Poslední aktualizace: 27.1.2025 |
Treking > Tipy na výlet > Latschensee (1 150 m) je ledovcové jezero na Šumavě; skvělý tip na výlet na bavorské straně Šumavy
Latschensee (1 150 m) je ledovcové jezero na Šumavě; skvělý tip na výlet na bavorské straně ŠumavyCesta k jezeru Latschensee9.3.2009 | Bohumír Bouška, foto Naděžda Ildžová
Když jsem jako dítě otvíral milovanou knihu Starých pověstí českých, vnímal jsem, že za slovy "Pojďte a poslyšte…" se skrývá něco krásného a tajemného. Zůstalo mně to po celý život. Jen knihu jsem vyměnil za toulání po všech možných koutech země a malinko změnil slova, jejich smysl však zůstal. ![]() Pojďte a dívejte se, hledejte tajemná a kouzelná místa, která pomalu člověk mění a často ničí. Ale stále ještě jsou skoro zapomenuté končiny a čekají na objevení. Nemusíme za nimi cestovat tisíce kilometrů, jsou na dosah, stačí se k nim vydat. Mé pozvání je do Bavorského lesa, na pláň s mnoha mokřady a malými jezírky, která hlídá poklady a tajemství zde skrytá. Tak prosím vstupte s pokorou a s otevřeným srdcem do chrámu přírody, kterému lidé dali název Filze und Hochschachten. Začíná červenec a Šumavu zahlcují turisté, a tak míříme do míst, kde moc lidí nepotkáme. Chladné i když červencové ráno nás zastihlo na parkovišti v bavorské obci Buchenau. Ves je prázdná, místní si ještě vychutnávají lenošení v posteli. Krátká domluva nad mapou a začínáme hledat značku. Mají zde trochu přeznačkováno a tak si vybíráme cestu údolím potoka Pommerbach a děláme dobře. Ves máme za zády a vstupujeme do lesa. Cesta vede několik metrů nad potokem, do kterého spěchají desítky potůčků. Kamenitá cestička začíná stoupat a potok zůstává v údolí pod námi. Jen počet jeho přítoků je značný. Je to jistě nejvodnatější část hor. Značka odbočuje k severu, ale pro nás je vodítkem potok. Stoupání končí, smrkový les přechází do smíšeného s výskytem buků, klenů a jeřábů. Dosahujeme planiny a jsme ve výšce přes 1 000 m n.m. Přicházíme k širší lesní cestě a vpravo máme vrchol Wiesfleckriegelu (1 093 m n. m.). Vstupujeme na pěšinu se zelenou značkou. Výhledů je pramálo, lesy se střídají s pláněmi a konečně se umoudřilo i slunce a trochu začíná hřát. Stezka se zařezává do prudkého svahu a hluboko pod námi dává o sobě vědět potok Hirschbach. Pěšinu znovu střídá lesní cesta. V okolí jsou vidět stopy po vichřici, ale z cest je vše odstraněno. Přicházíme k vodní nádrži, batohy jdou dolu a lesem zavoní ranní kávinka. Napravo od nás se zvedá vrchol Hochschachtenu (1 153 m n. m.). Jsme na rozcestí a jdeme vlevo po modré šestce. Po krátkém stoupání stezka přechází na povalový chodník. Je zde nutností, v okolí je samá voda. Jsme v království borovic, rašeliníků, klikvy a stovek dalších druhů rostlin, které si libují v kyselých půdách. Jedno překvapení střídá druhé, z paměti doluji názvy rostlin a zatím se daří. Střídají se močály s malými jezírky a mokřady. Kolem malé vodní plochy září v porostu mechů a sporých trav tmavá červeň. Cítím jak srdce zvyšuje frekvenci a jdu do kolen. Obrazně i ve skutečnosti. Drosera rotundifolia - rosnatka, je prostě všude okolo. Je to jedna z mála našich masožravých rostlin. Jsou jí zde stovky. Takové množství jsem ještě nikdy neviděl. Obloha se pomalu zatahuje, ptáci přestávají zpívat a okolí zahaluje mlžný opar. Mezi borovicemi se zjevuje načernalá vodní plocha. Jsme u jezera Latschensee - klečového jezírka. Nad hladinou poletuje několik vážek. Kolem se rozprostřelo tajuplné, skoro strašidelné, ticho. ![]() Asi 200 metrů východně od jezera je českoněmecká hranice, za kterou je území, kam se nesmí. Je to hloupé a zbytečné. Bavorský přístup k turistům je daleko vstřícnější. A tady je skutečně co obdivovat. Jsme na jednom z nejhezčích míst těchto hor. Poslední pohled na jezírko a vracíme se na původní cestu. Vítá nás rozlehlá louka s kvetoucími jestřábníky (Hieracium aurantiacum). Nedaleko cesty je vysoká žlutě kvetoucí rostlina. Skoro 1,5 m vysoký hořec (Gentiana lutea), tady není doma. Jak se sem dostal, zůstane záhadou. Možná, že semínko přiletělo z Alp. Kdo ví? Modrá se vrátila k zelené a vedou nás k jihu. Vpravo se zvedá Gugelhupf (1 108 m n. m.). Cesta vede lesem a každou chvíli přes či pod ní protékají potůčky.
Docházíme k mostku, pod kterým protéká Kleine Regen a díváme se na dvě trochu větší krtiny. Pohled na Velký Roklan (1 453 m n. m.) a Malý Roklan (1 399 m n.m.) z těchto míst od severu je úsměvný. Krátká přestávka je za námi a lesní cestou podél řeky jdeme na západ. Řeka i když není vidět podle zvuku nabírá na síle, další hodinka je pryč a jsme u nádrže na pitnou vodu Frauenau. Byla postavena v letech 1976 - 82 a její rozloha zabírá 90 ha. Procházíme po levém břehu. Na úrovni hráze scházíme na neznačenou lesní cestu a po půlhodině jsme na zelené E 6, která míří do Buchenau. Před vsí jdeme alejí starých klenů a přicházíme k zámku. Zámek tu stojí od roku 1840. Do roku 2006 byl šlechtickým sídlem a od této doby je v majetku příznivců zámku Buchenau. Hotely a hospůdky jsou plné a ves překypuje životem. V okolí jezírka jsme potkali jen dva turisty. Máme za sebou nádherný den a v nohách něco přes 20 km. Latschensee na turistické mapěLíbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názorDalší související články:+ Šumava, zelená střecha Evropy, ubytování a turistické chaty na Šumavě, nouzová nocoviště+ Poledník (1 315 m) neboli Mittagsberg + Chalupská slať, největší rašelinné jezírko v ČR; Šumava + Černé jezero, držitel řady rekordů + Prášilské jezero, svědek doby ledové + Hrad Kašperk, klenot hradní architektury + Šumavskými hvozdy na bicyklech + Výstup na zakázanou horu |
|