Astronaut Neil Armstrong - první člověk stanuvši na MěsíciNeil Armstrong: První člověk, jenž stanul na Měsíci, odešel na věčnost26.8.2012 | Otakar Brandos, foto NASA
NASA a tiskové agentury dnes oznámily, že na věčnost odešel Neil Armstrong (5.8.1930 - 25.8.2012), první člověk, který se prošel po povrchu Měsíce. Neil Armstrong zemřel ve věku 82 let na komplikace po operaci srdce. Podobizna tohoto průkopníka kosmonautiky dnes zaujímá i celou úvodní webovou stránku NASA. Neil Armstrong se narodil 5.8.1930 v městečku Wapakoneta ve státě Ohio. Díky výborným studijním výsledkům a zájmu o matematiku a přírodní vědy získal v roce 1947 stipendium amerického námořnictva na Pardue University v Indianě. Školu opustil po dvou letech, neboť se toužil stát pilotem námořnictva. Po účasti v korejské válce promoval v roce 1955 a s titulem leteckého inženýra začal pracovat v National Advisory Committee on Aeronautics, která byla předchůdkyní dnešní NASA (od roku 1958). Neil Armstrong pracoval jako zkušební pilot, mimo jiné létal na zkušebním stroji X-15, jenž byl poháněn raketovým motorem a dosahoval výšek přes 100 km, tedy samotné hranice vesmíru! Čtěte také: Poslední lidé na Měsíci Experimentální raketové letadlo X-15 dosáhlo maximální výšky 108 km a rychlostního rekordu 6,04 M (7 274 km/h). Délka tohoto letounu činila 15,45 m, výška stroje 4,12 m a rozpětí křídel pouhých 6,8 m. Nosná plocha křídel 18,6 m2. Hmotnost prázdného letounu činila 6 620 kg a max. vzletová hmotnost 15 420 kg. Dolet činil 450 km. Letoun X-15 byl poháněn raketový motor Thiokol XLR99-RM-2. V roce 1962 se Neil Armstrong dostal do oddílu astronautů, jenž byl připravován pro lety misí Gemini. Neil Armstrong se stal pilotem letu Gemini 8, během nějž došlo k prvnímu úspěšnému spojení dvou těles ve vesmíru (dne 16.3.1966). Při tomto letu došlo ke spojení s raketovým nosičem Agena, avšak v důsledku poruchy na jedné z trysek došlo k nebezpečné rotaci soulodí. Posádce Gemini 8 (Neil Armstrong a David Scott) se tuto nebezpečnou situaci podařilo zvládnout, avšak pozemní řídící středisko v Houstonu rozhodlo o zkrácení mise a předčasném přistání. Později se stal Armstrong záložním pilotem letu Gemini 11. Světové proslulosti dosáhl Neil Armstrong až o několik let později, kdy vyvrcholil program Apollo úspěšným přistáním lidské posádky na povrchu Měsíce. Během přistávacího manévru se posádka Apolla 11 dostala opět do potíží, neboť vybrané místo přistání podle snímků sond Surveyor se ukázalo jako nevhodné a při hledání nové přistávací plochy posádce málem došlo palivo. Po přistání na povrchu Měsíce zbývalo v nádržích přistávacího modulu palivo na necelých 30 sekund letu… Neil Armstrong spolu s Edwinem Aldrinem se stali prvními lidmi, kteří zanechali otisky svých bot na povrchu našeho odvěkého souputníka v Moři Klidu (Mare Tranquilitatis). Stalo se tak 21.7.1969. Tuto misi, podobně jako celý projekt Apollo, osobně považuji za jeden z největších a nejdůležitějších počinů lidstva, jenž měl zásadní důsledky pro naše poznání a rozvoj techniky ve druhé polovině minulého století. O projektu Apollo a dění okolo jsem přečetl několik desítek knížek, přesto mne toto dobrodružství poznání nepřestalo vzrušovat. Po skončení letu Apollo 11 zůstal Neil Armstrong v týmu kosmonautů již jen krátkou dobu. V roce 1971 odchází z NASA a stává se profesorem letecké mechaniky na Cincinnatské univerzitě a poradcem leteckých firem. I přes svou ohromnou popularitu zůstal Neil Armstrong skromným a spíše uzavřeným člověkem. Za svůj let i pozdější práci získal N. Armstrong řadu ocenění (např. Prezidentskou medaili svobody, Kosmickou medaili cti Kongresu USA, Zlatou medail Kongresu USA), svou hvězdu má i na Hollowoodském chodníku slávy. Pojmenován je po něm jeden z malých kráterů na povrchu Měsíce v blízkosti místa přistání Apolla 11 a také asteroid v hlavním pásmu (6469) Armstrong, který byl v roce 1982 objeven českým astronomem Antonínem Mrkosem. Odchodem Neila Armstronga ztrácí světová věda ojedinělou osobnost. Použité zdroje:
Další související články:+ Apollo 8 - Vánoční mise; pilotované lety na Měsíc+ Měsíc, náš nejbližší kosmický soused + Povrch Měsíce a jeho morfologie, měsíční moře a krátery + Nitro Měsíce, jádro a měsíční plášť |
|