Napsat článek Průvodce Soutěže Kalendář Cestování Cykloturistika Horolezectví Snow Příroda Archiv Rozhledny Památky Jeskyně Vrcholy
Treking.cz
Poslední aktualizace: 30.10.2017 , , svátek má
Treking > Karpattreky > Dostaveníčko s medvědy ve Veporských vrších

Dostaveníčko s medvědy ve Veporských vrších

Rudohorský Karpattrek (9), z Chaty pod Hrbom na Chvatimech

17.10.2013 | Otakar Brandos

Ráno jsem vzhůru ještě před východem Slunce. Asi nedočkavostí, neboť dnešek je posledním dnem mého putování Slovenským rudohořím. Přestože mám za sebou náročnou a asi 40kilometrovou etapu předchozího dne, jsem ráno svěží a odpočatý. To bude asi tou studenou večerní sprchou…

Veporské vrchy

Ráno dostávám čaj, kterého jsem si během přechodu rudohoří příliš neužil. Stejně jako piva a nedejbože jídla. Ne že bych si nedal praženici z pěti, šesti vajec, nebo alespoň hřebíky, ale přejídání nakonec není zdravé a obžerství je snad dokonce jedním ze smrtelných hříchů. V tomto směru jsem na Rudohorském Karpattreku věru nezhřešil a ztloustnutí se rovněž obávat nemusím. O tom mě každé ráno přesvědčuje i opasek u kalhot, jenž musím vždy o něco poutáhnout…

Raději sejděte do Ľubietové

Původně jsem měl v plánu sejít do obce Ľubietová. Trasa tam je jednoznačná a bez orientačních potíží, navíc s pěknými výhledy. Na útulně Varta pod Klenovským Veprom jsem však původní záměr změnil a rozhodl se sejít až na Chvatimech, kde začíná (končí) známá lesní železnice z Čierného Balogu.

Čtěte také: Hřebenovka Veporských vrchů na Chatu pod Hrbom, Rudohorský…

Pokud jste normální, tak opravdu sejděte do obce Ľubietová. Doprava je tady sice horší, vlak odsud nejde, ušetříte ale pár kilometrů a budete ušetřeni orientačních potíží. Pokud máte rádi orientační běh a máte třeba dostaveníčko s rodinou v severním podhůří Veporských vrchů, kde se jim budete chtít za svou delší nepřítomnost odvděčit jízdou vláčkem podél meandrů řeky Čierny Hron, pokračujte po mých stopách popsaných níže.

Dostaveníčko s medvědy aneb jak být nesežrán

Opouštím Chatu pod Hrbom a po žluté turistické značce mířím do cíle své cesty. Nejprve lesem přes kótu Žliabky (1 128 m), záhy po loukách a kolem boudy pod vrcholem Kolba (1 162 m). Na rozcestí Žliabky (1 160 m) mnou zvolená žlutá osiří, modrá a zelená TZ se ubírají směr Predajná resp. Lopej. Po pěkném hřebínku se starými a zarůstajícími pastvinami se nořím do lesa v oblasti vrcholu Veľké Čelno (1 172 m).

Kocouři si užívají ranního sluníčka

Dosavadní trasa je pohodová, bez většího převýšení a orientačních potíží. V duchu děkuji zdejším značkařům, že odvedli dobrou práci, byť by ty značky mohli malovat krapet hustěji. To jsem ale neměl dělat, neboť jsem to zakřikl. Značky jsou dále malovány s "hustotou" not na buben. Nu, proč ji dělat precizněji, když jsem tady letos teprve asi 30. turista. Pro těch pár magorů je zbytečné vynakládat více práce…

Míjím výhled na Klenovský Vepor a vůbec si nejsem jist, zda-li kráčím správným směrem. Značka se již dlouho neukázala, nebo jsem si ji alespoň nevšiml. Ale jo, jdu dobře, po téměř půl kilometru opět vidím značku. Přes kótu 1 154 m a vrch Smolová (1 019 m) mířím k severu. Sluníčko pěkně svítí, byť se po obloze převalují mraky a hřeben Nízkých Tater je pevně sevřen v objetí šedivé hradby dešťových mraků.

Začínám bilancovat trasu, když tu před sebou na cestě zahlédnu nějaký pohyb. Koukám a ono si to asi 30 metrů níže po cestě mašíruje medvědice s malým míšou. No fajn, musím na sebe upozornit, to už není žádná sranda. Medvědice se při obraně mladých dokáže pořádně naštvat! Houknu na ni a zvedám ruce nad hlavu. Ne pro naznačení, že se vzdávám, ale snažím se dělat větším, byť si tady uprostřed lesa momentálně připadám docela malinký.

Medvědice na mě koukne, mrzutě zabručí a odbíhá do svahu do lesa. Popadám foťák, že stihnu udělat alespoň jeden snímek, když tu se medvědice zastaví a staví se na zadní. Co vyhlíží? Mě ne, jsme ve vizuálním kontaktu. Á, další malý mišánek… Vůbec jsem si jej nevšiml, vymotal se z houští pod cestou a mířil k mámě. Společně pak všichni zmizeli v lese, ještě pár sekund bylo slyšet šustění spadaného listí a lámaných větví.

Chata pod Hrbom

Opět jsem zklamal. Žádná fotka, mám jen záběr bukového mlází, ze kterého leze rozmazaná silueta medvíděte… Příště musím být lépe připraven! Vycházím z lesa a po široké úboční cestě s pěknými výhledy pokračuji k severu. Fotím pár záběrů, kochám se parádními pohledy a trhám ostružiny. Ještě jsem je nestihl ani strčit do huby, když tu slyším z pravé strany opět nějaké funění

Ani ne pět metrů ode mne se z ostružinového houští vynořil oblý hřbet. Aj, asi kanec? Ti bejvaj také pěkně nervní. Když se objevila kulatá hlava s ještě kulatějšími oušky zjistil jsem, že mé první letmé určení bylo chybné a že kanec je vlastně medvědem. A do prd…le, to jsem fakt nečekal, že během pěti minut uvidím z bezprostřední blízkosti hned čtyři medvědy

Medvěd má gebuzňu naštěstí zanořenou v ostružiní, takže mě nevidí, ale začíná nasávat a větřit… Tentokráte ale na focení vůbec nepomýšlím a koukám se odsud vytratit jako pára nad hrncem. Podle toho co jsem viděl, tak jde o macka tak kolem 200 kilo. Žádný obr mezi medvědy to sice není, ale naprosto spolehlivě by mě dokázal přeprat. Potichu se vzdaluji a napjatě poslouchám, zda-li neuslyším praskání větví a funění za svými zády. Nic, stále ticho po pěšině…

Hřebínek se starými pastvinami Cesta lesem

Dokonce nebylo času, aby se mi rozbušilo srdce. Nakonec jsem celou dobu přechodu se setkáním s medvědy počítal, takže klídek. Ovšem nečekal jsem, že budu odměněn takto královsky a dokonce z bezprostřední blízkosti. Ideální pozici k fotografování bych si ale představoval trochu jinak.

Přes Košiare na Chvatimech

Za táhlou pravotočivou zákrutou zastavuji a koukám nazpět, zda-li si to přece jen medvěd nerozmyslel a nevylezl. Nic, klidně si dále žere ty skvělé a slaďoučké ostružiny! Na rozcestí přemítám kudy tudy. Značka ani vlevo, ani vpravo! Pokračuji tedy vpravo po cestě až po více než 100 metrech objevuji první žlutou značku.

Po prvním a před druhým setkáním s medvědy

Na rozcestí Košiare (865 m) je to kousek, tady ale řeším stejný problém. Nakonec vybírám prostřední z cest, která je samozřejmě nejvíce zarostlá a ještě navíc vede do kopce! Fakt zbožňuji ty sestupy, které vedou do kopce…

Sestup po sjezdovkách nepatří k nejpříjemnějším Do cíle je to kousek

Další cesta vede po zarostlé pěšině a v mlází, pak strmý sestup bez značek, stará kamenitá cesta a opět bez značek. Alespoň jsem odměněn výhledy na Veporské vrchy a dolů do údolí, myslím že je to osada Gajdoška a v dáli Hronec. Na rozcestí Za Chvatimechom (825 m) se loučím se zelenou značkou, která se ke žluté připojila na rozcestí Košiare a po pěkném hřebínku a následně velice nepěkné sjezdovce scházím k dalším vlekům a uzamčené chatě (pivko by fakt bodlo). Kamarádky z Polska by tuto cestu nazvaly výstižně - "szlak zajebisty".

Poslední úsek je již docela pruda, chodník mě přivádí k rozcestníku Chvatimech (474 m), od kterého je to na železniční zastávku jen pár kroků. Na nádražíčko docházím za stále sílícího deště. Asi také tradici, i minule mi začala ve finále pršet…

Chtěl jsem si dát konečně nějaký pořádný žvanec v motorestu za cestou (a řekou) stojícím naproti nástupiště lesní železničky, ale měli nějak plno. Takže za euro a osmdesát centů kupuji lístek do Banské Bystrice, kde snad bude také něco k snědku…

Shrnutí

Slovenské rudohoří příjemně překvapilo. Zejména Volovské vrchy, které jsou opravdovou divočinou. Krásné výhledy, fantastické přírodní scenérie, dostatek vody a na podzim i množství lesních plodů. Stejně tak Veporské vrchy, které jsou malebnější a mají množství bud a seníků k přespání.

Na druhou stranu má Slovenské rudohoří místy opravdu špatné značení, totální nedostatek turistických chat a nebo útulen. Přímo na hřebeni (na popsané trase) je pouze jediná možnost dokoupení proviantu, takže je potřeba buď sestoupit do údolí do některé z vesnic a nebo nést dostatek zásob s sebou.

Na celý přechod, jenž má solidních 234,4 km při 10,85 km převýšení je nutno vyhradit týden až 14 dní (podle fyzické kondici) + rezervu, pokud si nejste jisti svými orientačními schopnostmi a práci s mapou. Odměněni budete nevšedními zážitky a možná lépe poznáte i sami sebe.

Kilometráž deváté etapy

Bod na trase Prošlá trasa Převýšení
Žliabky 1,9 km 100 m
Smolová 6,7 km 200 m
Košiare 9,3 km 240 m
Chvatimech 12,7 km 340 m

Další související články:

+ Trek přes Čiernou horu do Volovských vrchů, Rudohorský Karpattrek (1)
+ Hřebenovka Volovských vrchů na Kloptaň, Rudohorský Karpattrek (2)
+ Divočinou Volovských vrchů na Pipitku a za medvědy, Rudohorský Karpattrek (3)
+ Hřebenem Volovských vrchů na Skalisko a Volovec, Rudohorský Karpattrek (4)
+ Hřebeny Slovenského rudohoří na Velký Radzim, Rudohorský Karpattrek (5)
+ Přes Stolicu na Muránskou planinu, Rudohorský Karpattrek (6)
+ Sto kiláků jarním rudohořím (1), Veporské vrchy a Muránska planina
+ Stolica, trek mezi národními parky přes nejvyšší vrchol Slovenského rudohoří
+ Slovenské rudohorie, východ (1) - Jahodná - Telgárt (Červená Skala, Spišské Tomášovce)
+ Slovenské rudohorie, východ (2) - Jahodná - Telgárt (Červená Skala, Spišské Tomášovce)
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor
28.10.2013, 19:34 Borek | A zase ďalšia úžasná trasa.
29.10.2013, 12:18 -OB- | Ahoj,


Výběr článků
Hory Medvědi na Slovensku, turista opravdu není na medvědím jídelníčku…
Hory Přechod Muránské planiny a Veporské vrchy, Rudohorský Karpattrek (7)
Hory Přes Stolicu na Muránskou planinu, Rudohorský Karpattrek (6)
Reklama
Témata našich článků…
Černé jezero Téryho chata Vysoké Tatry, ubytování Soláň Branč Chřiby Chata na Šerlichu Štefánička Roháče, ubytování Sněžka Pulčínské skály Maroko Praděd Slunce Hričov Strážov Vihorlat Morské oko Chalupská slať Mohelenská step Horská nemoc Panská skála
Reklama
Reklama
Doporučujeme ke čtení

Jak bezpečně bivakovat v medvědích oblastech

Tatry

Při náročných vícedenních trecích ve slovenských horách i dalších horách v Karpatech (abychom zůstali v nám blízkých končinách)…

Ve Finsku již dávno platí "hiking without littering", tak proč by to nemohlo jít i u nás!

O kladném vztahu Skandinávců ke své krajině jistě nikdo z nás nepochybuje, čistá severská příroda je dokladem citlivého přístupu ke krajině. Přístupu, který se neobjevil nějak samovolně, ale je produktem vývoje…

Reklama
Populární treky
1. Slovenské hory Putování Slovenským rudohořím, přes Sihlianskou planinu, Klenovské a Balocké vrchy
2. České hory Túra přes posvátný Radhošť, turistické trasy v Beskydech
3. Rumunské Karpaty Vilcan a Retezat, do nejkrásnějších hor Rumunska
4. České hory Túra na Lovoš a do Oparenského údolí, turistika a vrcholy v Českém středohoří
5. Slovenské hory Fatransko-tatranský Karpattrek (6), hřebenovka ze Strečna do Telgártu
Reklama

Poslední diskusní příspěvky

Nalžovské Hory, lesní park
 08.12.2017 1 příspěvek
Black hill outdoor Forester, recenzia
 08.12.2017 1 příspěvek
Co s sebou na hory na túry
 07.12.2017 2 příspěvky
Vodopád na Černákovci, Levočské vrchy
 06.12.2017 1 příspěvek
Lugauer v Ennstalských Alpách
 04.12.2017 1 příspěvek
Žena z Ostravy, 34 let,štíhlé postavy, 170cm hledá
 04.12.2017 1 příspěvek
Jeseníky, zimní přechod Hrubého Jeseníku
 28.11.2017 1 příspěvek
Chata pod Bukovcem v Jizerských horách
 27.11.2017 15 příspěvků
Novy Jičín a okolí - žena,32/178. Ahoj...nevěřím s
 23.11.2017 1 příspěvek
Horolezectví a doping? Použití kyslíku
 22.11.2017 6 příspěvků
Smrk, túra na horu v Beskydech
 21.11.2017 7 příspěvků
České středohoří a sopečné vrcholy
 21.11.2017 5 příspěvků
České středohoří, turistika
 20.11.2017 4 příspěvky
Chata Frícka, Slanské vrchy
 18.11.2017 1 příspěvek
Túra na Pravnáč a Lomné
 14.11.2017 2 příspěvky
"Změny" sezónních uzávěrů v Tatrách
 09.11.2017 4 příspěvky
Pik Topgrafov, Sajany na Sibiři
 09.11.2017 7 příspěvků
Černá Hora, trek v Černé Hoře
 08.11.2017 1 příspěvek
Šavlozubé kočky, lvi, levharti a "jaguáři"
 07.11.2017 2 příspěvky
Jakubiná, Západní Tatry
 06.11.2017 2 příspěvky
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist