Podzimní rovnodennost neboli astronomický podzim na severní polokouli obvykle
nastává 23. nebo 22. září. Pouze výjimečně se astronomický podzim (podzimní rovnodennost)
posouvá na 21. a nebo 24. září. Nejbližší podzimní rovnodennost připadající na 21. září
můžeme očekávat až v roce 2092, na 24. září pak v roce 2303, přičemž poslední nastala
již v roce 1931…
V roce 2019 astronomický podzim nastává 23. září v 9 hodin a 50 minut dopoledne.
Slunce vstoupí do znamení Váh.
Tento den bude vycházet přesně na východě a zapadat přesně na západě. Na rovníku Slunce projde
v poledne nadhlavníkem, vůči světovému rovníku bude mít nulovou deklinaci. Den bude stejně
dlouhý jako noc (proto rovnodennost). Na jižním zemském pólu vyjde
Slunce, na severním pólu Slunce
naopak zapadne…
Země se na své mírně excentrické
dráze přibližuje ke Slunci. Do perihélia
se dostane 3. ledna (asi 147 miliónů kilometrů), do afélia
(asi 152 miliónů kilometrů) se dostane až 4. července.
Díky této skutečnosti se mění oběžná rychlost Země kolem Slunce, což má za následek odlišné
délky jednotlivých ročních období. Proto také mají na jižní polokouli, která je v době perihélia
(naší zimy) přikloněna ke Slunci, kratší, ale teplejší léta a naopak delší, zato mírnější
zimy.
Letošní astronomický podzim nastane 23. září ve 3 hodiny a 54 minut, kdy Slunce vstoupí
do znamení Váh. Slunce bude
tento den vycházet přesně na východě a zapadat přesně na západě. Na rovníku Slunce projde
v poledne nadhlavníkem, vůči světovému rovníku bude mít nulovou deklinaci. Den bude stejně
dlouhý jako noc (proto rovnodennost). Na jižním zemském pólu vyjde
Slunce, na severním pólu Slunce
naopak zapadne…
Země se na své mírně excentrické
dráze přibližuje ke Slunci. Do perihélia
se dostane 3. ledna (asi 147 miliónů kilometrů), do afélia
(asi 152 miliónů kilometrů) se dostane až 4. července.
Podzimní rovnodennost neboli astronomický podzim: Slunce vstupuje do znamení Váh
Podzimní rovnodennost neboli astronomický podzim na severní polokouli obvykle
nastává 23. nebo 22. září. Pouze výjimečně se astronomický podzim (podzimní rovnodennost)
posouvá na 21. a nebo 24. září. Nejbližší podzimní rovnodennost připadající na 21. září
můžeme očekávat až v roce 2092, na 24. září pak v roce 2303, přičemž poslední nastala
již v roce 1931…
Země se na své mírně excentrické
dráze přibližuje ke Slunci. Do perihélia
se dostane 3. ledna (asi 147 miliónů kilometrů), do afélia
(asi 152 miliónů kilometrů) se dostane až 4. července.
Díky této skutečnosti se mění oběžná rychlost Země kolem Slunce, což má za následek odlišné
délky jednotlivých ročních období. Proto také mají na jižní polokouli, která je v době perihélia
(naší zimy) přikloněna ke Slunci, kratší, ale teplejší léta a naopak delší, zato mírnější
zimy.
Zimní slunovrat: Co je to zimní slunovrat? Kdy nastává začátek astronomické zimy?
Co je to zimní slunovrat a kdy zimní slunovrat v roce 2018 nastává? Zimní slunovrat
neboli 1. zimní den je dnem, kdy Slunce vstoupuje do znamení Kozoroha. A co to vlastně
je zimní slunovrat? Zimní slunovrat nastává v okamžiku, kdy má Slunce vůči světovému
rovníku …více
Reklama
Jarní rovnodennost: Kdy přesně začíná astronomické jaro?
Co je to jarní rovnodennost? Jarní rovnodennost je okamžik, kdy Slunce vstupuje do
znamení Berana. Slunce v tomto okamžiku protne na své zdánlivé dráze po obloze (a ekliptice)
nebeský rovník (jarní bod) ve směru z jižní polokoule na polokouli severní
…více
Letní slunovrat: Kdy bude první letní den, kdy nastává astronomické léto?
Letní slunovrat, první letní den či také astronomické léto nastává obvykle 20. a nebo
21. června. Jen výjimečně letní slunovrat připadá na jiné datum jako 22. června a nebo
19. června. Letní slunovrat 22. června nastal naposledy v roce 1975 a příští bude až
…více
