Noční fotografie, potřebné fotografické vybavení pro noční focení; kurz horské fotografie (4)

Noční fotografie: Vybavení, jak a čím fotit vnoci

V předchozím pokračování jsme si řekli pár tipů, jak si vybrat objektiv. Vybavení již máme tedy kompletní a asi logicky by měl kurz pokračovat částí o kompozici. Tu jsem přesto odsunul až na příště, neboť dnes se podíváme na noční fotografii.

V noci sice bývá tma, přesto se i v noci dají pořídit zajímavé a skvělé fotografie, které na promítáních vždy spolehlivě (alespoň podle mých zkušeností) zaberou.

V tomto krátkém příspěvku se podíváme na noční fotografii v horách a v přírodě. Nočních snímků měst, cest s efektivními světelnými stopami aut aj. naleznete na jiných webech dostatek (nevylučuji, že se k tomuto tématu v budoucnu vrátím).

Čtěte také: Jak vybrat digitální fotoaparát, kurz horské fotografie (2)

Rovněž vynechám fotografii Měsíce či východů a západů Slunce, těm se budu věnovat v samostatném pokračování. K těmto snímkům budeme potřebovat především "dlouhá skla".

Jen lehce se dotknu astronomické fotografie, které ale rovněž budu věnovat samostatnou kapitolu, neboť se jedná o specifický a náročný obor fotografie. Podobně se později vrátím k fotografování meteorů a komet.

Co budeme pro noční fotografování potřebovat?

Co tedy budeme fotit? Krajinu s oblohou, krajinu, horské chaty či spoustu dalších objektů, které na svých toulkách potkáme. Třeba hrady, podobně jako na níže uvedených snímcích zachycený hrad Šomoška či Beckov či vedle na snímku v případě Plaveckého hradu. Jak ale fotografovat, když je tma? Blesk má přece krátký dosvit…

Na blesk tentokráte zapomeneme, i bez něj se dají pořídit efektní snímky. A kupodivu vybavení je skutečně prosté. Místo blesku budeme muset bezpodmínečně použít stativ. U analogových fotoaparátů pak ještě musíme do batohu přibalit drátěnou spoušť a u digitálních fotoaparátů pak dálkovou a nebo IR spoušť. Budeme totiž pořizovat snímky, jejichž expozice budou v řádech minut až hodin. A k nim stativ a dálkové či drátěné spouště budeme nutně potřebovat.

Jak budeme fotografovat?

A jak budeme fotografovat? Protože budeme zápasit s nedostatkem světla, musíme objektiv fotoaparátů zcela odclonit, aby propouštěl maximum světla. Na digitálech pak nastavíme režim bulb (zrcadlovky a EVF zrcadlovky by to měly zvládat téměř všechny) a necháme světlo dopadat na CCD (CMOS) snímač a nebo film fotoaparátu.

U analogů použijeme co nejcitlivějšího filmu, alespoň 400 či 800 ASA (ale i film s citlivostí 100 ASA / 21 DIN) lze fotit. U digitálů nastavíme citlivost snímání také na rozumné maximum (kolem 800 ASA až 1 600 ASA). Některé přístroje nabízejí i 3 200, 4 800 ASA i více, avšak tady pozor na to, aby tepelný šum snímače zcela neznehodnotil výsledný snímek. Osobně využívám citlivosti 400 ASA, v zimě až 800 ASA (mráz potlačuje tepelný šum snímače), při vyšších citlivostech jsou již snímky opravdu nekvalitní.

Délku expozice volíme podle uvážení a podle toho, jakých efektů chceme dosáhnout. Záležet také bude na tom, zda-li svítí Měsíc, je-li léto a nebo zima. Sníh má totiž velice vysokou odrazivost, což se může na snímcích projevit již za pár minut. Stejně jako v případě Měsíce. Je-li Měsíc v úplňku, dokáže krajinu nasvítit také během několika málo minut. Délky expozic chce vyzkoušet, praxí pak získáte dostatečnou zručnost při odhadování délky expozic.

Hvězdy během delších expozic vykreslí na snímacím prvku krátké čárky a nebo dlouhý výseče kružnic (podle délky expozice). To je způsobeno zemskou rotací, kdy se Země kolem své osy otočí jednou za necelých 24 hodin. Pro "potlačení" této rotace, resp. pro potlačení efektu způsobeného rotací Země, se používají tzv. paralaktické montáže. Ty ale asi jen málokdo s sebou do hor potáhne…

Pozor na světelný smog!

Dalším problémem, s nímž se v našich krajinách budeme potýkat téměř vždy a všude je osvětlení měst. Umělé osvětlení (pouliční osvětlení, neónové reklamy) mají na svědomí tzv. světelné znečištění oblohy. Tento světelný smog totiž přezáří světlo hvězd. Člověk městský dnes úplně zapomněl, jak vypadá hvězdná obloha.

Zatímco v přírodě s tmavou oblohou lze okem spatřit hvězdy s jasností okolo 6. magnitudy (výjimečně snad až 7. magnitudy), ve městech je člověk rád, že může vedle Měsíce a nejjasnějších planet (Venuše, Jupiter, Mars a Saturn) spatřit hvězdy s jasností okolo 1. či 2. magnitudy.

Z asi 6 000 hvězd, které lze na tmavé obloze spatřit neozbrojeným okem toho na městské obloze zůstává žalostně málo - pár desítek nejjasnějších hvězd, které mnohdy nedostačují ani na identifikaci obrazců některých souhvězdí. Proto se astronomické observatoře s největšími optickými teleskopy stěhují do hor či pustin. Například na Calar Alto v pohoří Sierra de los Filabres ve Španělsku, na Kanárské ostrovy, na La Silla v Chile, na Kavkaz a jiná místa, kde je vhodné klima (dostatek jasných nocí) a tmavá obloha.

Rada na závěr?

Co je pro pořízení působivé noční fotografie nejdůležitější? Trpělivost a především nutnost potlačit lenost. Představte si, že jste po celodenním náročném treku unaveni, nohy bolí a oči se klíží. Ve spacáku je příjemné teplo a vy byste se měli z něj vysoukat do mrazivé noci? To se chce opravdu jen málokomu. A asi proto je na webech tak málo nočních snímků. V zimě je navíc potřeba dávat pozor na mráz. Kovové součástí fotoaparátu či stativu dokáží nepříjemně popálit kůži. K focení v mrazech se ale dostaneme v některém z příštích pokračování.

• Pokračování příště

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.