Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 8.11.2018 , svátek má
Reklama
Treking > Vesmír > První exoplaneta se známou délkou dne

První exoplaneta se známou délkou dne

Pomocí dalekohledu VLT byla změřena perioda rotace planety Beta Pictoris b

30.4.2014 | ESO 1414

Pozorování provedená pomocí dalekohledu ESO/VLT umožnila astronomům poprvé v historii určit rychlost rotace exoplanety. Ukázalo se, že den na planetě Beta Pictrois b trvá pouze 8 hodin a je tedy mnohem kratší než u kterékoliv z planet ve Sluneční soustavě. Rovník této planety se pohybuje rychlostí téměř 100 tisíc kilometrů za hodinu.

Představa exoplanety Beta Pictoris b

Tento nový poznatek dále rozšiřuje platnost vztahu mezi hmotností a rychlostí rotace planet, který známe ze Sluneční soustavy, i na exoplanety. Podobná metoda astronomům v budoucnu umožní detailní mapování exoplanet pomocí dalekohledu E-ELT (European Extremely Large Telescope).

Exoplaneta Beta Pictoris b obíhá kolem hvězdy Beta Pictoris [1], [2], která se nachází asi 63 světelných let od Slunce a na obloze ji nalezneme i pouhým okem v jižním souhvězdí Malíře. Planeta byla objevena před šesti lety a patří k prvním exoplanetám, které se podařilo pozorovat přímým zobrazením (eso0842). Kolem své mateřské hvězdy obíhá ve vzdálenosti osmkrát větší než Země kolem Slunce (eso1024) a je tak exoplanetou s nejmenší vzdáleností od své hvězdy, jakou se zatím podařilo přímo pozorovat [3].

Čtěte také: Nové exoplanety v nitru hvězdokupy M 67

Tým nizozemských astronomů z Leiden University a institutu SRON (Netherlands Institute for Space Research) využil přístroj CRIRES na dalekohledu VLT a objevil, že rychlost pohybu rovníku daná rotací planety Beta Pictoris b je téměř 100 tisíc kilometrů za hodinu. Pro srovnání, rovník Jupiteru se pohybuje rychlostí 47 tisíc kilometrů za hodinu [4], zatímco v případě Země je tato rychlost jen 1 700 km/h [5]. Planeta Beta Pictoris b je víc než 16krát větší a 3000krát hmotnější než Země, den na této planetě však trvá pouze 8 hodin.

"Zatím není známo, proč některé planety rotují rychle a jiné pomalu," říká spoluautor práce Remco de Kok. "Ale tato první měření rotace exoplanety ukazují, že pravidlo, které pozorujeme ve Sluneční soustavě, kde hmotnější planety rotují rychleji, platí i pro exoplanety. Musí se tady jednat o nějaký důsledek procesu formování planet."

Diagram – vztah mezi hmotností a periodou rotace planet

Exoplaneta Beta Pictoris b je při stáří 20 milionů let velmi mladým objektem (ve srovnání se 4,5 miliardy let starou Zemí) [6]. Předpokládá se, že jak bude planeta stárnout, ochladne a smrští se, a díky tomu se její rotace v budoucnu dále urychlí [7]. Na druhou stranu jsou zde ale i jiné procesy, které mohou rychlost rotace planety změnit. Například rotace planety Země se neustále zpomaluje v důsledku slapového působení Měsíce.

Astronomové využili metodu spektroskopie s velkou disperzí (high-dispersion spectroscopy) a rozložili světlo planety na základní složky - různé vlnové délky světla. Princip Dopplerova jevu jim umožnil využít jemné změny vlnové délky k prokázání různých rychlostí pohybu protilehlých stran planety vzhledem ke vzdálenému pozorovateli. Pečlivým odstraněním efektů způsobených mnohem jasnější mateřskou hvězdkou se jim podařilo extrahovat signál související s rotací planety.

Mapa oblohy v okolí hvězdy Beta Pictoris

"Změřili jsme vlnové délky záření vysílaného planetou s přesností jedné stotisíciny. Díky tomu bylo měření dostatečně citlivé i na efekty vznikající v důsledku Dopplerova jevu, který umožňuje odhalit také rychlost rotace sledovaného objektu," říká hlavní autor práce Ignas Snellen. "S použitím této metody jsme detekovali části planety, které se pohybují různou rychlostí k nám a od nás. A to může znamenat jediné, že planeta rotuje."

Tato pozorovací technika vychází z Doplerovského zobrazování, které je po desetiletí používáno k mapování povrchu hvězd, a v nedávné době bylo použito také v případě hnědého trpaslíka [8] Luhman 16B (eso1404). Rychlá rotace planety Beta Pictoris b slibuje, že v budoucnu bude možné vytvořit mapu horních vrstev atmosféry této planety a zachytit tak oblačné struktury a velké bouře.

"S rozlišením a citlivostí dalekohledu E-ELT a s použitím zobrazovacích spektrografů s vysokou disperzí bude možné tuto metodu použít na mnohem větším vzorku exoplanet. Pomocí plánovaného přístroje METIS (Mid-infrared E-ELT Imager and Spectrograph, zobrazovací spektrograf pro střední infračervené pásmo) budeme s použitím této techniky schopni vytvářet mapy exoplanet a zkoumat objekty mnohem menší než je Beta Pictoris b," říká Bernhard Brandl, spoluautor článku a vedoucí vědecký pracovník vývojového týmu přistroje METIS.

Poznámky

[1] Hvězda Beta Pictoris je známa pod mnoha různými označeními, např. HD 39060, SAO 234134 nebo HIP 27321.

[2] Beta Pictoris je jedním z nejlépe prozkoumaných exemplářů hvězd obklopených zbytkovým prachovým diskem. Dnes je známo, že její disk sahá až do vzdálenosti kolem 1 000 AU (1 000krát dále než obíhá Země kolem Slunce). Starší pozorování planety Beta Pictoris b byla oznámena i v tiskových zprávách eso0842, eso1024 a eso1408.

[3] Při pozorování bylo využito adaptivní optiky, která kompenzuje poruchy obrazu způsobené turbulencemi v zemské atmosféře. Astronomům tato technika umožňuje dosáhnout velmi ostrých snímků, které jsou v malých zorných polích srovnatelné s kvalitou pozorování získaných pomocí kosmických teleskopů pracujících mimo atmosféru Země.

Okolí hvězdy Beta Pictoris

[4] Jelikož Jupiter nemá pevný povrch, podle kterého by bylo možné určit rychlost rotace planety, bereme v úvahu rychlost rotace atmosféry na rovníku, která je asi 47 tisíc kilometrů za hodinu.

[5] Rychlost pohybu rovníku planety Země daná její rotací je 1 674,4 km za hodinu.

[6] Starší pozorování naznačovala, že systém by mohl být ještě mladší.

[7] Jedná se o důsledek zachování momentu hybnosti a jde o stejný efekt, který například způsobuje, že krasobruslařka při piruetě se roztočí rychleji, jakmile přitáhne ruce k tělu.

[8] Hnědí trpaslíci bývají někdy označováni jako 'nepodařené hvězdy'. Na rozdíl od skutečných hvězd (jako je například Slunce), se hnědý trpaslík nikdy nezahřeje natolik, aby se v něm mohla zažehnout trvalá termojaderná reakce.

Další informace

Výzkum byl prezentován v článku "Fast spin of a young extrasolar planet" autorů I. Snellen a kol., který vyšel 1. května 2014 v odborném časopise Nature.

Složení týmu: Ignas A. G. Snellen (Leiden Observatory, Leiden University, Leiden, Nizozemí), Bernhard Brandl (Leiden Observatory), Remco J. de Kok (Leiden Observatory, SRON Netherlands Institute for Space Research, Utrecht, Nizozemí), Matteo Brogi (Leiden Observatory), Jayne Birkby (Leiden Observatory) and Henriette Schwarz (Leiden Observatory).

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie.

ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu.

ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra.

ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane "největším okem do vesmíru".

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba
národní kontakt
Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika
Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba
překlad
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika
Email: jsrba@astrovm.cz

Ignas Snellen
Leiden Observatory
Leiden, The Netherlands
Tel.: +31 71 52 75 838
Mobil: +31 63 00 31 983
Email: snellen@strw.leidenuniv.nl

Richard Hook
ESO Public Information Officer
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6655
Mobil: +49 151 1537 3591
Email: rhook@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1414. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.

Další související články:

+ Exoplanety. Zrození obří planety? Kandidát na exoplanetu pozorován v hvězdném lůně
+ Pořídil dalekohled VLT snímek dosud nejlehčí exoplanety?
+ Barnard 86, kaňka na zářící hvězdné obloze
+ IC 2177 mlhovina Racek aneb na křídlech racka
+ Směsice exotických hvězd, nový snímek hvězdokupy 47 Tucanae dalekohledem VISTA
+ Barevný vesmír - neuvěřitelné fotografie z vesmíru
+ Obrazy z vesmíru, mlhovina M 42 v Orionu
+ Prachové pásy reflexní mlhoviny M 78 v novém světle
+ Hvězda s chvostem, neočekávaný objev
+ Nejtěžší známá hvězda ve vesmíru
Reklama
Reklama
Výběr článků
Hory Zelengora (2); přechod pohoří v Bosně a Hercegovině
Hory Klenovský Vepor, dominantní hora Veporských vrchů
Hory Galaktický zabiják, dvojice interagujících galaxií NGC 1316 a NGC 1317
Reklama
Témata našich článků…
Skalná Alpa Vysoké Tatry, ubytování Chata Paprsek Hajnáčka Blansek Bilíkova chata Dereše Šumava, ubytování Tribeč Klenovský Vepor Helfštýn Marákeš Králický Sněžník Sluneční erupce Dreveník Olperer Vihorlat Blesk Stolické vrchy Jeskyně Šipka Pohorky Šarišský hrad
Reklama
Doporučujeme ke čtení

Vliv větru na pocitovou teplotu, tabulka pro přepočet

Vítr patří k základním meteorologickým jevům. Vánek či slabý vítr je v letních parnech vítaným společníkem. Silnější vítr může být vítaným společníkem při chůzi nebo drápání se do kopce za předpokladu, že fouká po…

Solární nabíječky pro turistiku a treking - luxus nebo nezbytnost?

Hory

Solární nabíječky se v outdooru objevily poměrně nedávno. Se stále častějším používáním GPS, digitálních fotoaparátů…

Populární treky
1. Slovenské hory Baraniarky a Kraviarske, podzimní balada modré hřebenovky
2. České hory Ledopády v Pulčínských skalách; návštěva Pulčínských skal a ledopádů aneb úskalí turistiky na Valašsku
3. Rumunské Karpaty Maramureš, Suhard, Rodna a Sapinta, Sighet (1) - trek po hřebenech rumunských Karpat
4. České hory Králický Sněžník, procházka nad mraky - z Dolní Moravy k vrcholu Králického Sněžníku
5. Slovenské hory Roklinou Suchá Belá, Slovenský ráj a turistické trasy
Reklama
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Túry a lokality podle pohoří
Hledej podle pohoří
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie E-shop Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist