Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 25.11.2019 , svátek má
Reklama
Fotogalerie
Treking > Vesmír > Apollo 12 - teprve druhé přistání člověka na Měsíci

Apollo 12 - teprve druhé přistání člověka na Měsíci

Druhá pilotovaná výprava, která úspěšně přistála na Měsíci

19.10.2015 | Otakar Brandos, foto NASA

Let kosmické lodi Apollo 12 byl již šestým pilotovaným letem programu Apollo a čtvrtým k Měsíci (po výpravách Apollo 8, Apollo 10 a Apollo 11), avšak teprve druhém letem, který mířil na povrch Měsíce. Apollo 12 odstartovalo na špičce obří rakety Saturn V z mysu Canaveral 14. listopadu 1969 v 17.22 seč za startovací rampy 39-A.

Výstup na povrch Měsíce, Apollo 12

Nad kosmodromem v tu dobu ležely těžké bouřkové mraky, takže nebylo zase až takovým překvapením, když v 36. sekundě letu nosnou raketu zasáhl blesk. Ten dočasně vyřadil dodávku elektrické energie z palivových článků. Zásah se ale naštěstí obešel bez poškození nosné rakety či soulodí Apolla 12.

Kosmická loď Apollo 12 měla po navedení na oběžnou dráhu kolem Země hmotnost 44 039 kg. Posádku opět tvořili tři astronauté - Charles Conrad, Allan Bean a Richard Gordon. Velitelský modul nesl jméno Yankee Clipper a lunární modul Intrepid (Neohrožený).

Čtěte také: Apollo 14, bloudění s rikšou mezi měsíčními kameny

O tři dny později (17.11. ve 13.52 seč) se Apollo 12 vymanilo z okovů zemské přitažlivosti a vstoupilo do sféry přitažlivosti našeho nejbližšího kosmického souseda - Měsíce. Po úspěšném a přesném navedení na oběžnou dráhu kolem Měsíce přelezli Conrad s Beanem 19. listopadu v 01.20 seč do lunárního modulu Intrepid a zahájili prověrku všech systémů. Ta proběhla úspěšně, takže již v 5.16 se lunární modul oddělil od velitelské sekce a zamířil vstříc měsíčnímu povrchu.

Tipy Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Cílem Apolla 12 bylo Mare Cognitum (Moře poznané) v blízkosti kráteru Lansberg a místa přistání automatické kosmické sondy Surveyor 3, která na Měsíci přistála v roce 1967. Tato sonda během 14 dnů svého fungování odeslala na Zemi přes 6 326 snímků měsíčního povrchu.

Intrepid na Měsíci měkce přistál již v 7:54:29 seč pouhých asi 180 metrů od kosmické sondy Surveyor 3, která byla jedním z cílů výpravy. Modul dosedl v obrovské prašné poušti u tzv. Sněhuláka, tří navzájem spojených kráterů. Sonda Surveyor 3 o hmotnosti 281 kg přistála na svahu kráteru o průměru asi 200 m a hloubce okolo 15 m. Sklon svahů kráteru činil v průměru 10° - 15°.

Astronauté, na rozdíl od předchozí výpravy Apollo 11, uskutečnila na měsíční povrch dvě vycházky. První se uskutečnila již pouhé čtyři hodiny po hladkém dosednutí na měsíční povrch, 19. listopadu ve 12.44. Během ní instalovali na povrchu dvoumetrovou parabolickou anténu a televizní kameru. Avšak plánovaný přenos z povrchu Měsíce se pro technickou závadu neuskutečnil. Tato první měsíční vycházka trvala 4 hodiny a 4 minuty.

Druhá vycházka na povrch Měsíce se uskutečnila o den později, 20. listopadu v 5.00 seč a trvala 3 hodiny a 55 minut. Jako první vystoupil na měsíční povrch Conrad, který se po Armstrongovi a Aldrinovi stal třetím pozemšťanem na Měsíci. Následoval jej Bean, který se stal čtvrtým na Měsíc vystoupivším pozemšťanem.

Posádka Apolla 12 se během obou výstupů na povrch Měsíce vzdálila od Lunárního modulu až na 400 metrů. Z bezpečnostních důvodů ani nebyla plánovaná větší vzdálenost. Vždyť se stále jednalo o doslova pionýrské lety a zkoušela se nová technika.

Astronauté během druhé z vycházek navštívili také blízkou kosmickou sondu Surveyor 3, ze které odebrali kameru a vzorky kabelů, které následně dopravili nazpět na Zemi k dalšímu zkoumání vlivu kosmického prostředí. Během svého pobytu na povrchu Měsíce instalovali zařízení ALSEP, soubor vědeckých přístrojů sloužících ke zkoumání Měsíce i pod odletu posádky z Měsíce. Instalovaný seismograf například zaregistroval dopad návratového modulu Intrepidu. Rovněž došlo i na vztyčení americké vlajky.

Inspekce u Surveyoru 3

Během dvou vycházek Bean s Conradem nasbírali asi 34,1 kilogramů vzorků měsíčních hornin, které byly neobyčejně cenným úlovkem pro geology. Během mise bylo zjištěno, že nosná schopnost povrchu v místě přistání Apolla 12 je 0,4 - 0,5 kg/cm2. Rozměry částic hornin se pohybovaly v rozmezí od 1 cm až do 4 m. Podél valů větších kráterů byly pozorovány hustě roztroušené balvany a úlomky skal, které pokrývaly až 15 % povrchu. Valy dosahovaly výšky až 3 metrů.

Startovací modul lodi Intrepid opustil povrch Měsíce 20. listopadu 1969 v 15.26 seč po 31 hodinách a 32 minutách a po spojení s velitelskou sekcí (po kterém byl kvůli úspoře paliva odhozen návratový modul lunární lodi jako nepotřebný) došlo na 45. obletu Měsíce k zážehu hlavního motoru velitelské sekce a k navedení na trajektorii k Zemi.

Po více než třech dnech klidného letu přistálo Apollo 12 na hladině Tichého oceánu západně od Honolulu 24. listopadu 1969 ve 21.58 seč po 244 hodinách a 36 minutách letu. Tím však let neskončil, neboť posádka strávila další tři týdny v karanténě.

Další související články:

+ Vznik a vývoj programu Apollo, pilotované lety na Měsíc
+ Od automatických sond po přistání lidí na Měsíci, historie dobývání nejbližšího kosmického souputníka Země
+ Apollo 8 - Vánoční mise; pilotované lety na Měsíc
+ Poslední lidé na Měsíci
+ NASA připravuje návrat na Měsíc, nyní sbírá snímky z Moře mraků
+ Stálá základna na Měsíci na obzoru?!
+ Japonské pohledy z Měsíce
+ Měsíc, náš nejbližší kosmický soused
+ Stavba Měsíce - nitro Měsíce, jádro a měsíční plášť
+ Krátery a moře na Měsíci - povrch Měsíce a morfologie, valové roviny a hory
+ Měsíc v lidských dějinách, vznik lunárního kalendáře
+ Měsíc, vznika a vývoj - formování a stáří Měsíce
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Reklama
Reklama
Témata našich článků…
Tribeč Jeseníky, ubytování Chata pod Chlebom Starý Jičín Vtáčnik Martinova bouda Chata Výrovka Poľana Hričov Macocha Brekov Maroko Jeskyně Balcarka Orion Vartovna Strahlhorn Pluto Jak vzniká blesk Otakárek ovocný Neutronová hvězda Karimatky Viklany
Reklama
Výběr článků
Hory Ostravice - Lysá hora - Smrk - Ostravice, turistika v Beskydech
Hory Česnekový důl v zimě, netradiční túra v Jeseníkách
Hory Přechod Oravské vrchoviny: Oravsko-kysucký Karpattrek (4) aneb přes Roháče na Kubínskou…
Hory Považský Inovec tropický, přechod malebného pohoří na Slovensku
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Reklama
Reklama
Vybíráme z obsahu…
1. Jeskyně Dobšinská ledová jeskyně (ľadová jaskyňa)
2. Chaty Luční bouda: Krkonoše a ubytování na Luční boudě, ceny a společná noclehárna
3. Tipy na výlet Mohelenská hadcová step, skalní step a národní přírodní rezervace u Mohelna
4. Naše vrcholy Komorní hůrka, jedna z nejmladších sopek v České republice
5. Chaty Rýchorská bouda, ubytování ve východních Krkonoších
6. Vesmír Mars, rudá planeta - vzdálenost, průměr, hmotnost, doba rotace a oběhu Marsu
7. Ubytování Horský hotel na Pradědu, ubytování na nejvyšší hoře Hrubého Jeseníku
Reklama
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie E-shop Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist