Meteorologie: Pranostiky o počasí, lidové pranostiky na měsíce leden, únor až prosinec

Leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec

• Je-li na Nový rok hezky, budou pěkné žně.
• Jestli na Nový rok třeba jen tolik slunka svítí, co by vozka bičem mrsknul, bude srpen jasný.
• Na Nový rok déšť - o Velikonocích sníh.
• Na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále o krok dále, na Hromnice o hodinu více.
• Třetí den ledna jasný - časné bouřky.
• Když začátkem ledna krásně, bodou na jaře bouřky časně.
• Jsou-li červánky v novoroční den, přinesou jistě samou slotu jen.
• Je-li na Tři krále jasno, zdaří se pšenice.
• Je-li Tříkrálová noc hvězdnatá, budou se hojně rodit beránci, býčci, kozlíci.
• Na Tři krále mnoho hvězd - urodí se hodně bramborů.
• Na Tři krále mrzne stále (6.1.)
• Není-li od Tří králů až do Matěje obměku, bude obilí na sýpkách až po střechu.
• Co leden sněhem popráší, to únor s vichrem odnáší.
• Na svatéhu Knuta přichází zima krutá (7.1.)
• O svatém Luciánu bývá často mlha k nránu (7.1.)
• Čím leden jasnější, tím mrazivější.
• Den jasný Pavla svatého znamená hojnost dobrého.
• Jestli bude na svatého Pavla déšť a mokrý sníh sněžiti, bude mnohý od hladu mříti.
• Jasno-li na den Pavla obrácení přináší hojně božího nadělení.
• Leden studený, duben zelený.
• Je-li leden studený, duben chválí osení.
• V lednu silný led, v květnu bujný med.
• Je-li leden teplý, nepřibude do sudu.
• Na svatého Severína věší se maso do komína (8.1.)
• Na svatého Hygina pravá zima začíná (11.1.)
• Na svatého Arkadya zima teprve se začíná (12.1.)
• Svatý Hilarius - vyndej saně, schovej vůz (13.1.)
• Na svatého Marcela zima leze do těla (16.1.)
• Na svatého Priska pod saněmi píská (18.1.)
• Když na Alžbětu sněží, sníh dlouho poleží (19.1.)
• Na svatého Fabiána a Šebestiána stromům opět míza dána.
• Stromy se dají prořezávat jen do svatého Fabiána a Šebestiána (20.1.)
• Ve dne jas, v noci mráz.
• V lednu mráz - těší nás, v lednu voda - věčná škoda.
• Suchý leden, mokrý červen.
• Je-li teplo v lednu, sahá bída ke dnu.
• Je-li na Boží Křtění Měsíc v úplňku, toho roku lze očekávat povodně.
• Hojný sníh v lednu, málo vody v dubnu.
• Mnoho sněhu v lednu, mnoho hřibá v srpnu.
• Je-li leden nejostřejší, bude roček nejplodnější.
• Lednové mlhy věští mokré jaro.
• Lepší vlka pod oknem vidět, než v lednu pluh na poli.
• Svatá Anežka když laskavá, vypustí skřivana z rukáva (21.1.)
• Jasné slunko na Vincence k vinobraní chystá věnce (22.1.)
• Svítí-li slunce na Vincence, třeba pro víno i žito starat se o žence.
• Na zasnoubení Panny Marie zima největší je (23.1.)
• Na Salaského Františka meluzína si zapíská (24.1.)
• Na svatého Pavla pohoda - jistá boží úroda, a když sníh nebo déšť, to je pro hospodáře zlá zvěst (25.1.)
• Není-li leden mokrý, sudy vinařů se naplní.
• V lednu sníh a bláto, v únoru tuhé mrazy za to.
• Jaké počasí na svatého Makaria bývá, takové se i v září ozývá.
• V lednu za pec si sednu.
• Když v lednu hrom se ozve, hojnost vína je v očekávání.
• Když v lednu mnoho prší a málo sněží, z polí, luk i zahrad se málo těží.
• Když není konec ledna studený, únor to dvakrát nahradí.
• Když krtek ryje v lednu, končí zima v květnu.
• Když roste tráva v lednu, roste špatně v červnu.
• Když v lednu včely vyletují, to nedobrý rok ohlašují.
• Již nás mrazy nepoplení, minulo tě Boží křtění.

• Únor bílý - pole sílí.
• Sněhový únor - sílí úhor.
• V únoru z množství sněhu dobrá úroda svítá, mnoho ovoce a sena, však málo žita.
• Únorová voda - pro pole škoda.
• Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky.
• Jestli v únoru se mušky mlely, zjara rády umírají včely.
• V únoru-li vítr neburácí, jistě v dubnu krovy kácí.
• Mnoho mlh v únoru přivodí mokré léto.
• Třeskutá zima v únoru naplňuje komoru.
• Co si únor zazelená - březen si hájí; co si duben zazelená - květen mu to spálí.
