Děčínský Sněžník (723 m) a Lužické hory z luk nad Petrovicemi

Naprostá většina lidí zde jen rychle projede a zaznamená pouze vrtule větrné elektrárny u Petrovic. Rozhodně se ale vyplatí odbočit z dálnice směrem na tuto obec na posledním dálničním sjezdu před německou hranicí a navštívit nádherná místa v okolí, případně si sem udělat výlet formou jednodenního či dvoudenního putování zdejší zajímavou krajinou a přijet sem jedním z autobusových spojů z krajského města Ústí nad Labem.

Petrovice

Petrovice se táhnou údolím Petrovického potoka podél silnice v délce asi 6 kilometrů směrem k německé hranici a klesají z nadmořské výšky 633 m až po 433 m u silničního přechodu do Německa. První zmínka o obci je z roku 1356 a její návštěvníky zaujme především barokní kostel sv. Mikuláše z roku 1793. Díky prohnilé dřevěné konstrukci střechy a zanedbání údržby se v roce 1988 celá střecha lodě kostela zřítila a na novou střechu si musel kostel počkat až do listopadu 2015.

Čtěte také: Krušnohorské Špičáky, téměř detektivní záležitost

Dnes jsou Petrovice plné obchodů, stánků, restaurací a služeb všeho druhu, které patří převážně vietnamským obchodníkům a které jsou hojně navštěvovány německou klientelou. Obec má v současnosti asi 900 obyvatel a jen pro zajímavost, během sčítání lidu v roce 2011 se k vietnamské národnosti přihlásilo 12,4 % obyvatel obce a dalších 36,7 % svoji národnost odmítlo uvést.

Z rušných Petrovic se vypravíme ulicí stoupající podél kostela a hřbitova za obec směrem k vrchu Mordovna. Na vrcholek dojdeme po pohodlné cestě, která se vine přes louky a pastviny.

Mordovna

Mordovna (625 m) je plochý vrchol na hřebenech Krušných hor mezi obcemi Petrovice a Krásný Les. Jsou odtud daleké výhledy na českou i německou část Krušných hor, na Děčínský Sněžník i na německé pískovcové stolové hory nad údolím Labe mezi Hřenskem a Pirnou. Z vrcholku Mordovny pokračujeme po cyklotrase číslo 3017 do nádherné a hluboké Mordové rokle.

Cestou z Petrovic na  Mordovnu (625 m)

Zalesněnou roklí protéká potok Slatina a daří se tu některým vzácnějším druhům rostlin, jako je například měsíčnice vytrvalá, podbílek šupinatý či řeřišník Hallerův. Název rokle pochází z doby napoleonských válek, kdy zde došlo v roce 1813 během velké bitvy u nedalekého Chlumce k jedné ze šarvátek a potokem teklo údajně mnoho francouzské krve. Z Mordové rokle vystoupáme několika serpentinami lesem opět na louky a pastviny, podejdeme dálnici a klesající cestou sejdeme do obce Krásný Les.

Krásný Les

Krásný Les (do roku 1948 Schönwald) je ves v údolí Rybného potoka. Založena byla již ve 13. století německou kolonizací a první zmínka o ní se váže k roku 1382. Zdejší krajina byla v minulosti silně zemědělsky využívána a v roce 1869 zde žilo v obci dokonce 3 035 obyvatel. V roce 1930 zde žilo už jen 1805 obyvatel a nahlášeno tu bylo neuvěřitelných dvanáct hostinců, tři řezníci, tři pekaři, smíšený obchod, prodejny textilu, čtyři taneční sály, chudobinec, knihovna, kino, kulturní dům a pošta.

Horní rybník u Krásného Lesa

Schönwald byl před druhou světovou válkou většinově německé sídlo, ve sčítání lidu v roce 1921 se k německé národnosti přihlásilo 95,4 % obyvatel. Po druhé světové válce proběhl odsun místního německého obyvatelstva, v důsledku čehož došlo mezi lety 1930 a 1950 k 92% úbytku počtu obyvatel.

Následkem toho byla v 50. letech celá severozápadní část vesnice zasahující v délce asi 2,5 km do hraničního pásma zbořena pohraniční stráží, aby stojící opuštěná stavení po sudetských Němcích nemohla údajně poskytovat úkryt uprchlíkům mířícím přes státní hranici. Nenávratně tak zmizela nádherná zástavba hrázděných domků.

Pohled do Saska z vrchu Mordovna (625 m)

K roku 2011 měl Krásný Les přihlášených pouze 120 stálých obyvatel, neboť část dochovaných domů v obci dnes slouží pouze k rekreaci. Kromě některých pěkně opravených krušnohorských domů si pozornost zaslouží i pozdně barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1790 až 1795.

Poměrně zapomenutou událostí je přívalová povodeň, která zasáhla Schönwald v noci z 8. na 9. července 1927. Kroniky uvádějí, že zde během deset hodin trvající bouře spadlo na vesnici celkem 209 mm srážek! Rozvodněný Rybný potok a doprovodné sesuvy Oelsen  - smírčí kříž u starého kaštanu cestou na Oelsener Höhe zničily místní silnici, 32 domů a způsobily smrt dvou lidí a více než dvou desítek hospodářských zvířat. Škody byly nakonec vyčísleny na 10 milionů prvorepublikových korun.

Velké škody a především ztráty na lidských životech si povodeň vyžádala na německém území, kam Rybný potok odtéká a jmenuje se tam Gottleuba. Dohromady si zde povodeň na řece Gottleubě a sousední nedaleké řece Müglitz vyžádala neuvěřitelných 152 mrtvých!

Z Krásného Lesa pokračujeme po asfaltové silničce podél proudu Rybného potoka směrem ke státní hranici. Mineme opravenou kapličku a dojdeme k velké budově bývalého mlýna, který stojí přímo u státní hranice. Zde překonáme po mostě boční přítok Rybného potoka a ocitneme se v Německu, konkrétně ve spolkové zemi Sasko (Sachsen). Na prvním rozcestí odbočíme doprava a po neznačené široké lesní cestě dojdeme na modře značenou turistickou dálkovou cestu.

Chaty Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe, pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.