Volovec (Skalisko) ve Volovských vrších

Volovec neboli Skalisko, hora úžasných výhledů

Hora Volovec (1 293 m) ve Volovských vrších bývá nazývána rovněž Skalisko. To díky ohromnému, asi 10 metrů vysokému skalisku, které se nachází na travnatém hřebeni této hory a tvoří její nejvyšší bod. Volovec (Skalisko) se nachází v západní části Volovských vrchů, jednoho z celků Slovenského rudohoří. V mapách je vrchol Volovec (1 284 m) posazen kousek západněji. A má souseda, další vrch Volovec (1 213 m)…

Na starých mapách bývalo Skalisko označováno jako Baracká či Baračka. Ještě dnes se lze s tímto názvem setkat během rozhovorů se staršími turisty. Toto pojmenování pravděpodobně pochází z maďarštiny z Barát-kö, což v překladu znamená Přátelská skála. A proč z maďarštiny?

Před začátkem druhé světové války, v době cupování první Československé republiky se souhlasem západních "spojenců" nehodovali "vítězové" pouze na rozsáhlých územích v českých zemích (v našem tisku neustále připomínané Sudety), ale i na Slovensku.

Čtěte také: Chata Volovec, utajená chata Volovských vrchů

Po tzv. Vídeňské arbitráži muselo Slovensko odstoupit rozsáhlá území na jihu a východě (ve stejné době byla těžce zkoušena rovněž Podkarpatská Rus, která mimo jiné přišla o dvě největší města Užgorod a Mukačevo) včetně tak významných měst jako Rožňava a Košice a hranice se posunula až na hřeben Volovských vrchů. Mezi léty 1938 až 1945 se tak Skalisko (Volovec) stalo se svými 1 293 metry nejvyšší horou Maďarska.

Skalisko (Volovec), jehož vrchol je pokryt loukami i porosty kosodřeviny a především borůvek, považuji za jeden z nejlepších výhledových vrchů na Slovensku. Za vrchol, ze kterého bez problémů dohlédnete do čtyř zemí - do Maďarska, do Polska, za opravdu dobré viditelnosti na Ukrajinu a pochopitelně přehlédnete také velkou část Slovenska.

Na severu dominuje zubaté cimbuří Vysokých Tater, které mají odsud netradiční podobu. Na západě je jejich hradba ohraničena Západními Tatrami s nezaměnitelným Barancem a na východě vápencovými vrchy Belianských Tater.

Dále k východu navazují další pohoří jako Spišská Magura, Levočské vrchy a Branisko s nápadným na slunci se skvoucím Spišským hradem (v Hornádské kotlině), Beskid Sadecki v Polsku či pohoří Čergov. Za opravdu dobré viditelnosti je vidět údajně až na Ukrajinu na poloninu Runa a snad až na poloninu Boržava. Snad se najde někdo, kdo bude moci tuto informaci, pro mne těžko ověřitelnou (tolikrát jsem na Skalisku nebyl), potvrdit.

Blízké vrchy Volovských vrchů jsou vidět i za horších podmínek, přesto dohlednost na Zlatý stôl či Kojšovskou holi potěší každého milovníka hor. Následuje hřeben Slanských vrchů a Zempléni-hegysék v Maďarsku následované silně zalesněným pohořím Bükk a Mátra, ve kterém se nachází nejvyšší hora dnešního Maďarska Kékeš (1 014 m).

Nesmíme ovšem zapomenout ani na blízký Slovenský kras, Revúckou vrchovinu s poněkud se ztrácejícím Velkým Radzimem a naopak nápadně vystupující Stolicu, nejvyšší horu Stolických vrchů a vůbec celého Slovenského rudohoří. No a za Stolickými vrchy jsou nepřehlédnutelnými Kráľova hoľa a Nízké Tatry. Skalisko (Volovec) je tak opravdu horou nevšedních výhledů. Orientaci usnadní kovová rozhledová růžice na vrcholu.

Kousek pod vrcholem Skaliska (Volovce) se nachází pěkná turistická chata Volovec, která byla vybudována v meziválečném období. Dostanete se k ní během 15 až 20 minut strmě spadající lesní spojkou. Chata bývá otevřena denně během letních školních prázdnin a o víkendech mimo toto období. Přístup na Skalisko (Volovec) vede snad ze všech směrů, jednotlivé trasy nejlépe přiblíží připojená turistická mapa.

Volovec (Skalisko), turistická mapa