Permeabilita
Veličina vyjadřující vliv prostředí na magnetické pole
Permeabilita je důležitá fyzikální veličina. Permeabilita vyjadřuje vliv
prostředí na magnetické pole. Nakonec permeabilita znamená propustnost. V tomto případě
propustnost či vliv na magnetické pole, na výsledné účinky magnetického pole. Permeabilita
udává míru magnetizace látky v důsledku působení magnetického pole.
Podobně jako permitivitu i permeabilitu
můžeme snadno odvodit. A to ze vztahu
μ = B / H
kde B je magnetická indukce a H intenzita magnetického pole. Pro vakuum má permeabilita
hodnotu
μ0 = 4 π . 10-7 H . m-1 = 4 π . 10-7 N . A-2
Po dosazení do tohoto jednoduchého vztahu dostaneme pro permeabilitu vakua hodnotu
μ0 = 1,256 637 . 10-6 H . m-1 (N . A-2)
Permeabilita vakua vystupuje jako konstanta úměrnosti v Ampérově zákoně. Po dosazení
do něj a na základě definice ampéru snadno vypočteme hodnotu permeability vakua, tedy:
μ0 = (F . 2 π . d) / (I1 . I2 . l) = 4 π . 10-7 N . A-2
Látky mají různý vliv na magnetické pole. Některé jeho účinek zesilují, jiné naopak
zeslabují. Proto se zavádí pojem relativní permeabilita, která je bezrozměrnou veličinou
nabývající hodnot od nuly do hodnot mnohem vyšších než 1. Na rozdíl od permitivity popisující
chování v elektrických polích, kdy relativní permitivita může být pouze rovna a nebo vyšší
než 1.
Relativní permeabilita vyjadřuje poměr permeability látky a permeability vakua, tedy
μr = μ / μ0
Jak je to s vlivem látek na magnetické pole? Jak se tyto látky dělí? To okazuje níže
uvedený výčet.
- μr < 1 - látky diamagnetické
- μr > 1 - látky paramagnetické
- μr >> 1 - látky feromagnetické
Tak např. relativní permeabilita vzduchu je přibližně rovná relativní permeabilitě
vakua, přesněji 1,000 001. Relativní permeabilita vody je 0,999 991, mědi 0,999 990,
železa až 5 800 atd. Hodnoty permeability jednotlivých látek naleznete např. ve fyzikálních
tabulkách.
Další související články:
+ Tesla, jednotka magnetické indukce
+ Weber, jednotka magnetického indukčního toku
+ Permitivita, fyzikální veličina popisující závislost intenzity elektrického pole a elektrické indukce
+ Potenciální energie, polohová energie tělesa v silovém poli
+ Kinetická energie, pohybová energie hmotných těles
+ Hubbleova konstanta, jedna z nejdůležitějších konstant v kosmologii
+ Hubbleův zákon, zákon všeobecné expanze vesmíru
+ Rychlost světla, nejvyšší rychlost šíření informace ve vesmíru
+ Světelný rok, nejpoužívanější jednotka vzdálenosti ve vesmíru
+ Planckova konstanta, univerzální fyzikální konstanta
+ Elektronvolt, jednotka energie používaná v jaderné fyzice a fyzice částic
+ Astronomická jednotka, jednotka pro měření vzdáleností ve Sluneční soustavě
+ Parsek, základní jednotka vzdálenosti ve vesmíru
+ Solární konstanta. Konstanta, která je proměnná - hodnota solární (sluneční) konstanty
+ Opacita, jedna z charakteristik látky (plynu)
+ Slunce, naše nejbližší hvězda
+ Sluneční soustava
+ Sluneční počasí
+ Polární záře, aurora borealis a aurora australis
+ Mezon, středně těžká a nestabilní elementární částice
+ Leptony, lehké elementární částice
+ Baryony, těžké částice podléhající silné interakci
+ Hyperony, podivné nestabilní částice s velice krátkou dobou života
+ Hadrony, skupina částic účastnících se na silných interakcích
+ Higgsův boson, Higgsovo pole a poslední chybějící článek standardního modelu částicové fyziky
+ Elektron je nejlehčí elementární částice
+ Pozitron: Elementární částice, která je antičásticí elektronu
+ Neutron jako nestabilní nukleon
+ Neutrino, stabilní elementární částice
+ Proton jako baryon, fermion a hadron aneb elementární částice, která není zase až tak elementární
+ Otevřené hvězdokupy, seskupení relativně mladých hvězd
|