Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Archiv | Kalendář akcí | Napsat článek
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 25.7.2018 , svátek má
Bude vás zajímat
Bude vás zajímat
Reklama
Treking > Treky, turistika > Orla Perć

Orla Perć

Chodník pro orly aneb tatranská via ferrata (1), mapa Orlí stezky

1.2.2012 | Otakar Brandos

Absolvovat Orlí stezku (Orla Perč, polsky Orla Perć) je snem asi všech našich vysokohorských turistů. Přesto se tento sen zatím pokusilo zdolat poměrně málo turistů z Čech či Slovenska, protože při svých potulkách v těchto končinách Vysokých Tater jsem české či slovenské turisty potkával spíše jen sporadicky.

Wielki Staw Polski a hřeben s Orlí stezkou

Orla Perč (Orlí stezka) je nejnáročnější a nejodvážněji vedenou turistickou trasou celých Tater, která si vyžaduje již určitou dávku zkušeností s pohybem ve vysokohorském terénu a za zhoršených klimatických podmínek (sníh a námraza) i základních znalostí jištění.

Podceňovat tuto trasu se skutečně nevyplácí. Jen samotný hřeben, Orla Perč, si za ideálních podmínek vyžaduje alespoň 6 až 8 hodin. K tomu je nutno připočíst minimálně stejně tolik hodin k nástupu a k sestupu na hřeben.

Čtěte také: Přechod přes Rysy aneb po stopách turistů císaře pána

Jako jednodenní přechod mohou Orlí stezku zvládnout jen ti fyzicky a také technicky nejzdatnější turisté a ti, kteří zdejší hory důvěrně znají. Ostatní turisté tuto trasu obvykle rozkládají do dvou dnů.

Orla Perć Pokud byste chtěli celou tuto trasu mermomoci zdolat za jeden den, bylo by tady určité řešení. Můžete využít lanovku na Kasprov vrch (1 987 m) a do sedla Zawrat se dostat přes vrchol Svinica (2 301 m). Popis trasy přes vrchol Svinica do sedla Zawrat naleznete v jiném samostatném článku.

Orla Perč, doporučení

Stezku Orlů či Orla Perč podrobně popíši od východu s možností noclehu na Schronisku v Dolině Pieciu Stawów Polskich. Tu považuji za výhodnější nástupiště než oblíbenou chatu Morowaniec (1 500 m).

Ta leží jednak o 172 m níže a jednak jsou jednotlivé přístupové (sestupové) trasy o něco delší, než je tomu v případě prvně jmenované chaty. Pro úplnost ale na závěr uvedu i trasování jednotlivých chodníků od západu od chaty Murowaniec.

Druhým doporučením je výběr vhodného termínu. Pokud můžete, snažte se vyhnout při plánování této túry období školních prázdnin a víkendům. A také všem svátkům v Polsku, kdy jsou Tatry beznadějně zaplněné turisty.

Orla Perć, mapa

Poláci jsou totiž poměrně náruživými turisty a navíc je jich hodně, asi 40 miliónů… V opačném případě se vystavujete riziku zácpy (na chodnících Orlí stezky) a problémům při shánění vhodného noclehu.

Orla Perć, délka a převýšení stezky

Orlí prť (Orla Perć) samotná dosahuje délky necelých 4,5 km s převýšením asi 1 100 m (2 070 m sestupy i výstupy). Za ideálních podmínek na její překonání potřebujete 6 - 7 hodin, za zhoršených i více než 8 hod. Na cestě je velké množství kovových stupadel a řetězů, rovněž dva žebříky. Bez tohoto jištění by byl hřeben pro běžného turistu prakticky neprůchozí. Jistící pomůcky jsou v dobrém stavu.

Na hřebeni není možnost nabrat vodu, proto ji s sebou na túru berte dostatek, minimálně dva litry na osobu. Přechod lze na řadě míst v případě zvratu počasí či časové tísně přerušit. K jihu vede celkem 6 chodníků a k severu 4. Túru lze na pěti místech přerušit (nepočítaje v to krajní sedla Zawrat a Krzyźne).

Výhled ze Svinice, jihovýchodu dominuje Kriváň

Doporučený směr je od sedla Zawrat po Krzyźne, jenž je vhodné dodržet, aby se na hřebeni nevytvářely zbytečné zácpy kvůli protisměrně postupujícím skupinám. Na hřebeni se nenacházejí žádné rozcestníky ani informační tabule, proto je nutné v úsecích bez jištění pozorně sledovat turistické značky.

Po absolvování této trasy můžete třeba začít srovnávat s jinými zajištěnými stezkami v Tatrách. Třeba se sedly Prielom či Priečne, s hřebenem v úseku Baníkov - Tri kopy či Ostrým Roháčem. A nebo s nejvyšší horou Gerlachovský štít, jenž je běžnému turistovi zapovězen.

Možná vám pak přijde počínání na slovenské straně Tater (v případě uzavřeného Gerlachu či povinnosti jít na něj s horským vůdcem) směšné a věcně nezdůvodnitelné… Neboť trasa na Gerlach svou obtížností rozhodně Orlí Perć nepředčí a výmluvy na obtížnou orientaci a velká převýšení jsou jen irelevantní a zástupné…

Den první

Stejně jako u řady jiných túr je nejvýhodnějším nástupním místem parkoviště na polaně Palenica Bialczańska. Po zaplacení poplatku za vstup do národního parku se vydáme Dolinou Bialki po asfaltové komunikaci k rozcestí s Dolinou Roztoki a Mickiewiczovým vodopádům (3/4 h - 1 h).

U Mickiewiczových vodopádů se vydáme vpravo po zelené turistické značce do Doliny Roztoki. Po další hodině se objevuje polana Nowa Roztoka (1 310 m) se starou salaší a za další asi půlhodinku rozcestí (1 435 m) s černě značenou spojkou k chatě (3/4 h).

Pokračujeme po zelené značce kolem velkého skaliska zvaného Bacowa Skala k vodopádu Siklawa. Pak přes strmý výšvih na skalní hranu doliny. Panorama, které se vám otevře po jejím zdolání (pozor na vlhké a kluzké kameny) určitě vyrazí dech každému milovníkovi hor.

Tady doporučuji odbočit na turistickou chatu (Schronisko v Dolině Pieciu Stawów Polskich) a zde přenocovat. Bivakování (kolebowanie) je v polských Tatrách zakázáno a přísně se trestá. V sezóně je určitě rozumné si nocleh na chatě zajistit předem.

Výstup z Kozího sedla na Kozí Čuby (Kozie Czuby)

Trasa prvního dne je poměrně krátká, vyrážet na ní tudíž stačí v odpoledních hodinách.

Den druhý

Ráno si musíme přivstat časně, protože nás čeká poměrně dlouhý a náročný den. Proto se chatu pokusme opustit co nejdříve po svítání a vyhnout se hlavnímu náporu turistů z dolin.

Z chaty pokračujeme po modré turistické značce k jihozápadu do závěru Doliny Pieciu Stawów Polskich na rozcestí S. Bronikowskiego (1 740 m), které je důležitou křižovatkou turistických cest. Na toto rozcestí je to z chaty asi půlhodina.

Pokračujeme po modré značce do závěru doliny. Překonáme podnoží hřebene vrcholu Kolowa Czuba (2 105 m) a přehoupneme se do Doliny pod Kolem, na jejímž dně leží poslední z velkých ples - Zadni Staw Polski.

Cesta se prudce stáčí k severu a skalnatým terénem stoupá do sedla Zawrat (2 159 m) mezi vrcholy Svinica (2 301 m) a Kozi Wierch (2 291 m). Chodník zatím ale nedává tušit, co nás na hřebeni bude čekat. Do sedla Zawrat je to další asi 1 a 1/4 hodiny.

V sedle Zawrat (2 159 m) narazíme na červenou turistickou značku, která vede od Svinice a pokračuje až do sedla Krzyźne. Tady odbočíme vpravo a začneme stoupat přes dvě vyvýšeniny (2 180 m a 2 200 m) na první z vrcholů Orlí stezky - Maly Kozi Wierch (2 228 m).

Cesta od vrcholu Maly Kozi Wierch, pohled do Kozího sedla

První čtvrthodina je bez vážnějších obtíží. Objevují se první řetězy, postup je však stále poměrně snadný. Z prvního vrcholu se otevírají krásné výhledy, na severu dohlédneme do Zakopaného a daleko do Podhalí.

Míjíme velký viklan, který je viditelný i z Doliny Pieciu Stawów Polskich. Z Malého Kozího vrchu sestoupíme po řetězy odjištěném chodníku do sedélka zvaného Zamarzla Przeleczka Wyźnia a přes Zamarzle Czuby se po hladkých skalních plotnách, rovněž odjištěných řetězy, dostáváme do sedla Zamarzla Przelecz (2 126 m), kterou chrání asi třímetrový skalní stupeň.

Následuje přechod vrcholu Zamarla Turnia (2 179 m) s hřebenem ostrým jako břit a dostáváme se ke skutečné lahůdce hřebene - sedlu Kozia Przelecz (2 137 m).

Mapa, výřez

Hluboké a úzké skalní sedlo, ve kterém se napojuje žlutá turistická značka z Dolinky Pusta na jihu a Dolinky Kozia na severu, lze překonat jen díky zajištění. Objevují se tady nejen řetězy a kramle, ale i výše zmíněné žebříky.

Řada turistů má tady první možnost k opuštění hřebene. A řada turistů této možnosti využívá zjistíc, že přecenili své síly. Tento první úsek nám zabere 1 až 1 a 1/4 h.

Tuto trasu, stejně jako velkou řadu dalších, naleznete popsánu v turistickém Průvodce Tatry a trekovém průvodci Vysoké Tatry a polské Tatry.

Jde o III. doplněné a zcela přepracované vydání průvodce Vysoké Tatry, které je tentokráte doplněno o polskou část Tater. Ta je logickou a nedělitelnou součástí tohoto horského celku. Protože celkový objem informací v knize obsažených podstatně narostl, museli jsme přikročit ke zvětšení formátu knihy z tradičního kapesního formátu A6 na formát 114 × 188 mm, podobně jako např. u publikace Ukrajinské Karpaty.
Objednat

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor
10.10.2014, 17:04 Vit Čenovský | Právě jsem se vrátil .....
21.08.2013, 16:21 JanoP | Využiť celý potenciál Orlej Perci
21.08.2013, 18:14 croco | Svým způsobem souhlasím
09.08.2018, 19:09 Martin | Orlí stezka z Lysé Poľany
06.02.2012, 07:58 Libor | Lanovka na Kasprowy čas neušetří
06.02.2012, 11:08 Jerry | Libore z chaty ano......
06.02.2012, 12:04 -OB- | Přesně tak, jak píše
07.02.2012, 13:44 Jerry | Já se nepřu
10.07.2015, 16:29 Štangla | Jde to
28.12.2015, 16:52 croco | souhlasím


Další související články:

+ Vysoké Tatry, túra do Doliny Pieciu Stawów Polskich a na Szpiglasowy Wierch
+ K největším a nejhlubším tatranským plesům
+ Přechod přes Rysy aneb po stopách turistů císaře pána
+ Orlí stezka - horská kráska polské části Tater, Tilak Treking 2006; soutěžní článek č. 11
+ Tatranské putování, polské Tatry
+ Vysoké Tatry, nejvyšší karpatské pohoří; ubytování a horské chaty ve Vysokých Tatrách
+ Tatranská plesa, největší a nejhlubší - žebříčky
+ Výstup na Predné Solisko (2 093 m), Vysoké Tatry
+ Cez Baranie sedlo, Vysoké Tatry
+ Gerlach s vodcom, Vysoké Tatry
+ Vysoké Tatry - Východná Vysoká (2 429 m)
+ Podzimní toulky po Vysokých Tatrách, soutěžní článek č. 8, Treking s Tilakem 2008
+ Mlynická a Furkotská dolina přes Bystré sedlo
+ Tatranské doliny, Vysoké Tatry
+ Vysoké a Belianské Tatry, Polské Tatry; Nakladatelství SKY 2008
+ Opomíjený Furkotský štít? Vysoké Tatry
+ Výstup na Slavkovský štít, Vysoké Tatry
+ Výstup na Kôprovský štít, Vysoké Tatry
+ Slavkovský štít odměňuje širokým výhledem
+ Výstup na Kriváň (2 494 m), Vysoké Tatry
+ Výstup na Predné Solisko (2 093 m), Vysoké Tatry
+ Výstup na Rysy (2 499 m), Vysoké Tatry
+ Monkovou dolinou z vápencového světa do žulového
+ Vysoké Tatry - Kriváň (2 494 m)
Nejčtenější
Reklama
Výběr článků
Hory Cesta k Sigmundovým skalám aneb méně známá zákoutí v Chřibech
Hory Výstup na Lysec, Velká Fatra na sněžnicích
Hory Vlk, rys i medvěd se vracejí do českých hor… ale nemají to jednoduché
Reklama
Reklama
Populární treky
1. Apeniny Monti Sibillini, nezapomenutelná apeninská hřebenovka - hory v Itálii
2. Vysoké Tatry Přechod přes Rysy aneb po stopách turistů císaře pána, Vysoké Tatry
3. Alpy Okolo Tre Cime a ferrata na Toblinger Knoten
4. Rumunské hory Přechod pohoří Rodna, rumunské Roháče
5. Kavkaz Kavkaz, reportáž psaná na Kavkaze (1) - Prielbrusí a Bezengi
Reklama
Reklama
Počasí online, mapy
Počasí Satelitní snímky počasí
Počasí Webkamery online
Počasí Sněhové podmínky
Počasí Počasí v Evropě
Počasí Mapa Slovenska
Počasí Hřebenové přechody

Turistická mapa Počasí Turistická mapa ČR
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist