Herbig-Haro 46/47, vznikající mladé hvězdy v Plachtách

Chcete-li najít dvojici mladých hvězd, sledujte jasně růžové a červené difrakční hroty na snímku, dokud nenarazíte na střed: zmíněné vznikající hvězdy jsou uvnitř oranžovo-bílé skvrny. Jsou pohřbeny hluboko v disku plynu a prachu, který živí jejich růst. Samotný disk sice není vidět, ale jeho stín je vidět ve dvou tmavých kuželovitých oblastech obklopujících jeho centrální hvězdy.

Dvojice formujících se hvězd vysílala výtrysky ve dvou směrech po tisíce let. Přestože Herbig-Haro 46/47 byl od 50. let minulého století studován mnoha dalekohledy na zemi i ve vesmíru, Webb je první, kdo je zachytil ve vysokém rozlišení v blízkém infračerveném světle. Postupem času tak budou vědci schopni lépe porozumět tomu, jak hvězdy vznikají.

Nejnápadnějšími detaily na fotografii jsou laloky, které se rozprostírají od zmíněných hvězd, znázorněných v ohnivě oranžové barvě. Velká část tohoto materiálu byla vypuzena z těchto hvězd, když opakovaně pohlcovaly a vyvrhovaly plyn a prach v jejich okolí. Když materiál z novějších výronů prochází starším materiálem, mění tvar těchto laloků. Některé jety vyvrhují více materiálu a jiné jej vypuzují vyšší rychlostí. Proč? Pravděpodobně to souvisí s tím, kolik materiálu dopadlo na hvězdy v určitém daném čase.

Novější vyvržený materiál hvězd se jeví jako modrá vlákna. Nacházejí se těsně pod červeným diagonálním difrakčním hrotem na dvou hodinách. Podél pravé strany tato expandující látka vytváří jasnější vlnité vzory. V bodech jsou rozpojeny a končí pozoruhodným nerovným světle fialovým kruhem v nejsilnější oranžové oblasti. Světlejší modré kudrnaté čáry objevující se vlevo, poblíž centrálních hvězd, jsou zastíněny jasně červeným difrakčním hrotem. Všechny tyto výtrysky jsou klíčové pro proces tvorby hvězd. Ejekce regulují, kolik hmoty hvězdy nakonec shromáždí.

Dalším výrazným útvarem na snímku je "bublinkový" modrý mrak. Jde o oblast hustého prachu a plynu, která je známá jako Bokova globule. Při pozorování ve viditelném světle se zdá, že je téměř úplně černá - prokoukne jím jen několik hvězd v pozadí. Na Webbově ostrém snímku v blízké infračervené oblasti můžeme vidět do i skrz průsvitné vrstvy tohoto mraku, čímž se Herbig-Haro 46/47 přiblíží mnohem lépe a se zároveň odhalí široká škála hvězd a galaxií, které leží daleko za tímto oblakem, mlhovinou. Okraje mlhoviny se objevují v měkkém oranžovém obrysu, jako obrácené L podél pravé a spodní části snímku.

Tato mlhovina je významná - její přítomnost ovlivňuje tvary výtrysků vypuzovaných centrálními hvězdami. Jak vyvržený materiál naráží do mlhoviny vlevo dole, je zde více příležitostí pro interakci s molekulami v mlhovině, což způsobí, že se obě rozsvítí.

Během příštích milionů let se hvězdy v Herbig-Haro 46/47 plně rozzáří a očistí scénu od těchto fantastických, mnohobarevných výronů a umožní dvojhvězdám, aby se dostaly do centra pozornosti na pozadí plném galaxií.

• Zdroj: Webb snaps highly detailed infrared image of actively forming stars