Hrad Přimda, 2. nejstarší kamenný hrad v Česku

Dějiny hradu 2. nejstaršího kamenného hradu v ČR, kopec a přírodní rezervace

Hrad Přimda stojící na temeni 848 metrů vysokého vrchu Přimda v severozápadní části Českého lesa je často v literatuře uváděn jako druhý nejstarší kamenný hrad v Čechách. Hned po Pražském hradu. Ve skutečnosti je ale Přimda patrně nejstarším kamenným hradem v Čechách, neboť Pražský hrad byl ještě v roce 1135, kdy se v jeho areálu objevily první kamenné stavby, stále "jen" hradištěm.

Předchůdce hradu Přimda stával na Přimdě pravděpodobně již někdy od roku 925. Hrad, jehož vlastníkem je uváděn hrabě Altenburg, byl však dřevěný. Kdo a proč hrad postavil se dnes neví a pravděpodobně se tuto otázku již nikdy nepodaří spolehlivě zodpovědět.

Poněkud lépe je na tom kamenný hrad Přimda. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1121, kdy stavbu hradu řídil německý markrabě Děpolt II. z Vohburku. Podle kronikáře Kosmy se však zdá, že Přimda vznikla v pohraničním hvozdu Českého království protiprávně. To se však nelíbilo Vladislavovi I., jenž hrad zabral s pomocí královského vojska.

Čtěte také: Kurzova věž, rozhledna na Čerchově v Českém lese

Nejpozději od roku 1126 již však hrad Přimda patřil českému panovníkovi (Soběslav I.), jenž nechal hrad dostavět a dále opevnit. Přimda tak mohla sloužit českým panovníkům jako spolehlivá pohraniční pevnost na tzv. Norimberské cestě z Prahy do Horní Falce.

O spolehlivosti hradu Přimda a pevností jeho hradeb svědčí i skutečnost, že byl využíván jako královské vězení. Na Přimdě tak jako "host" pobýval Soběslav II. i jeden z nejvýznamnějších českých panovníků Přemysl Otakar II. po nezdařeném pokusu o svržení svého otce v roce 1247. Nakonec kastelán Přimdy patřil k nejdůležitějším osobám tehdejšího přemyslovského státu.

Podoba hradu z této doby není díky pozdějším stavebním zásahům známa. Jádrem hradu byl ale určitě románský donjon, útočištní věž čtvercového půdorysu z rozměry 16×16 m. Útočištní věž byla postavena z mohutných žulových kvádrů, což je nakonec dodnes dobře patrné. Jeho zdivo se dochovalo až do výšky druhého patra.

Donjon přimdy byl na svou dobu asi docela luxusní, neboť měl v prvním patře v hlavní obytné budově nejen krb, ale ve výklenku je zachován dokonce i prevét, pravděpodobně nejstarší na našem území. Později byla kolem donjonu budována hradba a pravděpodobně i hospodářské budovy.

Za Jana Lucemburského přechází Přimda z královského držení do zástavy Vilémovi Zajíci. Později hrad získává zpět až Václav IV., jehož vojsko hrad získalo nazpět od loupeživého rytíře Boreše z Rýzmburka. V roce 1427 hrad dobyla husitská vojska, byť se na internetu pbvykle uvádí, že se Přimdu pokusilo husitské vojsko dobýt neúspěšně (1429?).

V 15. a 16. století hrad často měnil majitele, neboť býval dáván do zástavy. V roce 1675 kupuje Přimdské panství Jan Václav Novohradský z Kolowrat. V majetku tohoto rodu je hrad (s výjimkou 50 let německé okupace a socialistického zřízení) dodnes.

Od 17. století neudržovaný hrad pustl a poslední ránu mu dal požár způsobený pravděpodobně bleskem. Až teprve v 19. a 20. století byla ruina konzervována, statické zajištění zdiva a zbytků hradeb proběhlo v letech 2001 - 2010.

Otevírací doba hradu Přimda

Vstupné 40 Kč. Předhradí (no předhradí, předhradím je vše mimo donjonu) je volně přístupné celoročně.

Přírodní rezervace Přimda

Hradní vrch Přimda (848 m) je chráněn jako významná přírodní rezervace. Výměra PR Přimda, která byla vyhlášena již v roce 1956 činí 33,52 ha. Důvodem jejího vyhlášení je ochrana významných horských bučin s významnými rostlinnými i živočišnými společenstvy.

Z významných rostlinných druhů se tady objevuje kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), dymnivka bobovitá (Corydalis intermedia), šanta kočičí (Nepeta cataria), pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule) či řešetlák počistlivý (Rhamnus cathartica) a knotovkovita bělokvětá (Verbascum lychnitis) aj.

Hrad, kopec a přírodní rezervace Přimda, turistická mapa