Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 23.10.2018 , svátek má
Reklama
Treking > Treky, turistika > Pozdněpodzimní či časnězimní Velká Fatra spolu s vrchy Kremnickými (4)

Pozdněpodzimní či časnězimní Velká Fatra spolu s vrchy Kremnickými (4)

Do třetice na Donovalech aneb navázání na nízkotatranský a velkofatranský trek

8.12.2016 | Martin Szwejda

Budík jsem si nastavil na 5 ráno, ale vystrčil jsem hlavu ze spacáku a venku byla ještě tma. Teda měsíc vše dost osvětlil, ale kdo ví, v kolik medvědi trajdají po hřebeni, takže jsem ještě usnul do 6. hodiny. V tolik vstávám, vařím čajík, dávám snídani. Pak balím věci, rozhrnuji zbytky žhavých uhlíků a přelívám zbytky vody z hrnců do flašek. Bohužel jsem si do ní hodil i uhlíky, tak ji mám vylepšenou.

Sedlo Tunel

V 7 hodin vyrážím na cestu. Jdu přímo za chatu a po vyšlapané cestě ve sněhu stoupám rovnou nahoru zpět na hřeben. S tím jak nabírám výškové metry, pomalu vykukuje Slunce zpoza hřebene. Už má zlatou barvu, ale ještě není vysoko. Bez problémů nacházím červenou značku a opět spoustu medvědích stop. Následuje stoupání na první bezejmennou kótu 1 281 m, menší pokles a stoupáček na Vyhnatovú (1 283 m). Sice z ní nejsou výhledy, ale je porostlá pěkným bukovým lesem.

Následuje klesání do sedla Tunel. To je zajímavé tím, že se zde opravdu nachází tunel. Ten zde nechala pravděpodobně prorazit Thurzovsko-Fuggerovská společnost asi ve 14. století na přepravu mědi a stříbra z hutí v Tajove a Bánské Bystrici do Kremnice.

Čtěte také: Minulá část článku Pozdněpodzimní či časnězimní Velká Fatra spolu…

Ze sedla stoupám na Kremnickú skalu (1 212 m), odkud se mi ze skalní stěny spadající na východ otvírají první pěkné výhledy. Ty jsou ještě pěknější ze Skalky (1 232 m), na kterou je nutno po poklesu opět vystoupat. Ale je krásně a výhledy stojí za to.

Od Bánské Bystrice na jih je inverzní oblačnost a já mám možnost shlédnout celé Nízké Tatry, Starohorské vrchy, část Velké Fatry a dokonce i Baranec (2 184 m), Tri kopy (2 154 m), Hrubou kopu (2 166 m) a Baníkov (2 178 m) v Západních Tatrách i Velký Choč (1 608 m) v Chočských vrších!! Opravdu paráda, zase vidím tato pohoří z jiného úhlu. Šly by vidět i pohoří směrem na jih, ale jsou proti slunci, takže ne v tuto denní dobu.

Na Skalce se navíc nachází rozhlasový vysílač Suchá hora, jeho výška je 312 metrů!!! A patří mezi nejvýše položené supertally v Evropě. Pod vrcholem Skalky, na západní straně, se nachází rekreační středisko s několika ubytovacími zařízeními.

Krížna ze Skalky

Pokračuju dále do Bystríckého sedla (1 190 m), poté mírným a krátkým stoupáním na Mýtný vrch (1 221 m) a následně prudce klesám do Králického sedla (1 185 m). Z tohoto sedla stoupám přes Lopúchový vrch (1 196 m) až na vrchol Zlatá studňa (1 265 m).

Zde se nachází pěkná bouda vhodná k bivaku. Nutno podotknout, že přibližně od sedla Tunel až sem zmizely medvědí stopy. Asi je tato část hřebene Kremnických vrchů více frekventovaná turisty, protože předtím stopy huňáčů doprovázely ty lidské prakticky celou dobu.

Zlatá studňa, Velestúr a dolů do kotliny

Ze Zlaté studně je to již jen, co by kamenem dohodil na vrchol Velestúr (1 254 m). Jde se po pěkné široké lesní cestě s minimálním stoupáním i klesáním, ještě pěknějším bukovým lesem. A i když je dost mrazivo, obloha je naprosto vymetená, takže toto místo působí na duši člověka opravdu pozitivně.

Vrchol Velestúr je tvořen malou skalkou a nachází se zde rozcestí turistických stezek. Žlutá značka z tohoto místa odbočuje ke známé chatě Hostinec. Je to další z možností noclehu v Kremnických vrších. Já pokračuji po červené značce, opět doprovázen stopami medvěda a jiné lesní zvěře.

Panorama Nízkých a Západných Tater a Starohorských vrchů

Klesám až do sedla Tri kríže. V něm je umístěn pěkný přístřešek, ve kterém by se v případě nouze dalo také složit hlavu. Také je zde poslední možnost pořádného výhledu na Nízké a Západní Tatry, část Velké Fatry a Starohorské vrchy, kterým vévodí vrchol Panský diel (1 100 m) nad Bánskou Bystricí. Z té je taky část vidět.

Nyní mě čeká víceméně jen klesaní a to až do mého cíle. Dobrý pozor je třeba dát na následujícím rozcestí Rudná Poľana… Zde jsou v důsledku těžby dřeva (možná i nějakého polomu) dost vyježděné cesty lesní technikou a logika jednoznačně svádí jít po nich. To je ovšem chyba, protože já se takto napojil zpět na modrou značku vedoucí z Rudné Poľany do vesnice Jastrabá. Jakmile se vracím, zjišťuji, že v zatáčce kousek za rozcestím, je nutno přes křoví prolézt do lesa a zde pokračovat jakousi starou úvozovou cestou. Značka se po chvíli objevuje sama.

Postupně klesám až do sedla Laurín, pod stejnojmenným kopcem a následně na rozcestí Brestová. S ubývající nadmořskou výškou se vytrácí i sníh. Kolem Brestové se nachází několi chatek a lyžařských vleků a jakýsi penzion, jenž vypadá, že se buď staví anebo rekonstruuje. V okolí těchto staveb je opět neuvěřitelná spousta medvědích stop.

Pohodová stezka ze Zlaté Studně na Velestúr Velestúr

Z Brestové kousek stoupám na kopec Mláčik (961 m), ale ne až na jeho vrchol, protože stezka z asfaltové komunikace odbočuje do lesa a posléze vede po hranici NPR Mláčik, která chrání zachovalá společenstva jedlo-bukového lesního vegetačního stupně s fragmenty olšových porostů. Při samotném turistickém chodníku je k vidění několik více než stoletých jedlí!

Takto jsem klesl až k rozcestí Zavrchlúka, ze kterého bych po zelené značce mohl dojít až na Čertovu skalu (567 m), kde se kousek pod jejím vrcholem nachází stejnojmenný skalní hřib. To je ovšem ještě dobrých 14 km daleko a já bohužel nemám tolik času, takže si tuto přírodní zajímavost nechám na jindy.

Pokračuji tedy dále po červené na rozcestí Veľký Son - Danielová. Odtud mám v plánu pokračovat po žluté značce do vesnice Sielnica. A opět klasika… vyježděné cesty, rozcestník nejasně udávající směr, sporadické značení a já přicházím k jakémusi posedu a chodník ani značka naráz nejsou nikde.

Přemýšlím, že to střihnu rovnou proti vrstevnicím dolů do doliny (ta by dle mapy měla posléze vést do Sielnice), ale svah je dost prudký a zarostlý, takže se vracím k rozcestí. Naštěstí potkávám dva lesáky v teréňáku, kterým se nějak nepozdávám. Zastavují a ptají se mě, že odkud jdu. Když jim sděluji svůj záměr dojít do Sielnice po žluté značce, jeden z nich, znalý terénu, mě posílá na správný směr.

Brestová

Cesta vede kousek za rozcestím přes malou loučku a následně kolem staré lesní školky. Dále jsou chodník i značka naprosto jednoznačné a postupně klesají celou dobu lesem až do vesnice. Pokud budete mít štěstí jako já, možná zahlédnete na obloze prohánět se stíhačky z nedalekého letiště ve Sliači. Medvědí stopy všude možně jsou samozřejmost.

V závěru se napojuji na širokou lesní cestu, která v místě prvních chat zdejší chatové osady, postupně přejde v asfaltku. Ta se posléze napojí na hlavní cestu a po ní přicházím až do centra vesnice Sielnice ve Zvolenské kotlině, cíle mého treku.

Shrnutí

Po absolvování treku bych řekl, že pro zkušeného trekera se jedná o nenáročný trek na letní období. V zimních podmínkách, ve kterých jsem je absolvoval já, můžu říct, že to až taková brnkačka nebyla. Opět mi to připomnělo, že když zavládne na horách zima, musím počítat s o třetinu vyšším časem pochodu.

Jsem rád, že jsem poznal pro mě zase novou část Velké Fatry a navíc i nové pohoří - Kremnické vrchy. I když nenabízí tolik překrásných výhledů, jako třeba hole na Velké Fatře či v Nízkých Tatrách, tak i těch pár, které se naskytli, za to stály a mě daly opět možnost, poznat pro mě známá pohoří z jiného pohledu.

Vesnice Sielnica

Trochu překvapením pro mě byly všudypřitomné medvědí stopy, protože jsem předpokládal, že méďové už upadli do zimního spánku. Jak vidno, ještě si užívají prvního sněhu. Mimo tyto stopy jsem samozřejmě narazil na obrovské množství stop jelenů, srn, divokých prasat, či sem tam lišek.

  • 1. den: 18,1 km, celkové stoupání: 1 566 m, celkové klesání: 1 299 m
  • 2. den: 21,9 km, celkové stoupání: 1 322 m, celkové klesání: 1 462 m
  • 3. den: 21,4 km, celkové stoupání: 792 m, celkové klesání: 1 557 m
  • Celkem: 61,4 km, celkové stoupání: 3 680 m, celkové klesání: 4 318 m
Treking.cz - diskuze
Reklama
Reklama
Témata našich článků…
Soumrak Uhlířský vrch Poniklec, Remata Soos Koberštejn Charbulák Paprsek Trosky Pion Kaltenštejn Roháč obecný Watzmann Házmburk Tesla Velikonoce Higgsův boson Rotštejn Bílý trpaslík Ježek Elektron Nesmeky Keprník
Reklama
Reklama
Na Trekingu dále naleznete
Naše rozhledny Skalní města
Naše vrcholy Vodopády
Ledovcová jezera Sedla a doliny
Jeskyně Památky
České hrady Slovenské hrady
Geomorfologie (ČR) Geomorfologie (SK)
Nejvyšší hory (SK) Nejvyšší hory (ČR)
Nejvyšší vrcholy Orografické členění
Rozloha celků Alpy
Karpaty Přehled pohoří
Vyhledat ubytování podle pohoří

1. Beskydy, ubytování a horské chaty v Beskydech
2. Javorníky, ubytování a horské chaty v Javorníkách
3. Jeseníky, ubytování a horské chaty v Jeseníkách
4. Jizerské hory, ubytování a chaty v Jizerských horách
5. Krkonoše, ubytování a horské boudy v Krkonoších
6. Orlické hory, ubytování a chaty v Orlických horách
7. Šumava, ubytování a horské chaty na Šumavě
CZ / SK
1. Malá Fatra, ubytování a horské chaty na Malé Fatře
2. Nízké Tatry, ubytování a chaty v Nízkých Tatrách
3. Oravské Beskydy, ubytování a chaty na Oravě
4. Roháče, ubytování a chaty v Západních Tatrách
5. Slovenský ráj, ubytování a chaty ve Slovenském ráji
6. Velká Fatra, horské chaty a útulny na Velké Fatře
7. Vysoké Tatry, ubytování a chaty ve Vysokých Tatrách
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Reklama
Vybíráme z obsahu…
1. Rozhledny Petřínská rozhledna; rozhlednu na Petříně v Praze zná každý Čech
2. Přírodní zajímavosti Soos, rezervace a rašeliniště u Františkových Lázní
3. Naše vrcholy Luční hora, 2. nejvyšší hora Krkonoš a České republiky
4. Tipy na výlet Lanovka na Lomnický štít, ceník a provozní doba
5. Vesmír Kosmické záření: Nepřetržitý proud částic o vysokých energiích
6. Horské chaty Chata Návrší, horská chata a levné ubytování na Králickém Sněžníku
7. Tipy na výlet Pramen Moravy, Králický Sněžník a pramen nejvýznamnější moravské řeky
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist