Podzimní rovnodennost 2021

První podzimní den, Slunce vstupuje do znamení Váh

Podzimní rovnodennost neboli astronomický podzim na severní polokouli obvykle nastává 23. nebo 22. září. Pouze výjimečně se astronomický podzim (podzimní rovnodennost) posouvá na 21. a nebo 24. září. Nejbližší podzimní rovnodennost připadající na 21. září můžeme očekávat až v roce 2092, na 24. září pak v roce 2303, přičemž poslední nastala již v roce 1931…

V roce 2021 nastane astronomický podzim 22. září ve 21 hodin a 21 minut, tedy ve večerních hodinách. V tomto okamžiku Slunce vstoupí do znamení Váh. Tento den bude sluníčko vycházet přesně na východě a zapadat přesně na západě. Na rovníku Slunce projde v poledne nadhlavníkem, vůči světovému rovníku bude mít nulovou deklinaci. Den bude stejně dlouhý jako noc (proto rovnodennost). Na jižním zemském pólu vyjde Slunce, na severním pólu Slunce naopak zapadne…

Země se na své mírně excentrické dráze přibližuje ke Slunci. Do perihélia se dostane 3. ledna (asi 147 miliónů kilometrů), do afélia (asi 152 miliónů kilometrů) se dostane až 4. července.

Díky této skutečnosti se mění oběžná rychlost Země kolem Slunce, což má za následek mírně odlišnou délku jednotlivých ročních období. Proto také mají na jižní polokouli, která je v době perihélia (naší zimy) přikloněna ke Slunci, kratší, ale teplejší léta a naopak delší, zato o něco mírnější zimy.

Podzimní rovnodennost v letech 2022 - 2030

• 2022 - 23. září 03:04
• 2023 - 23. září 08:50
• 2024 - 22. září 14:44
• 2025 - 22. září 20:20
• 2026 - 23. září 02:05
• 2027 - 23. září 08:02
• 2028 - 22. září 13:46
• 2029 - 22. září 19:39
• 2030 - 23. září 01:27

Podzimní rovnodennost 2020

První podzimní den, Slunce vstupuje do znamení Váh

V roce 2020 nastane astronomický podzim 22. září v 15 hodin a 30 minut, tedy v odpoledních hodinách. V tomto okamžiku Slunce vstoupí do znamení Váh. Tento den bude sluníčko vycházet přesně na východě a zapadat přesně na západě. Na rovníku Slunce projde v poledne nadhlavníkem, vůči světovému rovníku bude mít nulovou deklinaci. Den bude stejně dlouhý jako noc (proto rovnodennost). Na jižním zemském pólu vyjde Slunce, na severním pólu Slunce naopak zapadne…

Země se na své mírně excentrické dráze přibližuje ke Slunci. Do perihélia se dostane 3. ledna (asi 147 miliónů kilometrů), do afélia (asi 152 miliónů kilometrů) se dostane až 4. července.

Podzimní rovnodennost 2019 aneb první podzimní den

Slunce vstupuje do znamení Váh neboli astronomický podzim

V roce 2019 astronomický podzim nastává 23. září v 9 hodin a 50 minut dopoledne. Slunce vstoupí do znamení Váh. Tento den bude vycházet přesně na východě a zapadat přesně na západě. Na rovníku Slunce projde v poledne nadhlavníkem, vůči světovému rovníku bude mít nulovou deklinaci. Den bude stejně dlouhý jako noc (proto rovnodennost). Na jižním zemském pólu vyjde Slunce, na severním pólu Slunce naopak zapadne…

Podzimní rovnodennost 2018

Letošní astronomický podzim nastane 23. září ve 3 hodiny a 54 minut, kdy Slunce vstoupí do znamení Váh. Slunce bude tento den vycházet přesně na východě a zapadat přesně na západě. Na rovníku Slunce projde v poledne nadhlavníkem, vůči světovému rovníku bude mít nulovou deklinaci. Den bude stejně dlouhý jako noc (proto rovnodennost). Na jižním zemském pólu vyjde Slunce, na severním pólu Slunce naopak zapadne…

Země se na své mírně excentrické dráze přibližuje ke Slunci. Do perihélia se dostane 3. ledna (asi 147 miliónů kilometrů), do afélia (asi 152 miliónů kilometrů) se dostane až 4. července.

Podzimní rovnodennost neboli astronomický podzim: Slunce vstupuje do znamení Váh

Podzimní rovnodennost neboli astronomický podzim na severní polokouli obvykle nastává 23. nebo 22. září. Pouze výjimečně se astronomický podzim (podzimní rovnodennost) posouvá na 21. a nebo 24. září. Nejbližší podzimní rovnodennost připadající na 21. září můžeme očekávat až v roce 2092, na 24. září pak v roce 2303, přičemž poslední nastala již v roce 1931…

Země se na své mírně excentrické dráze přibližuje ke Slunci. Do perihélia se dostane 3. ledna (asi 147 miliónů kilometrů), do afélia (asi 152 miliónů kilometrů) se dostane až 4. července.

Díky této skutečnosti se mění oběžná rychlost Země kolem Slunce, což má za následek odlišné délky jednotlivých ročních období. Proto také mají na jižní polokouli, která je v době perihélia (naší zimy) přikloněna ke Slunci, kratší, ale teplejší léta a naopak delší, zato mírnější zimy.

Data podzimní rovnodennosti do roku 2020

• 2020 - 22. září 15:30

• 2019 - 23. září 9:50
• 2018 - 23. září 3:54
• 2017 - 22. září 22:02
• 2016 - 22. září 16:21
• 2015 - 23. září 10:20
• 2014 - 23. září 4:29
• 2013 - 22. září 22:44