University, Durham, United Kingdom; SRON Netherlands Institute for Space Research, Groningen, The Netherlands), Stephen M. Wilkins (University of Sussex, Falmer, Brighton, United Kingdom) and Richard Williams (Liverpool John Moores University, Liverpool, United Kingdom).

Na projektu GAMA (Galaxy and Mass Assembly Survey) spolupracuje téměř 100 vědců z více než 30 univerzit v Austrálii, Evropě a USA.

ICRAR je společným projektem Curtin University a The University of Western Australia se státní finanční Západní Austrálie.

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy - VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope), který se stane "největším okem hledícím do vesmíru".

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba
národní kontakt
Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika
Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba
překlad
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika
Email: jsrba@astrovm.cz

Simon Driver
ICRAR - University of Western Australia
Tel.: +61 400 713 514
Mobil: +1 808 304 2392
Email: simon.driver@icrar.org

Andrew Hopkins
Australian Astronomical Observatory
North Ryde, NSW, Australia
Tel.: +61 432 855 049
Email: andrew.hopkins@aao.gov.au

Joe Liske
Hamburger Sternwarte, Universität Hamburg
Hamburg, Germany
Email: jochen.liske@uni-hamburg.de

Pete Wheeler
Media Contact. ICRAR - University of Western Australia
Australia
Tel.: +61 423 982 018
Email: pete.wheeler@icrar.org

Richard Hook
ESO Public Information Officer
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6655
Mobil: +49 151 1537 3591
Email: rhook@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1533. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.

Další související články:

+ VLT sleduje v reálném čase přiblížení oblaku plynu k obří černé díře ve středu Galaxie
+ ALMA zkoumá záhadné výtrysky z obřích černých děr. Nejlepší záběr oblaků molekulárního plynu…
+ Dalekohledy ESO přispěly ke vzniku nejlepší prostorové mapy centrální výduti Galaxie
+ NGC 1637, krásná spirála ozdobená slábnoucí supernovou
+ Trpasličí galaxie NGC 5477
+ Mladé, horké a modré…, stálice hvězdokupy NGC 2547
+ Podzimní hvězdná obloha
+ Nejtěžší známá hvězda ve vesmíru
+ Barnard 86, kaňka na zářící hvězdné obloze
+ IC 2177 mlhovina Racek aneb na křídlech racka
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Reklama
Reklama
Výběr tras a cílů podle pohoří
Beskydy Bukovské vrchy
Bílé Karpaty Cerová vrchovina
Jeseníky Chočské vrchy
Jizerské hory Kysucké Beskydy
Králický Sněžník Malá Fatra
Krkonoše Muránska planina
Lužické hory Nízké Tatry
Orlické hory Roháče, Z. Tatry
Rychlebské hory Velká Fatra
Šumava Vysoké Tatry
Zábřežská vrchov. Další pohoří…
Reklama
Reklama
Výběr článků
Hory Kakanui Mountains, dvoudenní trek na Novém Zélandu
Hory Přechod Krkonoš a Jizerských hor, Králicko-krkonošský sudetský trek
Hory Jaro na Považí, turistika na Považském Inovci a v Strážovských vrších (1)
Hory New Horizons se blíží k Plutu, žně objevů roku 2015 pokračují
Reklama
Témata našich článků…
Pulčínské skály Krkonoše, ubytování Chata pod Chlebom Starý Jičín Jeskyně Chata Borišov Vosecká bouda Tribeč Tematín Macocha Beckov Maroko Jeskyně Na Pomezí Kasiopeja Vartovna Strahlhorn Malé Karpaty Cirrus Otakárek fenyklový Měsíc Pohorky Helfštýn
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Reklama
Vybíráme z obsahu…
1. Příroda Modrásek tmavohnědý, malý motýl suchých travnatých luk
2. Turistická poradna Jídlo a pití na treku. Horský jídelníček a speciality z vaší kuchyně (2)
3. Příroda Babočka bodláková je tažný druh motýla
4. Naše vrcholy Železná hůrka, jedna z nejmladších sopek v České republice
5. Chaty Bezručova chata. Chata KČT na Lysé hoře v Beskydech
6. Vesmír Červený trpaslík, nejpočetnější hvězdná třída ve vesmíru
7. Vesmír Hvězdné asociace: OB asociace, T a R asociace
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist