Grázlova (Graselova) sluj, výlet v České Kanadě

Graselova sluj - po stopách největšího z grázlů v České Kanadě

Slovo grázl používáme pro označení těch nejhorších a nejodpornějších padouchů. Slovo grázl jistě používá většina Čechů, Moravanů či Slezanů. Avšak asi ne všichni vědí, kde se tento výraz vzal a že je součástí našeho jazyka teprve od 19. století. Tedy pouhých 200 let. Slovo grázl je odvozeno od jména Johann Georg Grasel, který se na onen svět odebral v roce 1818. O tom však více až dále.

Grázlova sluj je oblíbeným výletním cílem v širším okolí městečka Slavonice v České Kanadě. Grázlova sluj je uváděna jako jeskyně, jedná se však spíše o kamením obestavěný převis pod mohutným balvanem. Podle pověstí se zde i se svým lupem měl skrývat výše zmíněný Johann Grasel. Kdož tady byl asi pochybuje, protože dospělá osoba se sem dostane pouze plazením. Ani ve stoje, ani v podřepu…

Onen grázl Grasel měl být v místě dnešní Graselovy sluje dopaden, věcně se ale dá pochybovat o tom, že mu tato těsná prostora sloužila jako stálé stanoviště. Spíše místo posledního úkrytu poté, co mu byli v patách drábi i se svými psy. Buď jak buď, Grázlova (Graselova) sluj je dnes turisty a výletníky často vyhledávaným místem uprostřed krásného borového lesa. A občas zde dnes možná někdo nocuje. O tom by mohlo svědčit malé ohniště kousek před vchodem (vlezem) do Grázlovy (Graselovy) sluje.

Kolem sluje i v širším okolí Graselovy (Grázlovy) sluje vede řada turistických stezek a také řada tzv. Graselových stezek v širokém okolí a po obou stranách státní hranice. Jak na české straně, tak na straně rakouské, kde jsou značky doplněny písmenem G. Graselovy loupeživé výpravy totiž sahaly nejen do jižních Čech, na jižní Moravu až do údolí řeky Dyje, ale také do dnešního Rakouska až za město Raabs. V okolí nalezneme krásné vyhlídky, Grázlovy vany a nebo mohutnou Grázlovu pušku.

Johann Georg Grasel (česky Jan Jiří Grasel), jenž byl považován za nejodpornějšího mordýře své doby, se narodil 4. dubna 1790 v Nových Syrovicích do chudé rodiny, které se lidé stranili. Otec si sice přilepšoval krádežemi, přesto Jana se setrou Annou Marií posílal žebrat. Oba také kradli, však zdí šatlavy ochutnal Grasel poprvé v devíti letech. V patnácti se mladý "Jura" účastnil první loupežné výpravy. Později, ve svých 19 letech, dal dohromady vlastní loupežnickou bandu, která čítala okolo 20 lidí.

Grasel ale nebyl žádný Juraj Jánošík, kterého (nejen) Slováci dodnes mají v patřičné úctě. Byl to hanebný mordýř, který bral všem. Nejen bohatým, ale i chudým. Grasel se svými kumpány operoval po obou stranách dnešní česko-rakouské hranice, tehdy ale na území Rakousko-Uherska. Neštítil se ničeho, dokonce ani vraždit. V roce 1811 tak k smrti ubil 60letou švadlenu, o rok později 65letou vdovu. Vražd měl na kontě ale více.

V roce 1813 se nechal Grasel naverbovat do armády, protože ale okrádal ostatní vojáky, skončil opět ve vězení. Z něj uprchl a dále se věnoval svému loupežnickému řemeslu. Jeho loupežnická kariéra pak vyvrcholila v roce 1815. Po svém dopadení strávil ve vězení dva roky.

Soud s Graselem, který byl mediálně velice sledován, takže tento odporný lapka a vrah se dostal do širokého povědomí v celém tehdejším mocnářství, se snažil dopátrat rozsahu jeho zločinů. A těch zločinů z dob kariéry lapky bylo tolik, že to stačilo k vynesení hrdelního trestu. To se již Graselovo jméno pomalu začalo dostávat do českého hovorového jazyka, zlidovělo. Tvrdý rozsudek byl vykonán 31. ledna 1818 ve Vídni. Graselův život tak skončil nevesele na šibenici. V pouhých 27 letech.