Mlhovina IC 63 v obtočnovém souhvězdí Kasiopeja

Úžasná fotografie emisně-reflexní mlhoviny IC 63

Asi 550 světelných let daleko v souhvězdí Kasiopeja leží IC 63, úžasná a lehce tajemná mlhovina, která je známá také jako duch Kasiopeje. Mlhovina IC 63 je k záření buzena blízkou nepravidelně proměnnou hvězdou Gama Cassiopeiae, který tento strašidelný oblak plynu a prachu postupně rozfoukává.

Souhvězdí Kasiopeja, které je pojmenováno po známé postavě z řecké mytologie, vytváří na obloze známý a snadno rozpoznatelný obrazec dvojitého "W". A právě centrální část "písmene W" je představována hvězdou Gama Cas. Tato pozoruhodná modrobílá hvězda, podobr, je obklopena oblakem plynu. Hvězda Gama Cas je asi 19× těžší než naše Slunce, její svítivost však výkon naší mateřské hvězdy předčí asi 65 000×!

Rovněž rotace této hvězdy je mimořádně rychlá. Gama Cas rotuje asi 200× rychleji než naše Slunce, takže bod na jejím rovníku se pohybuje neuvěřitelnou rychlostí 1,6 miliónu kilometrů za hodinu. Právě tato rychlá rotace má za následek nepravidelné výbuchy této stálice a ztrátu hmoty, která je zodpovědná za pozorované změny jasu hvězdy.

Záření této hvězdy je natolik intenzivní, že k záření budí i několik světelných let vzdálenou mlhovinu přezdívanou někdy jako Ghost Nebula. Připojený snímek mlhoviny IC 63 byl pořízen s pomocí výkonné optiky HST (Hubble Space Telescope).

Barvy tajuplné mlhoviny ukazují, že je k záření buzena intenzivním ultrafialovým zářením Gama Cas. To excituje elektrony, které při pozdější rekombinaci září v čáře H_alfa. To je to červené světlo na snímku, které z IC 63 činí emisní mlhovinu. Avšak na tváří IC 63 je patrné i modré světlo. Jedná se o světlo hvězdy odražené na drobných částečkách prachu mlhoviny, což z ní činí reflexní mlhovinu. IC 63 je tak ve skutečnosti emisně-reflexní mlhovinou.

Na fotografii zachycená oblast je na severní polokouli nejlépe vidět během podzimu a zimy, kdy je souhvězdí Kasiopeja vysoko nad obzorem. Obrazec je sice vidět po celý rok, patří totiž mezi cirkumpolární souhvězdí, avšak nejlepší pozorovací podmínky jsou v zimním období. Protože je však mlhovina velice slabá, potřebovali bychom k jejímu spatření poměrně velký dalekohled a především temné nebe bez světelného znečištění…

• Zdroj: The ghost of Cassiopeia