Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 25.10.2021
Treking > Soutěže > Orlí stezka, horská krása polských Tater

Orlí stezka, horská kráska polských Tater

Tilak Treking 2006; soutěžní článek č. 11

5.2.2007 | Karel Stýblo

Nejtěžší, nejexponovanější a nejkrásnější turistická cesta. Tato a ještě mnohá další "nej" jsou ve Vysokých Tatrách přisuzována Stezce orlů. Ta byla před sto lety vybudována na polské straně Tater. Jde o vysokohorský chodník zajištěný řetězy, kramlemi a žebříky. Zlákáni vidinou krásného prostředí vysokých hor a výzvou, kterou pro nás Orlí stezka představuje, vydáváme se jednoho zářijového dne na hraniční přechod Lysá Polana.

Orlí stezka

Na tomto místě se konkrétně mně vracejí nepříjemné vzpomínky na rok 2000, kdy mě uzurpátor moci v uniformě polské pohraniční stráže nevpustil na území Polska, kvůli údajně poškozenému cestovnímu pasu. Od té doby už protekla spousta vody ve zdejší hraniční říčce Bialka, nebo chcete-li Biela voda. Nyní, po letech, tedy dojde má touha poznat polské Tatry snad konečně naplnění.

Na zmiňovaný hraniční přechod jezdí pravidelná autobusová linka z Popradu, které jsme také využili. Přechod přes hranice byl tentokrát pouhou formalitou a už šlapeme po silnici dolinou říčky Bialky. Po chvíli jsme u obrovského záchytného parkoviště. Vybírá se tady vstupné do národního parku. Autokary a koňské povozy odtud vozí turisty k jednomu z nejnavštěvovanějších míst v Tatrách, k plesu Mořské Oko. My musíme po svých. Odbočujeme na modrou turistickou značku. Ta nás po zhruba 45 minutách přivádí k salaším na Rusinowe Polane.

Usazujeme se ke svačině. Pomalým krokem k nám přichází, a s prosebnými pohledy se u nás postupně střídá, několik zdejších salašnických psů. Posíleni se vydáváme na další cestu. Po schodech, které zabraňují erozi svahu, stoupáme stále výš a výš. Těžké batohy na našich zádech se vůbec nelíbí namáhaným kolenům. Od skal zvaných Gesia Szyja jde už pouze o nutnost přejít poměrně nezajímavou a zdlouhavou cestou do našeho dnešního cíle, chaty Murowaniec.

Zelená značka vede nepříjemným terénem horského lesa. Když přicházíme na jeho okraj, a po více než třech hodinách chůze od salaší vidíme kamennou stavbu chaty, máme nezastíranou radost. Murowaniec je velká (120 míst pro ubytované), ale příjemná horská chata. Přesto, že je všední den, je tu velké množství lidí. Dalo se to očekávat, protože Poláci mají hory v oblibě. Bylo velmi prozíravé, že jsme si přes internet zamluvili místa. Dopředu mohu prozradit, že po celé tři dny našeho pobytu byla chata beznadějně přeplněna. Využíváme veškerého pohodlí a těšíme se na zítřek a Orlí stezku.

Na hřebeni Červených vrchů

Ráno se na hřeben vydáváme po černé značce. Turistické značení tu mají velmi, velmi dobré a od toho našeho se odlišuje snad jen tím, že k obvyklým barvám přidali právě již zmiňovanou černou. Míříme do Svinického sedla.

Je zcela ideální počasí, jedním slovem, je nádherně. Sluníčko nás provází a svět hor kolem nás pomalu rozevírá svou náruč. Stoupáme stále výš a za jedním z ohybů stezky se dostáváme na volné prostranství. Pak již cesta netrvá dlouho a jsme v sedle. Vyhříváme se na slunci a užíváme prvních naprosto úžasných výhledů na horskou scenérii.

Vlastní Orla perć oficiálně začíná v sedle Zawrat, ale doporučuji zahájit cestu právě výstupem na Svinici. Ta je opravdu monumentálním vrchem a je nejvyšším bodem (2 301 m), na který při zdolávání Orlí stezky vystoupíme. Začínají se také objevovat první jistící řetězy a stupy.

Ze Svinice míříme do sedla Zawrat. Počasí je vážně nádherné, dokonce je bezvětří. Užíváme si opravdu jedinečných pohledů. Na severu je mohutná kotlina Gasienicove doliny s velkým plesem Czarny Staw. Na jih dostává pohled ještě úžasnějších rozměrů. V blízkosti jsou to především opět horská plesa, na kterých můžeme oči nechat, a za nimi pak Slovensko a hlavní hřeben Vysokých Tater.

Svou výškou a tvarem zcela jistě upoutá Kriváň. Tato slovenská národní hora se jakoby straní ostatních a na západě hlavního hřebene je osamocena. Přímo před sebou máme rozervaný štít Rysů a na východě je vidět vápencový hřbet Belanských Tater. Asi nejexponovanější část dnešní cesty je mezi Malým Kozím Vrchem a Kozím Vrchem. Tam si řetězů užíváme opravdu do sytosti. Nutno říci, že zabezpečení cesty je opravdu příkladné.

Přes další krásná a exponovaná místa, zde zvaná Granaty, přicházíme na konec dnešního putování po hřebenovce Orlí stezky. Zbývající část do sedla Krzyžne si necháváme na další den. Po žluté značce sestupujeme k jednomu z největších tatranských ples, Czarnemu Stawu Gasienicovemu a odtud už pohodlnou stezkou k našemu přechodnému domovu na chatě Murowaniec.

Zajištění cesty umělými pomůckami

Dalšího dne nás sluníčko doslova tahá z postele. Je opět nádherné počasí. Po vydatné snídani se vydáváme stejnou cestou, po které jsme včera sestoupili, zpátky na hřeben. Cesta z Granatů do sedla Krzyžne je jedním slovem úžasná. Potkáváme větší množství lidí než předchozí den, ale rozhodně se nedá mluvit o nějakých zástupech. V sedle Krzyžne se symbolicky loučíme s Orlí stezkou a sestupujeme po žluté značce.

V pásmu kleče přicházíme k plesu Czerwony staw. Tady docházíme dvě jeptišky. Potkat řádové sestry není ve zdejších horách nijak neobvyklé, pouštějí se směle i do zdolávání samotné Orlí stezky. Nám už dnes zbývá pouze pár pohodových kilometrů k chatě. Původně jsme zde měli v úmyslu trávit pouze dvě noci, ale situaci jsme přehodnotili a i když s sebou máme stany, připlácíme si ještě jeden nocleh.

Ráno se bohužel musíme vydat na cestu k domovu. Volíme trochu jinou cestu k polanám, kde jsme naše putování před třemi dny začínali. Jdeme dolinou Suchej Wody. Nejprve po černé a následně červené značce. Po zhruba 25 minutách přicházíme k horolezeckému táboru. Jsou zde připravena podsebití pro postavení stanů a tak lze toto místo doporučit jako levnější alternativu k noclehu na chatě. Až na Waksmundzké polaně se pak napojujeme na cestu, kterou již známe.

Na velké Rusinowe polane je dnes neuvěřitelně mnoho lidí. Jsou to převážně výletníci, kteří si sem i s dětmi udělají výšlap za krásnou horskou scenérií. Odtud už to netrvá dlouho a jsme na silnici vedoucí k hraničnímu přechodu. Od vstupu do národního parku prakticky až k Lysé Polaně je krajnice lemována zaparkovanými auty, které se nedostaly na beznadějně přeplněné parkoviště. A přijíždí další a další. To ohromné množství lidí míří převážně na pohodovou procházku kolem největšího tatranského plesa, Mořského Oka. K němu je sváží všudypřítomné autokary. Říkáme si, jakým byznysem je dnes masová turistika.

Tatry

Z Lysé Polany nás k domovu přibližuje autobus. Máme ještě dostatek času, než nám pojede vlak, a tak vystupujeme v Tatranské Kotlině. Chceme se podívat do Belianske jeskyně. Bohužel jsme o chvíli nestihli dnešní poslední prohlídku. Tak snad někdy jindy. Stavujeme se tedy v restauraci, kde poprvé v životě odmítám a vracím jídlo. Má to být řízek, ale je to spíše malý scvrklý kus hmoty a opékané brambory jsou tak černé, že uhlí je jejich vybledlejší bratr.

Orlí stezka se nám bohužel proměnila v minulost a tak nezbývá, než konstatovat, že si nás její přitažlivá krása podmanila. Kdo má rád hory, a turistiku v nich, lepší cestu v Tatrách zřejmě nenajde. Snad jen pro toulavé duše je tu trochu přelidněno, ale s tím se dá vyrovnat.

Na Orlí stezce

Info:

  • Mapa: VKÚ TM – 2 Vysoké Tatry, 1:25 000
  • Ubytování: Chata Murowaniec
  • Cena ubytování: v přepočtu 210 až 250 Kč os./noc (lze platit i kartou)
  • Telefon: 0048 018 201 26 33
  • Internet: www.murowaniec.pl, přímo z těchto webových stránek si lze snadno rezervovat místa
  • Další informace z polské části Tater naleznete na www.tpn.pl
Treking.cz - diskuze
Reklama
Témata našich článků…
Aktuální počasí Praděd Babia hora Macocha Karlštejn Žiarska chata Roháče, ubytování Macocha Hranická propast Rozhledny Zámek Hluboká Sluneční soustava Kráľova studňa Červená Lhota Vodopády Beskydy, ubytování Spacáky Gran Paradiso
Reklama
Populární treky
1. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Velké Fatry
2. České hory Lužické hory - toulky po hradech, skálách a vyhlídkách
3. Alpy Výstup na Hoher Dachstein klasickou cestou
4. Rumunské hory Retezat, princeznou Jižních Karpat křížem krážem (1)
5. Ukrajinské Karpaty Hřebenem poloniny Piškoňa, Zakarpatská Ukrajina
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Reklama
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist