Leptinotarsa decemlineata (mandelinka bramborová). Brouci ČR

Mandelinka bramborová (Leptinotarsa decemlineata; Say, 1824)

Mandelinka bramborová (Leptinotarsa decemlineata) je celosvětově rozšířený brouk. Svou kariéru mandelinka bramborová na stránkách vědeckých publikací začala psát v roce 1823, kdy ji ve státě Colorado nalezl a o rok později popsal entomolog Thomas Say. Skutečná pravlast mandelinky bramborové ale pravděpodobně leží o něco jižněji - na území dnešních států Nové Mexiko a Arizona.

Mandelinky bramborové, které patří do čeledi mandelinkovití (Chrysomelidae) dorůstají délky 6 až 11 mm, jsou díky své kresbě a zbarvení nezaměnitelné s žádným jiným druhem brouka žijícím v ČR. Na světle žlutých jemně vroubkovaných krovkách mají mandelinky 10 černých pruhů (odtud i její latinské druhové jméno decemlineata) a na červenožlutém až oranžovém štítě charakteristické černé skvrny.

Mandelinka bramborová žije především na lilkovitých rostlinách, nejvíce na bramboru. Dospělci i larvy se objevují ale i na rulíku zlomocném, tabáku či rajčeti aj. Původně žila mandelinka bramborová na divokých bramborách druhu Solanum rostratum, Solanum lamiatum a Solanum comutum, avšak v 19. století se rychle adaptovala na kulturní brambory.

Čtěte také: Slunéčko východní, v našich geografických šířkách invazivní druh slunéčka

Samička mandelinky klade vajíčka na spodní stranu listů hostitelské rostliny. Larvy mandelinky bramborové jsou mimořádně žravé. Během svého vývoje prochází čtyřmi vývojovými stupni, přičemž se barva těla larvy se dvěma řadami tmavých skvrn mění od zářivě červené po oranžovou. Během svého vývoje spořádá larva ohromná množství rostlinného pletiva.

Před kuklením dorůstá larva mandelinky bramborové délky okolo 15 mm. Kuklí se v půdě v hloubce okolo 30 cm. Stádium kukly je krátké, trvá jen jeden až dva týdny. Mladý brouk nejprve setrvává v zemi, na denní světlo vylézá asi až za týden po vylíhnutí. A hned se pouští do ožírání listů hostitelské rostliny…

Mandelinka bramborová patří k poměrně dlouhověkým broukům. Pokud nezmrzne během přezimování v půdě a nebo ji neuloví některý z predátorů, může se dožívat jednoho až dvou let. K přirozeným nepřátelům mandelinky bramborové patří nejen ptáci jako kos, špaček, bažant, koroptev a křepelka, ale také ropuchy, velké druhy sekáčů, velké i menší druhy střevlíků jako je střevlík zrnitý (Carabus granulatus) aj.

U nás mívá mandelinka bramborová jedno pokolení, za příhodných klimatických podmínek se může objevit částečné druhé pokolení. Na jaře se objevuje až tehdy, když se půda prohřeje na +14 °C. To je obvykle v dubnu nebo květnu. Na podzim ji lze spatřit ještě i v září a v říjnu. S mandelinkou bramborovou se lze setkat nejen na polích a v zahradách, jak by laik očekával, ale také v lesích a poměrně vysoko v horách. Doprovodný snímek mandelinky bramborové byl pořízen v Jeseníkách v nadmořské výšce asi 800 m.