Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Kalendář akcí | Napsat článek | Seznamka | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 12.12.2018 , svátek má
Reklama
Treking > Hrady v ČR > Hrad Přimda

Hrad Přimda

Nejstarší kamenný hrad v Čechách, kopec a rezervace

12.1.2015 | Otakar Brandos

Hrad Přimda stojící na temeni 848 metrů vysokého vrchu Přimda v severozápadní části Českého lesa je často v literatuře uváděn jako druhý nejstarší kamenný hrad v Čechách. Hned po Pražském hradu. Ve skutečnosti je ale Přimda patrně nejstarším kamenným hradem v Čechách, neboť Pražský hrad byl ještě v roce 1135, kdy se v jeho areálu objevily první kamenné stavby, stále "jen" hradištěm.

Hrad Přimda, původně románský donjon

Předchůdce hradu Přimda stával na Přimdě pravděpodobně již někdy od roku 925. Hrad, jehož vlastníkem je uváděn hrabě Altenburg, byl však dřevěný. Kdo a proč hrad postavil se dnes neví a pravděpodobně se tuto otázku již nikdy nepodaří spolehlivě zodpovědět.

Poněkud lépe je na tom kamenný hrad Přimda. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1121, kdy stavbu hradu řídil německý markrabě Děpolt II. z Vohburku. Podle kronikáře Kosmy se však zdá, že Přimda vznikla v pohraničním hvozdu Českého království protiprávně. To se však nelíbilo Vladislavovi I., jenž hrad zabral s pomocí královského vojska.

Čtěte také: Kurzova věž, rozhledna na Čerchově v Českém lese

Nejpozději od roku 1126 již však hrad Přimda patřil českému panovníkovi (Soběslav I.), jenž nechal hrad dostavět a dále opevnit. Přimda tak mohla sloužit českým panovníkům jako spolehlivá pohraniční pevnost na tzv. Norimberské cestě z Prahy do Horní Falce.

Hrad Přimda, původně románský donjon

O spolehlivosti hradu Přimda a pevností jeho hradeb svědčí i skutečnost, že byl využíván jako královské vězení. Na Přimdě tak jako "host" pobýval Soběslav II. i jeden z nejvýznamnějších českých panovníků Přemysl Otakar II. po nezdařeném pokusu o svržení svého otce v roce 1247. Nakonec kastelán Přimdy patřil k nejdůležitějším osobám tehdejšího přemyslovského státu.

Podoba hradu z této doby není díky pozdějším stavebním zásahům známa. Jádrem hradu byl ale určitě románský donjon, útočištní věž čtvercového půdorysu z rozměry 16×16 m. Útočištní věž byla postavena z mohutných žulových kvádrů, což je nakonec dodnes dobře patrné. Jeho zdivo se dochovalo až do výšky druhého patra.

Kampak vedou schody?

Donjon přimdy byl na svou dobu asi docela luxusní, neboť měl v prvním patře v hlavní obytné budově nejen krb, ale ve výklenku je zachován dokonce i prevét, pravděpodobně nejstarší na našem území. Později byla kolem donjonu budována hradba a pravděpodobně i hospodářské budovy.

Za Jana Lucemburského přechází Přimda z královského držení do zástavy Vilémovi Zajíci. Později hrad získává zpět až Václav IV., jehož vojsko hrad získalo nazpět od loupeživého rytíře Boreše z Rýzmburka. V roce 1427 hrad dobyla husitská vojska, byť se na internetu pbvykle uvádí, že se Přimdu pokusilo husitské vojsko dobýt neúspěšně (1429?).

V 15. a 16. století hrad často měnil majitele, neboť býval dáván do zástavy. V roce 1675 kupuje Přimdské panství Jan Václav Novohradský z Kolowrat. V majetku tohoto rodu je hrad (s výjimkou 50 let německé okupace a socialistického zřízení) dodnes.

Od 17. století neudržovaný hrad pustl a poslední ránu mu dal požár způsobený pravděpodobně bleskem. Až teprve v 19. a 20. století byla ruina konzervována, statické zajištění zdiva a zbytků hradeb proběhlo v letech 2001 - 2010.

Otevírací doba hradu Přimda

Měsíc Po Út - Pá So, Ne
květen zavřeno zavřeno 10:00 - 16:00
červen zavřeno zavřeno 10:00 - 16:00
červenec zavřeno 10:00 - 16:00 10:00 - 16:00
srpen zavřeno 10:00 - 16:00 10:00 - 16:00
září zavřeno zavřeno 10:00 - 16:00

Vstupné 40 Kč. Předhradí (no předhradí, předhradím je vše mimo donjonu) je volně přístupné celoročně.

Přírodní rezervace Přimda

Hradní vrch Přimda (848 m) je chráněn jako významná přírodní rezervace. Výměra PR Přimda, která byla vyhlášena již v roce 1956 činí 33,52 ha. Důvodem jejího vyhlášení je ochrana významných horských bučin s významnými rostlinnými i živočišnými společenstvy.

Z významných rostlinných druhů se tady objevuje kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), dymnivka bobovitá (Corydalis intermedia), šanta kočičí (Nepeta cataria), pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule) či řešetlák počistlivý (Rhamnus cathartica) a knotovkovita bělokvětá (Verbascum lychnitis) aj.

Hrad, kopec a přírodní rezervace Přimda, turistická mapa

Další související články:

+ Vítkův hrádek, nejvýše položený hrad České republiky
+ Hraniční hrad Pajrek
+ Seeberg, hrad založený při německé kolonizaci Chebska
+ Hrad Brumov, na stráži Vlárského průsmyku
+ Hrad Sovinec, nejrozsáhlejší zřícenina Nízkého Jeseníku
+ Koberštejn, dobře utajený hrad v Jeseníkách
+ Hrad Rabštejn, tip na výlet v okolí sedla Skřítek
+ Zámek jako z pohádky - Hluboká
+ Zřícenina hradu Břecštejn a slavný Hrádeček pana Havla
+ Štramberská Trúba neboli Štramberský hrad
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Reklama
Reklama
Výběr článků
Hory Cykloputování po severním Finsku aneb cesta za nekonečným lesem
Hory Nahoru dolů nejkrásnější částí Jizerských hor
Hory Trek do Temných Smrečin aneb i ve Vysokých Tatrách jsou místa, kde lišky a…
Reklama
Témata našich článků…
Vartovna, rozhledna Malá Fatra, ubytování Ďurková Budzogáň Vartovka Kamenná chata, Tesák Barborka Rozhledny Ski Bílá Hradová Hazmburk Maroko Panská skála Plejády Starý Jičín Dom Jeskyně Cirrus Ski park Donovaly Supernovy Nesmeky Šerlich
Reklama
Vybíráme z obsahu…
1. Turistika Železné hory křížem krážem. Lichnice, Vildštejn, Kočičí hrádek…
2. Turistická poradna Jídlo a pití na treku. Horský jídelníček a speciality z vaší kuchyně (2)
3. Rumunské Karpaty Apuseni je vhodné pre každého, Rumunsko a turistika
4. Naše vrcholy Komorní hůrka, jedna z nejmladších sopek v České republice
5. Chaty Bezručova chata. Chata KČT na Lysé hoře v Beskydech
6. Vesmír Hnědý trpaslík, záhadný objekt na pomezí planet a hvězd
7. Rozhledny Kurzova věž, rozhledna na Čerchově v Českém lese
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist