Nejvyšší hora horopisného celku Zlatohorská
vrchovina vystupuje v severovýchodním předpolí Hrubého
Jeseníku, asi 4 km jižně od někdejšího hornického městečka Zlaté Hory.
O někdejší i docela nedávné hornické minulosti Příčného vrchu (974 m)
svědčí stará důlní díla, výrazný areál rudných dolů na východním svahu (pod silnicí
do Bruntálu) a také některá pojmenování – např. Hornické skály na jihovýchodní
rozsoše. Vyhlídkové Táborské skály uzavírají opačný, severozápadní okraj
horského hřbetu.
Na severním výběžku, zvaném Zámecký vrch jsou pozůstatky
středověkého hradu Edelštejn, nejvyhledávanějším místem je působivý, nedávno
obnovený poutní kostel Panny Marie Pomocné na severovýchodním temeni.
Vrcholové kótě Příčného vrchu se turistické značky vyhýbají, značené cesty se
proplétají zejména severním a severovýchodním svahem ve směru od Zlatých Hor, kde
také začíná i končí místní vyznačený okruh (17 km dlouhý), směřující zejména ke
starým důlním dílům (s těžbou zlata, měděných i jiných rud).
Příčný vrch, turistická mapa
Vrcholové partii
se nejvíce přiblíží modře značená cesta ze Zlatých hor přes Zámecký vrch se
zříceninou hradu Edelštejn a návrší Výr. Tam směřuje i hojně využívaná žlutě
značená trasa kolem kamenných mohyl křížové cesty a obnoveného kostela sv.
Panny Marie Pomocné (dostupného i odbočkou ze silnice Zlaté Hory-Vrbno pod
Pradědem).
