Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 19.6.2020 , svátek má
Treking > Treky, turistika > Orla Perć

Orla Perć

Chodník pro orly aneb tatranská via ferrata (1), mapa Orlí stezky

1.2.2012 | Otakar Brandos

Absolvovat Orlí stezku (Orla Perč, polsky Orla Perć) je snem asi všech našich vysokohorských turistů. Přesto se tento sen zatím pokusilo zdolat poměrně málo turistů z Čech či Slovenska, protože při svých potulkách v těchto končinách Vysokých Tater jsem české či slovenské turisty potkával spíše jen sporadicky.

Wielki Staw Polski a hřeben s Orlí stezkou

Orla Perč (Orlí stezka) je nejnáročnější a nejodvážněji vedenou turistickou trasou celých Tater, která si vyžaduje již určitou dávku zkušeností s pohybem ve vysokohorském terénu a za zhoršených klimatických podmínek (sníh a námraza) i základních znalostí jištění.

Podceňovat tuto trasu se skutečně nevyplácí. Jen samotný hřeben, Orla Perč, si za ideálních podmínek vyžaduje alespoň 6 až 8 hodin. K tomu je nutno připočíst minimálně stejně tolik hodin k nástupu a k sestupu na hřeben.

Čtěte také: Přechod přes Rysy aneb po stopách turistů císaře pána

Jako jednodenní přechod mohou Orlí stezku zvládnout jen ti fyzicky a také technicky nejzdatnější turisté a ti, kteří zdejší hory důvěrně znají. Ostatní turisté tuto trasu obvykle rozkládají do dvou dnů.

Orla Perć Pokud byste chtěli celou tuto trasu mermomoci zdolat za jeden den, bylo by tady určité řešení. Můžete využít lanovku na Kasprov vrch (1 987 m) a do sedla Zawrat se dostat přes vrchol Svinica (2 301 m). Popis trasy přes vrchol Svinica do sedla Zawrat naleznete v jiném samostatném článku.

Orla Perč, doporučení

Stezku Orlů či Orla Perč podrobně popíši od východu s možností noclehu na Schronisku v Dolině Pieciu Stawów Polskich. Tu považuji za výhodnější nástupiště než oblíbenou chatu Morowaniec (1 500 m).

Ta leží jednak o 172 m níže a jednak jsou jednotlivé přístupové (sestupové) trasy o něco delší, než je tomu v případě prvně jmenované chaty. Pro úplnost ale na závěr uvedu i trasování jednotlivých chodníků od západu od chaty Murowaniec.

Druhým doporučením je výběr vhodného termínu. Pokud můžete, snažte se vyhnout při plánování této túry období školních prázdnin a víkendům. A také všem svátkům v Polsku, kdy jsou Tatry beznadějně zaplněné turisty.

Orla Perć, mapa

Poláci jsou totiž poměrně náruživými turisty a navíc je jich hodně, asi 40 miliónů… V opačném případě se vystavujete riziku zácpy (na chodnících Orlí stezky) a problémům při shánění vhodného noclehu.

Orla Perć, délka a převýšení stezky

Orlí prť (Orla Perć) samotná dosahuje délky necelých 4,5 km s převýšením asi 1 100 m (2 070 m sestupy i výstupy). Za ideálních podmínek na její překonání potřebujete 6 - 7 hodin, za zhoršených i více než 8 hod. Na cestě je velké množství kovových stupadel a řetězů, rovněž dva žebříky. Bez tohoto jištění by byl hřeben pro běžného turistu prakticky neprůchozí. Jistící pomůcky jsou v dobrém stavu.

Na hřebeni není možnost nabrat vodu, proto ji s sebou na túru berte dostatek, minimálně dva litry na osobu. Přechod lze na řadě míst v případě zvratu počasí či časové tísně přerušit. K jihu vede celkem 6 chodníků a k severu 4. Túru lze na pěti místech přerušit (nepočítaje v to krajní sedla Zawrat a Krzyźne).

Výhled ze Svinice, jihovýchodu dominuje Kriváň

Doporučený směr je od sedla Zawrat po Krzyźne, jenž je vhodné dodržet, aby se na hřebeni nevytvářely zbytečné zácpy kvůli protisměrně postupujícím skupinám. Na hřebeni se nenacházejí žádné rozcestníky ani informační tabule, proto je nutné v úsecích bez jištění pozorně sledovat turistické značky.

