Rybník Velké Dářko a Radostínské rašeliniště na Vysočině

Okružní túra v Hornosázavské pahorkatině

Přestože vysočinské moře, rybník Velké Dářko, leží na území CHKO Žďárské vrchy a v podhůří Žďárských vrchů, které jsou nejvyšším podcelkem Hornosvratecké vrchoviny, přísně geomorfologicky vzato leží Velké Dářko ve výběžku Hornosázavské pahorkatiny. Ta ve zdejších končinách hraničí s dalšími geomorfologickými celky - s Křižanovskou vrchovinou a Hornosvrateckou vrchovinou.

Rybník Velké Dářko má rozlohu 206 ha, je tak největším rybníkem na Českomoravské vrchovině. Jeho hladina se vlní v nadmořské výšce 610 m a asi 10 km od města Žďár nad Sázavou. Rybník je napájen četnými prameny, největší zdrojnicí je ale řeka Sázava, která pramení nedaleko, kousek od Šindelného vrchu v nadmořské výšce 757 m. Řeka Sázava pak dále odvádí vody Velkého Dářka jihovýchodním směrem.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Během červencového výjezdu na Vysočinu byl jedním z cílů právě zmíněný rybník Velké Dářko. Společně s nádherným Radostínským rašeliništěm, takže z toho vznikla pohodová asi 12kilometrová procházka s téměř nulovým převýšením. Mapy ukázaly převýšení pouhých 25 metrů, takže šlo o procházku doslova po rovině. Túra okolo Velkého Dářka je tak vhodná i pro méně zdatné turisty.

Výšlap zahajujeme v občerstvení na hrázi ranní kávou a startovním pivem. Po lesních pěšinách zamíříme k protějším písečným plážím a pak po naučné stezce hustými břehovými porosty bříz, borovic i dalších dřevin a s podrostem borůvky a vřesu. Malinko to tady připomíná jižní Švédsko s typickou lesotundrou.

Přes bažinaté přítoky vedou dřevěné lávky, až tedy na ten přítok nejbažinovatější. Tady lávku zdolal zub času. Přecházíme o kus dále po padlém kmeni, avšak elektrocyklista na druhém břehu se musí vrátit. S tím těžkým elektroheblem to nepřejde a táhnout to vodou - no kdo ví, jaké pecky dávají "električtí úhoři".

O kousek dále značení naučné stezky mizí kamsi vpravo (pozn.: tato naučná stezka byla zrušena, nebyly peníze na její údržba, z map.cz trasa zmizela až letos), my však pokračujeme podél břehu rybníka dále, až za dalším z přítoků docházíme na naučnou stezku Dářská rašeliniště, která má 12 zastavení. A již je tady hranice Národní přírodní rezervace Radostínské rašeliniště s výměrou 4,9 ha. Radostínské rašeliniště je typickou ukázkou přechodového rašeliniště a vrchoviště, která se nacházejí zpravidla ve vyšších polohách a jsou napájena výhradně spodními vodami a nebo srážkovými vodami, ve druhém případě, pouze srážkovými vodami.

Vedle unikátní flóry a fauny si zmínku zaslouží i houby. Hned za hranicí nacházím doslova ukázkovou plodnici houby podivného vzezření i jména - hnědák Schweinitzův (Phaeolus schweinitzii). Seschlá plodnice je velice tuhá a lehounká, plave na vodě jako korek. Podobných zajímavostí je v říši hub nepřeberné množství.

A již je tady vyhlídková plošina, ze které máme zdejší rašeliniště a "tajgu" doslova jako na dlani. Mocnost rašeliny, která se tady těžila až do poloviny 20. století, dosahuje až tří metrů. Za jejím vznikem stojí především rašeliníky a ploníky. Z dalších typických rostlin tady můžeme vidět suchopýr pochvatý a suchopýr úzkolistý, kyhanku sivolistou, různé druhy ostřic i masožravou rosnatku okrouhlolistou.

Po úzké silničce se mezi rašeliništi dostáváme do malebné podhorské obce Radostín. Nezdržujeme se a pokračujeme dále březovou alejí nazpátek k Velkému Dářku. Přes hezkou vyhlídku u rybníka pokračujeme na rozcestí Na Žižíně (616 m) k hezké chatě u ještě hezčí pláže. Písečné pláže. Koupání na Velkém Dářku je jedna radost.

Zpáteční cesta ubíhá celkem rychle. Přes rozcestí Padrtiny (618 m) a Velké Dářko, loděnice (615 m) se vracíme nazpět do výchozího bodu. Ještě poslední zastávka na břehu sousedního rybníka zvaného Nový rybník a kolem sochy Dařbucha se dostáváme konečně do cíle túry okolo Velkého Dářka a na Radostínská rašeliniště.

• Trasa túry (pouze orientačně) na turistické mapě

Fotogalerie, prohlédněte si fotografie