• Když záhy taje, dlouho neroztaje.
• Když únor vodu spustí, ledem ji březen zahustí.
• Když v únoru mráz ostro drží, to dlouho již nepodrží.
• Když větrové na konec února uhodí, moc obilí se na poli neurodí.
• Netrkne-li únor rohem, šlehne ocasem.
• Je-li únor mírný ve své moci, připílí s mrazem březen i v noci.
• Je-li únor mírný, rok bude bídný.
• V únoru když skřivan zpívá, velká zima potom bývá.
• V únoru sníh a led - v létě nanesou včely med.
• Teplý únor - studené jaro, teplé léto.
• Je-li v únoru zima a sucho, bývá prý horký srpen.
• Únor dláždí cestu k jaru.
• Na Hromnice musí skřivan vrznout, i kdyby měl zmrznout.
• Na Hromnice o hodinu více.
• Hromnice-li jasné a čisté, potrvá déle zima jistě. Pakliže sněží nebo hřímá, jaro jistě v blízku dlívá (2.2.)
• Chumelenice na Hromnice končí zimu tuhou; jestli pak jasný den, očekávej druhou.
• Je-li o Hromnicích studeno, přijde brzy jaro.
• Jestli na Hromnice mrzne a sněží, úrodný rok na to běží.
• Když na hromnice ze střech teče, zima dlouho se povleče.
• Na Hromnice jasná noc - bude ještě mrazů moc.
• Svítí-li slunce na Hromnice, bude zimy o šest neděl více.
• Zelené Hromnice - bílé Velikonoce.
• Svatá Veronika seká ledy z rybníka (4.2.)
• Svatá Agáta bývá na sníh bohatá (5.2.)
• Na svatou Dorotu rádo teče do botu (6.2.)
• O svatém Řehoři mrazy přituhnou a vše moří (13.2.)
• Na svatého Valentýna zmrzne i kolo mlýna (14.2.)
• O svaté Juloiáně připrav vůz a schovej sáně (16.2.)
• Když sluní v masopustní dny, bude jasné i vzkříšení.
• Jaké je počasí o popeleční středě, takové se drží celý rok.
• Je-li na svatého Petra nastolení mráz, bude mrznout ještě 14 dní (22.2.)
• Na svatého Polykarpa bývá sněhu plná škarpa (23.2.)
• Svatý Matěj boří mosty, nebo staví (24.2.)
• Svatý Matěj ledy láme, nemá-li jich, nadělá je.
• Je-li na svatého Romana jasno, bude hojná úroda (28.2.)

• Jak je 1. března, takové bude celé jaro.
• Březen - za kamna vlezem. Duben - ještě tam budem.
• Březen bez vody - duben bez trávy.
• Březnové slunce má krátké ruce.
• Hřmí-li v březnu, sněží v máji.
• V březnu sedlák stromy ořezává, ale kabát ještě nesundává.
• Dlouho-li březen sněhu hovívá, na obilí úrodný rok bývá.
• Jestli březen kožich stáhl, duben rád by po něm sáhl.
• Jak prší v březnu, tak také v červnu.
• Svatý Josef, jak ho známe, širočinou ledy láme.
• V březnu vítr, v dubnu déšť - pak jistě úrodný rok jest.
• Kolik březnových mlh, tolik lijavců v roce.
• Kolik mlh v březnu, tolik lijavců v červenci.
• Studený marec, mokrý máj - bude humno jak ráj.
• V březnu prach a v dubnu bláto - sedlákovi roste zlato.
• V březnu prach - jistý hrách.
• V březnu když se práší, stromy brzo raší.
• V zelené-li roucho březen se obleče, neúrodu za sebou povleče.
• Nezapomeň nikdy na to, březnový prach že je zlato.
• Mnoho dešťů březnových - hubené léto.
• Svatá Kunhuta - o chlup stoupne teplota (3.3.)
• Na Kazimíra pohoda - na kobzole úroda (4.3.)
• Svatý Bedřich teple dýchá, nebo taky sněhem míchá (6.3.)
• O svatém Tomáši sníh bředne na kaši (7.3.)
• Na svatého Řehoře čáp letí přes moře, žába hubu otevře a blázen sedlák, který neoře (12.3.)
• Řehoř ještě neví, ale svatý Josef již poví.
• Na svatého Longina práce v poli začíná (15.3.)
• Napije-li se na Gertrudu z louže slepička, naškube si na Jiřího i kravička (17.3.)
• Mráz po svatém Josefu neuškodí květu.
• Pěkný den na svatého Josefa zvěstuje dobrý rok (19.3.)
• Svatého Josefa vítr z Moravy - bude hodně trávy; a když z polské strany - bude zrní i slámy.
• Na svatého Jáchyma u nás zima končívá (20.3.)
• Na svatého Benedikta má se ječmen a cibule síti (21.3.)
• Na Kazimíra pohoda - na brambory úroda (22.3.)
• Jaké zvěstování Boží Matky - takové velikonoční svátky (25.3.)
• Po Zvěstování Panny Marie ranních mrazů ubude.
• O svatém Kvirinu už je teplo i ve stínu (30.3.)
• O svatém Balbíně je už u nás po zimě (31.3.)

• Prší-li na prvého dubna, bývá mokrý máj.
• Aprílové počasí je nad ženu vrtkavější.
• V dubnu se za den i devět druhů počasí sejde.
• V dubnu se zima a léto o vládu přetahují.
• Panská láska a dubnový sníh za mnoho nestojí.
• Sníh dubnový jako mrva pohnojí.
• Nechť si duben sebelepší bývá, ovčákovi hůl přec jen se zasněžívá.
• Je-li v dubnu teplý déšť, hojné požehnání jest.
• Mokrý duben a máj chladný - k sýpkám, senu přístup žádný.
• Mokrý duben přislibuje dobrou sklizeň.
• Na mokrý duben suchý červen.
• Teplé deště v dubnu, teplé dny v říjnu.
• Jaký duben takový říjen.
• Duben hojný vodou - říjen vínem.
• Je-li v dubnu krásně a povětří čisté, bude květen nepříjenmý jistě.
• Hodně-li v dubnu vítr duje, stodola se naplňuje.
• Duben chladný a deštivý - úroda nás navštíví.
• Jasný měsíc v dubnu škodí květu stromů.
• Když se ozve v dubnu hrom, chyť si kámen nebo strom.
• Jak prvně zahřmí, fialka víc nevoní.
• Je-li duben pěkný, bude květen ještě lepší.
• Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři.
• V dubnu hrom - nebojí se mrazu strom.
• V dubnu prorokuje rachot hromů, mráz že více neuškodí stromu.
• Když stromy v dubnu odkvetou, hojně ovoce ponesou.
• Kolikátého dubna zasadíš stromek, tolikátého roku ponese ovoce.
• Duben časy mění a obdaří fiolů zemi.
• Dubnový sníh rodí trávu.
• Na mokrý duben - suchý červen.
• Suchý duben sedlák nerad mívá, o dubnovém dešti často snívá.
• Když duben laškuje, hodně obilí a sena šmakuje.
• Déšť svatého Teodora značí mnoho vody v máji (2.4.)
• Svatý Fedul teple zadul (5.4.)
• Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.
• Když na Velký pátek hřmí, na poli se neurodí.
• Velký pátek deštivý dělá rok žíznivý
• Déšť velikonoční suchou trávu přináší, ale čas pěkný, hojně sádla a potravy.
• Jasné počasí o Velikonocích - nastane léto o letnicích.
• Prší-li na Boží hod velikonoční, budou všecky neděle až do letnic deštivé.
• Vítr, který od Velikonoc do svatého Ducha panuje, drží se celý rok.
• Bouřky před Vojtěchem - déšť o žních (23.4.)
• Hřmí-li před Jiřím, bude sníh po něm.
• Jasný Jiří - pěkný podzimek (24.4.)
• Když před Jiřím rosa, to před Michalem mráz.
• Před Jiřím sucho, po něm mokro.
• Brambory sázej na svatého Marka - bude jich plná jamka (25.4.)
• Svatého Marka deštivo - sedm týdný blátivo (25.4.)
• Hřmění mezi Markem a Vitalem značí úrodný rok (28.4.)

• Studený máj - v stodole ráj.
• Až přijde máj, vyženeme kozy v háj.
• Deštivý květen - žíznivý říjen.
• Na mokrý květen přichází suchý červen.
• Jestli v máji neprší, červen to dovrší.
• Když máj vláhy nedá, červen se předá.
• V květnu věrtel dešťa - hrstka bláta.
• Když se v máji blýská, sedlák si výská.
• V máji hřímoty nedělají trampoty.
• Máj a září jsou branami léta.
• Je-li už máj zahradníkem, není stodol milovníkem.
• Je-li květen chladný, rok nebude hladný.
• Kdo se v máji ožení, přivodí si soužení.
• Chladno a večerní mlhy v máji, hojnost ovoce a sena dají.
• V máji vlhko, chladno - bude vína na dno.
• Je-li v květnu večer tráva zarosena, hojně bude vína, hojně sena.
• Májová vlažička - naroste travička; májový deštíček - poroste chlebíček.
• Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěst (1.5.)
• Filipa Jakuba mráz - to obilí plný klas.
• První květen deštivý - polím a loukám škodlivý.
• Je-li o dni svatého Floriana veliký vítr, jest toho roku mnoho ohňů.
• Déšť na Mamerta, Serváce a Bonifáce - prší pak celé léto (11.5.)
• Pankrác, Servác, Bonifác - studení bratři, přinesou chladna, jak se patří.
• Tři ledoví byli svatí, ale často jsou nejvíce proklatí.
• Čas ledových mužů a svaté Žofie bez deště nemine (15.5.)