Po absolvování této trasy můžete třeba začít srovnávat s jinými zajištěnými stezkami v Tatrách. Třeba se sedly Prielom či Priečne, s hřebenem v úseku Baníkov - Tri kopy či Ostrým Roháčem. A nebo s nejvyšší horou Gerlachovský štít, jenž je běžnému turistovi zapovězen.

Možná vám pak přijde počínání na slovenské straně Tater (v případě uzavřeného Gerlachu či povinnosti jít na něj s horským vůdcem) směšné a věcně nezdůvodnitelné… Neboť trasa na Gerlach svou obtížností rozhodně Orlí Perć nepředčí a výmluvy na obtížnou orientaci a velká převýšení jsou jen irelevantní a zástupné…

Den první

Stejně jako u řady jiných túr je nejvýhodnějším nástupním místem parkoviště na polaně Palenica Bialczańska. Po zaplacení poplatku za vstup do národního parku se vydáme Dolinou Bialki po asfaltové komunikaci k rozcestí s Dolinou Roztoki a Mickiewiczovým vodopádům (3/4 h - 1 h).

U Mickiewiczových vodopádů se vydáme vpravo po zelené turistické značce do Doliny Roztoki. Po další hodině se objevuje polana Nowa Roztoka (1 310 m) se starou salaší a za další asi půlhodinku rozcestí (1 435 m) s černě značenou spojkou k chatě (3/4 h).

Výstup z Kozího sedla na Kozí Čuby (Kozie Czuby)

Pokračujeme po zelené značce kolem velkého skaliska zvaného Bacowa Skala k vodopádu Siklawa. Pak přes strmý výšvih na skalní hranu doliny. Panorama, které se vám otevře po jejím zdolání (pozor na vlhké a kluzké kameny) určitě vyrazí dech každému milovníkovi hor.

Tady doporučuji odbočit na turistickou chatu (Schronisko v Dolině Pieciu Stawów Polskich) a zde přenocovat. Bivakování (kolebowanie) je v polských Tatrách zakázáno a přísně se trestá. V sezóně je určitě rozumné si nocleh na chatě zajistit předem.

Trasa prvního dne je poměrně krátká, vyrážet na ní tudíž stačí v odpoledních hodinách.

Den druhý

Ráno si musíme přivstat časně, protože nás čeká poměrně dlouhý a náročný den. Proto se chatu pokusme opustit co nejdříve po svítání a vyhnout se hlavnímu náporu turistů z dolin.

Z chaty pokračujeme po modré turistické značce k jihozápadu do závěru Doliny Pieciu Stawów Polskich na rozcestí S. Bronikowskiego (1 740 m), které je důležitou křižovatkou turistických cest. Na toto rozcestí je to z chaty asi půlhodina.

Pokračujeme po modré značce do závěru doliny. Překonáme podnoží hřebene vrcholu Kolowa Czuba (2 105 m) a přehoupneme se do Doliny pod Kolem, na jejímž dně leží poslední z velkých ples - Zadni Staw Polski.

Cesta se prudce stáčí k severu a skalnatým terénem stoupá do sedla Zawrat (2 159 m) mezi vrcholy Svinica (2 301 m) a Kozi Wierch (2 291 m). Chodník zatím ale nedává tušit, co nás na hřebeni bude čekat. Do sedla Zawrat je to další asi 1 a 1/4 hodiny.

V sedle Zawrat (2 159 m) narazíme na červenou turistickou značku, která vede od Svinice a pokračuje až do sedla Krzyźne. Tady odbočíme vpravo a začneme stoupat přes dvě vyvýšeniny (2 180 m a 2 200 m) na první z vrcholů Orlí stezky - Maly Kozi Wierch (2 228 m).

Cesta od vrcholu Maly Kozi Wierch, pohled do Kozího sedla

První čtvrthodina je bez vážnějších obtíží. Objevují se první řetězy, postup je však stále poměrně snadný. Z prvního vrcholu se otevírají krásné výhledy, na severu dohlédneme do Zakopaného a daleko do Podhalí.

