Tajemné podzemí, zajímavosti v údolí řeky Svitávky

Labyrint podzemních chodeb a sálů vzniklých těžbou sklářských písků

V údolí řeky Svitávky se mezi obcemi Svitava a Velenice nedaleko Zákup nacházejí na několika místech rozsáhlé podzemní prostory. Vznikly většinou po podzemním dobývání písku a do všech je dnes možné se podívat.

K broušení skla se ve zdejších zrcadlárnách používal písek, který byl těžený v několika podzemních lomech. Potřebné čtyři druhy písku o různé zrnitosti se získávaly plavením písku, vytěženého z asi 1,5 m mocné vrstvy pískovce, který byl pro tento účel zvlášť vhodný.

Během těžby, trvající okolo 150 let, byly do pískovcových skal vyhloubeny rozsáhlé, labyrintům podobné podzemní prostory s klenutými stropy, zajištěné proti zřícení mohutnými skalními pilíři. Největší a nejzachovalejší se nacházejí na poměrně malém prostoru v údolí řeky Svitávky.

Jeskyně Pusté kostely

Jedná se o rozsáhlé podzemní prostory se vstupem přímo od silnice Velenice - Svitava. V místě, kde silnice opouští údolí Svitávky a začíná stoupat k obci Svitava, se nacházejí za mostkem přes řeku mohutné tmavé vstupní otvory do podzemí. Uvnitř jeskyně je dochováno 16 původních skalních pilířů, které podepírají snižující se klenutý strop, ze kterého občas kape prosakující voda.

Čtěte také: Svojkovské skály, soused Sloupského skalního města v Ralské pahorkatině

V tomto podzemí býval kdysi rozsáhlý pískovcový lom, a jelikož prostory nebyly nikdy výrazněji narušeny pozdějšími úpravami, dochovaly se prakticky v původní podobě. Malé zbytky cihlových zdí jsou z doby, kdy byly prostory upraveny jako sklad.

Na skalce napravo od vstupu do jeskyně se nachází vytesaný reliéf Ukřižování od neznámého autora. V jeskyni byla v roce 1984 natáčena známá pohádka "S čerty nejsou žerty" a většina pekelných scén pochází z těchto prostor. Pusté kostely jsou volně přístupné a k prohlídce je nutná dobrá baterka.

Bývalý podzemní náhon k Velenické zrcadlárně

Jedná se asi o největší podzemní atrakci v širokém okolí. Podzemní náhon je neuvěřitelné technické dílo našich předků a nachází se v údolí řeky Svitávky, nazývaném též Tiché údolí. Výpravu začínáme u lesní cesty, která odbočuje ze silnice vedoucí do obce Svitava poblíž Pustých kostelů a vede proti proudu Svitávky. Je zde i vhodné místo k zaparkování auta.

Pokud chceme vidět náhon celý, dojdeme po cestě podél řeky až do míst, kde řeka Svitávka vytéká z mohutného tunelu (asi 1 km chůze od silnice). Původní tok řeky zde byl přehrazen a zaveden do ve skále vytesaného širokého tunelu, zakončeného jezem. Na tomto místě je tedy počátek náhonu, který odtud vedl povrchovým korytem a po asi 500 metrech vcházel do vytesaného tunelu.

Zapínáme baterky a vcházíme do tajemného podzemí, které je dnes naštěstí již zcela suché. Hlavní chodba o délce asi 200 metrů je poměrně široká i vysoká a dá se v ní většinou jít i vzpřímeně. Asi po 50 metrech od vstupu je v hlavní chodbě průlom do obrovské prostory, která vznikla pravděpodobně podzemní těžbou písku. Strop je opravdu hodně vysoko nad námi a mohutná prostora ústí širokým portálem i ven do údolí. Z obří místnosti vede i krátká, asi 25 m dlouhá průzkumná chodba, která slepě končí.

Po prohlídce prostor se vracíme opět do hlavní chodby náhonu, kde hned odbočuje vlevo zčásti zasypaná boční chodba, která se asi po 20 metrech obloukem vrací zpět do hlavní chodby. Plížit se nám pískem moc nechce, tak si alespoň snížené prostory důkladně prosvěcujeme baterkami.

Pokračujeme dále hlavní chodbou a po chvilce nám odbočuje vpravo další široká a vysoká boční chodba, která ústí asi po 40 metrech na povrchu v údolí Svitávky. Nad tímto vstupem je ve skále vytesán letopočet 1848.

Vracíme se zase nazpět do hlavní chodby náhonu a čekáme další překvapení. Procházíme opravdu pohodlnou podzemní cestou s vysokým stropem a se skvěle dochovanými postranními vyvýšenými ochozy. Po asi 100 metrech cesta náhonem končí u nízkého a vyzděného propustku pod silnicí Velenice - Svitava. Na zemský povrch zde vedou úzkou průrvou vytesané schůdky a naše skvělá výprava skalním podzemním náhonem skončila.

Již jsme na asfaltové silnici a před námi stojí dlouhá zděná stavba s hrázděným patrem. Jedná se o zachovalou budovu bývalé brusírny zrcadel, kterou nechal postavit již v roce 1767 hrabě Kinský. K výrobě zrcadel zde sloužilo osm leštících strojů poháněných složitým strojem na vodní pohon. Stavba celého náhonu si vyžádala tehdy neuvěřitelných 31 000 zlatých. Bylo to třikrát více, než náklady na celou tovární budovu i se všemi stroji k provozu. Hrabě Kinský musel údajně prodat několik dvorů a statků, aby mohl brusírnu postavit.

O několik let později byla vystavěna další zrcadlárna v nedalekém Rabštejně. Od budovy velenické zrcadlárny pokračoval náhon ještě dalších 500 metrů povrchovým korytem a pak dále ve skále vylámaným a dnes již zcela zasypaným tunelem přímo do rabštejnské zrcadlárny. Obě zrcadlárny nepřetržitě fungovaly až do hospodářské krize ve 30. letech 20. století a budovy stojí zachovány dodnes.

Jeskyně Medvědí camp

Jedná se o skalní převis a menší komplex uměle vytvořených skalních místností, které jsou také pozůstatkem menšího podzemního lomu. Místo je skvěle upraveno pro kempování a táboření a nachází se za řekou Svitávkou na dohled od budovy velenické zrcadlárny. Přístup je ze silnice Velenice - Svitava, kde odbočuje ve stoupání asi 200 metrů za mostem přes řeku Svitávku doleva výrazná pěšina. Stezka nás dovede až ke skalnímu převisu s jeskyněmi. Poblíž se nachází také převis Malý Medvědí camp, který je též upraven na trampské tábořiště, a nad údolím se nacházejí zcela nepatrné stopy po hrádku Výrov.

Jeskyně Pekelné doly

Největší z podzemních lomů celého údolí se nalézá na severní straně údolí, asi 200 metrů od bývalé velenické zrcadlárny ve směru na obec Velenice. Velice rozsáhlé prostory jsou do skalního masivu zahloubené až 60 metrů a šířku mají asi 140 metrů. Výška ke stropu dosahuje až 3,5 metru. Plochý strop jeskyně je dlouhý 110 metrů a je podepřen 30 mohutných pilíři.

Podzemní komplex má dnes rozlohu asi 3 500 m² se stálou teplotou 12 °C. Koncem 2. světové války měla být v jeskyních vyráběna rychlopalná letecká děla MK 108 pro německou armádu. V podzemí byly vybetonovány podlahy a prostory byly rozděleny zděnými přepážkami. Nakonec zde ale pracovalo jen pár desítek lidí, protože se sem z Polska podařilo přesunout už jen malou část výrobních zařízení.

Po válce byla větší část podzemních prostor znovu upravena a až do konce 80. let 20. století sloužilo podzemí jako sklad zeleniny. V současné době je jeskyně sídlem motoklubu Pekelné doly s motorkářskou hospodou. V roce 1984 se v jeskyni natáčela pohádka "S čerty nejsou žerty" a byla zde vážena Dorota Máchalová na pekelné váze hříchů. Pekelná váha je v podzemních prostorách stále ještě někde uložena! Jeskyně bývá otevřena od května do října v době od 10:00 hod. do 18:00 hod. mimo pondělky a můžeme si jí volně prohlédnout a majitelé motorek navíc i volně projet na svém stroji.