• Svatá Žofie políčka často zalije.
• Svatá Žofie prosa zasije a vína upije.
• Svatý Jan z Nepomuku natahuje k létu ruku (16.5.)
• Když na Urbana prší, bude hodně myší (25.5.)
• Pohoda na Urbana - pro sedláka vyhraná.
• Urban bývá studený pán.
• Má-li Filip hromy v průvodu, značí to brzký déšť a úrodu (26.5.)
• Na svatého Filipa tráva už rozkvétá.
• Prší-li o svatém Duše, bývá po něm málo suše.
• Len vysetý posledního května se dobře zvede, protože Petruška ráda přede.

• Netřeba v červnu o déšť prositi, přijde, jak začne kositi.
• Červen studený, sedlák krčí rameny.
• Červen mokrý a studený - bývají žně vždy zkaženy.
• V červnu deštivo a chladno způsobí rok neúrodný snadno.
• Když v červnu severní větry vějí, tu se bouřky opozdějí.
• Červnové blýskání, na sýpkách praskání.
• Hřímá-li v červnu, zvede se obilí.
• V červnu blýská-li se, hřímá, sedlák spokojeně dřímá.
• Často-li se v červnu hrom ozývá, kalné léto potom přicházívá.
• Červnové večerní hřmění, ryb a raků nadělení.
• Co v červnu nedá do klasu, červenec nažene v času.
• Jaký červen, takový prosinec.
• Jaká parna se v červnu dostaví, tak se i prosincové mraky postaví.
• Je-li červen mírný, nebude v prosinci mráz silný.
• Červen stálý, prosinec dokonalý.
• Jak červen teplem září, takový bude i měsíc září.
• Pak-li červen suchem mokro převyšuje, dobrým vínem sudy naplňuje.
• V červnu se ukáže, co nám dá Pán Bůh na daře.
• O svatém Fortunátu kapka deště má cenu dukátu (1.6.)
• Jaké počasí o svatém Erazimu, takové bude i příští zimu (3.6.)
• Jaké je počasí o svatém Medardu, takové je o žních (8.6.)
• Medardova kápě čtyřicet dní kape.
• Když na Medarda prší, voda břehy vrší.
• Na jakou notu Medard zahraje, na tu se bude celý měsíc tancovat.
• Prší-li na Medarda, je malá naděje na slunečné léto.
• Tak jak na svatého Medarda bouří, tak se celý měsíc po tom bouřky souží.
• Jasno-li o Božím těle, dobrý rok čekejte směle.
• Na Boží tělo den jasný - celý rok šťastný.
• O svatém Barnabáši bouřky často straší (11.6.)
• Svatá Tonička mívá často uplakaná očička (12.6.)
• Na svatého Antonína broušení kos započíná (13.6.)
• Déšť o svatém Vítu, škodí ječmenu i žitu (15.6.)
• O svatém Vítě půl zrna v žitě.
• Svatý Vít dává trávě pít.
• Svatí Gervázi a Protázi po loukách kopce sena rozhází (16.6.)
• Na Gerváze a Protáze posečeš seno nejsnáze. Jestli je suché odvézt chceš, do Jana si pospěš.
• Na svatého Aloise, poseč louku, neboj se (21.6.)
• Na svatou Agripinu odpočívej jenm ve stínu (23.6.)
• Na svatého Jana otvírá se létu brána (24.6.)
• Čím déle žežulka po Janu zpívá, tím dražší žito na trhu bývá.
• Čím dříve před svatým Janem houby hřiby, tím dříve před Vánoci sněží.
• Jak o svatém Janu Křtiteli, tak bude i o Michaeli.
• Do Jána má být louka shrabaná.
• O Janu-li kukačka kuká, pěkný čas sobě vykuká.
• O Janu-li sucho hostí, máme o žních mokra dosti.
• Od svatého Jana Křtitele běží slunce již k zimě a léto k horku.
• Jaké počasí se na Ladislava objevuje, takové se sedm neděl ukazuje (27.6.)
• Prší-li na svatého Ladislava, déšť po sedm neděl přetrvává.
• Jaký je Petr a Pavel, takový bude i Havel (29.6.)
• Je-li od Petra až po Vavřince parno, bývá v zimě dlouho studeno.
• Na Petra a Pavla den jasný a čistý, rok úrodný a jistý.

• Když dne ubývá, horka přibývá.
• Když červenec pěkně hřeje, o vánocích se zima zaskvěje.
• Červenec nese parna, krupobití a medovice, jestli hojný na bouřky a vichřice.
• Co červenec neuvaří, srpen nedopeče.
• Co červenec končí, srpen začíná.
• Jaký červenec, takový leden.
• V červenci déšť a slunečná pohoda, hojná bude v příštím roce úroda.
• Slunce peče, déšť poteče.
• Červenec - úrody blíženec.
• Červenec žne žita, višně k tomu vítá.
• Červená se červenec, zraje každý pupenec.
• Dělají-li mravenci obydlí své v červenci a kupí je stále výš, přijde tuhá zima spíš.
• Déšť na navštívení Panny Marie potrvá do Zuzany (2.7.)
• Déšť na prokopa - zmokne každá kopa (4.7.)
• Svatý Prokop hřiba nakop.
• Svatý Prokop, žitu kořen podkop.
• Kolik žita narostlo so svatého Kiliána, tolik už ostane (8.7.)
• Den Sedmi bratří když je deštivý, bývá pak déšť trvanlivý (10.7.)
• Jaká povětrnost na Sedm bratří, taková po sedm týdnů patří.
• Na Markétu když prší, ořechy ze stromu srší (13.7.)
• Zapláče-li Markyta, bude dešťů dosyta.
• O svatém Kamilu slunce má největší sílu (18.7.)
• Na svatého eliáše dopoledne léto, odpoledne podzim (21.7.)
• Na Máří Magdalénu očekávej jistý déšť (22.7.)
• Na svatou Magdalénu pohoda - pro včely výhoda; a když slota - to lichota.
• Svatá Máří vybírá hnízda komáří.
• Když prší o Apolináří, dlouho se z lesů paří (23.7.)
• Kolem svaté Kristýny dozrávají maliny (24.7.)
• Tři dni před Jakubem jasné, urodí se žito krásné.
• Pěkný den před svatým Jakubem slibuje pěkné žně.
• Na svatého Jakuba hrom do duba (25.7.)
• Jak teplý svatý Jakub, tak studené Vánoce.
• Jakub bez deště - tuhá zima.
• Na svatého Jakuba, brambor prvá úroda.
• Pakli na Jakuba slunce svítí, má pak krutá zima býti.
• Anenské chladné rosy ohlašují pěkné časy (26.7.)
• K Anně svatý hodina ze dne se ztratí.
• Svatá Anna - chladna z rána.
• Na svatého Abdona ve švech praská stodola.
• Při svatém Ignáci strniska se obrací (31.7.)
• Od svatého Ignáca - léto se obráca.

• Co červenec neuvaří, srpen nedopeče.
• Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče.
• Co se v srpnu neuvaří, ani v září se nezdaří.
• I když ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí.
• Když fouká v srpnu severák, bude dlouho pěkně pak.
• Když je v srpnu ráno hodně rosy, mají z toho radost vosy.
• Vesele bude řinčet kosa, je-li v srpnu hodně rosa.
• Moc hub srpnových, moc vánic sněhových.
• Mlhy na lukách, potocích a řekách v srpnu zvěstují trvalé počasí.
• Když v srpnu moc hřímá, bude na sníh bohatá zima.
• V srpnu když půlnoční vítr věje, bez deště slunéčko hřeje.
• Rosí-li v srpnu silně tráva, pěkné povětří se očekává.
• Srpen k zimě hledí a rád vodu cedí.
• Když pálí srpen, bude pálit i víno.
• Srpen a únor - tepla a zimy úmor.
• Když nás srpen deštěm nepokropí, ten už potom škody nenatropí.
• V srpnu mlhy na výšinách - jistá voda, když v nížinách - to pohoda.
• V srpnu-li máš hojně slunečnosti, budeš mít víno dosti.
• Jsou-li v srpnu hory kalný, budou v zimě mrazy valný.
• Srpen klasy klidí a ovoce dospělé vidí.
• V srpnu slunce parné ovoci a vínu zdárné.
• Je-li od Petra do Vavřince parno, bývá v zimě studeno (1.8.)
• Parno na Dominika zvěstuje tuhou zimu (4.8.)
• Na svatého Kajetána otvírá se stodol brána (7.8.)
• Jak Vavřinec zavaří, Bartoloměj zasmaží, tak se podzimek daří (10.8.)
• Když o Svatém Vavřinci Slunce svítí, budeme dobré víno míti.
• Na svatého Vavřince první podzimní den.
• Na Vavřince povětří krásný, bude podletí suchý a jasný.
• Pěkně-li na Vavřince a Bartoloměje, krásný podzim se na nás zasměje.
• Přijde-li pršlavý Vavřinec, bude myší plný záhonec.
• Svatý Vavřinec odnáší srp a zapřahá pluh.
• Vavřinec tepla nepřidá, Bartoloměj ubere.
• Po svatém Smilu slunce ztrácí již svou sílu (14.8.)
• Na Marie Nebevstoupení prvních vlaštoviček loučení.
• Slunce-li o Nanebevzetí Panny Marie svítí, lze hojnost vína se nadíti.
• Když prší na svatého Rocha, je pak pěkný podzimek (16.8.)
• Prší-li týden po svatém Rochu, bramborů každý den trochu.
• O svatém Rochu brambor jen trochu.
• Přinese-li déšť svatá Helena, bývá otava dlouho zelená (18.8.)
• Svaté Helence pletou ženci věnce.
• Na svatého Samuele mlynář novou mouku mele (21.8.)
• Bartoloměj svatý léto nenavrátí (24.8.)
• Bouří-li na svatého Bartoloměje, bouří po něm ještě více.
• Jak Bartoloměj velí, takový bude podzim celý.
• Je-li bouřka na Bartoloměje, na podzim se pořád změna děje.
• Od svatého Bartoloměje slunce již tolik nehřeje.
• Pěkně-li o Bartoloměji, na pěkný podzim máme naději.
• Po Bartoloměji studené rosy, nechoďte ráno bosi.
• Svatý Bartolomi, létu hlavu skloní.
• Ještě svatý Augustýn rád vyhledává stín (28.8.)
• O svatém Augustinu léto opouští krajinu.
• Na Jana stětí vlaštovky od nás letí (29.8.)

• Teplé září, dobře se ovoci i vínu daří.
• Zářijový déšť polím potrava, zářijové spršky pro víno otrava.
• Zářijová slota - hrstka deště, fůra bláta.
• Zářijové pršení prospívá osení.
• Po hojných deštích v září osení zimní se podaří.
• Ozve-li se v září hrom, bude v zimě zavát každý strom.
• V září mnoho požárů bývá, proto se obloha rdívá.
• Bouřka v září - sníh v prosinci.
• Jaké počasí v září, tak se i březnu vydaří.
• Po teplém září zle se říjen tváří.
• Když je vlhko v září, v lesích se houbám daří.
• Co srpen nedovařil, září nedosmaží.
• Září, na léto jde stáří.
• Jaké počasí Jiljí ukazuje, takové po celý měsíc dodržuje (1.9.)
• Jiljí jasný - podzim krásný.
• Na svatého Jiljí jasný den - krásný podzim zvěstuje.
• Pro ornici i osení výhoda, když na Jiljího slunná pohoda.
• Na den Jiljího hromy a blesky - čtyři týdny mokré stezky.
• Svatý Jiljí slunce mírní.
• Na Štěpána krále je léta namále (2.9.)
• Na svatého Štěpána krále, je už zima namále.
• O svatém Viktorinu ještě teplo je i ve stínu (5.9.)
• Panny Marie narození, vlaštoviček rozloučení (8.9.)
• Neprší-li o Marie narození, bude suchý podzim.
• O Marie narození, vlaštovek tu více není.
• Na Panny Marie narození hadi a štíří pod zem mizí.
• Na Povýšení svatého Kříže, odkud fouká vítr, odtud přijde drahota (14.9.)
• Po svatém Kříži, podzim se blíži.
• Od Panny Marie Sedmibolestné teplota rychle poklesne (15.9.)
• Svatá Ludmila deštěm obmyla (16.9.)
• Na Ludmily světice obouvej střevíce.
• Svatá Ludmila deštěm obmyla.
• Slunce jasné v den svaté Zuzany, kyselost z hroznů vyhání (20.9.)
• Po svatém Matouši, čepici na uši (21.9.)
• Pohoda o svatém Matouši čtyři týdny neruší.
• Na svatého Cypriána, chladno bývá často z rána (26.9.)
• Kolem svatého Václava nové léto nastává (28.9.)
• Je-li bouřka na Václava, dlouho teplo zvěstováná.
• Svatý Václav hady sklízí.
• Na svatého Václava každá plaňka dozrává.
• Svatý Václav víno chrání, po něm bude vinobraní.
• Hřímání okolo Michala znamená veliké větry (29.9.)
• Je-li o Michalu jasná noc, zvěstuje to zimy moc; je-li mlhavá a vlhká, nebudou chladna velká.
• Kolik před Michalem bývá mrazů, tolik po Filipu v jednom rázu.
• Michal, v den-li jeho pršívá, teplo před Vánoci věštívá.
• Mokro o Michalu, studeno o štědrém dnu.
• Nejsou-li pryč před Michalem ptáci, tak po něm tuhá zima neburácí.
• Noc-li chladná před Michalem, tuhá zima přijde cvalem.
• Žalud-li do Michala dozrává, krutá zima brzo nastává.
• Na svatého Jeronýma stěhuje se k nám už zima (30.9.)
• O svatém Jeronýmu připravuj se už na zimu.

• Divoké husy na odletu - konec i babímu létu.
• Čím déle vlaštovky u nás v říjnu prodlévají, tím déle pěkné a jasné dny potrvají.
• Čím dříve listí opadne, tím úrodnější příští rok.
• Teplý říjen, studený listopad.
• Říjen a březen rovné jsou ve všem.
• Mlhy v říjnu - sněhy v zimě.
• Sněží-li brzy v říjnu, bude mokrá zima.
• Bouřka v říjnu třebas malá, sotva na to zima stálá.
• Co v říjnu zimy přibude, v lednu jí opět ubude.
• V říjnu mráz a větry - leden, únor teplý.
• Vějou-li v říjnu severní větry, nezdaří se obilí.
• V říjnu mnoho dešťů, v prosinci mnoho větrů.
• Po teplém září zle se říjen tváří.
• Říjen bývá již studený, ale nikdy hladový.
• Když dlouho listí nespadne, tuhá zima se přikradne.
• Když v říjnu listí dlouho nepadá, tuhá zima se přikrádá.
• Když čečetek nevídati, hotov se na tuhou zimu.
• Když křížový pavouk se v říjnu ukrývá a nevylézá, není daleko do sněhu.
• Je-li říjen velmi zelený, bude zato leden hodně studený.
• Je-li v říjnu mnoho vos a sršánů, přijde studená a dlouhá zima.
• Říjen na jednom konci ještě hřeje, ale na druhém již mrazí.
• Mrazy v říjnu - hezky v lednu; krásný říjen - studený leden.
• Má-li říjen mrazů moc a sněhu, mívá leden mírnou zimu v běhu.
• Den svaté Terezičky nebývá bez vlažičky (3.10.)
• Po svaté Tereze mráz bpo střechách leze.
• Svatý František zahání lidi do chýšek (4.10.)
• Na svatého Placida slunce ohně nevydá (5.10.)
• Brigita svatá na mlhavá rána je bohatá (8.10.)
• Je-li déšť na svatého Diviše, bude mokrá zima (9.10.)
• Na svatého Kalista ucpi včelín dočista (14.10.)
• Po svaté Tereze mráz za nehty zaleze (15.10.)
• Déšť na Havla, déšť na Vánoce (16.10.)
• Havla den, když v suchu chodí, ještě teplých dní k nám vodí.
• Jaký den Havla ukazuje, taková zima se objevuje.
• Na Havla svatého poslední jablko do pytle svého.
• Na svatého Havla má být všechno ovoce v komoře.
• Naléva-li Havel, bude horké léto.
• Svatý Havel stojí za to, jaké bude příští léto.
• Svatý Havel teplý, svatý Marcel bílý.
• Jak den svaté Voršily začíná, tak se i zima končívá (21.10.)
• Když na Uršulu větr duje, tuhou zimu ohlašuje.
• Když na Uršulu a Kordulu větry dují, po celou zimu nás navštěvují.
• Svatá Voršila a Kordula - větry pohnula.
• Od svatého Vendelína pastvinou celá krajina.
• O svaté Kordule nejsladší bobule (22.10.)
• Do svatého Severína má být doma jetelina (23.10.)
• Šimona a Judy - buď sníh, nebo hrudy (28.10.)
• Šimona a Judy, zima je všudy.

• Začátkem-li listopadu sněží, mívá sníh pak výšku věží.
• Když ještě v listopadu hřmívá, úrodný rok na to bývá.
• Listopadové hřmění pšenici ve zlato mění.
• Hřímá-li v listopadu, bude dobrý rok.
• Uhodí-li v listopadu časně mrazy tuhé, brzy zase dobře bude.
• Když napadá sníh na zelené listí, bude tuhá zima.
• Stromy-li v listopadu kvetou, sahá zima až k létu.
• Když krtek v listopadu ryje, budou na vánoce létat komáři.
• Listopadové sněžení neškodí vůbec osení.
• Když se v listopadu na nebi hvězdy třpytí, mrazy se brzy uchytí.
• V listopadu příliš mnoho sněhu a vody, to známka příští neúrody.
• Jaký listopad, takový březen.
• Studený listopad - zelený leden.
• Jaký bývá v listopadu čas, taký obyčejně v březnu zas.
• Padá-li listí v listopadu, jistě brzy přijde led, ale dlouho nepobude.
• Listopad z mlhy, jinovatky, deště, sněhu, sucha a bláta, před zimou k zimě chvátá.
• Jak na Vše svaté, tak měsíc po nich (1.11.)
• Jíní o Všech svatých věští tuhé mrazy o Vánocích.
• Když o Všech svatých zima nemá moci, tak o svatém Martině o půlnoci.
• Kolem Všech svatých se mají okopávat stromy, aby nesly hojně ovoce.
• Nepřijde-li sníh na Vše svaté v noci, přijde o svatém Martině se vší moci.
• O všech svatých větry-li jsou, znamenají zimu proměnlivou; přijdou-li ale s Ondřejem, dobré zimy se nadějem.
• Když na Dušičky jasné počasí panuje, příchod zimy to oznamuje (2.11.)
• Jaké počasí je na svatého Bohumíra, takové i březen mívá (8.11.)
• Na Bohumíra příroda k spánku se ubírá.
• Na svatého Teodora sedlák ještě pilně orá (9.11.)
• Svatý Teodor - mrazy lezou z hor.
• Jaký den svatého Martina, taková též bude zima (11.11.)
• Jižní vítr na Martina - mírná zima.
• Martin a Kateřina na blátě - Vánoce na ledě.
• Martin-li se mlhami odívá, mírná zima obyčejně bývá.
• Na svatého Martina kouřívá se z komína.
• O Martině houser po ledě chodí, o Vánocích husy blátem vodí.
• Na svatého Otomara neuvidíš již komára (16.11.)
• Svatá Alžběta se sněhem přilétá (17.11.)
• Když je na Obětování Panny Marie noc jasná, čistá, krutá zima se v lednu chystá (21.11.)
• Svatá Cecílie sněhem pole pokryje (22.11.)
• Svatý Kliment zimu oblibuje, svatý petr ji ucezuje (23.11.)
• Chodí-li svatá Kateřina po ledě, chodí svatý Štěpán po blátě (25.11.)
• Jak je teplo o Augustinu, tak bude studeno na Kateřinu.
• Na svatou Kateřinu schováme se pod peřinu.
• Svatá Kateřina přichází bíle oděna.
• Jaké počasí na svatou Barboru, takové bývá celý advent.
• Je-li prvního adventu mrazivo, bude zima trvat osmnáct neděl.
• Na Saturnina skučí meluzina (29.11.)
• Když na Ondřeje sněží, sníh dlouho poleží (30.11.)
• Na svatého Ondřeje ještě se zem ohřeje.
• Přijdou-li větry s Ondřejem, dobré zimy se nadějem.
• Sníh na svatého Ondřeje žitu velmi prospěje
• Svatého Ondřeje slzice, naplní ovocem truhlice.

• Prosinec naleje a leden zavěje.
• Prýští-li ještě v prosinci bříza, nemívá zima mnoho síly.
• Prosinec proměnlivý a vlahý, nedělá nám zima těžké hlavy.
• Prosinec-li mírný je, zima pak v lednu kraluje.
• Když v prosinci hrom ještě hučí, rok příští stále vítr fučí.
• Studený prosinec, brzké jaro.
• Jaký prosinec, takový červen.
• Jaké zimy v prosinci, taková tepla v červnu.
• Mléčná dráha v prosinci jasná, bude v příštím roce úroda krásná.
• Když Měsíc o Vánocích ubývá, rolníku úrody přibývá.
• Není-li prosinec studený, bude příští rok hubený.
• Když v prosinci mrzne a sněží, úrodný rok na to běží.
• Přichází-li zajíc již v prosinci do zahrady, nastane tuhá zima všady.
• Ve dne jas, v noci mráz.
• O Františku Xaveru vítr fičí od severu (3.12.)
• Jaká Barbora, Sára a Mikuláš, takový celý advent máš (4.12.)
• O svaté Barboře leží sníh na dvoře.
• Svatá Barbora vyhání dříví ze dvora.
• Má-li svatá Barbora bílou zástěru, bude hojně trávy.
• Na svatou Barboru saně do dvoru.
• Když na Mikuláše prší, zima lidi hodně zkruší (6.12.)
• Zelený Mikuláš - bílý leden.
• Svatá Lucie noci upije a dne nepřidá (13.12.)
• Když přijde svatá Lucie, najde tu už zimu.
• Na svatou Lucii jasný den, urodí se konopí i len.
• Svatá Lucie ukazuje svou moc, neb nám dává nejdelší noc.
• O svaté Albíně je po sněhové peřině (16.12.)
• Svatý Albín pouští vodu na mlýn.
• Závěj svaté Albíny zaplavuje doliny.
• Je-li tomáš mrazivý, obilní klásky naplní (21.12.)
• Jestli na Tomáše Biskupa slunce svítí, můžeme mnoho ovoce a žita míti.
• Svatá Viktorie obrázky na okna ryje (23.12.)
• Jasná noc o Štědrém dnu, mrazy lezou ke dnu.
• Je-li na Štědrý den vítr, bude úroda malá.
• Jitřní jasné a obloha čistá, úroda hojná příští rok jistá.
• Na Adama, Evu čekej oblevu.
• Na Štědrý večer hvězdičky - ponesou vajíčka slepičky.
• Jasné Vánoce - hojnost vína a ovoce (25.12.)
• Jsou-li vrby o Vánocích plny rampouchů, bývají o Velikonocích plny kočiček.
• Lepší Vánoce třeskuté než tekuté.
• Mráz na Boží narození - zima se udrží bez proměny.
• Na Boží narození o bleší převalení.
• Zelené Vánoce - bílé Velikonoce.
• Jestli Štěpán valným větrem fouká, vinohrad na něj smutně kouká (26.12.)
• Když svatý Štěpán vyfouká bláto, bude pěkné jaro nato.
• Svítí-li na den svatého Štěpána slunce, bude drahé ovoce.
• Od svatého Jana Evangelisty obrací se slunce k létu a zima k mrazům (27.12.)
• Uhodí-li na Davida silný mráz, potom mrazy vydrží nejméně do svíček.
• Jak byl celý rok samá voda a bláto, na Silvestra nenapadne zlato (31.12.)
• Je-li o Silvestru v noci vítr a jasno, bude dobrého vína pořídku.

Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe, pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.