Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 9.11.2018 , svátek má
Reklama
Treking > Vesmír > Žhavé modré hvězdy v Messier 47

Žhavé modré hvězdy v Messier 47

Horské hvězdy v otevřené hvězdokupě

17.12.2014 | ESO 1441

Hvězdokupa M 47 (Messier 47) se nachází asi 1 600 světelných let od nás a na obloze ji najdete v souhvězdí Lodní záď (Puppis, zadní část bývalého rozsáhlého souhvězdí Loď Argo). Poprvé byl tento objekt zdokumentován kolem roku 1664 a povšiml si ho italský astronom Giovanni Battista Hodierna. Později hvězdokupu nezávisle objevil Charles Messier, který o starším pozorování Hodeirny neměl ani tušení.

Otevřená hvězdokupa M 47

Ačkoliv je hvězdokupa M 47 relativně jasná a snadno pozorovatelná, jedná se hvězdokupu s jednou z nejřidších populací hvězd. V oblasti o průměru asi 12 světelných let nalezneme asi 50 stálic, v jiných podobných hvězdokupách však může být ve stejné oblasti i tisíc hvězd.

Nebylo však vždy jednoduché hvězdokupu M 47 najít. Ve skutečnosti byla po léta považována za ztracenou, neboť Charles Messier chybně zaznamenal její souřadnice. Hvězdokupu se nakonec podařilo znovu objevit a při tom obdržela nové katalogové označení NGC 2422. Povaha Messierova omylu byla definitivně odhalena teprve v roce 1959, kdy Kanadský astronom T. F. Morris dospěl k závěru, že M 47 a NGC 2422 jsou skutečně jeden a tentýž objekt.

Čtěte také: Otevřené hvězdokupy, Seskupení relativně mladých hvězd

Jasná modro-bílá barva těchto hvězd ukazuje na jejich vysokou povrchovou teplotu - žhavější hvězdy vypadají modřejší, chladnější jsou naopak červenější. Tento vztah mezi barvou, jasností a teplotou je možné znázornit pomocí Plankovy křivky.

Detailnější průzkum světla hvězd pomocí spektroskopie však astronomům může poskytnout mnohem více informací - například jak rychle hvězd rotuje nebo jaké je jejich chemické složení. Na snímku je rovněž zachyceno několik červených hvězd - jedná se o rudé obry, hmotnější hvězdy v pokročilejším stádiu životního cyklu než v jakém se nacházejí méně hmotné a déle žijící modré hvězdy [1].

Širokúhlý snímek hvězdokupy M 47

Čistě náhodou se hvězdokupa M 47 nachází na obloze nedaleko jiné působivé hvězdokupy M 46 (Messier 46). Zatímco M 47 leží relativně nedaleko, je vzdálená jen 1 500 světelných let od nás, M 46 se naproti tomu nachází asi 5 500 světelných let daleko a obsahuje mnohem více hvězd, přinejmenším 500. Přestože obsahuje více hvězd, je na obloze mnohem slabší, právě díky větší vzdálenosti.

Dalo by se říci, že M 46 je starší sestrou M 47. Stáří M 46 je odhadováno na 300 milionů let, zatímco u M 47 se věk pohybuje jen kolem 78 milionů let. Díky tomu mnohé z nejjasnějších a nejhmotnějších hvězd v M 46 již svůj krátký život prožily a proto také většina hvězd v této starší hvězdokupě vypadá červenější.

Mapka

Tento snímek hvězdokupy M 47 vznikl v rámci programu ESO Cosmic Gems [2].

Poznámky

[1] Délka života hvězdy závisí především na její hmotnosti. Velmi hmotné hvězdy obsahující mnohonásobně více plynu než Slunce mají velmi krátký život trvající jen několik milionů let. Méně hmotné hvězdy naopak mohou nepřetržitě svítit po mnoho miliard let.

Stálice ve hvězdokupě jsou zhruba stejně staré a na počátku mají také stejné chemické složení. Velmi jasné hmotné hvězdy se tedy vyvíjejí nejrychleji, dříve se stanou rudými obry, a prožijí celý svůj život rychleji. Méně hmotné a chladnější hvězdy je proto mohou o velmi dlouhou dobu.

[2] Uvedený obrázek byl vytvořen v rámci programu ESO Cosmic Gems. Jedná se o novou iniciativu, jejíž snahou je vytvářet astronomické snímky vizuálně atraktivních objektů pro vzdělávací a popularizační účely. Program využívá krátkých úseků pozorovacího času a jinak nevyužitého času dalekohledů, aby dopad na vědecká pozorování byl minimální. Získaná data jsou však k dispozici také odborníkům prostřednictvím vědeckých archivů ESO.

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie.

ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu.

ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra.

ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane "největším okem do vesmíru".

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba
národní kontakt
Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika
Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba
překlad
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika
Email: jsrba@astrovm.cz

Richard Hook
ESO Public Information Officer
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6655
Email: rhook@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1441. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.

Další související články:

+ Otevřená hvězdokupa M 11. Přelet divokých kachen otevřenou hvězdokupou
+ Galaxie M 33. Dalekohled VST pořídil detailní záběr galaxie M 33 v souhvězdí Trojúhelníku
+ Plejády, otevřená hvězdokupa v souhvězdí Býka
+ Nejtěžší známá hvězda ve vesmíru nese označení R136a1
+ Obzvláště nesourodý pár, dva různé oblaky plynu v nedaleké galaxii
+ Barnard 86, kaňka na zářící hvězdné obloze
+ IC 2177 mlhovina Racek aneb na křídlech racka
+ Barevný vesmír - neuvěřitelné fotografie z vesmíru
+ Prachové pásy reflexní mlhoviny M 78 v novém světle
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Reklama
Reklama
Výběr článků
Hory Ovčí vrch, Krasíkov a Vlčí hora. Po sopečných kopcích Tepelské vrchoviny a…
Hory Když na Vysokou Bětu mrholí, turistika v CHKO Blanský les
Hory Karavanky, přehlížený slovinsko-rakouský hřeben
Reklama
Témata našich článků…
Rozhledna Sitno Krkonoše, ubytování Ďurková Budzogáň Vartovka Štefánička Barborka Orlické hory Dolní Morava Hadí vrch Hazmburk Maroko Panská skála Supernovy Čachtický hrad Piz Bernina Volovské vrchy Cirrus Kubínska hoľa Planetka Ceres Spacáky Šerlich
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Vybíráme z obsahu…
1. Turistika Železné hory křížem krážem. Lichnice, Vildštejn, Kočičí hrádek…
2. Turistická poradna Jídlo a pití na treku. Horský jídelníček a speciality z vaší kuchyně (2)
3. Rumunské Karpaty Apuseni je vhodné pre každého, Rumunsko a turistika
4. Naše vrcholy Komorní hůrka, jedna z nejmladších sopek v České republice
5. Chaty Bezručova chata. Chata KČT na Lysé hoře v Beskydech
6. Vesmír Hnědý trpaslík, záhadný objekt na pomezí planet a hvězd
7. Rozhledny Kurzova věž, rozhledna na Čerchově v Českém lese
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist