Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Kalendář akcí | Napsat článek | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 9.11.2018 , svátek má
Reklama
Treking > Vesmír > Temný oblak LDN 483 zastiňuje stovky hvězd v pozadí

Temný oblak LDN 483 zastiňuje stovky hvězd v pozadí

Kam se poděly všechny hvězdy?

7.1.2015 | ESO 1401

Zdá se, jako by na tomto působivém snímku chyběly některé hvězdy. Tmavá plocha ve hvězdném poli však není skutečná díra, ale oblast napěchovaná plynem a prachem. Tento temný oblak nese označení LDN 483 - což je zkratka anglického označení 'Lynds Dark Nebula 483'. Temné oblaky, jako je tento, představují oblasti budoucího zrodu hvězd.

Uvedený snímek oblaku LDN 483 a jeho okolí byl pořízen dalekohledem MPG/ESO s primárním zrcadlem o průměru 2,2 m vybaveným širokoúhlou kamerou WFI (Wide Field Imager), který pracuje na observatoři ESO/La Silla.

Temná mlhovina LDN 483

Oblak LDN 483 [1] se nachází asi 700 světelných let od nás a na obloze jej naleznete v souhvězdí Hada. Obsahuje dostatek hmoty na to, aby úplně zabránila průchodu viditelného světla z hvězd v pozadí. Především husté molekulární oblaky, jako je LDN 483, bývají označovány jako temné mlhoviny, jelikož mají schopnost zakrýt objekty ležící za nimi.

Bezhvězdná povaha oblaku LDN 483 a jemu podobných by mohla naznačovat, že se jedná o místa, kde hvězdy nemohou vzniknout a vyvíjet se. Ve skutečnosti je ale opak pravdou: temné mlhoviny nabízejí to nejpříhodnější prostředí pro případný budoucí vznik hvězd.

Čtěte také: Temný oblak Lupus 4. Kosmická předpověď: Hvězdná záře rozpustí…

Astronomové zkoumající vznik hvězd objevili v nitru oblaku LDN 483 jedny z nejmladších pozorovatelných typů hvězdných novorozenců. Tyto rodící se hvězdy bychom mohli přirovnat ještě nenarozeným dětem.

V této první fázi hvězdného vývoje je rodící se hvězda pouhou koulí plynu a prachu smršťující se gravitační silou v nitru molekulárního oblaku, který ji obklopuje. Protohvězda je stále poměrně chladná, její teplota se pohybuje kolem -250 °C, Temný oblak LDN 483 v souhvězdí Hada a proto vyzařuje pouze na dlouhých submilimetrových vlnových délkách elektromagnetického záření [2]. Teplota a tlak v jejím nitru však začínají stoupat.

Tato nejrannější fáze vývoje hvězdy trvá pouze tisíce let, což je v astronomickém měřítku neskutečně krátká doba. Stačí si uvědomit, že hvězdy většinou existují miliony i miliardy let. V následujících stádiích vývoje během následujících několika milionů let mladá protohvězda zvýší svoji teplotu i hustotu.

Energie vydávaného záření se postupně zvyšuje až se přes relativně chladné daleké infračervené záření a blízké infračervené záření přiblíží vlnovým délkám viditelného světla. Kdysi slabá protohvězda se následně stane zářící hvězdou.

Jak se z inkoustových hlubin oblaku LDN 483 vynořují další a další hvězdy, temná mlhovina se postupně rozpustí a ztratí svou neprůhlednost. Chybějící - v současnosti skryté hvězdné pozadí - se postupně objeví, ale po co uplynutí období několika milionů let budoe naopak přezářeno svitem jasných mladých čerstvě zrozených hvězd, vzešlých z kdysi temného oblaku [3].

Poznámky

[1] Katalog temných mlhovin (LDN - Lynds Dark Nebula catalogue) sestavila americká astronomka Beverly Turner Lynds a byl publikován v roce 1962. Tyto temné mlhoviny byly objeveny na základě vizuální prohlídky fotografických desek pořízených v rámci Palomar Sky Survey.

[2] Zařízení ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), které je z části provozováno Evropskou jižní observatoří, pozoruje submilimetrové a milimetrové vlnové délky elektromagnetického záření a je ideálním přístrojem pro výzkum velmi mladých hvězd v molekulárních oblacích.

[3] Mladou hvězdokupu tohoto typu je možné spatřit zde , o něco vyvinutější tady.

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie.

ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu.

Širokoúhlý pohled na oblohu v okolí temného oblaku LDN 483

ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra.

ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane "největším okem do vesmíru".

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba
národní kontakt
Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika
Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba
překlad
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika
Email: jsrba@astrovm.cz

Richard Hook
ESO education and Public Outreach Department
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6655
Email: rhook@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1501. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.

Další související články:

+ Temný oblak, ve kterém se rodí nové hvězdy
+ Vzplanutí temných oblaků, oblaka kosmického prachu v Orionu
+ Barnard 86 jako kaňka na zářící hvězdné obloze
+ Směsice exotických hvězd, nový snímek hvězdokupy 47 Tucanae dalekohledem VISTA
+ Obrazy z vesmíru, mlhovina M 42 v Orionu
+ Duch v Cefeu, prachová mlhovina VdB 152
+ Planetární mlhoviny - mystérium barev a tvarů
+ Prachové pásy reflexní mlhoviny M 78 v novém světle
+ Hvězda s chvostem, neočekávaný objev
+ Nejtěžší známá hvězda ve vesmíru
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Nejčtenější
Reklama
Výběr článků
Hory Cykloputování po severním Finsku aneb cesta za nekonečným lesem
Hory Nahoru dolů nejkrásnější částí Jizerských hor
Hory Trek do Temných Smrečin aneb i ve Vysokých Tatrách jsou místa, kde lišky a…
Reklama
Reklama
Témata našich článků…
Vartovna, rozhledna Malá Fatra, ubytování Ďurková Budzogáň Vartovka Kamenná chata, Tesák Barborka Jizerské hory Ski Bílá Hradová Hazmburk Maroko Panská skála Plejády Starý Jičín Dom Stolické vrchy Cirrus Ski park Donovaly Supernovy Nesmeky Šerlich
Reklama
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Vybíráme z obsahu…
1. Turistika Železné hory křížem krážem. Lichnice, Vildštejn, Kočičí hrádek…
2. Turistická poradna Jídlo a pití na treku. Horský jídelníček a speciality z vaší kuchyně (2)
3. Rumunské Karpaty Apuseni je vhodné pre každého, Rumunsko a turistika
4. Naše vrcholy Komorní hůrka, jedna z nejmladších sopek v České republice
5. Chaty Bezručova chata. Chata KČT na Lysé hoře v Beskydech
6. Vesmír Hnědý trpaslík, záhadný objekt na pomezí planet a hvězd
7. Rozhledny Kurzova věž, rozhledna na Čerchově v Českém lese
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist