Pohoří Hostýnsko-vsetínská hornatina, turistika

Hostýnsko-vsetínská hornatina, pohoří v Západních Beskydech

Hostýnsko-vsetínská hornatina je významný geomorfologický celek patřící do subprovincie Vnější Západní Karpaty a geomorfologické oblasti Západní Beskydy. Společně s takovými pohořími jako jsou Moravskoslezské Beskydy, Slezské Beskydy a Jablunkovské mezihoří. Do Západních Beskyd patří i geomorfologické celky Rožnovská brázda a Jablunkovská brázda.

Hostýnsko-vsetínská hornatina je relativně plochá hornatina. Její rozloha činí asi 629 km², což ji v žebříčku rozloh geomorfologických celků České republiky řadí na 47. příčku. Tedy zhruba někam do středu tohoto pomyslného žebříčku. Střední výška pohoří činí 552,9 m. Nejvyšším vrcholem je Vysoká (1 024 m), jediná tisícovka v celém pohoří. Dalšími významnými vrcholy jsou Tanečnice (912 m), Lušovka (875 m), Soláň (861 m), Vsacký Cáb (841 m), Kelčský Javorník (865 m), Hostýn (735 m) a řada dalších.

Čtěte také: Dvoudenní túra jižní částí Hostýnských vrchů: Z Trojáku na hrad Lukov…

Hostýnsko-vsetínská hornatina má poměrně komplikovaný tvar a řadu sousedů. Od západu jsou to Hornomoravský úval, Podbeskydská pahorkatina, Rožnovská brázda, Moravskoslezské Beskydy, Javorníky a Vizovická vrchovina. Jedná se tak o rozsáhlý a z velké části zalesněný horský celek vymezený zhruba městy Holešov, Slušovice, Vsetín, Velké Karlovice, Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Meziříčí a Bystřice pod Hostýnem.

Hostýnsko-vsetínská hornatina, geomorf. členění

Hostýnsko-vsetínská hornatina se dělí na dva poměrně odlišné podcelky, která většina turistů chápe spíše jako samostatná pohoří. Jedná se o turisticky atraktivní Vsetínské vrchy s nejvyšším vrchem Vysoká (1 024 m) a Hostýnské vrchy s nejvyšším Kelčským Javorníkem (865 m), který dnes zdobí mohutná konstrukce rozhledny.

Vsetínské vrchy jsou někdy nesprávně přiřazovány k sousedním Moravskoslezských Beskydám. Tomu zčásti napomáhá starší a dnes oprášené pojmenování Vsacké Beskydy i skutečnost, že část území tohoto geomorfologického podcelku Hostýnsko-vsetínské hornatiny je součástí CHKO Beskydy. Hřeben Vsetínských vrchů se táhne zhruba západo - východním směrem přibližně od toku Vsetínské Bečvy až po Makovský průsmyk na hranicích se Slovenskem. Nejvyšším bodem celého pohoří je vrchol Vysoká (1 024 m), která leží asi 4 km západně od sedla Bumbálka.

Na jejich svazích pramení dvě významné řeky této oblasti - Vsetínská Bečva a Bílá Ostravice. Dalšími významnými vrcholy Vsetínských vrchů jsou aj. Prakticky celá tato oblast patří do povodí Vsetínské Bečvy, která se později vlévá do řeky Moravy. Když již jsme u vody, bylo by chybou nezmínit vodní nádrž Bystřička, která patří k významným turistickým centrům oblasti.

Hostýnské vrchy jsou o poznání nižší než Vsetínské vrchy, od kterých jsou odděleny hlubokým a širokým údolím Vsetínské Bečvy. Nejvyšším vrcholem Hostýnských vrchů je Kelčský Javorník s výškou 865 metrů. Bezesporu nejznámějším vrcholem Hostýnských vrchů je ale Hostýn (735 m), jehož vrchol je významným poutním místem. Z dalších významnějších vrcholů si tady uveďme vrcholy Lysina (598 m), Pišková (578 m) aj.

V Hostýnsko-vsetínské hornatině je řada významných turistických a lyžařských středisek, horských chat (Třeštík, Soláň, Troják a Tesák aj.), rozhleden. Ale také nebývalé množství různých skal, skalisek a neobvyklých skalních útvarů. A také hradů. Z nich jsou bezesporu nejznámějšími Lukov a Obřany.