Historie hradu u Konstantinových Lázní, Plaská pahorkatina
4.12.2006 | Pavel Filák
V malebném zákoutí naší země, pár kilometrů jižně od Konstantinových
Lázní je ukryta silueta hradu Gutštejn. Jeho zříceniny stojí na nevysokém pahorku
nad potokem Hadovkou, pravostranným přítokem Úterského potoka. Hradní ostrožna vybíhá
z poměrně rovné pláně pozvolna se svažující z Hradišťského kopce (632 m).
Počátky hradu Gutštejn, jak už to často
bývá, jsou nejasné. Patrně byl založen na samém počátku 14. století. Do psané
historie hrad poprvé vstoupil v r. 1319, kdy se predikát z Gutštejna
objevuje ve smlouvě tepelského opata s Jetřichem (z Gutštejna).
Na počátku husitských válek (1422) byl hrad obléhán Žižkovými oddíly a Pražany.
Gutštejn pak nadále sloužil jako rodový hrad pánů z Gutštejna, i když od
2. poloviny 15. století se objevují zprávy, že panstvo na nepříliš rozlehlém
hradě už trvale nebydlelo.
V roce 1549 byl Gutštejn prodán a připojen
k Bezdružickému panství. Hrad, který byl již tak udržován hlavně
z důvodu rodových tradic, byl ponechán svému osudu. Zprávy o pustém zámku
se objevují už ve 2. polovině 16. století.
Do dnešních dnů nám zůstal na skalce
nad Hadovkou skvěle dochovaný středověký objekt s parkány, zbytky paláců a
dva šíjové příkopy. Ovšem nejpozoruhodnější je přes dvacet metrů vysoká
hranolová věž s výrazně zaoblenými nárožími.
Mimořádně krásné místo, jakým
zřícenina Gutštejna je, lze navštívit při toulkách údolími Úterského potoka (zelená
s odbočením) nebo Hadovky (červená, možno spojit s návštěvou
Krasíkova), případně po žluté z Konstantinovek přes dvůr Daňkov. Když pak
spojíte návštěvu Gutštejna s objevem tichého kouzla maličkých
Konstantinových lázní, budete uneseni stejně jako já, moji přátelé, nebo jako
režisér Troška při filmování "Z pekla štěstí II".
