Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 8.11.2018 , svátek má
Reklama
Treking > Vesmír > Hvězdní sourozenci

Hvězdní sourozenci

Otevřená hvězdokupa IC 4651

20.8.2015 | ESO 1534

Otevřené hvězdokupy nejsou pouze dobře vypadajícími objekty na astronomických fotografiích. Naprostá většina hvězd vzniká ve hvězdokupách a ty jsou tak pro astronomy unikátními laboratořemi ke studiu vývoje hvězd. Hvězdokupa na snímku nese označení IC 4651.

Hvězdokupa IC 4651 bohatá na hvězdy

Záběr byl pořízen pomocí dalekohledu MPG/ESO s primárním zrcadlem o průměru 2,2 m, který je vybaven kamerou WFI (Wide Field Imager) a pracuje na observatoři La Silla v Chile. Hvězdy v této poměrně staré hvězdokupě v současnosti vykazují velmi pestrou paletu vlastností.

Přehršel hvězd zachycených na tomto novém snímku z produkce ESO patří k otevřené hvězdokupě IC 4651. Ta se nachází v naší Galaxii a leží asi 3 000 světelných let od nás. Na jižní obloze byste ji našli v souhvězdí Oltář. Kupa je asi 1,7 miliardy let stará a na poměry běžné u těchto objektů je ve středním věku.

Čtěte také: Otevřené hvězdokupy, seskupení relativně mladých hvězd

Tento kosmický objekt objevil Solon Bailey, průkopník stavby astronomických observatoří na suchých a vysoko položených místech And. Do katalogů hvězdokupu zanesl dánsko-irský astronom John Louis Emil Dreyer v roce 1896.

V naší Galaxii známe přes tisíc otevřených hvězdokup, ale předpokládá se, že jich ve skutečnosti obsahuje mnohem více. Řada z těch známých však byla zkoumána velmi podrobně. Pozorování těchto objektů značně prohloubilo naše znalosti formování a vývoje Galaxie i jednotlivých hvězd. Astronomům rovněž umožňují testovat modely hvězdného vývoje.

Hvězdokupa IC 4651 v souhvězdí Oltáře

Stálice v nitru hvězdokupy IC 4651 všechny vznikly zhruba ve stejnou dobu z jednoho oblaku plynu [1]. Tito hvězdní sourozenci jsou však k sobě vázáni jen slabým poutem vzájemného gravitačního působení a gravitace mezihvězdného plynu.

Při interakci hvězdokupy s jinými objekty v Galaxii (dalšími hvězdokupami nebo oblaky plynu) a díky postupné ztrátě mezihvězdného plynu, který je buď spotřebován na formování nových hvězd, nebo vymeten pryč z hvězdokupy, se struktura hvězdokupy začíná postupně měnit. Nakonec zbylá hmota v kupě nedokáže udržet ani hvězdy a i ty postupně unikají.

Nedávná pozorování kupy IC 4651 ukázala, že hvězdokupa obsahuje hmotu asi 630 Sluncí [2], a odhaduje se tedy, že původně obsahovala asi 8 300 hvězd o celkové hmotnosti 5 300 Sluncí.

Jelikož tato hvězdokupa je poměrně stará, bude v jejím případě část ztráty hmoty způsobena koncem života těch nejhmotnějších hvězd v podobě explozí supernov. Většina hvězd, které z hvězdokupy zmizí, však nezanikne, ale pouze se 'odstěhuje'. Při průchodu hvězdokupy kolem mohutných oblaků plynu nebo při blízkém setkání s jinou hvězdokupu, můžou být hvězdy doslova vyrvány, anebo prostě jen oddriftují pryč z hvězdokupy.

Širokoúhlý pohled na oblohu kolem otevřené hvězdokupy IC 4651

Malá část těchto ztracených hvězd však může zůstat slabě gravitačně vázána k mateřské kupě a obklopuje ji ve větší vzdálenosti. Ostatní odlétnou od úplně pryč a přidají se k o ostatním hvězdám osamoceně brázdícím po Galaxii. Naše Slunce bylo v minulosti patrně součástí podobné hvězdokupy, jako je IC 4651, až dokud se spolu se svými sourozenci nerozběhlo po celé Galaxii.