Míjíme velký viklan, který je viditelný i z Doliny Pieciu Stawów Polskich. Z Malého Kozího vrchu sestoupíme po řetězy odjištěném chodníku do sedélka zvaného Zamarzla Przeleczka Wyźnia a přes Zamarzle Czuby se po hladkých skalních plotnách, rovněž odjištěných řetězy, dostáváme do sedla Zamarzla Przelecz (2 126 m), kterou chrání asi třímetrový skalní stupeň.

Následuje přechod vrcholu Zamarla Turnia (2 179 m) s hřebenem ostrým jako břit a dostáváme se ke skutečné lahůdce hřebene - sedlu Kozia Przelecz (2 137 m).

Mapa, výřez

Hluboké a úzké skalní sedlo, ve kterém se napojuje žlutá turistická značka z Dolinky Pusta na jihu a Dolinky Kozia na severu, lze překonat jen díky zajištění. Objevují se tady nejen řetězy a kramle, ale i výše zmíněné žebříky.

Řada turistů má tady první možnost k opuštění hřebene. A řada turistů této možnosti využívá zjistíc, že přecenili své síly. Tento první úsek nám zabere 1 až 1 a 1/4 h.

Tuto trasu, stejně jako velkou řadu dalších, naleznete popsánu v turistickém Průvodce Tatry a trekovém průvodci Vysoké Tatry a polské Tatry.

Jde o III. doplněné a zcela přepracované vydání průvodce Vysoké Tatry, které je tentokráte doplněno o polskou část Tater. Ta je logickou a nedělitelnou součástí tohoto horského celku. Protože celkový objem informací v knize obsažených podstatně narostl, museli jsme přikročit ke zvětšení formátu knihy z tradičního kapesního formátu A6 na formát 114 × 188 mm, podobně jako např. u publikace Ukrajinské Karpaty.
Objednat

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor    zobrazit celou diskusi
Právě jsem se vrátil ..... (Vit Čenovský, 10.10.2014, 17:04 )
Právě jsme se vrátili z Orlí stezky. Nádhera, ale vykoupená opravdu větší námahou. Zvládli jsme jí za šest hodin ze sedla Zawrat do sedla Kryzne. Bylo dost větrno a tak nebyl čas si stezku vychutnat. Hned byla zima. Třeba se tam vrátíme a bude lépe. Obdivuji polský přístup k turistickým chatám ( k dispozici teplá voda a nikdo vás nevyhodí s vlastní houskou.) Šli jsme to v řijnu a už tam bylo trochu sněhu. neradím podceňování. Měli jsme sebou ferrátové sety, ale nepoužili jsme je. Potkali jsme - předešli - pouze 6 Poláků. Horám zdar Čenda
Další tip k jednodennímu zvládnutí stezky (croco, 20.08.2013, 22:50 )
Po přečtení článku a diskuze si dovolím doplnit postup, jakým se dá zvládnout orlí stezka celá za jeden den bez jakéhokoliv ubytování na horské chatě v okolí (to pro ty, kteří třeba jako my propásnou včasnou rezervaci). Dá se zvládnout ze slovenské strany se začátkem v Lysé Polaně. Doporučuji to lidem v nadprůměrné fyzické kondici, v menších skupinách (2, max. 3 lidi), se silnou morálkou. Absolvoval jsem to s kamarádem letos 1. srpna. 3:50 jsme vyjeli z ubytování v Popradu, 4:50 jsme byli v na parkovišti v Lysé Polaně, 5:00 jsme vyrazili. Původní předpoklad byl, že dojdeme (nebo se doplazíme) zpátky k autu za tmy. Byly jsme připravení, že podle času, jaký budeme mít v Zawratu se rozhodneme, jestli půjdeme, nebo ne (případně jakou část). Do karet nám hrálo výborné počasí, kdy byla od určité polohy hustá mlha (v předpovědi polojasno a případně ojedinělé přeháňky). Ta totiž pravděpodobně řadu lidí od přechodu odradila, tím pádem jsme na celé stezce potkali jenom několik jednotlivců. Šli jsme co nejrychleji ve snaze nahnat čas. Po asfaltce a potom dolinou roztoki jsme proběhli tak, že u schronicka 5 stawów (kolem které jsme jít nemuseli, ale špatně jsme odbočili ze zelené na černou, ztráta to ovšem byla malá) jsme byly v 6:50. Dále následoval, v husté mlze (to byla psychicky nejnáročnější část) rychlý pochod na Zawrat, kam jsme se vyškrábali v 7:50. Po cestě jsme potkali asi 6 lidí, z toho jedna 4 členná rodinka, co na se na orlí stezku zjevně nechystala. Zároveň se občas protrhly mraky a vysvitlo slunce, což byla velká morální vzpruha. A taky díky měnícím se mračnům máme nádherné fotky. V 8:15 jsme vyrazili na přechod orlí stezky. Díky určité zkušenosti s lezením jsme postupovali rychleji, než by jsme měli podle údajů v mapě a podle ještě pesimističtějších informací v článcích a průvodcích na netu. Hlavní příčinnou naší rychlosti ovšem bylo to, že stezka byla skoro prázdná, ojediněle jsme předběhli dvojici nějakých dalších hecařů, jen dva byli takoví, že jsme s nimi akorát tak plus mínus (vzhledem k rozdílným přestávkám) drželi krok. Dávali jsme si vždy asi 1-2 minutové pauzy na fotky a pak na kozím hřbetu a na Granatu asi 15-20 minut i na jídlo. Během dne se rozjasnilo, zůstal jenom sem tam mrak, a orlí stezku jsme měli prakticky sami pro sebe, občas to byl skoro mystický zážitek... Na Krizne jsme dorazili 13:20. O deset minut později jsme se pustili do sestupu zpět do doliny pěti polských jezer a ještě jsme si šli vyfotit chatu za světla (kolem ní a v okolí jezer byly v té době neskutečné davy lidí, ve srovnání s pohodou na hřebeni to bylo peklo :-). U jezer jsme byli v 15:00 (tady jsme ve srovnání s mapou nenahnali ani minutu, jako v jediném úseku), u chaty 15:10. Po další pauze jsme se vrátili k rozcestí a šli zpět směr Lysá Polana od začátku po zelené (ne jako ráno), tedy i kolem vodopádů. Celou cestu jsme museli obíhat davy lidí, v drtivé většině případů poláků, kteří si vyšli v už pěkném počasí na kratší výlety. Na parkoviště jsme dorazili naprosto vyšťavení pár minut po 17. hodině, kdy jsme původně osamocené auto na parkovišti skoro nenašli. Zároveň jsme zjistili (taková kuriozita), že jsme ušetřili několik euro (nebo zlotých?) za vstup do NP, protože v 5:00 ráno ještě nikdo nevybíral. Závěrem bych k tomu dodal, že jsme měli ohromné štěstí na počasí, které nejdříve odradilo spoustu turistů, a potom bylo perfektní a umožnilo nám to postupovat podle maxima svých možností. Ještě bych chtěl upozornit, že v žádném případě jsme se nechtěli dopustit žádného hazardu, neustále jsme propočítávali časy a vyhodnocovali situaci a veškerá rizika a měli jsme několik záložních variant, jak si pochod zkrátit. Takový výkon byl ale úžasný zážitek a každému, kdo se na něj cítí, bych ho vřele doporučil. Akorát druhý den je nutné si místo dalšího přechodu dát relax :-) P.S. Případným zájemcům o podobnou variantu přechodu orlí stezky v případě jakýchkoliv dotazů a nebo žádostí o detailnější informace rád odpovím prostřednictví diskuze u tohoto článku.
Využiť celý potenciál Orlej Perci (JanoP, 21.08.2013, 16:21 )
Áno, Orla Perć sa dá absolvovať (poctivým spôsobom) aj z východísk, ktoré mnohí označujú ako "nevyužiteľné". Všetko závisí predovšetkým od faktorov: dĺžka dňa (denného svetla), úroveň trénovanosti (fyzickej i technickej) a adekvátne naplánovanie "okrajových podmienok" (veľmi skorý štart, návrat hoc aj potme). Mnoho informácií uvádzaných v diskusiách je značne subjektívnych, poznačených okrem iného i rovnako subjektívnymi názormi iných. No i pre toho, kto si túto najkrajšiu turisticko-lezeckú trasu prešiel - a sčasti i preliezol - môžu mať cenu skúsenosti iných. V poslednom príspevku je okrem iného uvedený jeden z najzákladnejších predpokladov: veľmi skorý odchod z východiska, spravidla ešte v noci. hlboko nad ránom. Na druhej strane však byť na začiatku Orlej Perci pred ôsmou hodinou a končiť v Krzyźnom o pol druhej - to je istým spôsobom škoda, nevyužitý potenciál trasy! Trasu treba vychutnávať! Na konci postačí byť hoc aj o piatej popoludní. A zostup dolinami sa patrí končiť už za tmy...
Svým způsobem souhlasím (croco, 21.08.2013, 18:14 )
Souhlasím, samozřejmě záleží na okolnostech. Co se týče "potenciálu stezky," tak je na každém, jak dlouho se chce kochat pohledy na tatranské štíty a okolní údolí, vzhledem k subjektivnosti tohoto faktoru jsem se nijak ochuzen necítil. Každopádně nevím, jestli bysme dokázali v dané situaci zvolnit tempo - pořád jsme si totiž uvědomovali, kolik nám toho ještě zbývá, a že i když všechno probíhalo podle plánu (nebo o něco lépe), situace se mohla kdykoliv změnit (pro hory tak typické). Takže jsme radši došli dříve, než později. I ten noční pochod je přece jenom rizikovější, a pokud není nezbytný, je lepší se mu v horském terénu vyhnout. Pokud se někdy dostanu na orlí stezku (nebo jak vlastně český překlad správně zní?) znovu, třeba zvolím na základě minulých zkušeností částečně jinou strategii.
Orlí stezka z Lysé Poľany (Martin, 09.08.2018, 19:09 )
Jste dobří. Šel jsem stejnou trasu, ale rozhodně ne v tak skvělém čase. Trvalo mi to o hodně déle, ale stálo to za to.
Teda diskutovat bych měl aľ po dokončení.. (Jerry, 01.02.2012, 17:05 )
ale nedá mi to Oto. Orlí stezku se nám někdy v 2002 podařilo dát za dlouhý letní den, moc odváľlivců jsme tam ani nepotkali, ale nejděsnějąí nevýhoda polských Tater je právě ta katastrofálně nízká poloha východiska. Kdyľ jsme totiľ nechali au»ák v kempu v nizoučkém Zakopanem a pokusili se druhý den dostat do sedla na začátek O.C. tak jenom neľ se vylezli na Murovanec a viděli, kolik jeątě zbývá na nástup, tak jsme pochopili, ľe se chováme jak blbci a nemáme nárok. Takľe druhý den jsme jednali přesně jak píąeą, pěkně první ranní lanovkou na Kasprowy a poměrně rychle přes Svinicu na začátek O.C., samozřejmě s tím, ľe nemáme nárok se jeątě ten den vrátit do Zakopaneho, tudíľ po překonání Orlí stezky nocleh na chatě a teprve ráno v poklidu dolů
Lanovka na Kasprowy čas neušetří (Libor, 06.02.2012, 07:58 )
Lanovkou na Kasprowy Wierch se moc času pro Orlu perć neušetří. První jede teprve v 7h, to z chaty v Dolinie Pieciu Stawów Polskich budete už dávno na Zawratu. A nezapomeňte, že přejít Swinicu do Zawratu také něco málo času trvá... To je pak pro jednodenní přechod zbytečná ztráta času, lepší je to opravdu z chaty, ať od Murowance nebo od stawů.
Libore z chaty ano...... (Jerry, 06.02.2012, 11:08 )
...jenže , vždyť to píšu, my blbci trhači si mysleli, že to dáme ze Zakopaneho a nějak nám nedošlo, že nejsme na Štrbském plese a nejdeme "jen" na Rysy. Jinak souhlas.
Přesně tak, jak píše (-OB-, 06.02.2012, 12:04 )
Jerry, nelze srovnávat chatu Murowaniec a Zakopané. Chata Murowaniec leží v nadmořské výšce 1 500, kdežto Zakopané asi 980 m nad mořem. Navíc z Kasprového vrchu máte startovní výšku 1 980 m a i s překonáním Svinice (2 301 m) ušetříte do sedla Zawrat (2 158 m) zhruba 900 výškových metrů stoupání. Chce to ovšem mít objednán lístek na lanovku předem, jinak strávíte hodinu, dvě ve frontě před kasou a žádný čas neušetříte.
Já se nepřu (Jerry, 07.02.2012, 13:44 )
Nelze také srovnávat situaci před 10 lety, kdy mi bylo blahých..... a byl jsem zdráv jak rybička. Že se Orlí cesta nezdá a že je těžká jak prase je neoddiskutovatelný fakt a to i ve světle toho, že ještě v roce 2009 (viz můj článek Dom jako aklimatizační hora pro MB?)jsme převýšení z Randy (necelých 1 500)dali na vrchol (přes 4 500) za dva dny a ještě navíc Fesfigratem. Ale také se to těžko srovnává že?
Jde to (Štangla, 10.07.2015, 16:29 )
V roce 2013 jsme to takhle šli s tátou, jak píšete (Zakopane - Orel - Zakopane) trvalo to něco přes 11 hodin tuším a o kochání jsme se rozhodně neochuzovali. Já jsem tehdy byl v hodně dobré formě, ale můj táta nijak zvlášť. To jsme ještě do Zakopaneho museli přijet ráno autem ze Zuberce. Chci jen říct, že to je celkem dobře možné a jako blbci jste se rozhodně nechovali :)
souhlasím (croco, 28.12.2015, 16:52 )
Něco podobného jsem popisoval výše - východisko Lysá Polana na hranici se Slovenskem, taktéž 980 m.n.m. jako Zakopane, 12 hodin času, a ještě předtím hodinový příjezd autem z Popradu. Žádná šílenost. Jen to chce vyjít brzo, v 5:00 nejpozději už být na cestě, klidně i dřív. A pak je tam i luxusní časová rezerva.


Další související články:

+ Vysoké Tatry, túra do Doliny Pieciu Stawów Polskich a na Szpiglasowy Wierch
+ K největším a nejhlubším tatranským plesům
+ Přechod přes Rysy aneb po stopách turistů císaře pána
+ Orlí stezka - horská kráska polské části Tater, Tilak Treking 2006; soutěžní článek č. 11
+ Tatranské putování, polské Tatry
+ Vysoké Tatry, nejvyšší karpatské pohoří; ubytování a horské chaty ve Vysokých Tatrách
+ Tatranská plesa, největší a nejhlubší - žebříčky
+ Výstup na Predné Solisko (2 093 m), Vysoké Tatry
+ Cez Baranie sedlo, Vysoké Tatry
+ Gerlach s vodcom, Vysoké Tatry
+ Vysoké Tatry - Východná Vysoká (2 429 m)
+ Podzimní toulky po Vysokých Tatrách, soutěžní článek č. 8, Treking s Tilakem 2008
+ Mlynická a Furkotská dolina přes Bystré sedlo
+ Tatranské doliny, Vysoké Tatry
+ Vysoké a Belianské Tatry, Polské Tatry; Nakladatelství SKY 2008
+ Opomíjený Furkotský štít? Vysoké Tatry
+ Výstup na Slavkovský štít, Vysoké Tatry
+ Výstup na Kôprovský štít, Vysoké Tatry
+ Slavkovský štít odměňuje širokým výhledem
+ Výstup na Kriváň (2 494 m), Vysoké Tatry
+ Výstup na Predné Solisko (2 093 m), Vysoké Tatry
+ Výstup na Rysy (2 499 m), Vysoké Tatry
+ Monkovou dolinou z vápencového světa do žulového
+ Vysoké Tatry - Kriváň (2 494 m)
Reklama
Výběr článků
Hory Cesta k Sigmundovým skalám aneb méně známá zákoutí v Chřibech
Hory Výstup na Lysec, Velká Fatra na sněžnicích
Hory Vlk, rys i medvěd se vracejí do českých hor… ale nemají to jednoduché
Reklama
Populární treky
1. Apeniny Monti Sibillini, nezapomenutelná apeninská hřebenovka - hory v Itálii
2. Vysoké Tatry Přechod přes Rysy aneb po stopách turistů císaře pána, Vysoké Tatry
3. Alpy Okolo Tre Cime a ferrata na Toblinger Knoten
4. Rumunské hory Přechod pohoří Rodna, rumunské Roháče
5. Kavkaz Kavkaz, reportáž psaná na Kavkaze (1) - Prielbrusí a Bezengi
Reklama
Počasí online, mapy
Počasí Satelitní snímky počasí
Počasí Webkamery online
Počasí Sněhové podmínky
Počasí Počasí v Evropě
Počasí Mapa Slovenska
Počasí Hřebenové přechody

Turistická mapa Počasí Turistická mapa ČR
Reklama
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie E-shop Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist