Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 1.11.2018 , svátek má
Reklama
Treking > Treky, turistika > Túra v Pojihlaví (2)

Túra v Pojihlaví (2)

Putování podél tří vodních toků

Odbočuji do Mohelna a dávám si v hostinci pozdní oběd, poté vyrážím na Zelenou horu k rozhledně Babylon. Ta na rozdíl od biblicky známého místa stojí a lze na ni vylézt. Kolik schodů vede nahoru, neprozradím, nepočítal jsem je. Náhradou uvedu, že rozhledna má výšku třicet metrů a zbudoval ji v roce 1831 hrabě Jindřich Vilém Haugwitz.

Náměšť nad Oslavou

Původně byla rozhledna o několik metrů vyšší, ale po zásahu za rakousko-pruské války vrchní část pro jistotu z bezpečnostních důvodů strhli. V dnešní době nabízí výhledy pouze k jihu a na východ. Jako na dlani máme Mohelno a jadernou elektrárnu Dukovany.

Čtěte také: Turistika v Pojihlaví (1), Putování podél tří vodních toků

Vodní nádrž Dalešice

Od rozhledny si krátce zaskočím k přehradě vodní nádrže Dalešice s přečerpávací elektrárnou, poté se ubírám lesem bez jakýchkoli výhledů k loveckému zámečku Vlčí kopec. V pěkně upraveném parku na mě ze stěn klasicistní budovy shlížejí hlavy jelenů, zařízení vypadá značně snobsky. Radši ani nezkoumám, komu školící středisko slouží.

Po zajímavé lesní stezce se ubírám ke Glorietu. Jedná se o lovecký pavilónek z 18. století, jež postavili ve svahu vysoko nad řekou Oslavou. Kdysi byl na tok z altánu zajisté krásný výhled, dnes o něm kvůli hustému porostu můžeme pouze snít. Nijak mi to ale nevadí. Hlavně že získávám na noc střechu nad hlavou, jak se ukáže, budu ji opět potřebovat. Před ránem sprchne.

Sedlecký hrad

Vyhlídka na řeku se nachází u rozcestníku zhruba o kilometr dál, odbočuji od ní k řece, nad níž stával Sedlecký hrad. Do dnešních časů z něho zbyly pouhé ruiny. Kdyby se ovšem zakopalo, jistě by se z hlíny vyklubaly slušné základy zdí.

Sídlo vzniklo na přelomu 13. a 14. století k ochraně panství třebíčského benediktinského kláštera, protože se jeho vlastníci báli výbojů ze strany pánu z Lamberka, jejichž sídlo se nacházelo na opačné straně řeky. Hrad zničili podobně jako Levnov ve čtyřicátých letech 15. století, aby nemohl sloužit coby úkryt loupežnickým bandám; jako zcela pustý se uvádí k roku 1556.

Náročný úsek na Oslavě

V areálu stojí i tři dřevěné kříže, které upozorňují na nešťastnou událost. Když jednou poslední majitel hradu odjel do terénu, zavřel svoji ženu i dvě dcery neznámo kam - zřejmě se bál jejich prostopášných spádů. Na cestě se však poněkud zdržel a ženy před jeho návratem umřely. Kříže připomínají jejich smrt.

"Náročná" stezka podél Oslavy

Jelikož si návštěvu zříceniny Lamberk, jež se nachází na protější straně řeky, nechám na odpoledne, nemusím brodit Oslavu a svižně pokračuji po stejném břehu. Zelená značka mě nejprve přivádí do nádherně upravené obce Zňátky, z níž přecházím do Náměšti nad Oslavou.

Historickému městu dominuje zámek, jehož předchůdcem byl gotický hrad zbudovaný ve 13. století. Většinu ostatních památek najdeme u náměstí T.G.Masaryka. Jedná se o kostel sv. Jana Křtitele, pozdně renesanční radnici a barokní faru, snad nikomu neunikne kamenný most přes řeku Oslavu z roku 1737, který od roku 1744 zdobí sochy J. Winterhalera a A. Jelínka.

Památník na hradě Lamberk

Po procházce městem se zastávkou na oběd se opět vracím do míst, kde jsem se už pohyboval. Pouze postupuji po opačné straně řeky, než když jsem šel z Glorietu. Zpočátku se ubírám po silnici a poté mě pohlcuje les, mírné znepokojení ve mně vyvolá turistický ukazatel U Vlasáka.

Z cedule se dozvídám, že je stezka po červené značce vyhrazena pouze zkušeným turistům a při sněhu, ledu a zvýšené hladině vody se stává neprůchodná. No toto, nebudu s tím mít potíže? Zkušený turista sice - snad si příliš nefandím - jsem, po sněhu ani ledu není jediné památky, co ale zvýšená hladina vody? Zavítal jsem do oblasti prvně a odborně neposoudím, zda se nedostanu do úzkých.

Ať je tomu jakkoliv, nelekám se případného nebezpečí a pokračuji po úzké pěšině. Ubírám se podél Oslavy a zpočátku marně bádám, proč jsem se setkal s výstrahou. Jde se mi totiž zcela pohodlně. Pak se "konečně" setkávám s řetězem, který dopomáhá k přechodu přes kámen, jenž zasahuje do řeky. Přiznám na rovinu, úsek mi zas tak hrozný nepřipadl, dokonce si i říkám, že jestli je toto ono děsivé místo, před kterým jsem byl varován, nemusím se už ničeho obávat.

Jak zjišťuji záhy, hlavní "nebezpečný" bod se nachází o kousek dál. S pomocí dalšího řetězu vylézám na skálu. Při výstupu i sestupu se dá ale dobře přidržet i mnoha kořenů, které na úseku vyčnívají nad zem, úsek lze v pohodě zvládnout. Tím však nechci tvrdit, že je vše v naprostém pořádku, problémy by tu mohli mít rodiče s dětmi, případně výletníci, kteří jsou zvyklí zhruba po pěti kilometrech "vydatné" túry zapadnout do hospody a poté ještě čtrnáct dní vykládat o náročném úseku, na němž by podle nich měli potíže i zkušení trekaři a horolezci.

Zřícenina hradu Lamberk

Pozor musím dát i na kamenech, po nichž se jde dočasně podél toku, následně činím krátkou odbočku ke zřícenině hradu Lamberk. Z té se dochovalo ještě míň fragmentů než ze Sedlece, který jsem navštívil dopoledne.

Za pozornost kromě výhledů na tok stojí především cedule, jež pochází z roku 2007. Upozorňuje, že sídlo vzniklé roku 1370 vlastnil rytíř Jan Sokol, který spolu s mnohem známějším Janem Žižkou zvítězil roku 1410 u Grunwaldu. Deska ale zamlčuje, že se Jan Sokol nevyznamenal pouze v této bitvě, už roku 1404 spolu s Hynkem z Kunštátu uhájil Znojmo před vojskem krále Zikmunda a vévody Albrechta Rakouského. Hrad podobně jako Levnov a Sedlec zbořilo v roce 1446 stavovské vojsko, aby nesloužil lapkům.

Scházím pod vrch Pastýřka, kde se dá odbočit k Vlčímu kopci, děje se tak zajímavě. Přestože to tak podle mapy nevypadá, musí se přebrodit řeka. Jelikož jsem místa na druhém břehu navštívil, nemusím si máčet nohy a pokračuji podél Oslavy k Skřipskému mlýnu. Míjím plno chatek, občas se vyskytne totem.

Zřícenina Kraví hora

V závěru dne si vyšlápnu na zříceninu Kraví hora. Co se skrývá za zvláštním názvem, netuším, hrad vznikl ve 14. století. Stejně jako jeho kolegy ho roku 1446 zbořilo stavovské vojsko. Do dnešních časů se dochovalo torzo palácové věže, kus zdi a náznak příkopu. Pokud vypustím Templštejn, běží o nejzachovalejší zříceninu.

Zřícenina Kraví hora

Poslední den toho příliš neujdu. Přes Kuroslepy a Březník se vracím do Kralice nad Oslavou. Nečiním tak proto, abych obci splatil jistý dluh? V úvodu jsem totiž neprozradil, čím je význačná. Už na začátku 14. století v ní stála tvrz, do níž v 16. století Jednota bratrská tajně přestěhovala svoji tiskárnu. V letech 1579-94 pod vedením Izaiáše Cibulky vytiskli šest dílů Bible české, již známe pod jménem Bible kralická.

Přestože v prosinci roku 1620 přepadla tvrz císařská armáda, podařilo se tiskárnu ukrýt v Náměšti nad Oslavou, odkud se dostala do Lešna, kde až do svého zániku při požáru v roce 1656 sloužila J. A. Komenskému. V roce 1969 otevřeli v místě Památník Bible kralické.

Tak a je to, dluh je splacen, uzavírám své putování, jež se týkalo nejenom tří říčních toků.

Další související články:

+ Mohelenská hadcová step u Mohelna
+ Přírodní rezervace Velká skála z vyhlídky Na Babách
+ Rozhledna Babylón u Kramolína
+ Jevišovická pahorkatina a NP Podyjí
+ Jevišovická pahorkatina a Národní park Podyjí
+ Ledové sluje, NP Podyjí
+ Hardegg - na skok u sousedů v nejmenším městě Rakouska (3), NP Thayatal
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Reklama
Reklama
Výběr článků
Hory Medvědi na Slovensku, turista opravdu není na medvědím jídelníčku…
Hory Přechod Muránské planiny a Veporské vrchy, Rudohorský Karpattrek (7)
Hory Přes Stolicu na Muránskou planinu, Rudohorský Karpattrek (6)
Reklama
Témata našich článků…
Černé jezero Téryho chata Vysoké Tatry, ubytování Soláň Branč Chřiby Chata na Šerlichu Štefánička Roháče, ubytování Sněžka Pulčínské skály Maroko Praděd Slunce Hričov Strážov Vihorlat Morské oko Chalupská slať Mohelenská step Horská nemoc Panská skála
Reklama
Doporučujeme ke čtení

Jak bezpečně bivakovat v medvědích oblastech

Tatry

Při náročných vícedenních trecích ve slovenských horách i dalších horách v Karpatech (abychom zůstali v nám blízkých končinách)…

Ve Finsku již dávno platí "hiking without littering", tak proč by to nemohlo jít i u nás!

O kladném vztahu Skandinávců ke své krajině jistě nikdo z nás nepochybuje, čistá severská příroda je dokladem citlivého přístupu ke krajině. Přístupu, který se neobjevil nějak samovolně, ale je produktem vývoje…

Reklama
Populární treky
1. Slovenské hory Putování Slovenským rudohořím, přes Sihlianskou planinu, Klenovské a Balocké vrchy
2. České hory Túra přes posvátný Radhošť, turistické trasy v Beskydech
3. Rumunské Karpaty Vilcan a Retezat, do nejkrásnějších hor Rumunska
4. České hory Túra na Lovoš a do Oparenského údolí, turistika a vrcholy v Českém středohoří
5. Slovenské hory Fatransko-tatranský Karpattrek (6), hřebenovka ze Strečna do Telgártu
Reklama
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie E-shop Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist