Ačkoliv je hvězdokupa M47 relativně jasná a snadno pozorovatelná, jedná se hvězdokupu s jednou z nejřidších populací hvězd. V oblasti o průměru asi 12 světelných let nalezneme asi 50 stálic, v jiných podobných hvězdokupách však může být ve stejné oblasti i tisíc hvězd.
Nebylo však vždy jednoduché hvězdokupu M47 najít. Ve skutečnosti byla po léta považována za ztracenou, neboť Charles Messier chybně zaznamenal její souřadnice. Hvězdokupu se nakonec podařilo znovu objevit a při tom obdržela nové katalogové označení NGC 2422. Povaha Messierova omylu byla definitivně odhalena teprve v roce 1959, kdy Kanadský astronom T. F. Morris dospěl k závěru, že M47 a NGC 2422 jsou skutečně jeden a tentýž objekt.
Čtěte také: Otevřené hvězdokupy, Seskupení relativně mladých hvězd
Jasná modro-bílá barva těchto hvězd ukazuje na jejich vysokou povrchovou teplotu - žhavější hvězdy vypadají modřejší, chladnější jsou naopak červenější. Tento vztah mezi barvou, jasností a teplotou je možné znázornit pomocí Plankovy křivky.
Detailnější průzkum světla hvězd pomocí spektroskopie však astronomům může poskytnout mnohem více informací - například jak rychle hvězd rotuje nebo jaké je jejich chemické složení. Na snímku je rovněž zachyceno několik červených hvězd - jedná se o rudé obry, hmotnější hvězdy v pokročilejším stádiu životního cyklu než v jakém se nacházejí méně hmotné a déle žijící modré hvězdy [1].
Čistě náhodou se hvězdokupa M47 nachází na obloze nedaleko jiné působivé hvězdokupy M46 (Messier 46). Zatímco M47 leží relativně nedaleko, je vzdálená jen 1 500 světelných let od nás, M46 se naproti tomu nachází asi 5 500 světelných let daleko a obsahuje mnohem více hvězd, přinejmenším 500. Přestože obsahuje více hvězd, je na obloze mnohem slabší, právě díky větší vzdálenosti.
Dalo by se říci, že M46 je starší sestrou M47. Stáří M46 je odhadováno na 300 milionů let, zatímco u M47 se věk pohybuje jen kolem 78 milionů let. Díky tomu mnohé z nejjasnějších a nejhmotnějších hvězd v M46 již svůj krátký život prožily a proto také většina hvězd v této starší hvězdokupě vypadá červenější.
Tento snímek hvězdokupy M47 vznikl v rámci programu ESO Cosmic Gems [2].
Poznámky
[1] Délka života hvězdy závisí především na její hmotnosti. Velmi hmotné hvězdy obsahující mnohonásobně více plynu než Slunce mají velmi krátký život trvající jen několik milionů let. Méně hmotné hvězdy naopak mohou nepřetržitě svítit po mnoho miliard let.
Stálice ve hvězdokupě jsou zhruba stejně staré a na počátku mají také stejné chemické složení. Velmi jasné hmotné hvězdy se tedy vyvíjejí nejrychleji, dříve se stanou rudými obry, a prožijí celý svůj život rychleji. Méně hmotné a chladnější hvězdy je proto mohou o velmi dlouhou dobu.
[2] Uvedený obrázek byl vytvořen v rámci programu ESO Cosmic Gems. Jedná se o novou iniciativu, jejíž snahou je vytvářet astronomické snímky vizuálně atraktivních objektů pro vzdělávací a popularizační účely. Program využívá krátkých úseků pozorovacího času a jinak nevyužitého času dalekohledů, aby dopad na vědecká pozorování byl minimální. Získaná data jsou však k dispozici také odborníkům prostřednictvím vědeckých archivů ESO.
Další informace
ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie.
ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu.
ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra.
ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane "největším okem do vesmíru".
Odkazy
Kontakty
Viktor Votruba
národní kontakt
Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika
Email: votruba@physics.muni.cz
Jiří Srba
překlad
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika
Email: jsrba@astrovm.cz
Richard Hook
ESO Public Information Officer
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6655
Email: rhook@eso.org
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.