Obří jezera metanu a etanu na Saturnově měsíci Titan

"Hydrologický" cyklus uhlovodíků na měsíci Titan

Díky vhodné trajektorii kosmické sondy Cassini, dobrému počasí na Titanu a skutečnosti, že Slunce nyní svítilo nad severním pólem Saturnova měsíce Titan se vědcům z NASA podařilo získat nové fotografie moří a jezer kapalného metanu a etanu, které se nacházejí v blízkosti Titanova pólu. Snímky odhalují nové poznatky o tom, jak se tvoří jezera na povrchu měsíce Titan.

Zatímco v okolí jižního pólu měsíce Titan je pouze jedno větší a několik menších jezer, je většina jezer v okolí severního pólu Titanu, jenž se však posledních devět let skrýval ve stínu a bylo je možno zkoumat pouze s pomocí radaru na palubě kosmické sondy Cassini, jehož paprsky dokáží proniknout oblačnou vrstvou měsíce. Až nyní, kdy na severním Titanově pólu začíná jaro je možno využít infračervený spektrometr a optickou kameru k pořízení šikmých nebo částečných pohledů na tuto oblast.

Šťastnou shodou několika důležitých faktorů - vhodná trajektorie kosmické sondy a skutečnost, že se silná vrstva čepice oblačnosti nad severní polokouli rozplynula a Titan je téměř bez mráčků se během posledních průletů Cassini kolem Titanu podařilo získat řadu snímků okolí severního pólu měsíce Titan.

Z fotografií získaných během blízkých průletů sondy Cassini kolem Titanu ve dnech 10. července, 26. července a 12. září 2013 se podařilo získat barevnou mozaiku vytvořenou z infračerveného mapovacího spektrometru, jenž dokáže zobrazit rozdíly v chemickém složení materiálu v okolí metanových jezer. Získané údaje naznačují, že část organického materiálu z jezer se může vypařit a vytvořit v atmosféře Titanu silný zákal, jenž dodává tomuto měsíci známou oranžovou barvu. Ta silně kontrastuje s typickým nazelenalým povrchem měsíce Titan, jenž je dobře patrný na snímcích.

Čtěte také: Titan, největší měsíc Saturnu a kolébka života?

Snímky v blízké infračervené oblasti jasně ukazují struktury, které dříve nebyly pozorovány. Světlé oblasti na povrchu naznačují, že se jedná o unikátní oblast Titanu a její charakter a složení by mohly vysvětlit, proč je absolutní většina Titanových jezer soustředěna právě v okolí severního pólu měsíce. Titanova jezera mají výrazné tvary, některá z nich jsou jako koláčky kulaté, jiné mají nepravidelné tvary s velice ostrými okraji a stěnami.

Projekt Cassini byl odstartován v roce 1997, Saturn pak kosmická sonda zkoumá od roku 2004. Plný Saturnův rok trvá 30 pozemských let, takže sondě Cassini se podařilo téměř třetinu Saturnova roku a zaznamenat sezónní přechod od zimy do léta na severní polokouli Saturnu a jeho měsíců.

"Severní Titanovy oblasti s jezery jsou jedněmi z nejvíce fascinujících povrchových struktur ve Sluneční soustavě," říká Linda Spilker, vědecký pracovník projektu Casini. "Víme, že se jezera na Titanu sezónně mění a dlouhá mise Cassini u Saturnu nám nyní dává možnost tyto sezónní změny pozorovat přímo. Nyní, když Slunce svítí na severu a my máme nové nádherné snímky můžeme začít srovnávat různá data a zkoumat, proč se jezerům daří právě v blízkosti severního pólu."

• Zdroj: www.nasa.gov

Další související články: