Treking > Treky, turistika > Hřeben Kaitersberg, turistika v Bavorském lese
Hřeben Kaitersberg, turistika v Bavorském leseTuristika u našich západních sousedů v Bavorském lese, hřeben Kaitersberg12.2.2015 | Jana Waldhauserová
Přechod rozložitého a velmi skalnatého hřebene Kaitersbergu patří k nejkrásnějším turistickým trasám severozápadní části Bavorského lesa (Bayerischer Wald). Toto výrazné horské pásmo vybíhá jako ostrý klín mezi hustě zalidněná údolí Lamer Winkel a Zellertal a převyšuje je o přibližně 500 výškových metrů. Za dobré dohlednosti nabízí krásné pohledy na okolní sousední hřebeny Bavorského lesa, za vynikající viditelnosti lze dohlédnout až ke vzdáleným Alpám a hluboko do bavorského vnitrozemí. Jednou z možností, kde lze začít putování, je lesní parkoviště u samoty Hudlach v nadmořské výšce asi 800 m. Vede sem dobře sjízdná silnice z obce Hohenwarth a ušetříme si tak výrazně nástup na samotný hřeben. Dál ještě pokračuje zásobovací cesta k turistické chatě Kötztinger Hütte, my ale odbočíme vpravo a strmá lesní cesta nás vede okolo pěkných skalních formací stále lesem až do sedla mezi vrcholy Mittagstein a Kreuzfelsen. Čtěte také: Bayerischer Wald, za kopečky do Bavorského lesa Odbočujeme nejdříve vpravo a po skalnatém hřebenu přicházíme k nádhernému vrcholu Kreuzfelsen (999 m). Mohutné rulové skalní sruby zaplňují celý vrchol a jednu ze skal zdobí mohutný 14 m vysoký dřevěný kříž, snad aby byl vidět až z nedalekého letoviska Bad Kötzting. Ze skal je nádherný výhled především na jih. Oblast Kreuzfelsen je vyhledávána i horolezci. Po krátkém odpočinku jsme se vydali hledat jeskyni, označenou v mapě jako Räuber-Heigl-Höhle. Sestupuje k ní značená stezka (směr Arndorf a Reitenstein). Vstup do jeskyně se nachází asi 200 metrů pod vrcholem Kreuzfelsen a upozorňuje na něj tabulka. I tak ji mnoho turistů mine bez povšimnutí. Prostorná skalní dutina vznikla zřícením skalního bloku. Do historie se zapsala jako bezpečný úkryt bavorského loupežníka Michaela Heigla, který podnikal své výpravy i do českého pohraničí. Nakonec byl jeho úkryt zradou prozrazen, loupežník tu byl 18. 6. 1853 dopaden a posléze odsouzen k smrti. Jelikož byl mezi místním obyvatelstvem dost oblíbený, byla sepsána milost a trest mu byl zmírněn na doživotí. I tak ale smrti neunikl, při hádce ve vězení ho spoluvězeň ubil železnou koulí, kterou měl připoutanou k noze. Po své smrti se jeho postava dostala do různých povídek, románů a dokonce i do divadelních her. Zajímavý osud měla i loupežníkova kostra, která byla uložena v anatomickém ústavu v Mnichově. Při bombardování města byla zasažena leteckou pumou a zničena. Loupežník tak byl svým způsobem zabit dvakrát. Vracíme se zpátky na hřeben a tentokrát po něm míříme na východ. Další zastávkou je Mittagstein (1 034 m). Kromě skalní vyhlídky, ze které je nádherný výhled do údolí Zellertal a směrem k vrcholu Grosser Riedelstein, je tu i kamenná kaple věnovaná obětem válek. Hned kousek pod tímto vrcholem stojí prostorná turistická chata Kötztinger Hütte s vyhlídkovou terasou, ze které se otvírá stejně krásný výhled, jako z vrcholku Mittagsteinu. Jelikož je čas oběda, neodolali jsme a dali jsme si na posilněnou výbornou polévku. FotogalerieZobrazit fotogaleriiNádherné podzimní počasí vylákalo do kopců mnoho turistů, takže se nám málem nepodařilo najít volné místo u stolu. Na listopad je nezvyklé teplo (15 °C) a dámská obsluha v místním slušivém bavorském kroji s krátkými rukávky rozhodně nepřipomíná, že se listopad přehoupl do druhé poloviny. Dole v údolích, kde vládne inverze, je přitom jen těsně nad nulou. Hřeben nyní pokračuje přes skalní terén Steienbühler Gesenke (1 044 m). Pěšinka se proplétá mezi skalami a sleduje strmou skalní hranu. Terén vůbec nepřipomíná pohodlné šumavské hřebeny a spíše se charakterem podobá alpské krajině. Atmosféru výjimečnosti posiluje i nádherný výhled do nedozírných dálek a vidíme dokonce i zubatý hřeben Alp. Zajímavým skalním útvarem v této oblasti jsou Rauchröhren, což by se dalo přeložit jako kouřící komíny či roury. Mezi dvěma mohutnými rulovými skalními věžemi je vytvořen úzký skalní průchod. Jedná se o velkou skalní puklinu, která se vytvořila díky pohybům skalních bloků. Na vyšší ze dvou věží je vztyčen kovový kříž, který je jen těžce přístupný bez horolezecké výbavy. Na nižší skalní blok lze vylézt bez problémů a odměnou je výhled na pohraniční hřeben s charakteristickou skalnatou siluetou Velkého Ostrého. Podle pověsti se za Třicetileté války schovávali místní vesničané před Švédy v okolních lesích a někteří si za svůj úkryt vybrali Rauchröhren. Aby svůj úkryt neprozradili otevřeným ohněm, zapalovali oheň pouze ve skalní průrvě. Vzniklý kouř stoupal vzhůru škvírou mezi skalními bloky a teprve pak se mohl rozptýlit a nebyl pro případného nepřítele tak nápadný. Jiný výklad pojmenování skal říká, že za mlhavého počasí skalní průrvou proudí mlha a připomíná kouř. Cesta nás nyní vede lesním úsekem až na Großer Riedelstein (1 132 m), který je nejvyšší kótou hřebene Kaitersbergu. Ani zde nechybí vyhlídková skála s kruhovým výhledem, kterou tentokrát zdobí kamenný pomníček (Waldschmidtdenkmal). Je věnován básníkovi a spisovateli Maximilianovi Schmidtovi, který čerpal náměty pro svá díla právě ve zdejším kraji. Nedaleko pod vrcholkem končí sjezdovka, která odtud spadá do horského sedla Eck. Přechod hřebene Kaitersbergu zde končí, vyhříváme se v posledních paprscích zapadajícího slunce a sledujeme nad inverzí vystupující Alpy (Dachstein a Totes Gebirge) - prostě podzimní horská pohoda. Za šera se vracíme k parkovišti v Hudlachu. Po strmém sestupu traverzujeme severní svah Kaitersbergu po lesních svážnicích, které se v zimě proměňují v udržované běžecké stopy. Stačí jen sledovat směrovky na Hudlach. Dole v údolích houstne inverzní mlha, nad námi září první hvězdy a nastávající studená noc zrychluje naše tempo. Konečně jsme u našeho auta a odjíždíme do husté mlhy vděční za to, že se nám vyplatila dlouhá cesta z našeho domova až sem a mohli jsme strávit tento krásný slunečný den v horské přírodě Bavorského lesa. Další související články:+ Za unikáty Šumavy a Bavorského lesa+ Cesta k jezeru Latschensee + Túra na nejjižnější bod České republiky + Vzhůru na Knížecí stolec + Toulky Šumavou, Plechý a Třístoličník + Velký křemenný val - Grosser Pfahl + Poledník neboli Mittagsberg, rozhledna na Poledníku + Turistika na Šumavě. Od Vydry na Huťskou horu a Sokol + Modrava a Roklan, ze světa lesních samot + Novými turistickými přechody na Roklan a Luzný |
|