Snímek byl pořízen pomocí dalekohledu MPG/ESO (MPG/ESO 2.2-metre telescope) s primárním zrcadlem o průměru 2,2 m, který je vybaven kamerou WFI (Wide Field Imager) a pracuje na observatoři La Silla v Chile (La Silla Observatory). Kamera je složena z několika CCD čipů s celkovým rozlišením 67 megapixelů a je schopna najednou pozorovat část oblohy s plochou srovnatelnou s Měsícem v úplňku.

Zařízení umožňuje provádět pozorování nejen ve viditelném světle, ale i v blízké infračervené oblasti. K dispozici je více než 40 úzkopásmových filtrů. Tento snímek však byl sestaven ze záběrů využívajících jen tři filtry.

Poznámky

[1] Ačkoliv většina zobrazených hvězd patří ke hvězdokupě IC 4651, ty nejjasnějších ve skutečnosti leží blíže mezi námi a hvězdokupou, a ty nejslabší naopak leží mnohem dále.

[2] Množství je ve skutečnosti mnohem větší než odhadovaly starší studie, které zkoumaly mnohem menší oblast a nemohly tak vzít v úvahu mnohé hvězdy, které leží dále od středu hvězdokupy.

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy - VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope), který se stane "největším okem hledícím do vesmíru".

Kontakty

Viktor Votruba
národní kontakt
Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika
Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba
překlad
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika
Email: jsrba@astrovm.cz

Richard Hook
ESO Public Information Officer
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6655
Mobil: +49 151 1537 3591
Email: rhook@eso.org

Další související články:

+ Temný oblak Lupus 4. Kosmická předpověď: Hvězdná záře rozpustí temné oblaky
+ Plejády, otevřená hvězdokupa v souhvězdí Býka
+ Prachové pásy reflexní mlhoviny M 78 v novém světle
+ Kulové hvězdokupy. Stáří, hmotnosti a průměry kulových hvězdokup, počet hvězdokup v Galaxii
+ Markarian 209, galaxie s bouřlivou hvězdotvorbou
+ Pandořina skříňka aneb Abell 2744, světlo duchů mrtvých galaxií
+ Stephanův kvintet, astronomická fotografie dne
+ Kolik je ve vesmíru galaxií a hvězd? Úžasné mystérium barev a tvarů, fotogalerie
+ Galaxie Arp 81: O 100 miliónů let později
+ Barevný vesmír - neuvěřitelné fotografie z vesmíru
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Reklama
Reklama
Reklama
Výběr článků
Hory Kakanui Mountains, dvoudenní trek na Novém Zélandu
Hory Přechod Krkonoš a Jizerských hor, Králicko-krkonošský sudetský trek
Hory Jaro na Považí, turistika na Považském Inovci a v Strážovských vrších (1)
Hory New Horizons se blíží k Plutu, žně objevů roku 2015 pokračují
Témata našich článků…
Pulčínské skály Krkonoše, ubytování Chata pod Chlebom Starý Jičín Jeskyně Chata Borišov Vosecká bouda Tribeč Tematín Macocha Beckov Maroko Jeskyně Na Pomezí Kasiopeja Vartovna Strahlhorn Malé Karpaty Cirrus Otakárek fenyklový Měsíc Pohorky Helfštýn
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Reklama
Vybíráme z obsahu…
1. Příroda Modrásek tmavohnědý, malý motýl suchých travnatých luk
2. Turistická poradna Jídlo a pití na treku. Horský jídelníček a speciality z vaší kuchyně (2)
3. Příroda Babočka bodláková je tažný druh motýla
4. Naše vrcholy Železná hůrka, jedna z nejmladších sopek v České republice
5. Chaty Bezručova chata. Chata KČT na Lysé hoře v Beskydech
6. Vesmír Červený trpaslík, nejpočetnější hvězdná třída ve vesmíru
7. Vesmír Hvězdné asociace: OB asociace, T a R asociace
Reklama
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist