Roční období - jaro, léto, podzim a zima, délka ročních období

Délka i počátky jednotlivých ročních období se mění nejen vlivem precese zemské osy, ale také v důsledku stáčení perihélia. Tyto změny mají za následek posun bodů slunovratů i rovnodenností vzhledem k perihéliu.

Jaro, léto, podzim, zima

Jaro, léto, podzim, zima. Roční období, která jsou typická pro střední zeměpisné šířky jižní i severní polokoule. V rovníkových oblastech se obvykle střídají jen dvě klimatické periody - období dešťů a období sucha. Jaro a podzim jako takové v tropech neznají.

Čtěte také: Soumrak: Astronomický, občanský a nautický soumrak

Astronomické jaro začíná jarní rovnodenností. V okamžiku jarní rovnodennosti, která obvykle připadá na severní polokouli na 21. březen, je ekliptikální délka Slunce rovna nule. Jaro (hovoříme stále o severní polokouli) končí okamžikem letního slunovratu, kdy je ekliptikální délka Slunce rovna 90°. Letní slunovrat připadá obvykle na 21. červen.

V okamžiku, kdy Slunce dosáhne ekliptikální délky 180° končí léto a začíná podzim. Tento okamžik se nazývá podzimní rovnodennost, kterou začíná podzim. Začátek podzimu, který končí zimním slunovratem, obvykle připadá na 23. září. Podzim zpravidla trvá do 21. prosince. Pochopitelně že na polokouli severní, na jižní polokouli naopak při zimním slunovratu začíná jaro (jarní slunovrat).

Astronomická zima obvykle připadá na 21. prosinec a trvá až do jarní rovnodennosti okolo 21. března. V okamžiku zimního slunovratu je ekliptikální délka Slunce 270°, v okamžiku jarní rovnodennosti je ekliptikální délka Slunce 360° resp. 0°.

Délka ročních období

Průběh a především délka ročních období na severní a jižní polokouli jsou odlišné. Léto na severní polokouli je, v důsledku excentricity oběžné dráhy Země kolem Slunce, o 4,5 dne delší než zima. Na jižní polokouli je to naopak.

Tyto rozdíly mají za následek klimatické rozdíle mezi severní a jižní polokouli. Sklon zemské osy (23,5°) a rozdílná vzdálenost Země od Slunce v perihélia a aféliu mají také za následek klimatické rozdíly mezi jednotlivými ročními období. Jak na severní, tak na jižní polokouli.

Délka (přibližná) ročních období

Precese zemské osy a její důsledky

Vraťme se ale ještě k precesi zemské osy. V jejím důsledku dochází k posunu začátků jednotlivých ročních období. Zhruba za polovinu tzv. platónského roku (asi 13 000 let) dojde následkem změny orientace zemské osy v prostoru k tomu, že severní polokoule bude v červenci odvrácena od Slunce a naopak v prosinci ke Slunci přivrácena. Tedy bude tomu přesně naopak než dnes.

Následkem toho bude, že jaro na severní polokouli nebude začínat 21. března, ale okolo 23. září. Klimatické léto počne těsně před Vánoci, tedy 21. prosince, zatímco klimatická zima bude mít svůj počátek před dnešními hlavními školními prázdninami - 21. června. Z uvedeného je jasné, že ve vesmíru ani na Zemi nic není věčné, nic není neměnné. Ani takové "samozřejmosti" jako roční období…

Pro úplnost jen dodávám, že roční doby se střídají i na jiných planetách či měsících naší Sluneční soustavy projevující se nápadnými sezónními změnami teplot či atmosférické cirkaluace. Je tomu tak například na Marsu, Saturnu, Neptunu či Saturnově měsíci Titan.

Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe, pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.