Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 28.2.2024 , svátek má
Treking > Příroda > Lichenes (lišejníky), odolné symbiotické rostliny

Lichenes (lišejníky), odolné symbiotické rostliny

Lišejníky jsou symbiotické a odolné organismy kolonizující i extrémní prostředí

1.2.2022 | Otakar Brandos
Lišejníky (Lichenes)

Lišejníky (Lichenes) jsou mimořádně odolné organismy, které osídlují i ty nejvíce nehostinné polohy na souši. S lišejníky se tak můžeme setkat nejen na mrazivých pláních Arktidy či Antarktidy, nalezneme je i vysoko v horách, kde teploty klesají i v létě hluboko pod bod mrazu. Mnohé lišejníky, které se řadí k rostlinám nižším (Thallobionta) odolávají i teplotám okolo -60 °C, rády ale rostou i na teplejších slunných místech.

Lišejníky představují poměrně složitý organismus, kde pospolu žijí ve výhodné symbióze houby a řasy nebo sinice. Houby (mykobionta) tvořící přes 90 % hmoty lišejníku chrání řasy (fotobionta) před vysycháním a usnadňují jim příjem vody, anorganických látek a oxidu uhličitého. Naopak řasy poskytují houbě organické látky vzniklé fotosyntézou.

Lišejníky (Lichenes)

Tělo lišejníku (stélka) se skládá z houby (obvykle z jednoho jedince) a z velkého množství řas a nebo sinic (fotosyntetických mikroorganismů) v tenké vrstvě pod korovou vrstvou na povrchu houby. Mohou to být i milióny jedinců. Podle tvaru stélky (thallus), vnějšího vzhledu se lišejníky dělí na korovité, lupenité, vláknité a nebo keříčkovité. Lišejníky rovněž zaujímají poměrně širokou paletu barev - od bílé a žluté, přes oranžovou, červenou až po hnědou.

Mykobionta lišejníků tvoří obvykle vřeckovýtrusné houby (Ascomycota), jen vzácně stopkovýtrusné houby (Basidiomycota). Fytobionta tvoří nejčastěji jednobuněčné a nebo vláknité zelené řasy (Chlorophyta), jen asi u necelých 10 % druhů lišejníků sinice. U jednoho mykobionta se může kombinovat i více druhů fotobiontů, což může ovlivňovat celkovou strukturu i vývoj jedinců, což dělá "neplechu" v taxonomii, kde nepanuje shoda. Lišejníky bývají drobného vzrůstu, objevují se ale i druhy dorůstající délky i několika desítek centimetrů. Například lišejníky rodu provazovka (Usnea).

Lišejníky (Lichenes) Lišejníky (Lichenes)

Symbiotickou povahu lišejníků, tzv. lichenismus, prvně popsal Simon Schwendener v roce 1867. Avšak téměř století trvalo, než vědecká obec tuto skutečnost přijala bez výhrad. Dodnes bylo popsáno asi 17 000 druhů lišejníků, každoročně jsou ale popisovány nové a nové druhy. Česká jména byla tvořena často již v 19. století mnohdy neodpovídají dnešnímu zařazení v systému hub.

Lišejníky kolonizují snad všechny povrchy. Objevují se na skalách (saxikolní), na kmenech a větvích stromů (epifyty) a nebo na půdě (terestrické). Rostou i na písku a dalších substrátech. Některé se objevují dokonce i ve vodě. Právem lze lišejníky označit jako pionýrské, tedy průkopnické rostliny. Podobně jako mechy. Mechanickým působením a chemickými produkty metabolismu mohou lišejníky rozrušovat povrch podkladu, na kterém rostou. Ten se postupně drolí a obohacen o rozkládající se těla lišejníků vzniká bohatší substrát, na kterém se mohou uchytit některé druhy cévnatých rostlin.

Lišejníky dokáží velice dobře hospodařit s vodou. Podobně jako mechy. Přijímají jak kapalnou vodu, tak vodu v podobě vodních par. Vodu hromadí v dřeni uvnitř stélky, která je tvořena hustým pletivem z houbových vláken. Snesou ale i úplné vysušení. V takovém případě přecházejí do jakéhosi metabolického spánku (inhibice), kdy rostlina přeruší a nebo výrazně utlumí látkovou výměnu. Stejný jev mohou u lišejníků spustit ale například i kovy a některé další látky. Lišejníky jsou tak dobrým indikátorem čistoty prostředí.

Lišejníky (Lichenes) Lišejníky (Lichenes)

Lišejníky zpravidla rostou téměř celoročně, jejich růst je velice pomalý. Jak uvádí Wikipedie, povyroste např. lišejník zeměpisný (Rhizocarpon geographicum) jen o 0,06 až 1 mm a dutohlávka sobí o 2,5 mm. Některé druhy lupenitých a keříčkovitých lišejníků mohou za rok povyrůst až o 15 mm. Stáří rostlin může dosahovat až 4 000 let, patří tak mezi ty nejvíce dlouhověké organismy na Zemi. Saxikolní druhy, které známe např. z našich hor, se dožívají běžně 200 až 400 let.

Rozmnožování lišejníků probíhá především vegetativně tzv. izidiemi a sorediemi. Izidie jsou výrůstky stélky, které se po odloupnutí a přemístění vyvíjejí samostatně jako nová rostlina. Soredie představují jakýsi prášek vznikající na sorálech lišejníku. Tedy místech, kde stélka lišejníku není přikryta kůrou. Soredie jsou drobné, zpravidla pod 1 mm. Někdy také dochází k pohlavnímu rozmnožování samotné houby.

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Flóra v Česku, může vás zajímat

Reklama, turistika a výlety podle pohoří
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar

Z posledních článků vybíráme

23.1.2022 / Otakar Brandos
Vesmír · Kosmický teleskop Jamese Webba je u svého cíle. Nový teleskop bude pracovat v infračerveném oboru spektra

Dne 25. prosince 2021 se kosmický teleskop Jamese Webba (James Webb Space Telescope) konečně dočkal svého vypuštění. Po řadě odkladů se dosud nejsložitější vědecký systém vydal na špičce rakety Ariane 5 …

20.1.2022 / Otakar Brandos
Příroda · Rychlý růst hladiny moří od konce doby ledové. Během tzv. pulsu tající vody MWP-1A rostla hladina oceánu asi 20× rychleji než dnes! Uhlíkově neutrální prvobytně pospolná společnost není nutná!

Dnešní růst hladiny o 2 až 3 mm za rok je v médiích hlavního proudu vydáván za zcela bezprecedentní. Za katastrofu v důsledku globálního oteplování, globální změny, kterou má mít na svědomí člověk svou průmyslo …

20.1.2022 / PR
PR · Premiéra nového modelu hodinek Suunto 5 Peak. Lehčí, elegantnější, s delší výdrží baterie - představujeme nové sportovní hodinky s GPS

Nové, lehké hodinky Suunto 5 Peak zajišťují dokonce až 113 hodin provozu baterie, ovládání hudby z úrovně zápěstí, rozšířené funkce navigace v terénu, a to vše za příznivou cenu. Zjistěte více a začněte své …

19.1.2022 / Otakar Brandos
Památky · Zámek Jaroměřice nad Rokytnou v Jaroměřicích, barokní skvost Jevišovické pahorkatiny s úžasnou zámeckou zahradou a parkem

Zámek Jaroměřice nad Rokytnou je opravdovou barokní perlou nejen Jevišovické pahorkatiny, ale celého kraje Vysočina. Zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou patří k největším stavbám svého druhu u nás. Pos …

17.1.2022 / Otakar Brandos
Turistika · Výstup na Oslea Mare (1 945 m) v Muntii Vâlcan, jarně zimní túra na nejvyšší horu rumunského pohoří

Túra na Oslea Mare (1 945 m), nejvyšší horu Muntii Vâlcan (čti vulkan) v Rumunsku byla "jen" jakousi náhradou za túru v Retezatu k ledovcovým jezerům a na Peleagu. Na Retezatu i v dalších vyšších pohořích totiž v …

14.1.2022 / Otakar Brandos
Lyžování · Lyžování na Slovensku 2022 pouze pro očkované. Segregace a šikana zdravých lidí pokračuje i v Rakousku a Itálii

Když si pročítám podmínky okolních zemí, které musí lyžování chtivý návštěvník při příjezdu splnit, tak mně jde z toho hlava kolem. Segregace zdravých lidí dosáhla vrcholu (snad), podmínky pro výjezd jsou …

12.1.2022 / Otakar Brandos
Naše vrcholy · Vrch Trosky, dávno vyhaslá sopka v Českém ráji. Obnažená přívodní dráha sopky, která byla aktivní před 17 milióny lety

Vrch Trosky (488 m) se stejnojmenným hradem Trosky představuje neodmyslitelnou dominantu Českého ráje. Dominantu, která se nad okolní pískovcovou tabulí vypíná již asi 17 miliónů let. Trosky totiž představují pozůs …

11.1.2022 / Otakar Brandos
Recenze · Recenze hybridní bundy Titan Pass Double Wall. Titan Pass™ Omni-Heat™ Infinity Double Wall™ Insulated Hybrid Jacket firmy Columbia

Hybridní bundu Titan Pass Double Wall (přesněji pod opravdu dlouhým a nezapamatovatelným názvem Titan Pass™ Omni-Heat™ Infinity Double Wall™ Insulated Hybrid Jacket) dodává na trh firma Colum …

5.1.2022 / Martin Zapletal
Trek · Vyšebrodsko, čtyřdenní vandr z Omlenice přes nejjižnější bod ČR, Lipno a Kleť do Českých Budějovic | Fotogalerie k článku

Okolí Malše a Vyššího Brodu. Pěkná krajina na pomezí Šumavy a Novohradských hor. Krajina poloopustěná s pastvinami a se zaniklými vesnicemi. Zavítal jsme sem už několikrát. Tentokrát jsem vyrazil sám. Bo …

5.1.2022 / Otakar Brandos
Vesmír · Primordiální černé díry a problém temné hmoty. To, že něco nevidíme ještě neznamená, že to neexistuje

Primordiální černé díry (PBH, primordial black holes) jsou, alespoň doposavad, hypotetické objekty, které by dokázaly elegantně vyřešit problém tzv. temné hmoty ve vesmíru. Ta má nebaryonickou povahu a …

Velký Roudný Úplněk Chata Horalka Strečno Beskydy, ubytování Soumrak Luční bouda Malá Fatra, ubytování Choustník Helfenburk Venušiny misky Hukvaldy Elbrus Afélium Zverovka Chalupská slať Šumava, ubytování Spacáky Mont Blanc Pluto Vosecká bouda Vysoký vodopád Cvilín Karlštejn Chata Šerlich Bouda Jelenka Pluto Jarní prázdniny Liška Matterhorn Hrad Lichnice Sirotčí hrádek Higgsův boson Opruzeniny Cumulonimbus Pohorky
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist