Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Kalendář akcí | Napsat článek | Seznamka | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 9.11.2018 , svátek má
Reklama
Treking > Vesmír > Nejhlubší pohled do Orionu

Nejhlubší pohled do Orionu

Infračervené snímky z VLT odhalují neočekávané množství málo hmotných objektů

15.7.2016 | ESO 1625

Infračervený přístroj HAWK-I na dalekohledu ESO VLT (Very Large Telescope) v Chile se zadíval do srdce mlhoviny v Orionu mnohem hlouběji, než kdokoli či cokoli předtím. Pozoruhodný snímek odhaluje asi desetkrát víc hnědých trpaslíků a osamělých objektů s hmotností typickou pro planety, než bylo dosud známo. Tento objev představuje výzvu pro doposud přijímanou představu historie tvorby hvězd v Orionu.

A deep infrared view of the Orion Nebula from HAWK-I

Mezinárodní tým využil schopností infračerveného zařízení HAWK-I na dalekohledu ESO VLT (Very Large Telescope), aby pořídil doposud nejhlubší (tj. obsahující co nejvíc slabých objektů) a nejdetailnější pohled na mlhovinu v Orionu [1]. Nejen, že vznikl nádherný snímek, ale byla také odhalena přítomnost mnoha slabých hnědých trpaslíků a osamocených objektů s hmotnostmi typickými pro planety. Samotná přítomnost těchto těles s nízkou hmotností poskytuje vzrušující pohled do historie tvorby hvězd v mlhovině.

Známá mlhovina v Orionu leží v souhvězdí Orion a měří asi 24 světelných let. Ze Země je viditelná pouhým okem jako rozmazaná ploška v Orionově meči. Některé mlhoviny, včetně té v Orionu, jsou ozařovány ultrafialovým zářením z mnoha horkých hvězd, které se v nich tvoří, což vede k ionizaci plynu a ten pak jasně září.

Čtěte také: Souhvězdí Orion, rovníkové souhvězdí zimní oblohy

Relativní blízkost mlhoviny v Orionu [2] z ní dělá ideální testovací objekt, na kterém chceme pochopit proces a průběh tvorby hvězd, abychom dokázali určit, kolik hvězd a jak hmotných se tvoří.

Amelia Bayo (Universidad de Valparaíso, Valparaíso, Chile; Max-Planck Institut für Astronomie, Königstuhl, Německo), spoluautorka nového článku a členka výzkumného týmu, vysvětluje, proč je to důležité: "Vědět a porozumět tomu, kolik málohmotných objektů je v mlhovině v Orionu, je velmi důležité pro určení mezí teorií tvorby hvězd. Dnes už chápeme, že proces vzniku těchto těles s nízkou hmotností záleží i na jejich okolí."

A deep infrared view of the Orion Nebula from HAWK-I

Tento nový obrázek vyvolal velké vzrušení, protože odhalil neočekávané množství objektů s velmi nízkou hmotností, což naznačuje, že se v mlhovině v Orionu tvoří poměrně mnohem více málohmotných objektů, než v bližších a menších oblastech tvorby hvězd.

Astronomové spočítali, kolik a jak hmotných objektů se tvoří v oblastech jako je mlhovina v Orionu z důvodu lepšího pochopení procesu tvorby hvězd [3]. Před tímto výzkumem odpovídal největší počet známých objektů hmotnosti okolo jedné čtvrtiny hmotnosti našeho Slunce. Objev mnoha nových objektů s hmotnostmi mnohem nižšími, vytvořil druhé maximum v křivce rozdělení hmotností hvězd na hodnotě odpovídající mnohem nižší hmotnosti.

Highlights from a new infrared image of the Orion Nebula

Pozorování také dost silně naznačují, že počet planetárních těles by mohl být mnohem větší, než se doposud soudilo. Zatímco technologie, která by je dokázala jednoduše pozorovat, zatím neexistuje, budoucí dalekohled ESO E-ELT(European Extremely Large Telescope), který by měl začít pozorovat v roce 2024, je navržen tak, že bude schopen pozorovat tyto planetární objekty, a je to jedním z jeho cílů.

Vedoucí týmu Holger Drass (Astronomisches Institut, Ruhr-Universität Bochum, Bochum, Německo; Pontificia Universidad Católica de Chile, Santiago, Chile) se rozplývá nadšením: "Naše výsledky mi připadají jako pohled do nové éry výzkumu tvorby planet a hvězd. Velké množství volně pohybujících se planet detekovaných současnou úrovní pozorovacích schopností mi dává naději, že pomocí E-ELT odhalíme mnoho menších planet o hmotnosti Země."

Poznámky

[1] Mlhoviny, jako je zmiňovaná mlhovina v Orionu, jsou známé také jako H II oblasti, čímž se označuje, že obsahují ionizovaný vodík. Tato obrovská oblaka mezihvězdného plynu jsou místem tvorby hvězd v celém vesmíru.

[2] Odhaduje se, že mlhovina v Orionu leží ve vzdálenosti asi 1 350 světelných let od Země.

The jewel in Orion’s sword

[3] Tato informace se používá k vytvoření něčeho, co se nazývá IMF (Initial Mass Function, počáteční rozdělení hmotností), což je způsob, jak popsat, jak jsou ve vznikající skupině hvězd rozděleny jejich počáteční hmotnosti. Toto rozdělení je projevem procesů při vzniku hvězd. Jinými slovy, určit přesně IMF a pochopit, proč je právě taková, má zásadní význam při studiu tvorby hvězd.

Další informace

Tento výzkum byl uveřejněn v článku s názvem "The bimodal initial mass function in the Orion Nebula Cloud", autoři H. Drass et al., publikován v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Složení týmu: H. Drass (Astronomisches Institut, Ruhr-Universität Bochum, Bochum, Německo; Pontificia Universidad Católica de Chile, Santiago, Chile), M. Haas (Astronomisches Institut, Ruhr-Universität Bochum, Bochum, Německo), R. Chini (Astronomisches Institut, Ruhr-Universität Bochum, Bochum, Německo; Universidad Católica del Norte, Antofagasta, Chile), A. Bayo (Universidad de Valparaíso, Valparaíso, Chile; Max-Planck Institut für Astronomie, Königstuhl, Německo), M. Hackstein (Astronomisches Institut, Ruhr-Universität Bochum, Bochum, Německo), V. Hoffmeister (Astronomisches Institut, Ruhr-Universität Bochum, Bochum, Německo), N. Godoy (Universidad de Valparaíso, Valparaíso, Chile) a N. Vogt (Universidad de Valparaíso, Valparaíso, Chile).

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy - VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope), který se stane "největším okem hledícím do vesmíru".

Odkazy

Kontakty

Holger Drass
Pontificia Universidad Católica de Chile / Astronomisches Institut, Ruhr-Universität Bochum
Santiago / Bochum, Chile / Germany
Mobil: +491714890578
Email: hdrass@aiuc.puc.cl

Amelia Bayo
Universidad de Valparaíso / Max-Planck Institut für Astronomie
Valparaíso / Königstuhl, Chile / Germany
Mobil: +56 981381715
Email: amelia.bayo@uv.cl

Richard Hook
ESO Public Information Officer
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6655
Mobil: +49 151 1537 3591
Email: rhook@eso.org

Hory Starohorské vrchy křížem krážem, dvoudenní túra po…

Starohorské vrchy jako soused mnohem známější Velké Fatry resp. Nízkých Tater stojí tak trochu…

Hory Na Elbrus přes Pik Terskol, výstup na nejvyšší horu Kavkazu…

"Ne! Nechci si to ulehčovat, ani náhodou! Do lanovky mě nikdo nedostane, takový kopec by mě ani…

Hory Klima v době ledové v České republice, vrcholná fáze…

Poslední doba ledová (tzv. würmský či viselský glaciál, podle toho hovoříme-li o alpínském a nebo…

Hory Toulání v Bílých Karpatech, trojdenní putování částí…

Bílé Karpaty jsou pohoří táhnoucí se podél česko - slovenské hranice, konkrétně od měst Púchov či…

Treking.cz - diskuze
Reklama
Reklama
Výběr tras a cílů podle pohoří
Beskydy Bukovské vrchy
Bílé Karpaty Cerová vrchovina
Jeseníky Chočské vrchy
Jizerské hory Kysucké Beskydy
Králický Sněžník Malá Fatra
Krkonoše Muránska planina
Lužické hory Nízké Tatry
Orlické hory Roháče, Z. Tatry
Rychlebské hory Velká Fatra
Šumava Vysoké Tatry
Zábřežská vrchov. Další pohoří…
Reklama
Reklama
Reklama
Témata našich článků…
Maroko Slovenský ráj, ubytování Furkotka Domica Hazmburk Švýcárna Chata Terezka Lietava Hluboká Macocha Starý Jičín Vilcan Kadovský viklan Souhvězdí Lyra Osoblažsko Bernina Bezděz Blesk Motýli Měsíc Batohy Viklany
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Reklama
Vybíráme z obsahu…
1. Skály Pravčická brána - největší skalní brána Evropy, Jetřichovické stěny
2. Tipy na výlet Černé jezero je držitelem řady rekordů, Šumava
3. Naše vrcholy Velká Javořina, nejvyšší hora Bílých Karpat
4. Chaty Téryho chata, Vysoké Tatry, cena a recenze ubytování na Téryho chatě
5. Vesmír Planckova konstanta, univerzální fyzikální konstanta
6. České hrady Hrad Bouzov, perla Moravy a střední Evropy, patřil řádu německých rytířů
7. České hrady Sirotčí hrádek, po stopách hradů na Pálavě
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist