Nesytka sršňová (Sesia apiformis) připomíná spíše velkou vosu než motýla.
Přesto mezi motýly patří. Nesytka sršňová je největším zástupcem motýlů z čeledi nesytkovití
(Sessiidae) u nás. Vždyť rozpětí křídel tohoto motýla dosahuje 30 až 48 mm a délka
těla 20 až 29 mm. Samičky od samečků poznáme podle mírně kyjovitých tykadel, samečci mají
tykadla hřebenovitá.
Nesytka sršňová připomíná velké vosy nejen zbarvením těla a velkým a žlutě pruhovaným
zadečkem, ale i průhlednými křídly bez šupinek, která připomínají křídla blanokřídlého hmyzu.
Křídla jsou průhledná, rozdělena silnými žilkami. Své vosí mimikry nesytky sršňové podtrhují
dokonce slabým bzučením během letu, který je rychlý a přímočarý. V našich končinách je možná
záměna s nesytkou jívovou (Sesia bembeciformis), které chybí žluté skvrnky na hrudi.
V naší přírodě se s nesytkou sršňovou můžeme setkat od května / června do července / srpna.
Nejčastěji v lužních lesích, tedy v nížinách. Méně hojné bývají nesytky v pahorkatinách až
vrchovinách, kde mohou vystupovat do výšek okolo 800 až 900 metrů nad mořem. Nejčastěji podél
vodních toků, na okrajích lesů, ale také v alejích a nebo na zahradách.
U nás jsou nesytky rozšířené po celém území, avšak poměrně nerovnoměrně. Areál rozšíření
nesytky sršňové zaujímá téměř celou Evropu vyjma nejsevernějších částí a také palearktickou
západní a střední Asie.
Zavalité housenky, které svým vzezřením připomínají více larvu brouka než housenku motýla,
dorůstají délky až 25 mm. Jejich vývoj trvá dva až čtyři roky, podle podmínek. Žijí ve dřevě
topolů a nebo vrb, resp. v jejich kořenech těsně pod povrchem půdy. Housenky se kuklí po
dvou (a více) přezimováních v květnu v pevném kokonu z třísek a pilin, který si u paty
stromu připravily již na podzim před posledním přezimováním.
Madeira. Na tento ostrov jsem se chtěl už dlouho podívat. Hornatý,
srázný, plný kvetoucích rostlin, příjemných lidí a hlubokých lesů. Už dříve jsem z různých
dokumentů zachycoval střípky o Madeiře, které se mi
…
Česká Kanada představuje nevšední oblast se zachovalou přírodou,
množstvím rybníků, skal a roztroušených balvanů i četných kulturních památek. Pojmenování
Česká Kanada patrně použil jako první jindřichohradecký rodák
…
Jevišovická pahorkatina určitě není tradičním cílem pro milovníky
horských túr. Vždyť nejvyšší hora zvaná Zadní hora dosahuje výšky pouhých 633 m. Avšak
kdo má rád pestrou krajinu říčních meandrů, skalní vyhlídky
…
Ani ne po týdnu jsme v Jeseníkách opět. Tentokráte míříme do Pradědské
hornatiny, resp. Desenské hornatiny (geomorf. okrsek) v jihozápadní části pohoří na Dlouhé
Stráně a Mravenečník. Výchozím bodem nám je obec
…
Lysá hora, královna Beskyd, láká dennodenně na svůj vrchol turisty
či výletníky. Pro někoho je Lysá hora vrcholem, na který nedá dopustit, já Lysou horu
spíše nemusím a vyrážím na ni jen tu a tam. Tak jednou, dvakrát do roka. A
…
Domeček na "muřích" nožičkách přes noc nespadl. Noc byla klidná
a ráno docela teplé a vlídné. Asi proto, že je skoro zataženo, byť se sluníčko pokouší
prodrat skrze mraky. Nakonec ale vítězí mraky a my měníme plán
…
Dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes) je nebojácný pták
z čeledi pěnkavovití (Fringilliidae). Dlask tlustozobý je největším představitelem
této čeledi u nás. Však také rozpětí křídel dlaska tlustozobého
…
Noc na vrcholu Velkého Roudného (780 m) byla jasná, avšak z nočního
focení nebylo nic. Měsíc téměř v úplňku ve spolupráci s mlžným zákalem atmosféry svit
hvězd jasně přezářil. Nevadí, vyjde to jindy. Rozbřesk však vše
…
Krajina světa je bezesporu umělecké dílo, v němž jako žíly života
protékají prostorem a časem řeky, jejichž existence podmiňuje existenci mnohých světových
kultur. Jednou z výjimečných řek, kterou jsem jako poutník
…
Meteorologové sice slibují na další dva dny hezké počasí, já mám
však pochybnosti. Přesto však vyrážíme na dva dny do nitra Hrubého Jeseníku, protože
lepšího počasí se tento týden tak či tak již nedočkáme. Vůbec mě ty
…
