Návrší Křížový vrch (671 m), výletní cíl u města Jeseník

Křížový vrch nad Jeseníkem a jeho nejbližší okolí

Těžko bychom asi našli název hory, který by se v našich českých, moravských a slezských končinách vyskytoval tak často, jako právě Křížový vrch. Setkáváme se s ním ve všech koutech naší republiky a mnohdy ho doprovází i křížová cesta s kapličkami, obrázky či plastikami. I když jsme národ Husitů!

Kříž je křesťanský symbol a předmět úcty. Dle některých pramenů vznikla forma kříže podle analogie přikládání dvou dřev k sobě při získávání ohně třením, což mělo význam v životě pravěkých lidí. Např. Buddhisté však považují kříž za otisky nohou Buddhy. Křesťané přijali také symbol kříže a spojili ho s ukřižováním Ježíše Krista, jenž trpěl za hříchy lidí. Uznává ho také pravoslavná i luteránská církev.

Posvátnost kříže však neuznávají např. baptisté, adventisté či řada dalších protestantských učení. A pochopitelně ani atheisté, kteří tvoří velké procento naší populace. Ale i ti se rádi projdou okolo náboženských památek vstoupí do kostela a zamyslí se nad historií křesťanství i životem vůbec. Nebo vystoupí na některý z těchto Křížových vrchů a porozhlédnou se kolem sebe.

Čtěte také: Rozhledna Zlatý Chlum

Náš dnešní Křížový vrch (671 m n.m.) ve Zlatohorské vrchovině nad městem Jeseník - místně nazývaný "Křižák", se těmto křesťanským zásadám poněkud vymyká, jelikož nahoru dnes nevede křížová cesta se čtrnácti zastaveními, ale asfaltová silnice pro automobily (serpentiny lesem) a dvě turisticky značené cesty. Aby toho nebylo málo, tak z vrcholu vedla dříve i závodní sáňkařská dráha.

Kolem tohoto "dřevěného koryta" jsem šlapal nahoru asi před dvacet pěti roky, když jsem putoval z Jeseníku na Revíz. A shodou okolností můj vousatý přítel, bývalý sáňkářský reprezentant ČSSR Mgr. Zdeněk Ch. alias El Cordobes (1945), dodnes drží rychlostní rekord této záludné tratě, neboť poté co ho vytvořil, tak dráhu uzavřeli. Tenkrát jsem se objevil ještě u staré chaty (byla již v dosti ubohém stavu) a k mému překvapení uvnitř spalo několik znavených čundráků v maskáčích. Vedle nich stála prázdná bečka od piva a na stole stála nedopitá láhev rumu. Na zdi vyselo několik kytar, které jistě vydávaly tóny dlouho do ranních hodin. Docela romantické horské zátiší!

Křížový vrch, turistická mapa

Proč tedy zrovna název Křížový vrch? Je to symbolické pojmenování z doby, kdy zde stála dřevěná kaplička s obrazem Ježíše Krista, ke kterému zbožní věřící katolíci nosili jako pokání za své hříchy dřevěný kříž z tehdejšího Frývaldova (dnes Jeseníku). Pak z milodarů prý byla křížová cesta v těch dobách vybudována - dnes o ní mnoho lidí neví. I když v roce 1989 byl při znovuvysvěcení kaple jesenickými občany opětně obnoven kříž Ježíše Krista.

Dnes v těchto místech můžeme obdivovat kostelík Svaté Anny - dne 26.7. se zde koná každoročně bohoslužba a pouť. Kolik věřících však dnes vystoupí na Křížový vrch pěšky, to nevím. Dříve tento vrch nebyl zarostlý stromy jako dnes (milovníci dalekých výhledů si zde příliš "nepošmáknou") a již v sedmnáctém století zde stávala na tzv. Kravské louce ona dřevěná kaplička a cesta od blízkých Čertových kamenů se nazývala Selská cesta. Pak se postavila již zděná kaple, která se postupně modernizovala. Později byla uznána jako kostel a začaly se zde konat pravidelné bohoslužby. Tenkráte prý byla kaple ještě zdaleka viditelná, dnes je tomu naopak.

Další zajímavostí je, že v dobách prusko - rakouské války tábořilo na poli pod Křížovým vrchem šestnáct pruských husarů a sto padesát vojáků šedesátého třetího pěšího pluku, kteří prý po dvou dnech zase odtáhli. Kam - mi není známo.

Výjezd autem ke Křížovému vrchu nám dnes může i usnadnit pěknou túru po okolních zajímavých místech přes nedalekou rozhlednu Zlatý chlum a Čertovy kameny, kde je upravená vyhlídka na skále a útulná horská chata s restaurací. Tento romantický okruh měří jen osm kilometrů.

Bohužel nejvíce návštěvníku dnes na Křížový vrch zamíří právě automobilem kvůli labužnickým zážitkům - místní stylová honosná restaurace s loveckými trofejemi a vycpanými zvířaty nabízí zvěřinu a jiné speciality. Ceny jsou vyšší, ale odpovídají kvalitě a prostředí.

Jezdí sem hodně Němců z bývalých Sudet, kteří zde v okolí před válkou pobývali ve svých domovech. Pro ty jsou zdejší ceny stále ještě velmi přijatelné. I když tito naši přátelé z NATO nahoru nechodí pěšky, sní toho kupodivu dvakrát více než náš český turista. I když ani to není vždy pravda, o čemž nás a pana Menšíka jednou málem přesvědčil bernardýn Bohouš. Tomu ve filmu pak na závěr museli polít chléb petrolejem, aby ho taky nesežral. Mají zde i dřevěnou turistickou známku, pohlednice a tři vkusná tématická razítka. Také si můžeme vypůjčit i klíč od kostelíka u ochotného personálu restaurace.

Takže - pokud budeme projíždět autem od Rejvízu do Jeseníku (nebo naopak), odbočme za Dětřichovem doprava a navštivme toto zajímavé a historické místo. Pokud jsme solventní, můžeme se i kvalitně naobědvat či navečeřet. A pochutnat si na zvěřině, která je místní specialita. Ale například sexuálnímu symbolu padesátých a šedesátých let minulého století - bojovné ochránkyni práv zvířat - slavné herečce i vegetariánce Brigitte Bardot (1934) by ale tady mezi vycpanou a smutně se dívající lesní zvěří ze zdí lokálu asi moc nechutnalo…!

A pokud jsme se ubytovali nebo jen zaparkovali v Jeseníku, udělejme si tento pěší okruh přes tyto tři zajímavosti - Zlatý chlum (rozhledna, bufet), Čertovy kameny (horská chata, vyhlídka na skále) a Křížový vrch. Nebudeme zklamáni a za trochu potu to určitě stojí!