Stolica (1 476 m) je nejvyšším vrcholem nejen Stolických vrchů, ale zároveň
celé geomorfologické oblasti Slovenské
rudohoří. Rozložitý zalesněný masív hory Stolica, jenž je lemován četnými dlouhými
bočními rozsochami, je nepřehlédnutelný ze všech okolních pohoří.
Přesto je Stolica hora relativně nevysoká, vždyť o 16 metrů zaostává i za
Pradědem, nejvyšším vrcholem Hrubého
Jeseníku. A to Jeseníky (Hrubý Jeseník), byť je 2. nejvyšším pohořím České republiky,
nejsou považovány za pohoří vysoké. Jen o pár desítek metrů nižší je Kohút (1 409 m), druhá
nejvyšší hora Stolických vrchů.
Vrchol Stolice je velice přibližně ohraničen sedlem Harová (1 362 m)
na jihu a na severu Slanským sedlem (1 234 m), ve kterém nalezneme tady
již popsaný turistický přístřešek
a významné rozcestí turistických značek.
V minulosti byl vrchol Stolice odlesněný a poskytoval téměř kruhové výhledy. Dnes
je tomu bohužel jinak a i na samotném vrcholu rostou vzrostlé smrky, které brání výhledům.
Za těmi musíte na podvrcholové louky na úbočích této zajímavé hory.
Na vrcholu Stolice je velký turistický rozcestník se schránkou pro vrcholovou knihu,
kříž a sbíhá se tady řada turistických značek. Ať již modrá od Revúce a vrcholu Kohút nebo
červená ze sedla Javorinka (nejkratší výstupová trasa) na pomezí s Muránskou
planinou (Spišsko-gemerský kras) či zelená od Brdárky v Revúcké vrchovině (velice
málo chozená).
Jako zajímavost lze zmínit, že na Stolici končí (začíná) 258 km dlouhá Rudná magistrála
a že na vrcholu rovněž nalezneme hranici ochranného pásma Národního parku Muránska planina.
Táboření či bivakování je v českých, slovenských, ale třeba i rumunských
či skandinávských horách běžná praxe. Ne vždy je však tato praxe tolerována,
ne všude má "oporu" v zákoně. V posledních dvou…
