Velká mlhovina v Orionu (M42, NGC 1976) u Theta Ori

Nejkrásnější mlhovina v souhvězdí Orion, průměr a vzdálenost, fotografie mlhoviny M42

Velká mlhovina v Orionu, která v Messierově katalogu nese označení M42, je jasná a pouhým okem dobře patrná velká emisní mlhovina v souhvězdí Orion. Tento ohromný oblak mezihvězdné hmoty obklopuje prostřední z hvězd v meči Oriona Theta Ori, která je multihvězdnou soustavou zvanou Trapéz.

Působivý záběr mlhoviny v orionu (M42), která je mohutnou oblastí probíhajícího formování nových hvězd. Snímek byl vytvořen z mnoha expozic pořízených pomocí infračervené kamery HAWK-I a dalekohledu ESO/VLT, který pracuje na observatoří Paranal v Chile. Jde dosud nejhlubší pohled do této oblasti, který odhaluje neočekávané množství velmi slabých objektů planetárních hmotností.

Velká mlhovina v Orionu (M42, NGC 1976) je od nás vzdálena asi 1 350 světelných let. Na obloze dosahuje zdánlivých rozměrů 66´ × 60´, což je asi dvojnásobek zdánlivého průměru Měsíce v úplňku. Skutečný průměr tohoto komplexu plynu a prachu je asi 24 světelných let. Zdánlivá jasnost Velké mlhoviny v Orionu je 5,4^m. I díky této skutečnosti patří mlhovina M42 k nejfotografovanějším objektům na obloze. Vůbec první fotografii Velké mlhoviny v Orionu pořídil Henry Draper již v roce 1870!

Čtěte také: Nejhlubší pohled do Orionu, infračervené snímky z VLT odhalují…

Mlhovina v Orionu je součástí mnohem většího komplexu, molekulárního mračna OMC-1, do kterého patří i řada dalších známých i méně známých objektů - mlhovina Koňská hlava, mlhoviny M43, M78 a řada dalších. Mlhovina v Orionu, jejíž hmotnost je odhadována na minimálně 2 000 M_s (hmotností Slunce), je Zemi nejbližším útvarem, ve kterém dosud probíhá bouřlivá hvězdotvorba.

Vždyť již v roce 1954 tady byly nalezeny tzv. Herbigovy-Harove objekty, které jsou považovány za protohvězdy. V roce 1967 tady byla v infračerveném pásmu nalezena hvězda s povrchovou teplotou pouhých 700 K. A nejchladnějším známým objektem v M 42 vůbec je Becklin-Neugebauerův objekt s povrchovou teplotou pouhých 70 K.

Chladné chuchvalce plynů se zárodky hvězd v mlhovině M42 zaznamenal také Spitzerův kosmický dalekohled. V infračervené oblasti elektromagnetického spektra. Infračervené záření přichází z plynných oblaků, které obsahují na uhlík bohaté molekuly. Dalekohled Spitzer tady rovněž objevil početná hvězdná "nemluvňata". Zárodky hvězd, které jsou zavinuty do kokonů, protoplanetárních oblaků, z prachu a plynu. Ty se na snímcích z kosmických přístrojů objevují jako nápadné body.

Další související články: